Informace o předepisování humánních léčivých přípravků
Tento dokument je odbornou informací k léčivému přípravku, který je předmětem specifického léčebného 
programu. Odborná informace byla předložena žadatelem o specifický léčebný program. Nejedná se o dokument 
schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv. 
Exportní informace o předepisování Lamprene 
Složení
Aktivní látky 
Klofazimin 
Pomocné látky
Tobolka: Rafinovaný řepkový olej, lecitin, částečně hydrogenovaný sójový olej (50 mg 
tobolka: 4,666 mg, 100 mg tobolka: 9,333 mg), hydrogenovaný sójový olej (50 mg tobolka: 
1,166 mg, 100 mg tobolka: 2,333 mg), žlutý včelí vosk, propylenglykol (E1520), butylovaný 
hydroxytoluen (E321), bezvodá kyselina citronová. 
Obal tobolky: Želatina, 85% glycerol (E422), červený oxid železitý (E172), černý oxid železitý 
(E172), ethylparahydroxybenzoát sodný (E215) (50 mg tobolka: 0,23 mg, 100 mg tobolka: 0.mg), ethylvanilin, sodná sůl propylparahydroxybenzoátu (50 mg tobolka: 0,11 mg, 100 mg 
tobolka: 0,28 mg), p-methoxyacetofenon, 100 mg tobolky také obsahují: tiskařský inkoust: E171, 
šelak, čištěná voda 
Léková forma a množství léčivé látky v jednotce Měkké
želatinové tobolky obsahující 50 mg a 100 mg klofaziminu. 
Indikace/Potenciální použití
Lamprene, v kombinaci s rifampicinem a dapsonem, je indikován k léčbě multibacilární (MB) formy 
lepry: 
• pro všechny typy lepry s pozitivním kožním stěrem 
• pro všechny případy klinicky diagnostikované multibacilární lepry s více než 5 kožními lézemi 
• pro všechny recidivy dříve léčené multibacilární lepry 
• pro případy leprózní erythemy nodosum (ENL). 
K zabránění vzniku rezistentních kmenů Mycobacterium leprae je nezbytná kombinovaná 
léčba (MDT). 
/  
Informace o předepisování humánních léčivých přípravků
Dávkování/podávání
Lamprene by měl být používán podle oficiálních pokynů WHO. 
Multibacilární lepra
Lamprene se při léčbě multibacilární lepry podává pouze jako součást kombinované léčby 
v kombinaci s dapsonem a rifampicinem. 
Pro léčbu lepry doporučuje WHO následující dávkovací schémata: Informace o délce léčby a 
dávkování souběžné medikace naleznete v příslušných doporučeních WHO. Léčebný cyklus trvá dní. Přehled dávkování je uveden v tabulce 1 níže. 
Doba léčby
Tato trojkombinace by měla být podávána po dobu 12 měsíců (tj. 12 po sobě jdoucích 28denních 
léčebných cyklů). U pacientů s MB, u nichž se objeví známky recidivy, může být nutné podávat tuto 
trojkombinaci léčby dalších 12 měsíců. 
Tabulka  Dapson Rifampicin Klofazimin  
(Lamprene)
Dospělí a 1.–28. den Pouze 1. den Pouze 1. den 
dospívající 100 mg jednou každého cyklu každého cyklu 
(>15  denně v rámci 600 mg pod 300 mg pod 
let) samoléčby dohledem dohledem a 
   2.–28. den 
   50 mg jednou 
denně v rámci 
samoléčby 
Děti 1.–28. den Pouze 1. den Pouze 1. den 
(10 až 14 50 mg jednou každého cyklu každého cyklu 
let) denně v rámci 450 mg pod 150 mg pod 
 samoléčby dohledem dohledem a 
   2.–28. den 
   50 mg každý 
druhý den 
    
 
/  
Informace o předepisování humánních léčivých přípravků 
   (tj.  
   3., 5. 7. ...den)  
   v rámci  
   samoléčby  
 
