Perindopril tosilate/amlodipin teva b.v. Interakce
 
Související s perindoprilem 
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) 
pomocí kombinovaném užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo 
aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená 
funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující 
RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).  
 
Léky vyvolávající hyperkalemii 
Některé léky nebo terapeutické třídy mohou zvýšit výskyt hyperkalemie: aliskiren, soli draslíku, 
draslík šetřící diuretika, inhibitory ACE, antagonisté receptorů pro angiotenzin II, NSAID, hepariny, 
imunosupresiva (jako cyklosporin nebo tacrolimus), trimethoprim a fixní kombinace se 
sulfamethoxazolem (kotrimoxazol). Kombinace těchto léků zvyšuje riziko hyperkalemie.  
 
Současné užití je kontraindikováno (viz bod 4.3):  
 
 
Aliskiren:  
U pacientů s diabetem mellitem nebo s poruchou funkce ledvin se zvyšuje riziko hyperkalemie, 
zhoršení renální funkce a kardiovaskulární morbidity a mortality. 
 
Mimotělní léčba
Mimotělní léčba vedoucí ke kontaktu krve se záporně nabitým povrchem jako je dialýza nebo 
hemofiltrace pomocí vysoce propustných membrán (např. polyakrylonitrilové membrány) a aferéza 
nízkodenzitních lipoproteinů pomocí dextran-sulfátu vzhledem ke zvýšenému riziku závažných 
anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.3). Pokud je potřeba tato léčba, má být zváženo použití jiných 
dialyzačních membrán nebo jiných skupin antihypertenziv. 
 
Sakubitril/valsartan 
Současné užívání perindoprilu se sakubitrilem/valsartanem je kontraindikováno, protože může 
zvyšovat riziko vzniku angioedému. Podávání sakubitrilu/valsartan nesmí být zahájeno do 36 hodin 
po užití poslední dávky perindoprilu. Léčba perindoprilem nesmí být zahájena do 36 hodin po podání 
poslední dávky sakubitrilu/valsartanu (viz body 4.3 a 4.4).  
 
Nedoporučuje se současné podávání s následujícími léčivy: 
 
Aliskiren:  
U jiných pacientů než diabetiků nebo pacientů s poruchou funkce ledvin se zvyšuje riziko 
hyperkalemie, zhoršují se renální funkce a zvyšuje se riziko kardiovaskulární morbidity a mortality. 
 
Současná léčba inhibitorem ACE a blokátorem receptorů pro angiotenzin:  
Z literatury bylo hlášeno, že u pacientů s prokázaným aterosklerotickým onemocněním, srdečním 
selháním nebo s diabetem s konečným orgánovým poškozením, je současná léčba inhibitorem ACE a 
blokátorem receptorů pro angiotenzin spojována s vyšší frekvencí hypotenze, hyperkalemie a 
zhoršující se renální funkcí (zahrnující akutní renální selhání) ve srovnání s užitím samotného 
blokátoru systému renin-angiotenzin-aldosteron. Duální blokáda (např. kombinací inhibitoru ACE s 
antagonistou receptorů pro angiotenzin II) má být omezena na individuálně definované případy s 
pečlivým monitorováním renální funkce, hladin draslíku a krevního tlaku.  
 
Estramustin:  
Riziko zvýšených nežádoucích účinků, jako je angioneurotický edém (angioedém).  
 
Kotrimoxazol (trimethoprim-sulfamethoxazol):  
Pacienti užívající souběžně kotrimoxazol (trimethoprim-sulfamethoxazol) mohou mít zvýšené riziko 
hyperkalemie (viz bod 4.4). 
 
Kalium šetřící diuretika, doplňky stravy obsahující kalium nebo náhražky soli obsahující kalium:  
Hyperkalemie (potenciálně letální), zvláště ve spojení s poruchou funkce ledvin (aditivní 
hyperkalemické účinky). Kombinace perindoprilu s výše uvedenými léky se nedoporučuje (viz 
bod 4.4). Pokud je přesto současné použití indikováno, mají být užívány s opatrností a s častým 
monitorováním hladin draslíku v séru. Použití spironolaktonu u srdečního selhání, viz níže. 
 
Lithium: 
Při současném podávání s inhibitory ACE bylo hlášeno reverzibilní zvýšení sérových koncentrací 
lithia a jeho toxicity (závažná neurotoxicita). Kombinace perindoprilu s lithiem se nedoporučuje. 
Pokud je taková kombinace nezbytná, doporučuje se pečlivé monitorování hladiny lithia v séru (viz 
bod 4.4). 
  
