Sp. zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1.  NÁZEV PŘÍPRAVKU  
 
 
Metfogamma 1 000 mg potahované tablety 
 
2.  KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ  
 
Jedna potahovaná tableta obsahuje metformini hydrochloridum 1000 mg, odpovídající metforminum 
780 mg.  
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3.  LÉKOVÁ FORMA  
 
Potahované tablety.  
Bílé podlouhlé potahované tablety s půlící rýhou na jedné straně a hlubokou rýhou na straně druhé 
(typ karate). Tabletu lze dělit na stejné dávky. 
 
 
4.  KLINICKÉ ÚDAJE  
 
4.1  Terapeutické indikace  
 
Léčba diabetu mellitu 2. typu zvláště u obézních pacientů tam, kde samotné dietní opatření a cvičení 
nestačí udržet přiměřenou glykémii.  
- Dospělí:  přípravek  Metfogamma  1000  mg  může  být  užíván  v  monoterapii  nebo  v  kombinaci  s 
ostatními orálními antidiabetiky nebo s inzulínem.  
- Děti starší 10 let a dospívající: přípravek Metfogamma 1000 mg může být užíván v monoterapii nebo 
v kombinaci s inzulínem.  
 
Bylo prokázáno snížení diabetických komplikací u obézních dospělých pacientů s diabetem  2.  typu 
léčených metforminem v první linii léčby po selhání dietních opatření (viz bod 5.1).  
 
4.2  Dávkování a způsob podání  
 
Dávkování 
Dospělí s normální funkcí ledvin (GFR ≥ 90 ml/min) 
Monoterapie a kombinace s jinými perorálními antidiabetiky  
Terapie  se obvykle zahajuje dávkou 500 mg nebo  850  mg metformin-hydrochloridu 2krát až 3krát 
denně během jídla nebo po jídle.  
Po 10 až 15 dnech má být dávka upravena podle hladiny glykémie. Pomalé zvyšování dávky může 
zlepšit gastrointestinální snášenlivost. 
U pacientů užívajících vysoké dávky metformin-hydrochloridu (2 až 3 g denně) je možné nahradit tablety přípravku Metfogamma 500 mg jednou tabletou přípravku Metfogamma 1000 mg. Maximální 
doporučená dávka metformin-hydrochloridu je 3 g denně, užívaná ve 3 dílčích dávkách. 
 
 Pokud se zvažuje převedení z jiného perorálního antidiabetika, je třeba přerušit jeho užívání a zahájit 
léčbu metforminem v dávkách uvedených výše.  
 
Kombinace s inzulínem  
Pro dosažení lepší kontroly glykémie mohou být metformin a inzulín používány v kombinaci. Obvyklá 
počáteční  dávka  metformin-hydrochloridu je  500  nebo  850  mg  2krát až  3krát  denně,  zatímco 
dávkování inzulínu se upraví podle hladiny glykémie.  
 
Starší pacienti 
Vzhledem k možnosti snížení renálních funkcí u pacientů vyššího věku má být dávkování metforminu 
upraveno podle renálních funkcí. Je nutné provádět pravidelné hodnocení renálních funkcí (viz bod 
4.4).  
 
Porucha funkce ledvin
Rychlost  glomerulární  filtrace  má být  vyšetřena  před  zahájením  léčby  přípravky  s  obsahem 
metforminu a následně minimálně každý rok. U pacientů se zvýšeným rizikem další progrese poruchy 
funkce ledvin a u starších pacientů má být renální funkce vyšetřována častěji, např. každých 3-měsíců. 
 
GFR ml/min Celková maximální denní dávka
(bude rozdělena do 2–3 denních 
dávek) 
Další skutečnosti ke zvážení
60-89 3 000 mg V souvislosti se zhoršením funkce ledvin 
může být zváženo snížení dávky. 
45-59 2 000 mg Před zahájením léčby metforminem mají být 
znovu vyhodnoceny faktory, které mohou 
zvyšovat riziko laktátové acidózy (viz bod 
4.4). 
Úvodní dávkou je nejvýše polovina 
maximální dávky. 
30-44 1 000 mg 
< 30 - Metformin je kontraindikován. 
 
