Olwexya Interakce
 
Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) 
Ireverzibilní neselektivní IMAO
Venlafaxin  nesmí  být  podáván  v kombinaci  s ireverzibilními  neselektivními  IMAO.  Podávání 
venlafaxinu nesmí být zahájeno dříve než 14 dní od ukončení léčby ireverzibilním neselektivním 
IMAO. Podávání venlafaxinu musí být ukončeno minimálně 7 dní před zahájením léčby jakýmkoli 
ireverzibilním neselektivním IMAO (viz bod 4.3 a 4.4). 
 
Reverzibilní, selektivní MAO-A inhibitor (moklobemid)
Kombinace venlafaxinu s reverzibilním a selektivním IMAO, jako je moklobemid, se nedoporučuje, 
pro možné riziko rozvoje serotoninového syndromu. Mezi zahájením léčení venlafaxinem po ukončení 
léčení  reverzibilním  inhibitorem  MAO  může  následovat  ukončovací  perioda  kratší  než  14  dnů. 
Doporučuje se, aby podávání venlafaxinu bylo ukončeno minimálně 7 dní před zahájením léčby 
jakýmkoli reverzibilním IMAO (viz bod 4.4). 
 
Reverzibilní, neselektivní IMAO (linezolid)
Antibiotikum linezolid je slabým reverzibilním a neselektivním IMAO a nemá být podáván pacientům 
léčeným venlafaxinem (viz bod 4.4). 
 
U pacientů, kteří ukončili užívání IMAO a ihned zahájili užívání venlafaxinu nebo u těch, kteří 
ukončili užívání venlafaxinu před zahájením užívání IMAO, byly hlášeny závažné nežádoucí účinky. 
Tyto účinky zahrnovaly tremor, myoklonii, pocení, nauzeu, zvracení, náhlé zrudnutí/návaly horka, 
závrať a hypertermii s příznaky podobnými neuroleptickému malignímu syndromu, křeče a smrt. 
 
Serotoninový syndrom 
Podobně  jako  u  jiných  serotonergních  látek  se  může  v průběhu  léčby  venlafaxinem  vyskytnout 
serotoninový syndrom, potencionálně život ohrožující stav, zvláště při souběžném podávání jiných 
látek, které mohou ovlivňovat serotonergní neurotransmiterový systém (např. triptany, SSRI, SNRI, 
amfetaminy, lithium, sibutramin, tramadol nebo rostlina třezalka tečkovaná [Hypericum perforatum], 
fentanyl a jeho analogy, buprenorfin, tramadol, dextromethorfan, tapentadol, pethidin, methadon a 
pentazocin), s léčivými přípravky, které zhoršují metabolismus serotoninu (jako jsou IMAO - např. 
methylenová modř), s prekurzory serotoninu (např. potravinové doplňky s obsahem tryptofanu) nebo 
s antipsychotiky či jinými antagonisty dopaminu (viz body 4.3 a 4.4). 
 
V případě, že souběžná léčba venlafaxinem a SSRI, SNRI nebo s agonisty serotoninového receptoru 
(triptan) je klinicky oprávněná, doporučuje se pečlivě sledovat pacienta zvláště v úvodu terapie a při 
zvyšování dávek. Souběžné podávání venlafaxinu s prekurzory serotoninu (např. potravinové doplňky 
s obsahem tryptofanu) se nedoporučuje (viz bod 4.4). 
 
Látky ovlivňující CNS 
Riziko podávání venlafaxinu v kombinaci s jinými látkami ovlivňujícími CNS nebylo systematicky 
hodnoceno.  Proto  se  při  podávání  venlafaxinu  v kombinaci  s jinými  léky  ovlivňujícími  CNS 
doporučuje opatrnost. 
 
Etanol 
Klinické studie prokázaly, že venlafaxin nezhoršuje změnu psychických ani motorických schopností 
způsobenou  etanolem.  Avšak  podobně  jako  u  všech  látek  ovlivňujících  CNS mají být  pacienti 
 
 
 
poučeni, aby po dobu užívání venlafaxinu nepili alkohol. 
 
Léky prodlužující QT interval 
Riziko prodloužení QTc a/nebo ventrikulárních arytmií (např. TdP) se zvyšuje při souběžné léčbě 
s jinými léčivými přípravky prodlužujícími QTc interval. Je nutné se vyvarovat souběžného podání 
s těmito léky (viz bod 4.4). 
 
Relevantní lékové skupiny zahrnují:  
- antiarytmika třídy Ia a III (např. chinidin, amiodaron, sotalol, dofetilid)  
- některá antipsychotika (např. thioridazin)  
-  některé makrolidy (např. erythromycin)  
- některá antihistaminika  
- některá chinolonová antibiotika (např. moxifloxacin)  
 
Výše uvedený seznam není kompletní a je proto nutné se vyhnout i dalším individuálním léčivým 
přípravkům, o kterých je známo, že prodlužují QT interval. 
 