Dětští pacienti (děti do 10 let)
Dávka by měla být upravena podle tělesné hmotnosti: 1 až 2 mg/kg klofaziminu + 10 až 20 mg/kg 
rifampicinu + 1 až 2 mg/kg dapsonu, např: Lamprene (klofazimin): 100 mg jednou měsíčně pod 
dohledem 
+ 50 mg dvakrát týdně v rámci samoléčby + rifampicin: 300 mg jednou měsíčně pod dohledem + 
dapson: 25 mg jednou denně v rámci samoléčby. 
Pacienti s leprózní erythemou nodosum (ENL) 
Dospělí a děti
V případě ENL by měla léčba rifampicinem a dapsonem pokračovat beze změny a dávka Lamprene by 
měla být pod dohledem zvýšena na 200–300 mg denně. Tato vysoká denní dávka by neměla být 
podávána déle než 3 měsíce (viz část „Varování a bezpečnostní opatření“). Dávka klofaziminu by měla 
být postupně snižována, nejprve na 100 mg dvakrát denně po dobu 12 týdnů a poté na 100 mg jednou 
denně po dobu dalších 12 až 24 týdnů. 
Správný způsob podání
Lamprene by se měl užívat s jídlem nebo se sklenicí mléka, aby se zajistila maximální absorpce. 
Dávkování u specifických skupin
Pacienti se souběžnou infekcí HIV a imunokompromitovaní pacienti s leprou: 
Informace od HIV pozitivních a imunitně oslabených pacientů ukazují, že reakce na klofazimin, 
včetně reakcí na léčbu lepry, se nemění a že u těchto pacientů není nutná úprava dávkování kvůli 
infekci nebo imunosupresi. Léčivé přípravky používané k léčbě infekce HIV nebo imunosupresi však 
mohou v jednotlivých případech vyžadovat úpravu dávky. Je třeba věnovat pozornost informacím o 
předepisování všech současně podávaných léčivých přípravků. 
Postižení ledvin: 
Pro pacienty s poruchou funkce ledvin nejsou k dispozici žádné údaje. Klofazimin lze použít u pacientů 
s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin. Podávání klofaziminu pacientům s těžkou poruchou 
funkce ledvin by však mělo být prováděno s opatrností. 
/  
 
 
 
 
 
Informace o předepisování humánních léčivých přípravků
Postižení jater: 
Pro pacienty s poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné údaje. Klofazimin by neměl být používán 
u pacientů s poruchou funkce jater, pokud přínos jasně nepřevažuje nad riziky (viz „Farmakokinetika u 
specifických skupin“ v části „Farmakokinetika“). 
Kontraindikace
Známá přecitlivělost na klofazimin, sóju, arašídy nebo jakoukoli jinou složku přípravku Lamprene. 
Varování a bezpečnostní opatření 
Adherence pacientů
Lamprene by se nikdy neměl při léčbě lepry používat jako monoterapie. Klofazimin musí být používán 
v kombinaci s rifampicinem a dapsonem podle pokynů pro dávkování popsaných v části 
Dávkování/podání. Aby se zabránilo rezistenci na léčbu, je nutné používat všechny tři léky 
v kombinaci (MDT). Pacienti by měli být informováni o důležitosti dodržování předepsaného 
dávkovacího režimu, aby se předešlo rezistenci na léky. Nepravidelné podávání léků a špatná 
adherence mohou vést k opožděnému a neúplnému vyléčení a učinit z pacienta zdroj nákazy. U 
pacientů s leprou může špatné dodržování léčby vést k rozvoji postižení a deformit. Kdykoli je to 
možné, je třeba usilovat o to, aby se pacientům, kteří léčebné pokyny nedodržují, dostalo 
odpovídajícího posouzení, zdravotní výchovy a léčby pod dohledem. 
Pacienti by měli být proškoleni, jak rozpoznat příznaky reakcí a recidiv po ukončení léčby. Měli by také 
být informováni, že je důležité okamžitě hlásit nejranější projevy těchto příznaků příslušným 
zdravotnickým střediskům. 
Leprózní reakce
WHO obecně doporučuje nepřerušovat kombinovanou léčbu (MDT) během leprózních reakcí. 
Dávkování přípravku Lamprene u pacientů, u nichž se objeví reakce ENL (erythema nodosum 
leprosum), je uvedeno v části Dávkování/podání. Některé poznatky naznačují trend ke snížení 
četnosti a závažnosti ENL u pacientů s MB leprou léčených kombinovanou léčbou. Tento trend lze 
přičíst protizánětlivým vlastnostem klofaziminu. Nicméně dočasný, nevysvětlitelný nárůst hlášení 
reverzních reakcí byl pozorován také u pacientů s MB leprou, obvykle během prvního roku 
kombinované léčby. Leprózní reakce obvykle uspokojivě reagují na protizánětlivou léčbu 
(prednisolon). 
Akumulace klofaziminu
Ukládání velkého množství klofaziminu ve střevní sliznici způsobuje podráždění, které vede ke 
gastrointestinálním poruchám (např. bolesti břicha – – někdy intermitentní – nevolnost, zvracení 
/  
 