Pediatrická populace 
 
Monoterapie a kombinace s inzulínem
• Přípravek Metfogamma 1000 mg mohou užívat děti od 10 let a dospívající. 
• Obvyklá  počáteční  dávka  je  500  nebo  850  mg  metformin-hydrochloridu jednou  denně 
podávaná během jídla nebo po jídle.  
Po 10 až 15 dnech má být dávka upravena podle hladiny glykémie. Pomalé zvyšování dávky může 
zlepšit gastrointestinální snášenlivost. Maximální doporučená dávka metformin-hydrochloridu je  2  g 
denně, rozdělena do dvou nebo tří dávek.  
 
 
 
4.3  Kontraindikace  
 
• hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1;  
• jakýkoli typ akutní metabolické acidózy (jako je laktátová acidóza, diabetická ketoacidóza); 
• diabetické prekoma; 
• závažné renální selhání (GFR < 30 ml/min);  
• akutní stav s možností narušení funkce ledvin, například dehydratace, závažná infekce, šok;  
 • onemocnění,  které  může způsobit tkáňovou  hypoxii (zejména  akutní  nebo  zhoršující  se 
chronické   onemocnění), například dekompenzované srdeční selhání, respirační 
selhání, nedávný infarkt myokardu, šok;  
• nedostatečnost jater, akutní intoxikace alkoholem, alkoholismus.  
 
4.4  Zvláštní upozornění a opatření pro použití  
 
Laktátová acidóza 
Laktátová acidóza je velmi vzácná, ale vážná metabolická komplikace, která se nejčastěji vyskytuje při 
akutním  zhoršení  renální  funkce  nebo  při  kardiorespiračním  onemocnění  či  sepsi.  K  akumulaci 
metforminu dochází při akutním zhoršení renální funkce; tím se pak zvyšuje riziko laktátové acidózy. 
V případě dehydratace (závažný průjem nebo zvracení, horečka nebo snížený příjem tekutin) má být 
metformin dočasně vysazen a doporučuje se kontakt se zdravotnickým odborníkem. 
Podávání léčivých přípravků, které mohou akutně narušit renální funkci  (jako  jsou  antihypertenziva, 
diuretika a NSAID), má být u pacientů léčených metforminem zahajováno s opatrností. Další rizikové 
faktory  laktátové  acidózy  jsou  nadměrné  požívání  alkoholu,  jaterní  insuficience,  nedostatečně 
kontrolovaný diabetes, ketóza, dlouhotrvající hladovění a jakékoli stavy související s hypoxií, stejně 
jako souběžné užívání léčivých přípravků, které mohou způsobit laktátovou acidózu (viz body 4.3 a 
4.5). 
Pacienti  a/nebo  pečovatelé  mají  být informováni  o  riziku laktátové acidózy. Laktátová  acidóza je 
charakterizována  acidotickou  dušností,  bolestí  břicha,  svalovými  křečemi,  astenií  a  hypotermií 
následovanou kómatem. V případě suspektních příznaků má pacient ukončit užívání metforminu  a 
vyhledat  okamžitě  lékařskou  pomoc.  Diagnostické laboratorní  nálezy  zahrnují  snížené  pH  krve 
(< 7,35), zvýšenou plazmatickou hladinu laktátu (> 5 mmol/l) a zvýšenou aniontovou mezeru a poměr 
laktát/pyruvát. 
 
Renální funkce:  
Rychlost  glomerulární filtrace  má  být  vyšetřena  před  zahájením  léčby  a  následně v  pravidelných 
intervalech, viz bod 4.2. Metformin je kontraindikován u pacientů s GFR < 30 ml/min a má být 
dočasně vysazen při výskytu stavů, které mění renální funkci, viz bod 4.3. 
 
