Oxycodon sandoz retard Interakce
 
Sedativa, jako jsou benzodiazepiny nebo jim podobné látky 
Současné  užívání  opioidů  spolu  se  sedativy,  jako  jsou benzodiazepiny  nebo  jim  podobné  látky, 
zvyšuje riziko sedace, respirační deprese, kómatu a smrti v důsledku aditivního tlumivého účinku na 
CNS. Je nutné omezit dávku a délku trvání jejich současného užívání (viz bod 4.4).  
 
Látkami tlumícími centrální  nervovou  soustavu jsou např.  sedativa (včetně  benzodiazepinů), 
hypnotika, fenothiaziny, neuroleptika, antidepresiva, antihistaminika, antiemetika a ostatní opiáty. 
Alkohol může zvýšit farmakodynamické účinky přípravku Oxycodon  Sandoz Retard; je třeba se 
vyvarovat souběžného užívání. 
Současné  podávání  oxykodonu  se  serotonin  ovlivňujícími  látkami,  jako  je selektivní  inhibitor 
zpětného  vychytávání  serotoninu  (SSRI)  nebo  inhibitor  zpětného  vychytávání  serotoninu a 
noradrenalinu (SNRI), může způsobit serotoninovou toxicitu. Příznaky serotoninové toxicity mohou 
zahrnovat změny v psychickém stavu (např. agitovanost, halucinace, kóma), nestabilitu autonomního 
nervového systému (např. tachykardie, nestálý tlak krve, hypertermie), neuromuskulární abnormality 
(např. hyperreflexie, ztráta koordinace, ztuhlost) a/nebo gastrointestinální příznaky (např. nauzea, 
zvracení, průjem). U pacientů užívajících tato léčiva je třeba používat oxykodon s opatrností a může 
být nutné snížení dávky.  
 
Léčivé  přípravky   s   anticholinergními  účinky  (např.  tricyklická  antidepresiva,  antihistaminika, 
antiemetika,  psychotropní  léčivé  přípravky, myorelaxancia, léčivé  přípravky  proti Parkinsonově 
chorobě) mohou zesílit anticholinergní nežádoucí účinky  oxykodonu, jako je zácpa, sucho v ústech 
nebo poruchy s močením. 
Oxykodon by měl být podáván s opatrností pacientům, kteří užívají inhibitory MAO nebo je užívali 
v posledních dvou týdnech. 
 
Klinicky významné snížení nebo zvýšení INR (International Normalized Ratio) bylo pozorováno v 
jednotlivých případech při současném užívání oxykodonu a kumarinových antikoagulancií. 
Oxykodon je metabolizován především prostřednictvím CYP3A4, s přispěním CYP2D6. Aktivity 
těchto metabolických cest mohou být inhibované nebo indukované různými současně podávanými 
léčivými přípravky nebo potravinovými doplňky. V následujících odstavcích jsou tyto interakce 
podrobně vysvětleny. 
 
 
Inhibitory CYP3A4, jako jsou makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, erythromycin nebo 
telithromycin), azolová antimykotika (např. ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol nebo posakonazol), 
inhibitory proteázy (např. boceprevir, ritonavir, indinavir, nelfinavir nebo seskvinavir), cimetidin a 
grapefruitový džus mohou způsobit snížení clearance oxykodonu, což může způsobit zvýšení 
plazmatických koncentrací oxykodonu. Z tohoto důvodu bude třeba upravit dávkování. 
 
Dále jsou uvedeny některé specifické příklady CYP3A4 enzymové inhibice: 
• Itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4, podán v dávce 200 mg perorálně po dobu 5 dnů zvýšil 
AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 2,4krát vyšší (v rozmezí 
1,5 – 3,4). 
• Vorikonazol, inhibitor CYP3A4, podán v dávce 200 mg dvakrát denně po dobu 4 dnů (400 mg 
podáno jako první dvě dávky) zvýšil AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla 
AUC přibližně 3,6krát vyšší (v rozmezí 2,7 – 5,6). 
• Telithromycin, inhibitor CYP3A4, podán v dávce 800 mg perorálně po dobu 4 dnů zvýšil AUC 
perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 1,8krát vyšší (v rozmezí 1,3 – 
2,3). 
• Grapefruitový džus, inhibitor CYP3A4, užíván v množství 200 ml třikrát denně po dobu 5 dnů 
zvýšil AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně 1,7krát vyšší (v 
rozmezí 1,1 – 2,1). 
 
Induktory CYP3A4, jako jsou rifampicin, karbamazepin, fenytoin a třezalka tečkovaná mohou 
indukovat metabolizmus oxykodonu a způsobit zvýšení clearance oxykodonu, což může vést ke 
snížené koncentraci oxykodonu v plazmě. Z tohoto důvodu bude třeba upravit dávkování. 
 
Dále jsou uvedeny některé specifické příklady CYP3A4 enzymové indukce: 
 
• Třezalka tečkovaná, induktor CYP3A4, podaná v dávce 300 mg třikrát denně po dobu 15 dnů 
snížila AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně o 50 % nižší (v 
rozmezí 37 – 57 %). 
• Rifampicin, induktor CYP3A4, podán v dávce 600 mg jednou denně po dobu 7 dnů snížila 
AUC perorálně podaného oxykodonu. Průměrně byla AUC přibližně o 86 % nižší. 
 
Léčivé přípravky, které inhibují aktivitu CYP2D6, jako jsou paroxetin nebo chinidin, mohou snížit 
clearance oxykodonu, což může vést ke zvýšení koncentrace oxykodonu v plazmě.