 
 
Informace o předepisování humánních léčivých přípravků
a průjem). Tyto nežádoucí účinky jsou obvykle mírné, v některých případech se však mohou objevit 
závažné klinické projevy. 
Klofazimin je v těle distribuován heterogenně a je pomalu eliminován, hromadí se hlavně v tukové 
tkáni, retikuloendotelovém systému (makrofágy, histiocyty a slezina) a v kůži. Nežádoucí účinky 
klofaziminu jsou spojeny především s jeho absorpcí tkáněmi a orgány. Z tohoto důvodu je třeba 
vyhnout se dlouhodobému podávání vysokých dávek. Denní dávky Lamprene vyšší než 100 mg by 
měly být podávány po co nejkratší dobu (ne déle než 3 měsíce) a pouze pod přísným lékařským 
dohledem. Při dlouhodobém podávání vysokých dávek se klofazimin může ve formě krystalů hromadit 
v různých orgánech, tělesných tekutinách a tkáních. Z vnitřních orgánů se nejvíce léků ukládá v jejunu, 
těsně následovaném slezinou. Pokud se krystaly ukládají v mezenterických lymfatických uzlinách 
a/nebo histiocytech v lamina propria jejunální sliznice, může to vést ke střevní obstrukci. V důsledku 
gastrointestinálních vedlejších účinků byla hlášena úmrtí. Pokud se během léčby objeví 
gastrointestinální příznaky, je třeba snížit dávkování nebo prodloužit interval mezi jednotlivými 
dávkami. Příznaky mohou při vysazení léčivého přípravku pomalu ustupovat. 
V případě přetrvávajícího průjmu nebo zvracení pacient musí být hospitalizován. 
Změna barvy kůže
Lékař by si měl být vědom, že změna barvy kůže způsobená klofaziminem může vést k depresi (byly 
hlášeny ojedinělé případy deprese se sebevraždou). Pacienty je třeba upozornit, že Lamprene může 
způsobit změnu barvy spojivek, slzné tekutiny, potu, sputa, moči, stolice, nosního sekretu, spermatu a 
mateřského mléka a červené až hnědočerné zbarvení kůže. Pacienty je třeba upozornit, že změna 
barvy kůže, ačkoli je reverzibilní, může po ukončení léčby Lamprenem zcela vymizet až za několik 
měsíců nebo let. 
Polymorfní komorová tachykardie torsades de pointes a prodloužení QT intervalu 
U pacientů užívajících klofazimin v dávkách vyšších, než jsou obvykle doporučované, nebo 
v kombinaci s léky prodlužujícími QT interval, byly hlášeny případy Torsades de Pointes 
s prodloužením QT intervalu. Proto je při léčbě těchto pacientů nutná opatrnost (viz „Interakce“). 
U pacientů, kteří dostávají klofazimin v dávkách vyšších, než jsou obvykle doporučené, nebo 
v kombinaci s léčivými přípravky prodlužujícími QT interval, by mělo být pravidelně prováděno 
EKG ke sledování prodloužení QT intervalu a poruch srdečního rytmu. 
/  
 