Srdeční funkce
U pacientů se srdečním selháním je větší riziko hypoxie a poruchy funkce ledvin. Pacienti se stabilním 
chronickým  srdečním  selháním  mohou  užívat  metformin  pouze  tehdy,  jsou-li  pravidelně 
monitorovány jejich srdeční a renální funkce. 
U pacientů s akutním a nestabilním srdečním selháním je metformin kontraindikován (viz bod 4.3). 
 
Podávání jódových kontrastních látek 
Intravaskulární  podání  jódových  kontrastních  látek  může  vést  k  nefropatii  indukované  kontrastní 
látkou s následnou akumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy. Metformin má být 
vysazen před  nebo  v  době  provedení  zobrazovacího  vyšetření  a  jeho  podávání  nesmí  být  znovu 
zahájeno  nejméně  48  hodin  po  provedení  vyšetření  za  předpokladu,  že  byla  znovu  vyhodnocena 
renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.5. 
 
Chirurgický výkon
Podávání metforminu musí být ukončeno během operace v celkové, spinální nebo epidurální anestézii. 
Léčba může být znovu zahájena nejdříve 48 hodin po operaci nebo obnovení perorální výživy a  za 
předpokladu, že renální funkce byla znovu vyhodnocena a bylo zjištěno, že je stabilní. 
 
Pediatrická populace 
Před zahájením léčby metforminem má být potvrzena diagnóza diabetu mellitu 2. typu.  
 
V kontrolovaných klinických studiích trvajících jeden rok nebyl prokázán žádný účinek metforminu 
na růst a pubertu, avšak nejsou k dispozici dlouhodobější údaje týkající se těchto specifických účinků. 
 Proto  je  tedy  doporučováno  pečlivé  sledování  vlivu  hydrochloridu  metforminu  na  tyto  parametry 
u dětí léčených metforminem, zvláště u dětí v prepubertě. 
 
Děti ve věku 10-12 let 
Do  kontrolovaných  klinických  studií  provedených  u  dětí  a  dospívajících  bylo  zařazeno  pouze  jedinců ve věku 10-12 let. Ačkoli účinnost a bezpečnost metforminu u dětí tohoto věku se neliší od 
účinnosti a bezpečnosti metforminu u starších dětí a dospívajících, je doporučována zvláštní opatrnost 
při předepisování metforminu dětem ve věku mezi 10-12 lety.  
 
Další opatření:  
Všichni pacienti mají pokračovat v dietních opatřeních s pravidelným rozložením příjmu cukru v 
průběhu dne. Pacienti s nadváhou mají pokračovat v dietě omezující příjem energie.  
 
Pravidelně by mělo být prováděno laboratorní sledování parametrů diabetu mellitu.  
 
Samotný metformin nikdy nevyvolává hypoglykémii, je však doporučována opatrnost při používání v 
kombinaci s inzulínem nebo dalšími perorálními antidiabetiky (např. deriváty sulfonylmočoviny nebo 
meglitinidy).  
 
4.5  Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce  
 
Souběžné použití se nedoporučuje  
 
Alkohol 
Intoxikace  alkoholem  je  spojená  se  zvýšeným  rizikem  laktátové  acidózy,  zvláště  v  případech 
hladovění nebo při malnutrici nebo poruše funkce jater. 
 
Jódové kontrastní látky
Metformin musí být vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání 
nesmí být znovu zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu 
vyhodnocena renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.4. 
 
Kombinace vyžadující opatrnost při použití
Některé léčivé přípravky mohou nepříznivě ovlivnit renální funkci, což může zvýšit riziko laktátové 
acidózy;  jsou  to  např.  NSAID,  včetně  selektivních  inhibitorů  cyklooxygenázy  (COX)  II,  ACE 
inhibitory,  antagonisté receptoru  pro  angiotenzin  II  a  diuretika, zvláště kličková. Při zahájení nebo 
užívání takových přípravků v kombinaci s metforminem je nutné pečlivé monitorování renální funkce. 
 
