Matever Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, jiná antiepileptika, ATC kód: N03AXLéčivá látka, levetiracetam, je pyrrolidonový derivát chemicky nesouvisející s léčivými látkami obsaženými v současných antiepileptických přípravcích. 
 
Mechanismus účinku 
Mechanismus účinku levetiracetamu stále ještě není plně objasněn. Pokusy in vitro a in vivo nasvědčují 
tomu, že  levetiracetam nemění ani  základní charakteristiky buněk, ani normální přenos  nervových 
vzruchů. 
In vitro studie ukazují, že levetiracetam ovlivňuje hladinu Ca2+ v neuronech částečnou inhibicí kalciových 
kanálů typu N a snížením uvolňování Ca2+ z intraneuronálních zásob. Levetiracetam navíc  částečně 
antagonizuje snížení aktivity GABA- a glycinových kanálů způsobené zinkem a beta-karboliny. Mimoto 
selevetiracetam v in  vitro studiích  váže  na  specifické  vazebné  místo  v mozkové  tkáni hlodavců. 
Specifickým vazebným místem je synaptický vezikulární protein 2A, který je považován za součást 
procesů fúze vezikul a exocytózy neurotransmiterů. Levetiracetam a jeho analoga mají různou afinitu 
k vazbě na synaptický vezikulární protein 2A, což koreluje s jejich potencí k zábraně vzniku záchvatů 
v audiogenních modelech epilepsie u myší. Uvedené nálezy naznačují, že interakce mezi levetiracetamem 
a synaptickým vezikulárním proteinem 2A by mohla přispívat k jeho antiepileptickému účinku. 
 
Farmakodynamické účinky 
Levetiracetam poskytuje ochranu před záchvaty ve velkém počtu zvířecích modelů parciálních a primárně 
generalizovaných záchvatů, aniž by měl prokonvulzivní účinky. Primární metabolit je neaktivní. 
U člověka potvrdila aktivita při   parciální   i   generalizované   epilepsii   výboj/fotoparoxysmální odpověď 
Klinická účinnost a bezpečnost 
Přídatná léčba parciálních záchvatů s nebo bez sekundární generalizace u dospělých, mladistvých, dětí a 
kojenců ve věku od 1 měsíce s epilepsií: 
 
Účinnost  levetiracetamu  u dospělých  byla  prokázána ve třech dvojitě  zaslepených  placebem 
kontrolovaných studiích v denní dávce  1 000 mg, 2 000 mg nebo  3 000 mg rozdělené do dvou dílčích 
dávek. Léčba trvala až 18 týdnů. V analýze sdružených dat bylo procento pacientů, kteří dosáhli snížení 
frekvence parciálních záchvatů  za  týden o 50%  a  více  proti počátečnímu stavu  při stabilní  dávce 
a 12,6% u placeba. 
 
Pediatrická populace 
U pediatrických pacientů placebem kontrolované studii, do které bylo zařazeno 198 pacientů s trváním léčby 14 týdnů. V této studii 
dostávali pacienti levetiracetam ve fixní dávce 60 mg/kg/den 44,6% pacientů  léčených  levetiracetamem a  19,6% pacientů naplacebu dosáhlo  snížení  frekvence 
parciálních záchvatů za týden proti počátečnímu stavu o 50% a více. Při pokračující dlouhodobé léčbě 
bylo 11,4% pacientů bez záchvatů po dobu alespoň 6 měsíců a 7,2% pacientů bylo bez záchvatů po dobu 
alespoň 1 roku. 
 
U pediatrických pacientů ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii, která zahrnovala 116 pacientů a léčba trvala 5 dní. 
V této studii dostávali pacienti denní dávku 20 mg/kg, 25 mg/kg, 40 mg/kg nebo 50 mg/kg perorálního 
roztoku na základě titračního rozpisu podle věku. V této studii byla použita dávka 20 mg/kg/den titrovaná 
do 40 mg/kg/den pro kojence ve věku jeden měsíc až méně než 6 měsíců, a dávka 25 mg/kg/den titrovaná 
do  50 mg/kg/den pro děti ve věku 6 měsíců až méně než 4 roky. Celková denní dávka byla podávána 
rozděleně ve dvou dílčích dávkách. 
 