 
 
 
 
Informace o předepisování humánních léčivých přípravků
Inhibice substrátů CYP3A
Vzhledem k tomu, že klofazimin je považován za středně silný až silný inhibitor aktivity enzymů CYP3A 
(CYP3A4 a CYP3A5), mělo by se současné podávání klofaziminu s léčivými přípravky, které jsou 
substráty CYP3A, provádět s opatrností (viz „Interakce“). 
Natrium-ethyl(4-hydroxybenzoát) (E215) a natrium-propyl(4-hydroxybenzoát) obsažené v tobolkách 
mohou způsobit alergické reakce, včetně opožděných reakcí. 
Interakce 
Dapson
Lamprene zřejmě nemá žádný významný vliv na farmakokinetiku dapsonu, i když u několika pacientů 
došlo k přechodnému zvýšení vylučování dapsonu močí. Údaje o tom, že dapson snižuje protizánětlivý 
účinek lamprenu, nebyly potvrzeny. Pokud se u pacientů léčených souběžně dapsonem a Lamprene 
objeví zánětlivé reakce spojené s leprou, je přesto vhodné pokračovat v léčbě oběma léčivými přípravky. 
Rifampicin
Rifampicin a klofazimin: Klofazimin prodlužuje absorpci rifampicinu u pacientů s leprou tím, že prodlužuje 
dobu dosažení maximální koncentrace v séru a prodlužuje eliminační poločas. Celková expozice (AUC) 
rifampicinu nebyla ovlivněna, takže tato interakce pravděpodobně není klinicky významná. 
Isoniazid
Při současném užívání vysokých dávek klofaziminu (300 mg denně) a isoniazidu (300 mg denně) 
byly zjištěny zvýšené koncentrace klofaziminu v plazmě a moči, ačkoli kožní koncentrace byly 
nižší. 
Interakce s léčivými přípravky prodlužujícími QT interval
U pacientů užívajících klofazimin v kombinaci s léky prodlužujícími QT interval, byly hlášeny 
případy Torsades de Pointes s prodloužením QT intervalu. Proto je třeba opatrnosti, pokud je 
klofazimin podáván s jinými léčivými přípravky (např. bedaquilin, fluorochinolony) se známým 
potenciálem prodlužovat QT interval (viz „Varování a bezpečnostní opatření“). 
Účinky klofaziminu na substráty CYP3A (CYP3A4 a CYP3A5): 
Nebyly provedeny žádné klinické studie lékových interakcí se substráty CYP3A (CYP3A4 a 
CYP3A5). 
Klofazimin inhibuje enzym CYP3A in vitro. Na základě výsledků modelování PBPK je klofazimin 
považován za středně silný až silný inhibitor CYP3A. Proto je třeba dbát opatrnosti v případě 
/  
 
 
 
 
 