Léčivé přípravky s vnitřní hyperglykemickou aktivitou (např. glukokortikoidy (systémové i lokální), a 
sympatomimetika.  
Může být  nutné častější  sledování  glykémie,  zvláště v úvodu léčby. V  případě  nutnosti  upravte 
dávkování metforminu během léčby s příslušným léčivým přípravkem. 
 
Transportéry pro organické kationty (OCT)
Metformin je substrátem pro oba transportéry OCT1 a OCTSouběžné podávání metforminu s 
• Inhibitory OCT1 (jako je verapamil) může snížit účinnost metforminu. 
• Induktory  OCT1  (jako  je  rifampicin)  může  zvýšit  gastrointestinální  absorpci  a  účinnost 
metforminu. 
• Inhibitory    OCT2    (jako    je    cimetidin,    dolutegravir,    ranolazin,    trimethoprim,    vandetanib, 
isavukonazol)  může  snížit  renální  vylučování  metforminu,  což  povede  ke  zvýšení  koncentrace 
metforminu v plazmě. 
• Inhibitory  obou  OCT1  a  OCT2  (jako  krizotinib,  olaparib)  může  ovlivnit  účinnost  a  renální 
eliminace metforminu. 
 Opatrnost je proto doporučována, a to zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, kdy tyto léky jsou 
podávány současně s metforminem, protože koncentrace metforminu v plazmě se může zvýšit. Jestliže 
je potřebné, úprava dávky metforminu může být zvažována, jelikož inhibitory OCT / induktory mohou 
mít vliv na účinnost metforminu. 
 
4.6  Fertilita, těhotenství a kojení  
 
Těhotenství  
Nekontrolovaný  diabetes  v těhotenství  (gestační  nebo  trvalý)  je  spojen  se  zvýšeným  rizikem 
vrozených abnormalit a perinatální mortality. 
 
Omezené množství údajů o použití metforminu u těhotných žen  neukazuje  na zvýšené  riziko 
vrozených abnormalit. Studie na zvířatech nenaznačují žádné škodlivé účinky na průběh těhotenství, 
embryonální nebo fetální vývoj, porod nebo postnatální vývoj (viz bod 5.3).  
Metformin není doporučen pro léčbu diabetu, pokud má pacientka v úmyslu otěhotnět a v průběhu 
těhotenství. Pro udržení hladiny krevného cukru co nejblíže normálu se má použít inzulín,  aby  se 
minimalizovalo riziko malformace plodu.  
 
Kojení 
Metformin  je vylučován  do  mateřského  mléka. U  kojených  novorozenců/dětí nebyly  pozorovány 
žádné nežádoucí účinky. Protože však jsou k dispozici pouze omezené údaje, není kojení doporučeno 
během léčby metforminem. Rozhodnutí, zda přerušit kojení, má být provedeno po zvážení přínosu 
kojení a možného rizika nežádoucích účinků pro dítě.  
 
Fertilita 
Fertilita  samců  a  samic  potkanů  nebyla  ovlivněna  metforminem,  který  byl  podáván  v  dávkách 
dosahující 600 mg/kg/den, což je přibližně trojnásobek maximální denní dávky pro člověka vztažené 
k povrchu lidského těla. 
 
4.7  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje  
 
Metformin při samostatném užívání nezpůsobuje hypoglykémii a proto nemá žádný vliv na schopnost 
řídit nebo obsluhovat stroje.  
 
Nicméně  pacienti  mají  být  upozorněni  na  riziko  hypoglykemie  v  případě  užívání  metforminu 
v kombinaci s jinými antidiabetiky (např. deriváty sulfonylmočoviny, inzulín nebo meglitinidy).  
 
4.8  Nežádoucí účinky  
 
Nejčastější nežádoucí účinky během zahájení léčby jsou nevolnost, zvracení, průjem, bolest břicha a 
ztráta  chuti  k  jídlu,  které ve  většině  případů spontánně  vymizí.  Pro  zabránění  těmto  nežádoucím 
účinkům se doporučuje užívat metformin ve 2 nebo 3 denních dávkách a dávky zvyšovat pomalu.  
 