Účinek jiných léčivých přípravků na venlafaxin 
 
Ketokonazol (inhibitor CYP3A4)
Farmakokinetická studie s ketokonazolem u rychlých (EM) a pomalých (PM) metabolizátorů CYP2Dvedla k vyšší AUC venlafaxinu (o 70 %, resp. 21 %) a O-desmethylvenlafaxinu (o 33 %, resp. 23 %) 
po podání ketokonazolu. Souběžné podávání inhibitorů CYP3A4 (např. atazanavir, klarithromycin, 
indinavir,  itrakonazol,  vorikonazol,  posakonazol,  ketokonazol,  nelfinavir,  ritonavir,  sachinavir, 
telithromycin) a venlafaxinu může zvýšit hladiny venlafaxinu a O-desmethylvenlafaxinu. Proto je 
třeba opatrnosti, pokud pacientova léčba obsahuje inhibitor CYP3A4 souběžně s venlafaxinem. 
 
Účinek venlafaxinu na jiné léčivé přípravky 
 
Léky metabolizované izoenzymy cytochromu P In vivo studie ukazují, že venlafaxin je relativně slabý inhibitor CYP2D6. Venlafaxin neinhibuje 
CYP3A4 (alprazolam a karbamazepin), CYP1A2 (kofein) a CYP2C9 (tolbutamid) nebo CYP2C(diazepam) in vivo. 
 
Lithium
Při  souběžném  podávání  venlafaxinu  a lithia  se  může  objevit  serotoninový  syndrom  (viz 
„Serotoninový syndrom“). 
 
Diazepam
Venlafaxin  nemá  vliv  na  farmakokinetiku  ani  farmakodynamiku  diazepamu  ani  jeho  aktivního 
metabolitu desmethydiazepamu. Zdá se, že diazepam neovlivňuje farmakokinetiku venlafaxinu ani O-
desmethylvenlafaxinu.  Není  známo,  zda  existuje  farmakokinetická  a/nebo  farmakodynamická 
interakce venlafaxinu s jinými benzodiazepiny. 
 
Imipramin
Venlafaxin neovlivnil farmakokinetiku imipraminu ani 2-hydroxyimipraminu. V závislosti na dávce 
došlo ke 2,5 až 4,5 násobnému zvětšení AUC u 2-hydroxydesipraminu po podávání denních dávek 
venlafaxinu  75 mg  až  150 mg.  Imipramin  neovlivnil  farmakokinetiku  venlafaxinu  ani  O-
desmethylvenlafaxinu.  Klinický  význam  těchto  interakcí  není  znám.  Při souběžném podávání 
venlafaxinu a imipraminu je třeba dbát opatrnosti. 
 
Haloperidol
Farmakokinetická  studie  s  haloperidolem  prokázala  pro  haloperidol:  snížení  celkové  perorální 
clearance o 42 %, zvětšení AUC o 70 % a zvýšení Cmax o 88 %, ale žádnou změnu jeho poločasu 
vylučování. Toto je třeba brát v úvahu u pacientů léčených haloperidolem a souběžně venlafaxinem. 
 
 
 
Klinický význam této interakce není znám. 
 
Risperidon
Venlafaxin zvyšoval AUC risperidonu o 50 %, ale neovlivnil signifikantně farmakokinetický profil 
souhrnné léčivé složky (risperidon + 9-hydroxyrisperidon). Klinický význam této interakce není znám. 
 
Metoprolol
Souběžné podávání venlafaxinu a metoprololu zdravým dobrovolníkům ve studii farmakokinetické 
interakce obou léčiv vedlo ke zvýšení plazmatických koncentrací metoprololu přibližně o 30-40 % 
beze  změny  plazmatické  koncentrace  jeho  účinného  metabolitu α-hydroxymetoprololu.  Klinický 
význam tohoto zjištění u hypertenzních pacientů není znám. Metoprolol neměnil farmakokinetický 
profil venlafaxinu ani jeho aktivního metabolitu O-desmethylvenlafaxinu. Při souběžném podávání 
venlafaxinu a metoprololu je třeba opatrnosti. 
 
Indinavir
Farmakokinetická studie s indinavirem prokázala snížení AUC indinaviru o 28 % a snížení Cmax 
indinaviru  o  36  %.  Indinavir  neovlivnil  farmakokinetiku  venlafaxinu  a  O-desmethylvenlafaxinu. 
Klinický význam této interakce není znám. 
 
Perorální kontraceptiva
Po uvedení přípravku na trh byla hlášena neplánovaná těhotenství u subjektů užívajících během léčby 
venlafaxinem  perorální  kontraceptiva.  Neexistuje  jasný  důkaz  o  tom,  že  tato  těhotenství  byla 
výsledkem lékové interakce s venlafaxinem. S hormonální antikoncepcí nebyla dosud provedena 
žádná studie interakcí.