Informace o předepisování humánních léčivých přípravků
souběžného podávání klofaziminu a substrátů CYP3A (např. simeprevir, tipranavir, delamanid, 
lerkanidipin, simvastatin, lovastatin). Pacienti by měli být sledováni z hlediska nežádoucích účinků 
spojených se zvýšenou expozicí tomuto léčivému přípravku. 
Účinky jiných léčivých přípravků na klofazimin 
Nebyly provedeny žádné specializované interakční studie, které by hodnotily vliv jiných léčivých 
přípravků na klofazimin. 
Ve studii na zdravých dobrovolnících s kombinovaným režimem zahrnujícím klofazimin, cykloserin, 
ethionamid, kyselinu paraaminosalicylovou a pyridoxin byly hodnoty klofaziminu Cmax a Tmax podobné 
hodnotám uvedeným v jiných studiích, kde byl klofazimin podáván samostatně, což naznačuje, že 
tyto léčivé přípravky nemají na farmakokinetiku klofaziminu významný vliv. 
U pacientů s plicní tuberkulózou, kterým byl klofazimin podáván samostatně a v kombinaci 
s bedaquilinem, pyrazinamidem a pretomanidem, byly hodnoty Cmax a AUC mezi skupinami 
podobné, což naznačuje, že tyto léčivé přípravky nemají na farmakokinetiku klofaziminu žádný 
významný vliv. 
Těhotenství/kojení 
Těhotenství
Studie na zvířatech odhalily nepříznivé účinky na plod a u lidí nebyly provedeny žádné kontrolované 
studie. 
Přínosy kombinované léčby (včetně Lamprene) při léčbě lepry během těhotenství jsou obecně 
považovány za převažující nad možným rizikem, a protože se lepra během těhotenství zhoršuje, WHO 
doporučuje, aby se v kombinované léčbě během těhotenství pokračovalo. 
Neexistují žádné studie o užívání Lamprenu těhotnými ženami. Klofazimin prochází placentou 
a u novorozenců byly zaznamenány změny barvy kůže. 
Studie na zvířatech neprokázaly teratogenitu, ale prokázaly nepříznivé účinky na plod (viz „Předklinické 
údaje“). 
Lamprene by se měl během těhotenství používat pouze tehdy, pokud očekávaný přínos pro léčenou 
ženu ospravedlňuje riziko pro plod. 
Kojení
Přínos kombinované léčby u kojících matek jednoznačně převažuje nad riziky, proto WHO doporučuje, 
aby léčba pokračovala i během kojení. 
Klofazimin přechází do mateřského mléka a může vést ke změně barvy kůže u kojence. Přínos kojení 
pro vývoj a zdraví kojence musí být zvážen v porovnání s klinickou potřebou Lamprene pro matku a 
možnými nežádoucími účinky Lamprene na kojeného novorozence. 
/  
 
 
 
 
 
Informace o předepisování humánních léčivých přípravků
Plodnost
U samic potkanů byla prokázána porucha plodnosti (viz „Předklinické údaje“). 
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
Během léčby Lamprenem byly hlášeny závratě, snížení zrakové ostrosti, nevolnost, únava a bolest 
hlavy. Pacienti, u kterých se tyto nežádoucí účinky vyskytnou, by neměli řídit motorová vozidla ani 
obsluhovat stroje. 
Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky léků jsou uvedeny podle tříd systémových orgánů MedDRA. V rámci každé třídy 
systémových orgánů jsou nežádoucí účinky uvedeny podle četnosti, přičemž nejčastější jsou na 
prvním místě. Kromě toho je pro každý nežádoucí účinek uvedena odpovídající kategorie četnosti 
podle následující konvence (CIOMS III): 
Velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), včetně ojedinělých hlášení. 
Poruchy krve a lymfatického systému
Velmi vzácné: Lymfadenopatie, infarkt sleziny, anémie. 
Psychiatrické poruchy
Velmi vzácné: Deprese po změně barvy kůže. 
Poruchy nervového systému
Méně časté: Bolest hlavy, neuralgie, dysgeuzie, ospalost, závratě, točení hlavy. 
Poruchy zraku
Velmi časté: Změna barvy spojivek, pigmentace rohovky, změna barvy slzné tekutiny.  
Časté: Snížení zrakové ostrosti, suché oči, podráždění očí. 
Méně časté: Makulopatie, ložiska na rohovce. 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Velmi
časté: Změna barvy sputa. 
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: Nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem, břišní příznaky (40–50 % pacientů), 
změna barvy stolice. 
Méně časté: Eozinofilní gastroenteritida, snížená chuť k jídlu. 
/  
 