Při léčbě metforminem se mohou objevit následující nežádoucí účinky.  
Četnost výskytu je definována následovně: velmi časté ≥1/10; časté ( 1/100 až <1/10); méně časté 
(1/1  000 až <1/100); vzácné (1/10  000 až <1/1  000); velmi  vzácné (<1/10  000); není  známo 
(z dostupných údajů nelze určit). 
 
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. 
 
Třída orgánových systémů Nežádoucí účinky Četnost
Poruchy metabolismu a výživy Laktátová acidóza (viz bod 4.4.) velmi vzácné 
  Snížení absorpce vitaminu B12 a snížení jeho 
hladiny v séru během dlouhodobého užívání 
metforminu. Zohlednění takové etiologie se 
doporučuje v případech, kdy pacient trpí 
megaloblastickou anémií. 
velmi vzácné 
Poruchy nervového systému Poruchy chuti časté
Gastrointestinální poruchy Gastrointestinální poruchy jako nevolnost, 
zvracení, průjem, bolest břicha a ztráta chuti 
k jídlu. Tyto nežádoucí účinky se nejčastěji 
objevují při zahájení léčby a ve většině 
případů spontánně ustoupí. Aby se jim 
předešlo, doporučuje se užívat metformin ve 
dvou nebo třech denních dávkách během 
jídla nebo po jídle. Pomalé navyšování dávek 
může také zvýšit gastrointestinální toleranci. 
velmi časté 
Poruchy jater a žlučových cest Ojedinělý výskyt abnormalit jaterních 
funkčních testů nebo hepatitidy, které se 
upraví po vysazení metforminu. 
není známo 
Poruchy kůže a podkožní tkáně Kožní reakce jako erytém, pruritus a 
kopřivka 
velmi vzácné 
 
Pediatrická populace 
Ve zveřejněných a postmarketingových údajích a v kontrolovaných klinických studiích u omezené 
pediatrické populace ve věku 10 až 16 let, léčené po dobu 1 roku, odpovídaly nežádoucí účinky svojí 
povahou a závažností těm, které byly hlášeny u dospělých. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:  
Státní ústav pro kontrolu léčiv  
Šrobárova 48 
100 41 Praha 10  
Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek  
 
4.9  Předávkování  
 
Hypoglykemie  nebyla při dávkách metformin-hydrochloridu do 85 g pozorována, ačkoliv laktátová 
acidóza se za takových okolností vyskytovala. Výrazné předávkování metforminem nebo současný 
výskyt  rizikových  faktorů mohou vést  k  laktátové  acidóze.  Laktátová  acidóza  vyžaduje rychlou 
lékařskou  pomoc  a hospitalizaci.  Nejúčinnější  metodou  odstranění  laktátu  a  metforminu je 
hemodialýza.  
 
 
5.  FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
 
5.1  Farmakodynamické vlastnosti  
 
Farmakoterapeutická skupina: léky snižující hladinu cukru v krvi, biguanidy, ATC skupina A10BA02  
 
Mechanismus účinku 
Metformin patří mezi biguanidy s antihyperglykemickými účinky, snižuje bazální i postprandiální 
hladinu cukru v plazmě. Nestimuluje sekreci inzulínu a nedochází tedy k hypoglykémii.  
Metformin může fungovat třemi způsoby:  
• snížení jaterní produkce glukózy potlačením glukoneogeneze a glykogenolýzy.  
 • ve  svalu, zvýšením citlivosti na inzulín, zvýšením absorpce a utilizace glukózy v periferních 
tkáních.  
• a opožděnou intestinální absorpci glukózy.  
 
Metformin svým působením na glykogen-syntázu stimuluje nitrobuněčnou syntézu glykogenu.  
Metformin  zvyšuje  transportní  kapacitu  všech známých typů membránových glukózových 
transportérů (GLUT).  
 
Farmakodynamické účinky 
V klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno se stabilní tělesnou hmotností nebo s mírným 
váhovým úbytkem. 
 
