Praluent Vedlejší a nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastějšími nežádoucími účinky při doporučených dávkách jsou lokální reakce v místě injekce příznaky onemocnění horních cest dýchacích které vedly k přerušení léčby u pacientů léčených alirokumabem, byly lokální reakce v místě injekce.
Bezpečnostní profil ve studii ODYSSEY OUTCOMES odpovídal celkovému bezpečnostnímu profilu
popsanému v kontrolovaných klinických hodnoceních 3. fáze.

Ve třetí fázi klinického programu nebyl pozorován žádný rozdíl v bezpečnostním profilu mezi užitými
dvěma dávkami
Přehled nežádoucích účinků

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny u pacientů léčených alirokumabem v souhrnných kontrolovaných
studiích a/nebo po uvedení na trh
Četnosti všech nežádoucích účinků zjištěné z klinických hodnocení byly vypočítány na základě jejich
incidence ve 3. fázi sdružených klinických hodnocení. Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle třídy
orgánových systémů. Četnost výskytu je definována následovně: velmi časté <1/10známo
Četnost výskytu nežádoucích účinků hlášených po uvedení přípravku na trh nelze stanovit, jelikož jsou
odvozeny ze spontánních hlášení.V důsledku toho je četnost těchto nežádoucích účinků kvalifikována jako
„není známo“.

Tabulka 1: Nežádoucí účinky
Třídy orgánových
systémů
Časté Vzácné Není známo
Poruchy imunitního
systému
Hypersenzitivita,
hypersenzitivní vaskulitida


Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Známky a příznaky
onemocnění horních cest
dýchacích*

Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Svědění Kopřivka,
numulární ekzém

Angioedém
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace
Reakce v místě
injekce**
Onemocnění
podobající se chřipce
* Zahrnující především orofaryngeální bolest, rinoreu, kýchání
** Zahrnující erytém/zčervenání, svědění, otoky, bolest/citlivost

Popis vybraných nežádoucích účinků

Lokální reakce v místě injekce

Lokální reakce v místě injekce, včetně erytému/zčervenání, svědění, otoků a bolesti/citlivosti, byly hlášeny u
6,1 % pacientů léčených alirokumabem oproti 4,1 % v kontrolní skupině placebav důsledku lokální reakce v místě injekce byla mezi těmito dvěma skupinami srovnatelná s alirokumabem oproti 0,3% v kontrolní skupiněreakce v místě injekce vyskytly častěji také u pacientů léčených alirokumabem používajících placebo
Celkové alergické reakce

Celkové alergické reakce byly ve skupině s alirokumabem hlášeny častěji skupině svědění byly mírné a přechodné. Kromě toho byly v kontrolovaných klinických studiích hlášeny vzácné a
někdy závažné alergické reakce, např. hypersenzitivita, numulární ekzém, kopřivka a hypersenzitivní
vaskulitida u pacientů léčených alirokumabem a u pacientů, kteří dostávali placebo, podobné placebo
Zvláštní populace

Starší pacienti

Ačkoli u pacientů starších 75 let nebyly pozorovány žádné bezpečnostní problémy, údaje jsou u této věkové
skupiny omezené.
V kontrolovaných studiích 3. fáze klinického hodnocení sledujících primární hypercholesterolemii a
smíšenou dyslipidemii bylo 1158 pacientů 2505 pacientů alirokumabem bylo ve věku 75 let.
S narůstajícím věkem nebyly pozorovány žádné významné rozdíly v bezpečnosti a účinnosti.

Pediatrická populace

Zkušenost s alirokumabem u pediatrické populace je limitována 18 pacienty ve věku 8 až 17 let s
homozygotní familiární hypercholesterolemií dospělých nebyl zjištěn žádný nový bezpečnostní nález.

Studie dávkování jednou za 4 týdny

Bezpečnostní profil u pacientů léčených dávkovacím režimem 300 mg jednou za 4 týdny byl podobný bezpečnostnímu profilu, který je popsán pro program klinických studií s využitím 2týdenního
dávkovacího režimu, s výjimkou vyššího výskytu lokálních reakcí v místě injekce. Lokální reakce v místě
injekce byly hlášeny celkově s četností 16,6 % ve skupině s dávkou 300 mg jednou za 4 týdny a 7,9 % ve
skupině s placebem. Pacientům, kterým je podáván alirokumab 300 mg každé 4 týdny, byla střídavě
podávána injekce placeba k udržení zaslepení a k zajištění frekvence injekcí. S výjimkou reakce v místě
injekce v důsledku reakcí v místě injekce byla 0,7 % ve skupině s dávkou 300 mg jednou za 4 týdny a 0 % ve
skupině s placebem.

Hodnoty LDL C< 25 mg/dl
Ve všech klinických studiích nebyla hypolipidemická léčba upravena podle designu studie. Procento
pacientů, kteří dosáhli hodnot LDL-Cdávce alirokumabu.

Ve skupině kontrolovaných studií používajících výchozí dávku 75 mg každé 2 týdny dávka zvyšovala na 150 mg Q2W, pokud LDL-C pacienta nebyl <70 mg/dl nebo < 100 mg/dl nebo 2,59 mmol/lLDL-C ≥100 mg/dl léčených alirokumabem dvě po sobě jdoucí hodnoty LDL-C <25 mg/dl Ve studii ODYSSEY OUTCOMES, ve které byla výchozí dávka alirokumabu 75 mg Q2W, se zvyšovala na
150 mg Q2W, pokud LDL-C pacienta nebyl <50 mg/dl LDL-C <100 mg/dl alirokumabem dvě po sobě jdoucí hodnoty LDL-C <25 mg/dl Přestože v hodnoceních alirokumabu nebyly zjištěny nežádoucí důsledky velmi nízkého LDL-C, dlouhodobé
účinky přetrvávajících velmi nízkých hladin LDL-C nejsou známy.

Imunogenicita/protilátky proti léčivu
Ve studii ODYSSEY OUTCOMES byly po zahájení léčby u 5,5 % pacientů léčených alirokumabem 75 mg
a/nebo 150 mg každé 2 týdny pacientů léčených placebem; většina z toho byly přechodné odpovědi. Přetrvávající odpovědi ADA byly
pozorovány u 0,7 % pacientů léčených alirokumabem a u 0,4 % pacientů léčených placebem. Přetrvávající
odpovědi neutralizačních protilátek <0,1 % u pacientů léčených placebem.
Odpovědi protilátek proti léčivu, včetně NAb, měly nízký titr a nezdálo se, že by měly klinicky významný
dopad na účinnost nebo bezpečnost alirokumabu, s výjimkou vyšší četnosti reakcí v místě injekce u pacientů,
u nichž se při léčbě objevily ADA, v porovnání s ADA-negativními pacienty důsledky pokračující léčby alirokumabem v přítomnosti ADA nejsou známy.
Ve skupině deseti placebem kontrolovaných a aktivně kontrolovaných hodnocení pacientů léčených
alirokumabem 75 mg a/nebo 150 mg Q2W i v samostatné klinické studii pacientů léčených alirokumabem mg Q2W nebo 300 mg každé 4 týdny incidence detekce ADA a NAb podobná jako ve výše popsaných výsledcích hodnocení ODYSSEY
OUTCOMES.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích účinků uvedeného v
Dodatku V.