 
 
Informace o předepisování humánních léčivých přípravků
Velmi vzácné: Střevní obstrukce, gastrointestinální krvácení, břišní diskomfort, bolest v horní 
části břicha, zácpa. 
Hepatobiliární poruchy
Velmi vzácné: Hepatitida, žloutenka, hepatobiliární onemocnění, hepatomegalie. 
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi časté: Změna barvy kůže, změna barvy vlasů (u 75–100 % pacientů), změna barvy potu, 
ichtyóza, suchá kůže (8–28 %). 
Časté: Vyrážka, pruritus. 
Méně časté: Reakce z přecitlivělosti na světlo, akneiformní dermatitida. 
Velmi vzácné: Exfoliativní dermatitida. 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové
tkáně Méně časté: Bolest kostí. 
Poruchy ledvin a močových
cest Velmi časté: 
Chromaturie. 
Obecné poruchy
Méně časté: Únava. 
Vzácné: Pyrexie. 
Šetření
Méně časté: Zvýšená hladina cukru v krvi, eozinofilie. 
Vzácné: Zvýšený albumin, zvýšený bilirubin v krvi a zvýšená aspartátaminotransferáza; 
hypokalémie. 
Popis vybraných nežádoucích účinků
Byly hlášeny případy deprese způsobené změnou barvy kůže a ojedinělé případy sebevraždy 
související s léčivým přípravkem. Červenavé až hnědočerné zbarvení kůže a malomocenství, 
zejména u pacientů se světlou pletí v místech vystavených světlu, a změna barvy vlasů jsou 
reverzibilní, i když v případě kůže může trvat několik měsíců nebo let, než změna barvy po ukončení 
léčby zcela zmizí. Pigmentace rohovky (subepiteliální hnědavé pigmentové linie v rohovce) je 
způsobena usazeninami krystalů, které jsou reverzibilní po přerušení podávání Lamprenu. Některé 
z nežádoucích účinků klofaziminu jsou spojeny především s jeho vstřebáváním tkáněmi a orgány 
(viz „Varování a bezpečnostní opatření“). 
/  
 
Informace o předepisování humánních léčivých přípravků
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je velmi důležité. Umožňuje 
průběžné sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Zdravotničtí pracovníci mají hlásit 
jakékoli podezření na nové nebo závažné nežádoucí účinky prostřednictvím online portálu ElViS 
(Electronic Vigilance System). Další informace najdete na adrese www.swissmedic.ch. 
Předávkování
Viz „Polymorfní komorová tachykardie torsades de pointes a prodloužení QT intervalu“ v části 
„Varování a bezpečnostní opatření“. 
O léčbě předávkování klofaziminem nejsou k dispozici žádné konkrétní údaje. Dle potřeby lze zahájit 
symptomatickou léčbu. 
Vlastnosti/účinky 
Kód ATC 
Mechanismus účinku
Lamprene pravděpodobně působí proti mykobakteriím více mechanismy. 
Předpokládá se, že mechanismus účinku antimikrobiální aktivity klofaziminu je založen na jeho účinku 
proti membránám, včetně bakteriálního dýchacího řetězce a iontových transportérů. Klofazimin má také 
protizánětlivý účinek, který může přispívat k účinnosti Lamprene při reakcích leprózní erythemy 
nodosum (ENL). 
In vitro studie ukázaly, že protizánětlivé aktivity klofaziminu je dosaženo především inhibicí aktivace 
a proliferace T-lymfocytů. 
Farmakodynamika 
Lepra
Hlavní funkcí dapson-klofaziminové složky režimu kombinované léčby MB lepry je zajistit eliminaci 
spontánně se vyskytujících mutantů rezistentních na rifampicin (odhaduje se, že u neléčeného pacienta 
s leprou je 104 organismů). Denní léčba dapsonem a klofaziminem zabíjí > 99,999 % životaschopných 
Mycobacterium leprae již po 3 měsících. Z toho vyplývá, že všechny spontánně se vyskytující mutanty 
rezistentní na rifampicin budou pravděpodobně eliminovány léčbou ve formě dapsonu a klofaziminu 
v režimu MDT během 6 měsíců. U lidí má klofazimin na Mycobacterium leprae (M. leprae, Hansenův 
bacil) bakteriostatický a slabý baktericidní účinek. Přesný mechanismus účinku proti mykobakteriím je 
stále nejasný. Klofazimin se zřejmě přednostně váže na mykobakteriální DNA a inhibuje její replikaci a 
růst. 
Minimální koncentrace klofaziminu potřebná k inhibici M. leprae v myší tkáni se odhaduje na 0,1 až μg/g; nerovnoměrná distribuce ve tkáni znemožňuje přesnější odhad. 
U pacientů s lepromatózní leprou je celkový antibakteriální účinek Lamprene srovnatelný s účinkem 
dapsonu. Nástup antimikrobiálního účinku Lamprene je však pomalý a lze jej prokázat až po přibližně 
50 dnech léčby. 
10 /  
 