U lidí, nezávisle na jeho působení na glykemii, má metformin příznivý vliv na látkovou přeměnu 
lipidů. To bylo u léčebných dávek prokázáno v kontrolovaných, střednědobých nebo dlouhodobých 
klinických  studiích: metformin  snižuje  hladiny  celkového  cholesterolu,  LDL cholesterolu   a 
triglyceridů.  
 
Klinická účinnost a bezpečnost
Prospektivní  randomizovaná  studie  (UKPDS)  prokázala  dlouhodobou  výhodu intenzivní kontroly 
krevního cukru u dospělých pacientů trpících diabetem 2. typu.  
Analýza výsledků u pacientů s nadváhou, léčených pomocí metforminu po selhání samotné diety, 
prokázala:  
• výrazné snížení  absolutního  rizika vzniku komplikací ve  spojitosti s  diabetem  ve  skupině 
metforminu  (29,8 případů/1000  pacientů za  rok)  proti samotné  dietě (43,3 případů/  pacientů za  rok),  p=0,0023,  a  proti  skupinám  léčeným kombinací  monoterapií  deriváty 
sulfonylmočoviny a inzulínem (40,1 případů/1000 pacientů za rok), p=0,0034;  
• výrazné snížení absolutního rizika úmrtí ve spojitosti s diabetem: metformin 7,5 případů/ pacientů za rok, samotná dieta 12,7 případů/1000 pacientů za rok, p=0,017;  
• výrazné snížení absolutního rizika celkových úmrtí: metformin 13,5 případů/1000 pacientů za 
rok  proti samotné  dietě 20,6 případů/1000 za  rok  (p=0,011)  a  proti  skupinám  léčeným 
kombinací monoterapií deriváty sulfonylmočoviny a inzulínem 18,9 případů/1000 pacientů za 
rok (p=0,021);  
• výrazné snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin 11 případůd/1000 pacientů 
za rok, samotná dieta 18 případů/ 1000 pacientů za rok (p=0,01).  
 
V  klinických  výsledcích  nebyl  přínos  užívání  metforminu  jako  sekundární  léčby  v  kombinaci 
sderiváty sulfonylmočoviny prokázán.  
 
U  diabetu 1. typu byl u vybraných pacientů podáván metformin v kombinaci s inzulínem, klinická 
prospěšnost této kombinace však nebyla oficiálně uznána.  
 
Pediatrická populace 
Kontrolované klinické studie u omezené pediatrické populace ve věku 10 - 16 let, která byla léčena po 
dobu 1 roku, prokázaly při glykemické kontrole podobnou reakci jako u dospělých.  
 
5.2  Farmakokinetické vlastnosti  
 
Absorpce 
Po perorálním podání tablety metformin-hydrochloridu je dosaženo maximální koncentrace v plazmě 
(Cmax)  přibližně za  2,5  hodiny (tmax).  Absolutní  biologická  dostupnost u  tablet 500  mg a 850  mg 
metformin-hydrochloridu činí u  zdravých jedinců  přibližně 50 – 60 %.  Po  perorálním  podání 
představuje neabsorbovaná část, která se vylučuje ve stolici, 20 - 30%.  
 
 Po  perorálním  podání  je  absorpce  metforminu  saturabilní  a  neúplná.  Předpokládá  se,  že 
farmakokinetika absorpce není lineární.  
 
U  doporučených dávek  a  rozpisu  dávkování  metforminu  je  ustálených  rovnovážných  koncentrací 
v plazmě dosaženo během 24 - 48 hodin, tyto koncentrace jsou všeobecně nižší než 1 mikrogram/ml. 
V kontrolovaných   klinických   studiích nepřesáhly hladiny metforminu v plazmě (Cmax) 
5mikrogramů/ml, a to ani při maximálních dávkách.  
 
