Milgamma n Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: vitaminy, vitamin B1 v kombinaci s vitaminem B6 a/nebo BATC kód: A11DB

Neurotropní vitaminy B-komplexu mají příznivé účinky na zánětlivá a degenerativní
onemocnění nervů a pohybového aparátu.
Terapeuticky se podávají u hypovitaminóz, neuritid, psychických poruch. Také při terapii
antibiotiky a chemoterapeutiky, která potlačují střevní flóru syntetizující vitaminy skupiny B.

Vitamin B1 (thiamin, aneurin) je ve fosforylované formě koenzymem karboxylázy. Jeho
nedostatek vede k nedokonalému využití alfa-oxokyselin, což se projeví především poruchou
metabolismu sacharidů, které dodávají energii. Nedostatek thiaminu vede k neurologickým
poruchám - periferní neuropatii (suchá forma beri-beri), encefalopatii (cerebrální forma) nebo
kardiální insuficienci s otoky (vlhká forma). Denní potřeba vitaminu B1 je 1-2 mg v závislosti
na přívodu uhlohydrátů ve stravě.

Pyridoxin je jednou ze tří forem vitaminu B6 (aderminu). Ve své fosforylované formě je
koenzymem řady enzymů účastnících se metabolismu aminokyselin, glycidů a mastných
kyselin. Jeho přítomnost je významná pro normální funkci CNS a kůže. Při nedostatku
pyridoxinu se zvyšuje neuromuskulární dráždivost až k prahu křečí. Doporučený denní příjem
je 2 mg.

Vitamin B12 je nepostradatelný pro buněčný metabolismus, normální tvorbu krve a funkci
nervového systému. Katalyzuje biologickou syntézu nukleových kyselin a tím tvorbu nových
buněčných jader. Při vysokých dávkách má vitamin B12 analgetické, antialergické vlastnosti a
podporuje prokrvení.
Díky vzájemně se doplňujícím složkám má vitaminová kombinace přípravku Milgamma N při
kauzálním působení a dobré snášenlivosti široký rozsah využití, který daleko přesahuje jen
léčení akutních a chronických neurologických onemocnění.

strana 5 (celkem 8)
Lidokain je lokální anestetikum amidového typu, látka stabilizující membránu a
antiarytmikum třídy Ib podle klasifikace Vaughana Williama. V lokální nebo regionální
anestezii působí prostřednictvím reverzibilní blokády přenosu vzruchu po nervovém vlákně.
Do nervové buňky vstupuje difúzí přes membránu. Poté se váže na sodíkové kanály, čímž
vyvolá změnu konformace, která brání přechodnému influxu sodíku a tím depolarizaci.
Ovlivněny jsou všechny potenciálně excitabilní membrány, nicméně senzorická vlákna jsou
blokována přednostně, protože jsou tenčí, nemyelinizovaná a snadněji penetrovatelná. Nástup
účinku lidokainu je rychlý a blokáda může trvat až 5 hodin, pokud se podá jako blokáda
periferního nervu. Má se za to, že antinocicepční účinky lidokainu lze přisoudit blokádě
nervových sodíkových a draselných proudů a blokádě presynaptických muskarinových a
dopaminových receptorů.