 
Informace o předepisování humánních léčivých přípravků
U dapsonu a rifampicinu se nevyskytuje zkřížená rezistence, pravděpodobně proto, že klofazimin má jiný 
mechanismus  účinku.  Dosud  byla  rezistence M.  leprae na  klofazimin  hlášena  pouze v ojedinělých 
případech. 
Protože se M. leprae na umělých kultivačních médiích nerozmnožuje, nelze použít standardní 
testovací metody. Ve většině případů se používá in vivo test, při kterém se do myší tlapky vstříkne M. 
leprae odebraná pacientům s leprou. 
Farmakodynamika 
Klinická účinnost 
Farmakokinetika
Absorpce
Klofazimin se vstřebává relativně pomalu. Biologická dostupnost klofaziminu z mikronizované 
suspenze v olejovo-voskovém základu (jako je tomu u tobolek Lamprene) je až 70 % po dávce mg a s vyššími dávkami klesá. Doba dosažení maximální plazmatické koncentrace (medián času) 
klofaziminu se při plném žaludku zkracuje z 12 na 8 hodin ve srovnání s prázdným  
žaludkem. Podávání léčivého přípravku s jídlem zvyšuje biologickou dostupnost měřenou plochou 
pod koncentrační křivkou přibližně o 60 % a může vést ke zrychlení absorpce. Po podání jednorázové 
perorální dávky 200 mg klofaziminu se snídaní byly u zdravých dobrovolníků naměřeny průměrné (± 
SD) maximální plazmatické koncentrace 0,41 (± 0,14) mcg/ml (861(± 289) pmol/g). Pokud byl 
klofazimin podáván nalačno, byla maximální plazmatická koncentrace přibližně o 20 % nižší. 
Po opakovaném podávání klofaziminu v denních dávkách 50 a 100 mg byly u pacientů s leprou po po sobě následujících dnech naměřeny průměrné (± SD) ranní koncentrace 0,27, respektive 0,mikrogramů/ml (580 pmol/g, respektive 910 pmol/g). V tomto období nebylo dosaženo ustálených 
koncentrací. 
Odhadovaná doba dosažení ustálených plazmatických koncentrací u pacientů s leprou po podání 
50 mg denní dávky je 70 dní. 
Distribuce
Klofazimin je silně lipofilní a hromadí se především v tukové tkáni a v makrofázích retikuloendoteliálního 
systému. Po dlouhodobé léčbě byl klofazimin zjištěn v následujících orgánech, tkáních a tělesných 
tekutinách: podkožní tuk, mezenterické lymfatické uzliny, žluč, žlučník, nadledviny, slezina, tenké střevo, 
játra, svalová tkáň, kosti a kůže. Zdá se, že klofazimin neprochází neporušenou hematoencefalickou 
bariérou. 
Klofazimin prochází placentou a u novorozenců byly pozorovány změny barvy kůže. Klofazimin může 
změnit barvu mléka. Toto mateřské mléko může způsobit změnu barvy kůže u kojence. 
11 /  
 
