Olanzapin actavis Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: psycholeptika, diazepiny, oxazepiny, thiazepiny a oxepiny 
ATC kód: N05A H03   
 
Farmakodynamické účinky
Olanzapin  je  antipsychotická,  antimanická  a  náladu  stabilizující  látka,  která  vykazuje  široké 
farmakologické působení na řadu receptorových systémů.   
  
V  předklinických  studiích  vykazuje  olanzapin  širokou  afinitu  k  řadě  receptorů  (Ki;  <  100  nM)  pro 
serotonin  5HT2A/2C,  5HT3,  5HT6,  dopamin  D1,  D2,  D3,  D4,  D5; cholinergní muskarinové receptory M1 - 
M5,   alfa1-adrenergní  a  histaminové  H1 receptory.  Behaviorální  studie  na  zvířatech  prokázaly 
antagonistické  působení  olanzapinu  na  5HT,  dopaminové  a  cholinergní  receptory  konzistentní  s 
receptorovým profilem. Olanzapin vykazoval in vitro větší afinitu k serotoninovým 5HT2 receptorům než 
k dopaminovým D2 a vyšší 5HT2 než D2 aktivitu na in vivo modelech. Elektrofyziologické studie ukázaly, 
že olanzapin selektivně snižuje aktivitu mesolimbických (A10) dopaminergních neuronů bez výraznějšího 
účinku na striatální (A9) dráhy ovládající motoriku. Olanzapin oslabuje podmíněnou vyhýbavou odpověď, 
což naznačuje antipsychotickou aktivitu v dávkách nižších než jsou ty, které vyvolávají katalepsii, účinek 
ukazující  na  motorické  nežádoucí  účinky.  Na  rozdíl  od  některých  typických  antipsychotik,  olanzapin 
zvyšuje odpověď v "anxiolytickém testu".   
  
Ve  studii  účinku  jednorázové  dávky  (10  mg)  u  zdravých  dobrovolníků  pomocí  pozitronové  emisní 
tomografie  (PET)  obsazoval  olanzapin  více  5HT2A receptory  než  dopaminové  D2 receptory.  Navíc 
zobrazovací studie pomocí jednofotonové emisní počítačové tomografie (SPECT) odhalila, že obsazenost 
D2 receptorů  u  pacientů  se  schizofrenií  odpovídajících  na  olanzapin  byla  nižší  než  u  pacientů 
odpovídajících na jiná antipsychotika a risperidon, zatímco u pacientů odpovídajících na klozapin byla 
srovnatelná.   
  
Klinická účinnost
Ve dvou ze dvou placebem kontrolovaných a dvou ze tří porovnávacích studií s aktivním komparátorem, 
kterých  se  zúčastnilo  více  než  2  900  pacientů  se  schizofrenií  s  pozitivními  i negativními  symptomy, 
vykazoval olanzapin statisticky významně větší zlepšení jak u negativních, tak i pozitivních symptomů.   
  
V  mezinárodní  dvojitě  zaslepené  srovnávací  studii  zahrnující  1  481  pacientů  se  schizofrenií, 
shizoafektivními  a  příbuznými  chorobami  s  různými  stupni  přidružených  depresivních  symptomů 
(výchozí  průměrná  hodnota  16,6  na  Montgomery-Asberg  škále  deprese)  prokázala  prospektivní 
sekundární analýza skóre změn nálady mezi výchozími a konečnými hodnotami statisticky významné 
zlepšení (p = 0,001) ve prospěch olanzapinu (-6,0) oproti haloperidolu (-3,1).   
  
U pacientů s manickou nebo smíšenou epizodou bipolární poruchy vykázal olanzapin vyšší účinnost než 
placebo  a  heminatrium – valproát  (divalproex)  z  hlediska  snížení  manických  symptomů  za  3  týdny. 
Olanzapin  také  vykázal  srovnatelnou  účinnost  s  haloperidolem  ve  smyslu  podílu  pacientů v 
symptomatické remisi mánie a deprese po 6 a 12 týdnech. Ve studii u pacientů léčených lithiem nebo 
valproátem minimálně 2 týdny vedlo přidání olanzapinu v dávce 10 mg (v kombinaci s lithiem nebo 
valproátem) k většímu snížení symptomů mánie než léčba lithiem nebo valproátem v monoterapii za týdnů.   
  
Ve 12měsíční studii prevence recidivy u pacientů s manickou epizodou, kteří dosáhli remise při léčbě 
olanzapinem  a  byli  poté  randomizováni  k  užívání  olanzapinu  nebo  placeba,  prokázal  olanzapin  vůči 
placebu na primárním výsledném parametru recidivy bipolární poruchy statisticky významnou superioritu.  
Olanzapin  také  vykázal  ve  srovnání  s  placebem  statisticky  významnou  výhodu  z  hlediska  prevence 
recidivy jak mánie, tak deprese.   
  
Ve druhé 12měsíční studii prevence recidivy u pacientů s manickou epizodou, kteří dosáhli remise při 
léčbě kombinací olanzapinu a lithia a byli poté randomizováni k užívání samotného olanzapinu nebo 
lithia, byl olanzapin v primárním parametru recidivy bipolární poruchy statisticky noninferiorní vůči lithiu 
(olanzapin 30,0 %, lithium 38,3 %; p = 0,055).   
  
V 18měsíční studii s kombinovanou léčbou u pacientů s manickou nebo smíšenou epizodou, kteří byli 
stabilizováni  při  léčbě  olanzapinem  spolu  se  stabilizátorem  nálady  (lithium  nebo  valproát),  nebyla 
dlouhodobá kombinovaná léčba olanzapinem spolu s lithiem nebo valproátem statisticky významně lepší 
v porovnání  s  léčbou  samotným  lithiem  nebo  valproátem  z  hlediska  prodloužení  doby  do  recidivy 
bipolární poruchy definované podle (diagnostických) kritérií na základě syndromů.   
 
Pediatrická populace
Kontrolované  data  účinnosti s  používáním  u  dospívajících  (od  13  do  17  let  věku)  jsou  omezeny  na 
krátkodobé  studie u  schizofrenie  (6  týdnů)  a  mánie  spojené  s  bipolární  poruchou  typu  I  (3  týdny), 
zahrnující méně než 200 dospívajících. Olanzapin byl užíván ve flexibilní dávce od 2,5 mg při zahájení 
léčby až po 20 mg/den. V průběhu léčby olanzapinem došlo u dospívajících k signifikantně vyššímu 
nárůstu  tělesné  hmotnosti  ve  srovnání  s  dospělými.  Velikost  změn  hladin  na  lačno u celkového 
cholesterolu, LDL cholesterolu, triglyceridů a prolaktinu (viz body 4.4 a 4.8) byla u dospívajících větší 
než  u  dospělých. Kontrolovaná  data o  přetrvávání  účinku nebo  o dlouhodobé  bezpečnosti nejsou  k 
dispozici  (viz  body  4.4  a  4.8). Informace o dlouhodobé bezpečnosti je primárně omezena na otevřená, 
nekontrolovaná data.