Jídlo  mírně  zpožďuje  absorpci  tablet  metforminu  a  snižuje  rozsah.  Po perorálním podání tablety 
850 mg  bylo  pozorováno  40%  snížení  maximální  plazmatické  koncentrace,  25%  snížení  AUC  a 
prodloužení doby  pro dosažení maximální plazmatické koncentrace o 35 minut. Klinická relevance 
těchto zjištění není známa.  
 
Distribuce 
Vazba na plazmatické bílkoviny je zanedbatelná. Metformin proniká do erytrocytů. Maximální hladina 
v krvi je nižší než maximální plazmatická hladina  a  objevuje se přibližně ve stejnou dobu. Červené 
krvinky s největší pravděpodobností představují sekundární část distribuce. Střední objem distribuce 
(Vd) se pohybuje v rozsahu 63 - 276 litrů.  
 
Biotransformace 
Metformin  je nezměněné  formě vylučován  močí.  U lidí nebyly zjištěny žádné produkty  látkové 
přeměny.  
 
Eliminace 
Renální clearence metforminu je > 400 ml/min, což poukazuje na to, že metformin je vylučován 
glomerulární  filtrací  a  tubulární  sekrecí.  Po perorálním podání je zdánlivý  terminální  poločas 
eliminace přibližně 6,5 hodiny.  
Když je narušena renální funkce, je renální clearence snížena úměrně clearence kreatininu a poločas 
eliminace je tedy prodloužen, což vede ke zvýšení hladiny metforminu v plazmě.  
 
Charakteristiky u zvláštních skupin pacientů 
Porucha funkce ledvin
Dostupné údaje týkající se pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin jsou vzácné a v této podskupině 
nelze spolehlivě určit systémovou expozici metforminu na rozdíl od subjektů s normálními renálními 
funkcemi. Proto je třeba přizpůsobit dávkování s přihlédnutím ke klinické účinnosti/snášenlivosti (viz 
bod 4.2). 
 
Pediatrická populace
Studie  jednorázové dávky:  po  podání jednorázové dávky  500  mg  metformin-hydrochloridu 
pediatrickým pacientům byl prokázán podobný farmakokinetický profil jako u zdravých dospělých.  
Studie opakované dávky: Údaje jsou omezeny na jednu studii.  Po opakování dávek 500 mg dvakrát 
denně po dobu 7 dní byla u pediatrických pacientů snížena maximální plazmatická koncentrace (Cmax) 
přibližně o 33 % a systémová expozice (AUC0-t) o 40 % ve srovnání s dospělými diabetiky, kterým 
byla opakovaně podána dávka 500 mg dvakrát denně po dobu 14 dní. Protože dávka je titrována 
individuálně podle glykemické kontroly, je klinický význam omezený.  
 
5.3  Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti  
 
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po 
opakovaném  podání,  genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu, reprodukční a  vývojové 
toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.  
 
6.  FARMACEUTICKÉ ÚDAJE  
 
 6.1  Seznam pomocných látek  
 
Jádro tablety: Hypromelosa, povidon 25, magnesium-stearát 
Potahová vrstva: Hypromelosa, makrogol 6 000, oxid titaničitý (E 171) 
 
6.2  Inkompatibility  
 
Neuplatňuje se.  
 
6.3  Doba použitelnosti  
 
let. 
 
6.4  Zvláštní opatření pro uchovávání  
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.  
 
6.5  Druh obalu a obsah balení  
 
Balení: 15, 30, 60, 120, 180, a 600 (20x30) potahovaných tablet v blistrech (PVC-Al) 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6  Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
Veškerý  nepoužitý  léčivý  přípravek  nebo  odpad  musí  být  zlikvidován  v  souladu  s  místními 
požadavky. 
 
 
7.  DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  
 
Wörwag Pharma GmbH & Co. KG 
Flugfeld-Allee D-71034 Böblingen 
Německo 
 
8.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO  
 
18/122/08-C 
 
 
9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE  
 
Datum první registrace: 19. 3. Datum posledního prodloužení registrace: 4. 4.  
 
10.  DATUM REVIZE TEXTU  
 
18. 10.