Mirelle Interakce

Poznámka: mají být konzultovány odborné informace k doprovodné léčbě, aby byly zjištěny
možné interakce.

Vliv jiných léčivých přípravků na přípravek Mirelle

Interakce se mohou objevit s léky, které indukují mikrozomální enzymy, což může mít za
následek zvýšenou clearance pohlavních hormonů a může vést ke krvácení z průniku a/nebo
k selhání kontracepce.

Enzymová indukce může být pozorována již po několika dnech léčby. Maximální enzymová
indukce je obvykle pozorována během několika týdnů. Po přerušení léčby může enzymová
indukce přetrvávat po dobu okolo 4 týdnů.

Ženy léčené některým z těchto léků mají dočasně používat bariérovou metodu kontracepce
navíc k perorálnímu kombinovanému kontraceptivu (COC) nebo si vybrat jinou metodu
kontracepce. Bariérová metoda má být používána v průběhu léčby přípravkem a následujících
28 dnů po jejím ukončení. Pokud léčba zasáhne do období ukončení užívání tablet COC ze
stávajícího balení, pak další balení COC má být načato bez obvyklého intervalu bez užívání
tablet.

Látky zvyšující clearance kombinovaných kontraceptiv (snižující účinnost COC enzymovou
indukcí) např.: fenytoin, barbituráty, primidon, karbamazepin, rifampicin, a zřejmě také
oxkarbazepin, topiramat, felbamát, griseofulvin a přípravky obsahující třezalku tečkovanou.

Látky s různým účinkem na clearance COC, např.:
Podávají-li se souběžně s kombinovanými kontraceptivy, mnoho inhibitorů HIV/HCV
proteázy a nenukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy může zvyšovat nebo snižovat
plazmatické koncentrace estrogenu nebo progestagenu. Tyto změny mohou být v některých
případech klinicky významné.

Látky snižující clearance COC (enzymové inhibitory)
Silné a střední inhibitory CYP3A4 jako azolová antimykotika (např. itrakonazol, vorikonazol,
flukonazol), verapamil, makrolidy (např. klarithromycin, erythromycin), diltiazem a
grapefruitový džus mohou zvýšit plazmatickou koncentraci estrogenu nebo progestagenu
nebo obou hormonů.

Prokázalo se, že etorikoxib v dávkách 60 až 120 mg denně zvyšuje plasmatickou koncentraci
ethinylestradiolu 1,4 až 1,6krát, zejména, je-li užíván současně s kombinovanými
hormonálními kontraceptivy obsahujícími 0,035 mg ethinylestradiolu.

Vliv kombinovaných kontraceptiv na jiné léčivé přípravky

Perorální kombinovaná kontraceptiva mohou ovlivňovat metabolismus některých jiných léků.
Tudíž jejich plazmatické a tkáňové koncentrace mohou být buď zvýšeny (např. cyklosporin)
nebo sníženy (lamotrigin).

In vitro je ethinylestradiol reverzibilní inhibitor CYP2C19, CYP1A1 a CYP1A2 a pevně
vázaný inhibitor CYP3A4/5, CYP2C8, a CYP2J2. V klinických studiích podávání
hormonálního kontraceptiva obsahujícího ethinylestradiol nevedlo k žádnému nebo jen
mírnému vzestupu plazmatické koncentrace substrátů CYP3A4 (např. midazolamu) zatímco
plazmatické koncentrace substrátů CYP1A2 se mohou zvýšit mírně (např. theofylin) nebo
středně (např. melatonin a tizanidin).

Farmakodynamické interakce

Během klinických studií u pacientek léčených pro virovou hepatitidu C (HCV) léčivými
přípravky obsahujícími ombitasvir/paritaprevir/ritonavir a dasabuvir s ribavirinem nebo bez
ribavirinu, došlo k zvýšení aminotransferázy (ALT) na více než 5násobek horní hranice
normálních hodnot (ULN) výrazně častěji u žen, které užívaly přípravky obsahující
ethinylestradiol, jako jsou kombinovaná hormonální kontraceptiva (CHC). Navíc také u
pacientek léčených glekaprevirem/pibrentasvirem nebo
sofosbuvirem/velpatasvirem/voxilaprevirem bylo pozorováno zvýšení hladin ALT u žen
užívajících léčivé přípravky obsahující ethinylestradiol, jako je (CHC) (viz bod 4.3).

Proto je třeba uživatelky přípravku Mirelle před zahájením léčby těmito kombinovanými
léčebnými režimy převést na alternativní antikoncepční metodu (např. kontracepci obsahující
jen gestagen nebo nehormonální metody antikoncepce). Přípravek Mirelle je možné znovu
začít užívat 2 týdny po ukončení léčby těmito kombinovanými léčebnými režimy.

Jiné formy interakce

• Laboratorní vyšetření

Užívání kontracepčních steroidů může ovlivnit výsledky některých laboratorních testů, včetně
biochemických parametrů jaterních, thyreoidálních, adrenálních a renálních funkcí,
plazmatických hladin vazebných proteinů (např. globulinu vázajícího kortikosteroidy a
lipoproteinů), parametrů metabolismu sacharidů a parametry koagulace a fibrinolýzy. Změny
však obvykle zůstávají v rozmezí normálních laboratorních hodnot.