Primárním měřítkem účinnosti byl podíl pacientů odpovídajících na léčbu procento pacientů s 50 % poklesem průměrné denní frekvence parciálních záchvatů od výchozího stavukterý byl hodnocen zaslepeně centrálním hodnotitelem prostřednictvím 48hodinového video záznamu 
EEG. Do  analýzy účinnosti bylo  zahrnuto 109 pacientů, kteří měli nejméně 24hodinové video EEG 
záznamu v obou obdobích, výchozím i hodnoceném. 43,6% pacientů léčených levetiracetamem a 19,6% 
pacientů na placebu bylo považováno za respondéry. Výsledky se shodují napříč věkovými skupinami. 
S pokračující dlouhodobou léčbou bylo 8,6% pacientů bez záchvatů nejméně po dobu 6 měsíců a 7,8% 
bylo bez záchvatů nejméně 1 rok. 35 kojenců ve věku pod 1 rok s parciálními záchvaty bylo léčeno v 
placebem kontrolovaných klinických studiích, kde pouze 13 pacientů bylo ve věku < 6 měsíců. 
 
Monoterapie při léčbě  parciálních záchvatů s nebo  bez  sekundární generalizace  u pacientů od  16 let 
s nově diagnostikovanou epilepsií. 
 
Účinnost levetiracetamu v monoterapii byla prokázána ve dvojitě zaslepeném  paralelním porovnání 
noninferiority s karbamazepinem s řízeným uvolňováním u 576 pacientů ve věku 16 let a více s nově nebo 
nedávno diagnostikovanou epilepsií. U pacientů musely být přítomny pouze nevyprovokované parciální 
záchvaty  nebo  generalizované  tonicko-klonické  záchvaty.  Pacienti  byli randomizováni  k užívání 
karbamazepinu s řízeným uvolňováním v dávce 400-1200 mg/den nebo levetiracetamu v dávce 1 3 000 mg/den po dobu až 121 týdnů v závislosti na odpovědi.  
Bez  záchvatů  po  dobu  6 měsíců  bylo  73,0%  pacientů s levetiracetamem  a  72,8%  pacientů 
s karbamazepinem s řízeným uvolňováním; korigovaný absolutní rozdíl mezi léčbami byl 0,2% -7,8 8,2levetiracetamem resp. karbamazepinem s řízeným uvolňováním 
Ve studii odrážející klinickou praxi mohla být vysazena souběžná antiepileptická léčba u části pacientů, 
kteří odpověděli na přídatnou léčbu levetiracetamem  
Přídatná léčba myoklonických  záchvatů  u juvenilní myoklonické  epilepsie  u dospělých a mladistvých 
od 12 let. 
 
Účinnost  levetiracetamu byla  prokázána ve dvojitě zaslepené  placebem  kontrolované studii trvající 
16 týdnů u pacientů  od  12 let  s idiopatickou  generalizovanou  epilepsií  s myoklonickými záchvaty 
u různých  syndromů. Většina  pacientů  trpěla  juvenilní  myoklonickou  epilepsií.  V této  studii  byl 
levetiracetam užíván v dávce 3 000 mg/den rozdělené do dvou denních dávek. 
58,3% pacientů  léčených levetiracetamem a 23,3% pacientů na placebu dosáhlo snížení  počtu dnů 
s myoklonickým záchvatem za  týden alespoň o 50%. Při pokračující dlouhodobé léčbě  bylo 28,6% 
pacientů  bez  myoklonických  záchvatů  po  dobu  alespoň  6 měsíců  a  21,0%  pacientů  bylo  bez 
myoklonických záchvatů po dobu alespoň 1 roku. 
 
Přídatná léčba primárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatů u dospělých a mladistvých od 
12 let s idiopatickou generalizovanou epilepsií. 
 
Účinnost  levetiracetamu byla  prokázána ve dvojitě zaslepené  placebem  kontrolované studii  trvající 
24 týdnů, která zahrnovala dospělé, mladistvé a omezený počet dětí trpících idiopatickou generalizovanou 
epilepsií  s primárně  generalizovanými  tonicko-klonickými záchvaty  epilepsie grand  mal se záchvaty  po  probuzení000 mg/den u dospělých a mladistvých nebo 60 mg/kg/den u dětí rozdělené do dvou denních dávek. 
72,2% pacientů léčených  levetiracetamem a  45,2% pacientů na placebu dosáhlo  snížení  frekvence 
primárně  generalizovaných  tonicko-klonickýchzáchvatů  za  týden  o 50%  a  více.  Při  pokračující 
dlouhodobé léčbě bylo 47,4% pacientů bez tonicko-klonických záchvatů po dobu alespoň 6 měsíců a 
31,5% pacientů bylo bez tonicko-klonických záchvatů po dobu alespoň 1 roku.