Současné užívání, které vyžaduje zvláštní opatrnost:  
 
Antidiabetika (inzuliny, perorální antidiabetika):  
 
Podávání inhibitorů ACE může zvýšit hypoglykemický efekt u diabetiků léčených inzulinem nebo 
hypoglykemizujícími sulfonamidy. Vznik epizod hypoglykémie je velmi vzácný (je zde 
pravděpodobně zvýšení glukózové tolerance vedoucí k redukci požadavků na inzulin). 
 
Draslík nešetřící diuretika:  
U pacientů užívajících diuretika, zvláště trpí-li deplecí objemu a/nebo solí, může dojít k nadměrnému 
poklesu krevního tlaku po zahájení léčby inhibitorem ACE. Pravděpodobnost hypotenzního účinku 
může být snížena vysazením diuretika, zvýšením objemu nebo užitím solí před zahájením léčby 
nízkými a postupně vzrůstajícími dávkami perindoprilu.  
Při léčbě pacientů s arteriální hypertenzí, kdy počáteční diuretická léčba může způsobit depleci 
elektrolytů nebo tekutin v těle, musí být buď léčba diuretikem přerušena před zahájením léčby 
inhibitorem ACE, v takovém případě může být léčba draslík nešetřícím diuretikem opět zahájena, 
nebo musí být léčba inhibitorem ACE zahájena nízkými dávkami a postupně zvyšována.  
U diuretiky léčeného městnavého srdečního selhání, léčba inhibitorem ACE má být zahájena velmi 
nízkými dávkami, možná po redukci dávky současně podávaného draslík nešetřícího diuretika. 
Ve všech případech musí být monitorovány renální funkce (hladiny kreatininu) během prvních 
několika týdnů léčby inhibitorem ACE. 
 
Draslík šetřící diuretika (eplerenon, spironolakton):  
S eplerenonem nebo spironolaktonem v dávkách mezi 12,5 mg až 50 mg denně a s nízkými dávkami 
inhibitorů ACE: Při léčbě srdečního selhání třídy II-IV (NYHA) s ejekční frakcí < 40%, a s předchozí 
léčbou inhibitory ACE a kličkovými diuretiky, riziko hyperkalemie, potenciálně letální, zvláště v 
případě nedodržování předpisu dávkování v této kombinaci. Před zahájením kombinace, zkontrolujte, 
že není přítomná hyperkalemie a porucha funkce ledvin. Zpočátku (během prvního měsíce léčby) se 
doporučuje pečlivé sledování draslíku a sodíku jednou týdně ke kontrole hladiny kreatininu v krvi a 
poté jednou za měsíc. 
 
Racekadotril:  
O inhibitorech ACE (např. perindopril) je známo, že způsobují angioedém. Toto riziko se může zvýšit 
při souběžném užívání s racekadotrilem (lék používaný k léčbě akutního průjmu).  
 
Inhibitory mTOR (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus):  
Pacienti souběžně užívající terapii inhibitory mTOR mohou mít zvýšené riziko angioedému (viz 
bod 4.4).  
 
Nesteroidní antiflogistika (NSAID), včetně aspirinu ≥ 3 g/den:  
Při současném podávání inhibitorů ACE a nesteroidních protizánětlivých léků (např. kyseliny 
acetylsalicylové v protizánětlivém dávkovacím režimu, COX-2 inhibitorů a neselektivních NSAIDs) 
může dojít k oslabení antihypertenzního účinku. Podávání nesteroidních antiflogistik spolu s inhibitory 
ACE může vést ke zvýšení rizika zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin a 
zvýšení draslíku v séru, především u pacientů s již existující sníženou funkcí ledvin. Kombinaci je 
třeba podávat s opatrností, především u starších pacientů. Pacienti mají být adekvátně hydratováni a je 
třeba zvážit monitorování renálních funkcí po zahájení současného podávání a periodicky poté. 
 
Současné podávání vyžadující určitou opatrnost: 
 
Gliptiny (linagliptin, saxagliptin, sitagliptin, vildagliptin):  
Zvýšené riziko angioedému z důvodu snížení aktivity dipeptidylpeptidázy IV (DPP-IV) způsobené 
gliptinem u pacientů současně léčených inhibitorem ACE.  
 
Sympatomimetika:  
Sympatomimetika mohou snížit antihypertenzivní účinek inhibitorů ACE.  
 
Zlato:  
 
Nitritoidní reakce (symptomy včetně obličejových návalů, nauzey, zvracení a hypotenze) byly hlášeny 
vzácně u pacientů léčených injekčním zlatem (natrium-aurothiomalát) a současně inhibitorem ACE 
včetně perindoprilu. 
 
Související s amlodipinem  
Nedoporučuje se současné podávání s následujícími přípravky:  
Dantrolen (infuze):  
U zvířat byla ve spojitosti s hyperkalemií po podání verapamilu a dantrolenu i.v. pozorována letální 
komorová fibrilace a kardiovaskulární kolaps. Vzhledem k riziku hyperkalemie se nedoporučuje 
současné podávání blokátorů kalciových kanálů jako je amlodipin u pacientů náchylných k maligní 
hypertermii a léčených na maligní hypertermii. 
 
Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost:  
Induktory CYP3A4:  
Při souběžné léčbě se známými induktory CYP3A4 se mohou měnit plazmatické koncentrace 
amlodipinu. Proto je zapotřebí během souběžné léčby, zejména silnými induktory CYP3A4 (např. 
rifampicin, třezalka tečkovaná), a po ní monitorovat krevní tlak a případně zvážit úpravu dávky. 
 
Inhibitory CYP3A4:  
Současné použití amlodipinu se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A4 (proteázové 
inhibitory, azolová antimykotika, makrolidy jako erytromycin a klarithromycin, verapamil nebo 
diltiazem) může způsobit signifikantní zvýšení expozice amlodipinu. Klinická interpretace těchto 
farmakokinetických změn může být více zřetelná u starších pacientů. Tedy může být požadováno 
klinické monitorování a přizpůsobení dávky.  
 
U pacientů užívajících klarithromycin současně s amlodipinem existuje zvýšené riziko hypotenze. 
Pokud je amlodipin podáván současně s klarithromycinem, doporučuje se pečlivě pacienty sledovat.  
 
Kombinace používané po pečlivém uvážení:  
 
Hypotenzivní účinky amlodipinu potencují účinek na snížení krevního tlaku dalších léků 
s antihypertenzními vlastnostmi.  
 
Tacrolimus 
Při současném užívání tacrolimu s amlodipinem existuje riziko zvýšené hladiny tacrolimu v krvi. Aby 
se zamezilo toxicitě tacrolimu, je u pacientů léčených tacrolimem při současném podávání amlodipinu 
třeba monitorovat hladiny tacrolimu v krvi a v případě potřeby upravit dávkování tacrolimu.  
 
Působení inhibitorů mTOR (mechanický cíl rapamycinu)
Inhibitory mTOR, jako je sirolimus, temsirolimus a everolimus, jsou substráty CYP3A. Amlodipin je 
slabým inhibitorem CYP3A. Při souběžném užívání inhibitorů mTOR může amlodipin zvýšit expozici 
inhibitorů mTOR. 
 
Cyklosporin 
Nebyly provedeny žádné studie interakcí s cyklosporinem a amlodipinem u zdravých dobrovolníků 
nebo u jiných skupin pacientů, s výjimkou pacientů po transplantaci ledviny, u kterých byla 
pozorována variabilní zvýšení minimálních koncentrací cyklosporinu (v průměru 0 % až 40 %). Je 
třeba uvážit sledování hladin cyklosporinu u pacientů po transplantaci ledviny léčených amlodipinem 
a podle potřeby snížit dávku cyklosporinu.  
 
Simvastatin 
Současné podávání opakovaných dávek 10 mg amlodipinu a 80 mg simvastatinu vedlo ke zvýšení 
expozice simvastatinu o 77 % ve srovnání s jeho samostatným podáváním. Limitovaná dávka 
simvastatinu u pacientů léčených amlodipinem je 20 mg denně.  
 
 
Další kombinace:  
V klinických studiích interakcí neovlivňuje amlodipin farmakokinetiku atorvastatinu, digoxinu, 
warfarinu nebo cyklosporinu.  
 
Podávání amlodipinu s grapefruitem nebo grapefruitovým džusem není doporučováno, protože u 
některých pacientů může být zvýšena biologická dostupnost, která má za následek zvýšení poklesu 
krevního tlaku.  
 
Související s kombinací perindoprilu a amlodipinu 
Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost: 
Baklofen 
Zesílení antihypertenzního účinku. V případě potřeby monitorování krevního tlaku a přizpůsobení 
dávky antihypertenziva.  
 
Kombinace používané po pečlivém uvážení: 
Antihypertenziva (jako beta-blokátory) a vasodilatancia 
Souběžné použití těchto látek může zvýšit hypotenzní účinky perindoprilu a amlodipinu. Souběžné 
použití s nitroglycerinem a dalšími nitráty nebo jinými vasodilatancii může dále snížit krevní tlak, 
proto je nutná opatrnost.  
 
Kortikosteroidy, tetrakosaktid 
Snížení antihypertenzního účinku (retence solí a vody působením kortikosteroidů).  
 
Alfa-blokátory (prazosin, alfuzosin, doxazosin, tamsulosin, terazosin)  
Zvýšení antihypertenzního účinku a zvýšené riziko ortostatické hypotenze.  
 
Amifostin 
Může zesílit antihypertenzní účinek amlodipinu.  
 
Tricyklická antidepresiva/antipsychotika/anestetika:  
Zvýšení antihypertenzního účinku a zvýšené riziko ortostatické hypotenze.