Levetiracetam ucb Vedlejší a nežádoucí účinky
 
Souhrnný bezpečnostní profil 
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly nazofaryngitida, somnolence, bolest hlavy, únava a 
závratě. Profil nežádoucích účinků uvedený níže je založen na analýze souhrnných placebem 
kontrolovaných klinických studií ve všech studovaných indikacích s celkem 3 416 pacienty léčenými 
levetiracetamem. Tyto údaje pocházejí z používání levetiracetamu v otevřených prodloužených 
studiích i ze zkušeností po uvedení přípravku na trh. Bezpečnostní profil levetiracetamu je podobný ve 
všech věkových skupinách (dospělí i pediatričtí pacienti) a ve všech schválených indikacích epilepsie. 
 
Seznam nežádoucích účinků v tabulce 
Nežádoucí účinky hlášené z klinických studií (u dospělých, dospívajících, dětí i kojenců > 1 měsíc) a 
z postmarketingových zkušeností jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů a podle frekvence. 
Nežádoucí účinky jsou řazeny za sebou podle klesající závažnosti a jejich frekvence je definována 
takto: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné 
(≥ 1/10 000 až < 1/1 000) a velmi vzácné (< 1/10 000).  
 
Třídy orgánových 
systémů podle 
MedDRA  
Frekvence
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné
Infekce a infestace nazofaryngit
ida  
  infekce 
Poruchy krve a 
lymfatického 
systému 
  trombocytopenie,
leukopenie 
pancytopenie, 
neutropenie, 
agranulocytóza 
 
Poruchy 
imunitního 
systému 
   léková reakce
s eozinofilií a 
systémovými 
příznaky 
(DRESS), 
hypersenzitivita 
(včetně 
angioedému a 
anafylaxe) 
 
Poruchy 
metabolismu a 
výživy 
 anorexie snížení tělesné
hmotnosti, 
zvýšení tělesné 
hmotnosti 
hyponatremie  
Psychiatrické 
poruchy 
 
 deprese,
hostilita/agresi
vita, anxieta, 
insomnie, 
nervozita/ 
podrážděnost  
sebevražedný 
pokus, 
sebevražedné 
představy, 
psychotická 
porucha, 
dokonaná 
sebevražda, 
poruchy 
osobnosti, 
abnormální 
myšlení, delirium 
obsedantně- 
kompulzivní 
porucha** 
 abnormální 
chování, 
halucinace, hněv, 
stav zmatenosti, 
panická ataka, 
citová labilita/ 
výkyvy nálady, 
agitovanost  
Poruchy 
nervového 
systému 
somnolence, 
bolest hlavy
konvulze, 
porucha 
rovnováhy, 
závrať, 
letargie, třes 
amnézie, porucha 
paměti, poruchy 
koordinace/ataxie
, parestezie, 
poruchy 
pozornosti 
choreoatetóza, 
dyskineze, 
hyperkineze, 
poruchy chůze, 
encefalopatie, 
zhoršení záchvatů, 
maligní 
neuroleptický 
syndrom* 
 
Poruchy oka   diplopie, 
rozostřené vidění 
 
Poruchy ucha a 
labyrintu 
 vertigo   
Srdeční poruchy    prodloužený 
interval QT na
elektrokardiogram
u 
 
Respirační, hrudní 
a mediastinální 
poruchy 
 kašel   
Gastrointestinální 
poruchy 
 bolesti 
břicha, 
průjem,
dyspepsie, 
zvracení, 
nauzea  
 pankreatitida  
Poruchy jater a 
žlučových cest 
  abnormální 
výsledky
jaterních 
funkčních testů 
jaterní selhání, 
hepatitida  
 
Poruchy ledvin a 
močových cest 
   akutní poškození
ledvin 
 
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 
 vyrážka alopecie, ekzém, 
pruritus  
toxická 
epidermální 
nekrolýza, 
Stevens-
Johnsonův 
syndrom, 
multiformní 
erytém 
Poruchy svalové a 
kosterní soustavy a 
pojivové tkáně
  svalová slabost, 
myalgie 
rabdomyolýza a 
zvýšení hladin 
kreatinfosfokinázy 
v krvi* 
 
Celkové poruchy a 
reakce v místě 
aplikace
 astenie/únava    
Poranění, otravy a 
procedurální 
komplikace 
  poranění  
*Prevalence je významně vyšší u japonských pacientů ve srovnání s pacienty z jiných zemí.  
** V postmarketingovém sledování byly pozorovány velmi vzácné případy rozvoje obsedantně-
kompulzivních poruch (OCD) u pacientů s OCD nebo psychickými poruchami v předchozí anamnéze. 
 
Popis vybraných nežádoucích účinků 
Riziko anorexie je vyšší při současném podávání levetiracetamu a topiramátu. 
V několika případech alopecie byla po vysazení levetiracetamu pozorována spontánní úprava stavu. 
Útlum kostní dřeně byl zjištěn v některých případech pancytopenie. 
 
Případy encefalopatie se obvykle objevovaly na začátku léčby (po několika dnech až několika 
měsících) a po přerušení léčby byly reverzibilní. 
 
Pediatrická populace 
U pacientů ve věku 1 měsíc až méně než 4 roky bylo celkem 190 pacientů léčeno levetiracetamem 
v placebem kontrolovaných a otevřených prodloužených studiích. Šedesát (60) z těchto pacientů bylo 
léčeno levetiracetamem v placebem kontrolovaných studiích. U pacientů ve věku 4-16 let bylo celkem 
645 pacientů léčeno levetiracetamem v placebem kontrolovaných a otevřených prodloužených 
studiích. 233 těchto pacientů bylo léčeno levetiracetamem v placebem kontrolovaných studiích. 
V obou těchto pediatrických skupinách jsou tyto údaje doplněny o zkušenosti po uvedení 
levetiracetamu na trh. 
 
Navíc bylo 101 kojenců ve věku pod 12 měsíců léčeno v poregistrační studii bezpečnosti. Nebyla 
identifikována žádná nová bezpečnostní rizika pro kojence s epilepsií mladší než 12 měsíců.  
 
Profil nežádoucích účinků levetiracetamu je obecně podobný ve všech věkových skupinách a ve všech 
schválených indikacích epilepsie. Výsledky bezpečnosti u pediatrických pacientů v placebem 
kontrolovaných klinických studiích byly konzistentní s bezpečnostním profilem levetiracetamu 
u dospělých, s výjimkou behaviorálních a psychiatrických nežádoucích účinků, které byly častější 
u dětí než u dospělých. U dětí a dospívajících ve věku 4-16 let byly zvracení (velmi časté, 11,2 %), 
agitovanost (časté, 3,4 %), výkyvy nálady (časté, 2,1 %), citová labilita (časté, 1,7 %), agresivita 
(časté, 8,2 %), abnormální chování (časté, 5,6 %) a letargie (časté, 3,9 %) hlášeny častěji než 
u ostatních věkových skupin nebo v celkovém bezpečnostním profilu. U kojenců a dětí ve věku 
měsíc až méně než 4 roky byly podrážděnost (velmi časté, 11,7 %) poruchy koordinace (časté, 
3,3 %) hlášeny častěji než u ostatních věkových skupin nebo v celkovém bezpečnostním profilu. 
 
Dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná bezpečnostní pediatrická studie s uspořádáním pro 
hodnocení non-inferiority sledovala kognitivní a neuropsychologické účinky levetiracetamu u 16letých dětí s parciálními záchvaty. Ze studie vyplývá, že v populaci splňující podmínky protokolu 
(„per-protocol“ populace) se Levetiracetam UCB neodlišoval (nebyl inferiorní) od placeba s ohledem 
na změnu od výchozího stavu ve složeném skóre k hodnocení paměti Leiter-R zahrnujícím pozornost a 
paměť (Leiter-R Attention and Memory, Memory Screen Composite score). Výsledky týkající se 
chování a emočního fungování naznačovaly u pacientů léčených levetiracetamem zhoršení, pokud jde 
o agresivní chování, což bylo měřeno standardizovaným a systematickým způsobem za použití 
ověřeného nástroje (CBCL – Achenbach Child Behavior Checklist). Avšak u jedinců, kteří užívali 
levetiracetam v dlouhodobé otevřené sledovací (follow-up) studii, nedošlo v průměru ke zhoršení 
chování a emočního fungování; zejména měřítka agresivního chování nebyla horší oproti výchozímu 
stavu.  
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 
100 41 Praha 10  
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.