Laramo Vedlejší a nežádoucí účinky

Souhrnný bezpečnostní profil

Podle analýzy souhrnných výsledků placebem kontrolovaných klinických studií přídatné léčby u pacientů s parciálními záchvaty uvedlo celkem 61,9 % pacientů randomizovaných k léčbě lakosamidem
a 35,2 % pacientů randomizovaných k užívání placeba alespoň jeden nežádoucí účinek. Nejčastěji
uváděnými nežádoucími účinky (≥ 10 %) při léčbě lakosamidem byly závratě, bolest hlavy, nauzea a
diplopie, které byly obvykle lehké nebo střední intenzity.

Některé souvisely s výší dávky a snížením dávky je bylo možné zmírnit. Výskyt a závažnost
nežádoucích účinků na centrální nervový systém (CNS) a gastrointestinální trakt se obvykle časem
snižovaly.

Ve všech těchto kontrolovaných studiích byl přípravek vysazen kvůli nežádoucím účinkům u 12,2 %
pacientů užívajících lakosamid a u 1,6 % pacientů ve skupině placeba. Nejčastějším nežádoucím
účinkem vedoucím k ukončení léčby lakosamidem byly závratě. Výskyt CNS nežádoucích účinků, jako
je závrať, může být po nasycovací dávce vyšší.

Na základě analýzy údajů klinické studie noninferiority monoterapie porovnávající lakosamid s
karbamazepinem s prodlouženým uvolňováním (CR) byly nejčastěji pozorovanými nežádoucími účinky
lakosamidu (≥10 %) bolest hlavy a závratě. Frekvence přerušení léčby z důvodu nežádoucích účinků
byla u pacientů léčených lakosamidem 10,6 %, u pacientů léčených karbamazepinem CR 15,6 %.

Bezpečnostní profil lakosamidu hlášený ve studii prováděné u pacientů ve věku 4 let a starších s
idiopatickou generalizovanou epilepsií s primárně generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty
(PGTCS) byl v souladu s bezpečnostním profilem hlášeným ze souhrnných placebem kontrolovaných
klinických studií s parciálními záchvaty. Mezi další nežádoucí účinky hlášené u pacientů s PGTCS
patřila myoklonická epilepsie (2,5 % ve skupině s lakosamidem a 0 % ve skupině s placebem) a ataxie
(3,3 % ve skupině s lakosamidem a 0 % ve skupině s placebem). Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky
byly závratě a somnolence. Nejčastějšími nežádoucími účinky vedoucími k ukončení léčby
lakosamidem byly závratě a sebevražedné představy. Výskyt přerušení léčby v důsledku nežádoucích
účinků byl 9,1 % u skupiny s lakosamidem a 4,1 % u skupiny s placebem.

Seznam nežádoucích účinků v tabulce
V následující tabulce je uvedena frekvence výskytu nežádoucích účinků hlášených v klinických studiích
a po uvedení přípravku na trh. Frekvence jsou definovány následovně: velmi časté (≥1/10), časté (≥až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100) a není známo (z dostupných údajů nelze frekvenci určit). V
každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třídy orgánových
systémů
Velmi
časté
Časté Méně časté Není známo
Poruchy krve a
lymfatického
systému
agranulocytóza
(1)
Poruchy
imunitního
systému
léková hypersenzitivita
(1)
léková reakce
s eozinofilií a
systémovými
příznaky
(DRESS)(1,2)
Psychiatrické
poruchy
deprese
stavy zmatenosti
insomnie (1)
agresivita
agitovanost (1)
euforická nálada (1)
psychotická porucha (1)
sebevražedný pokus (1)
sebevražedné
představy
halucinace (1)

Poruchy
nervového
systému
závratě
bolest
hlavy
myoklonické záchvaty
(3)
ataxie
porucha rovnováhy
porucha paměti
kognitivní poruchy
somnolence
třes
nystagmus
hypestezie
dysartrie
porucha pozornosti
parestezie
synkopa (2)
poruchy koordinace

konvulze (3)
Poruchy oka diplopie rozmazané vidění
Poruchy ucha a
labyrintu
vertigo
tinitus

Srdeční poruchy atrioventrikulární
blokáda (1,2)
bradykardie (1,2)
fibrilace síní (1,2)
flutter síní (1,2)
ventrikulární
tachyarytmie (1)
Gastrointestinální
poruchy
nauzea zvracení
zácpa
flatulence
dyspepsie
sucho v ústech
průjem

Poruchy jater a
žlučových cest
abnormální jaterní
testy (2)
zvýšené hodnoty
jaterních enzymů (>
2x ULN) (1)

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
pruritus
vyrážka (1)
angioedém (1)
kopřivka (1)
Stevensův-
Johnsonův
syndrom (1)
toxická
epidermální
nekrolýza (1)
Poruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně
svalové spasmy
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
poruchy chůze
astenie
únava
podrážděnost
pocit opilosti

Poranění, otravy a
procedurální
komplikace
pády
lacerace kůže
kontuze

(1) Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh.
(2) Viz Popis vybraných nežádoucích účinků.
(3) Hlášeno ve studiích PGTCS.