 
 
 
 
Informace o předepisování humánních léčivých přípravků
Klofazimin se v séru váže na alfa- a beta-lipoproteiny (především na beta-lipoproteiny) a vazba byla 
nasycena při koncentracích přibližně 10 μg/ml (21141 pmol/g). Vazba na gamaglobulin a albumin je 
zanedbatelná. 
Metabolismus
O metabolismu klofaziminu jsou k dispozici pouze omezené informace. V moči byly zjištěny tři metabolity, 
z toho dva glukuronidy. 
Vylučování
Klofazimin se z plazmy vylučuje pomalu. Průměrný eliminační poločas nezměněné látky po podání 
jedné dávky 200 mg u zdravých dobrovolníků byl 10,6 (± 4,0) dne. Po opakovaném podávání 50 a mg/den u pacientů s leprou byl eliminační poločas odhadnutý z koncentrační křivky přibližně 25 dní. 
Nezměněný klofazimin se vylučuje především žlučí ve stolici. Průměrně 35 % podané dávky se 
vyloučí do 3 dnů. Po 24 hodinách se v moči nachází nejvýše 0,4 % podané dávky klofaziminu 
v nezměněné formě. Močové metabolity představují přibližně 0,6 % denní dávky. 
Farmakokinetika u specifických skupin
Nejsou k dispozici žádné údaje o vlivu věku nebo stávající poruchy funkce jater nebo ledvin 
na farmakokinetiku klofaziminu. 
Předklinické údaje
Studie karcinogenity s klofaziminem u zvířat nebyly provedeny. V Amesově testu nebyla zjištěna 
žádná mutagenní aktivita, ale existují určité důkazy o klastogenním potenciálu u myší. 
U potomků hlodavců a králíků, kterým byl během březosti podáván klofazimin v perorálních dávkách 
až 50 mg/kg/den a 15 mg/kg/den (1,6násobek (potkan) a 1,0násobek (králík) klinické dávky vztažené 
na plochu povrchu těla), nebyly pozorovány žádné teratogenní účinky. U myší se objevily známky 
fetotoxicity (např. zpomalení osifikace lebky, zvýšený výskyt potratů a mrtvě narozených potomků a 
nižší míra přežití novorozenců) při dávkách ≥ 25 mg/kg/den (≥ 0,4násobek klinické dávky podle plochy 
povrchu těla). Ve studii na potkaních samicích, které dostávaly 50 mg/kg/den klofaziminu (9 týdnů 
před pářením až do odstavení), byla prokázána zhoršená plodnost; počet potomků byl nižší a byl 
zaznamenán nižší podíl implantací. Nižší dávky (5 mg a 25 mg/kg/den) takové účinky neměly. 
12 /  
 
 
 
 
 
 
 
Informace o předepisování humánních léčivých přípravků
Další informace 
Doba použitelnosti
Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti (= EXP) uvedené na obalu. 
Zvláštní opatření pro skladování
Chraňte před vlhkostí a neskladujte při teplotě nad 25 °C. Uchovávejte mimo dosah dětí. 
Číslo Swissmedic 
Velikosti balení 
Export
Držitel rozhodnutí o registraci
Novartis Pharma Schweiz AG, Risch, Švýcarsko; sídlo: 6343 Rotkreuz, Švýcarsko 
Poslední revize informací
Prosinec Souhrn údajů o přípravku: 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve 
sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na 
nežádoucí účinky na adresu:  
  
Státní ústav pro kontrolu léčiv 
Šrobárova 48 
100 41 Praha 10  
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. 
13 /