Popis vybraných nežádoucích účinků
Užívání lakosamidu je spojeno s prodloužením PR intervalu v závislosti na dávce. Mohou se vyskytnout
nežádoucí účinky související s prodloužením PR intervalu (např. atrioventrikulární blokáda, synkopa,
bradykardie).

V klinických studiích přídatné terapie u pacientů s epilepsií je výskyt AV blokády prvního stupně méně
častý a dosahuje hodnot 0,7 % pro lakosamid 200 mg, 0,0 % pro lakosamid 400 mg, 0,5 % pro
lakosamid 600 mg a 0,0 % pro placebo. V těchto studiích nebyl zaznamenán výskyt AV blokády
druhého nebo vyššího stupně. Po uvedení přípravku na trh však byly ve spojení s léčbou lakosamidem
hlášeny případy AV blokády druhého nebo třetího stupně. V klinických studiích monoterapie
porovnávající lakosamid s karbamazepinem CR byl rozsah prodloužení PR intervalu u lakosamidu a
karbamazepinu srovnatelný.

Frekvence výskytu synkopy hlášená ze souhrnných klinických studií přídatné terapie je méně častá a
neliší se u pacientů s epilepsií (n=944), kterým byl podáván lakosamid (0,1 %) a pacientů s epilepsií
(n=364) s placebem (0,3 %). V klinických studiích monoterapie porovnávajících lakosamid s
karbamazepinem CR byla synkopa hlášena u 7/444 (1,6 %) pacientů s lakosamidem a u 1/442 (0,2 %)
pacientů s karbamazepinem CR.

Fibrilace nebo flutter síní nebyly hlášeny v krátkodobých klinických studiích, nicméně obojí bylo
hlášeno v otevřených studiích epilepsie a po uvedení přípravku na trh.

Abnormální výsledky laboratorních testů
V placebem kontrolovaných klinických studiích s lakosamidem u dospělých pacientů s parciálními
záchvaty, kteří užívali současně 1 až 3 antiepileptika, byly pozorovány abnormální výsledky testů
jaterních funkcí. U 0,7 % (7/935) pacientů léčených lakosamidem a u 0 % (0/356) pacientů, kterým bylo
podáváno placebo, se vyskytovalo zvýšení ALT na ≥3x ULN.

Multiorgánové hypersenzitivní reakce
U pacientů léčených některými antiepileptiky byly hlášeny multiorgánové hypersenzitivní reakce (také
známé jako léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky, DRESS). Tyto reakce se projevují
různě, obvykle se však projevují horečkou a vyrážkou a mohou být spojeny s postižením různých
orgánových systémů. Při podezření na multiorgánovou hypersenzitivní reakci se má lakosamid vysadit.

Pediatrická populace

Bezpečnostní profil lakosamidu v placebem kontrolovaných (podrobnosti ke studii viz bod 5.1) a
otevřených studiích (n = 408) u přídatné léčby u dětí ve věku od 4 let odpovídal bezpečnostnímu profilu
u dospělých, ačkoliv u dětských pacientů byla frekvence některých nežádoucích účinků (somnolence,
zvracení a epileptické záchvaty) vyšší a byly hlášeny další nežádoucí účinky (nazofaryngitida, pyrexie,
faryngitida, snížená chuť k jídlu, letargie a abnormální chování): nazofaryngitida (15,7 %), zvracení
(14,7 %), somnolence (14,0 %), závratě (13,5 %), pyrexie (13,0 %), epileptické záchvaty (7,8 %),
snížená chuť k jídlu (5,9 %), faryngitida (4,7 %), letargie (2,7 %) a abnormální chování (1,7 %).
Celkem 67,8 % pacientů randomizovaných do skupiny s lakosamidem a 58,1 % pacientů
randomizovaných do skupiny s placebem hlásilo nejméně 1 nežádoucí účinek.
Behaviorální, kognitivní a emoční funkce byly hodnoceny pomocí Achenbachova dotazníku
problémového chování dítěte (CBCL) a dotazníku hodnocení exekutivních funkcí u dětí (BRIEF)
vyplňovaných při zahájení léčby a během studií a po celou dobu studií byly převážně stabilní.

Starší pacienti
Ve studii monoterapie srovnávající lakosamid s karbamazepinem CR se typy nežádoucích účinků ve
vztahu k lakosamidu u starších pacientů (≥65 let) jevily jako srovnatelné s těmi pozorovanými u pacientů
do 65 let. U starších pacientů byl však ve srovnání s mladšími dospělými pacienty pozorován vyšší
výskyt pádů, průjmu a třesu (rozdíl ≥5 %). Nejčastějším kardiálním nežádoucím účinkem pozorovaným
u starších pacientů ve srovnání s mladší dospělou populací byla AV blokáda prvního stupně. Ta byla
hlášena u lakosamidu ve 4,8 % (3/62) u starších pacientů v porovnání s 1,6 % (6/382) u mladších
dospělých pacientů. Přerušení léčby v důsledku nežádoucích účinků bylo pozorovano u lakosamidu v
21,0 % (13/62) u starších pacientů oproti 9,2 % (35/382) u mladších dospělých pacientů.

Tyto rozdíly mezi staršími a mladšími dospělými pacienty byly podobné těm pozorovaným v aktivní
srovnávací skupině.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu.

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek