Sp. zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Quetiapin Mylan 25 mg potahované tablety
Quetiapin Mylan 100 mg potahované tablety
Quetiapin Mylan 200 mg potahované tablety
Quetiapin Mylan 300 mg potahované tablety 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Quetiapin Mylan 25 mg
Jedna potahovaná tableta obsahuje quetiapinum 25 mg ve formě quetiapini fumaras. 
 
Quetiapin Mylan 100 mg
Jedna potahovaná tableta obsahuje quetiapinum 100 mg ve formě quetiapini fumaras. 
 
Quetiapin Mylan 200 mg
Jedna potahovaná tableta obsahuje quetiapinum 200 mg ve formě quetiapini fumaras. 
 
Quetiapin Mylan 300 mg
Jedna potahovaná tableta obsahuje quetiapinum 300 mg ve formě quetiapini fumaras. 
 
Pomocná látka se známým účinkem 
Quetiapin  Mylan 25  mg: Jedna  tableta  obsahuje 4,5 mg laktosy (ve formě monohydrátu laktosy) a 
přibližně 0,22 mg sodíku. 
Quetiapin  Mylan 100  mg: Jedna  tableta  obsahuje 18 mg laktosy (ve formě monohydrátu laktosy) a 
přibližně 0,87 mg sodíku. 
Quetiapin  Mylan 200  mg: Jedna  tableta  obsahuje 36 mg laktosy (ve formě monohydrátu laktosy) a 
přibližně 1,74 mg sodíku. 
Quetiapin  Mylan 300  mg: Jedna  tableta  obsahuje 54 mg laktosy (ve formě monohydrátu laktosy) a 
přibližně 2,61 mg sodíku. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahované tablety  
 
Quetiapin Mylan 25 mg
Kulaté, bikonvexní, potahované tablety broskvové barvy s vyraženým „Q“ na jedné straně tablety. 
 
Quetiapin Mylan 100 mg 
Žluté, kulaté, bikonvexní, potahované tablety s vyraženým „Q“ v horní části a „100“ v dolní části 
jedné strany tablety. 
 
Quetiapin Mylan 200 mg
Bílé, kulaté, bikonvexní, potahované tablety s vyraženým „Q“ v horní části a „200“ v dolní části jedné 
strany tablety. 
 
Quetiapin Mylan 300 mg
Bílé, podlouhlé, bikonvexní, potahované tablety s půlicí rýhou a vyraženým „Q“ a „300“ na jedné 
straně tablety. Tabletu lze dělit na dvě stejné dávky. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Kvetiapin je indikován: 
• k léčbě schizofrenie 
• k léčbě bipolární poruchy zahrnující: 
- středně těžké až těžké manické epizody bipolární poruchy 
- těžké depresivní epizody u bipolární poruchy 
- prevenci rekurence manické nebo depresivní epizody u pacientů s bipolární 
poruchou, kteří dříve reagovali na léčbu kvetiapinem. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování 
Pro  každou  indikaci  existují  rozdílná  dávkovací  schémata.  Je  proto  nutné,  aby  byla  pacientům 
poskytnuta jasná informace o dávkování v jejich konkrétním případě. 
 
Dospělí 
K léčbě schizofrenie
K léčbě schizofrenie se přípravek Quetiapin Mylan podává dvakrát denně. Celková denní dávka pro 
první čtyři dny léčby je 50  mg  (1.  den),  100  mg  (2.  den),  200  mg  (3.  den)  a  300  mg  (4.  den). Od 
čtvrtého dne by měla být dávka titrována, až je  dosaženo účinné dávky v  rozmezí 300–450 mg/den. 
Dávku je možno u jednotlivých pacientů upravit podle klinické odpovědi a snášenlivosti v rozmezí 
150-750 mg/den.  
 
K léčbě středně těžkých až těžkých manických epizod bipolární poruchy 
K léčbě manických epizod bipolární poruchy se přípravek Quetiapin Mylan podává dvakrát denně. 
Celková denní dávka pro první čtyři dny léčby je 100 mg (1. den), 200 mg (2. den), 300 mg (3. den) 
a 400 mg (4. den). Dávku je  možno dále zvýšit až na 800 mg/den (6. den), ale denní přírůstek nesmí 
být větší než 200 mg. 
  
Dávku je možno u jednotlivých pacientů upravit v závislosti na klinické odpovědi a snášenlivosti 
v rozmezí 200–800 mg/den. Obvyklá účinná dávka se pohybuje v rozmezí 400–800 mg/den.  
 
 
Léčba těžkých depresivních epizod u bipolární poruchy
Quetiapin Mylan se podává jednou denně na noc. Celková denní dávka pro první čtyři dny léčby je 
50 mg (1. den),  100  mg  (2. den),  200  mg  (3. den)  a  300  mg  (4. den). Doporučená denní dávka je 
300 mg. V klinických studiích nebyl prokázán dodatečný prospěch z léčby ve skupině 600 mg  ve 
srovnání se skupinou 300 mg (viz bod 5.1). Jednotliví pacienti mohou mít prospěch z dávky 600 mg. 
Dávky vyšší než 300 mg by měly být zahajovány lékařem, který má zkušenosti s léčbou bipolární 
poruchy. V případě pochybností o snášenlivosti u jednotlivých pacientů bylo  v klinických studiích 
prokázáno, že lze uvažovat o snížení dávky až na minimální dávku 200 mg.  
 
Prevence rekurence u bipolární poruchy
Při prevenci manické, smíšené nebo depresivní epizody bipolární poruchy by pacienti, kteří odpovídali 
na léčbu kvetiapinem při akutní léčbě bipolární poruchy, měli pokračovat v léčbě se stejnou dávkou. 
Dávka by měla být upravena podle klinické odezvy a snášenlivosti u jednotlivých   pacientů 
v dávkovém rozmezí 300 až 800 mg/den ve dvou denních dávkách. Je důležité, aby se při udržovací 
léčbě užívala nejnižší účinná dávka. 
  
Starší pacienti
Při  podávání kvetiapinu starším  lidem,  stejně  jako  u  ostatních  antipsychotik,  je  třeba  zvýšené 
opatrnosti,  zejména  při  úvodní  titraci  dávky.  Dávku  je  třeba  zvyšovat  pomaleji  a  celková  denní 
terapeutická dávka má být v  závislosti na klinické odpovědi a snášenlivosti pacienta nižší než 
u mladších osob. Průměrná plazmatická clearance kvetiapinu je u starších osob o 30-50 % nižší než 
u mladších pacientů.  
 
Účinnost a bezpečnost nebyla hodnocena u pacientů nad 65 let s depresivní epizodou v rámci bipolární 
poruchy. 
 
Pediatrická populace
Nedoporučuje se podávat přípravek Quetiapin Mylan dětem a dospívajícím do  18 let, neboť chybí 
údaje podporující  použití  přípravku  u této  věkové  kategorie.  Dostupné  údaje  z placebem 
kontrolovaných klinických studií jsou uvedeny v bodech 4.4; 4,8; 5.1 a 5.2. 
 
Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není třeba dávku upravovat. 
 
Pacienti s poruchou funkce jater
Kvetiapin se intenzivně metabolizuje v játrech. Proto je třeba používat Quetiapin  Mylan opatrně u 
pacientů s poruchou funkce jater, zejména při úvodní titraci dávky. Pacienti se známou poruchou 
funkce jater by měli začínat na dávce 25 mg/den. Dávku je třeba v závislosti na klinické odpovědi a 
individuální snášenlivosti pacienta zvyšovat o 25-50 mg/den, až je dosaženo účinné dávky. 
 
Způsob podání 
Quetiapin Mylan lze podávat s jídlem nebo mimo jídlo.  
 
4.3 Kontraindikace 
 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.  
 
Současné podávání inhibitorů cytochromu P450  3A4,  jako  jsou  inhibitory  HIV-proteáz,  azolová 
antimykotika, erythromycin, klarithromycin a nefazodon, je kontraindikováno (viz též bod 4.5). 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Vzhledem k tomu, že kvetiapin má několik indikací, je třeba zvážit bezpečnostní profil přípravku s 
ohledem na individuální diagnózu pacienta a podávanou dávku. 
 
Pediatrická populace
Nedoporučuje  se  podávat Quetiapin  Mylan dětem  a  dospívajícím  do  18  let,  neboť  chybí  údaje 
podporující použití v této věkové skupině. Klinické studie s kvetiapinem prokázaly, že vedle známého 
bezpečnostního  profilu  přípravku,  identifikovaného  u  dospělých  (viz  bod  4.8),  existují  některé 
nežádoucí účinky, které se vyskytují s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících než u dospělých (zvýšená 
chuť k jídlu, zvýšené sérové koncentrace prolaktinu, zvracení, rinitida a synkopa), nebo mohou mít 
různé důsledky pro děti a dospívající (extrapyramidové symptomy a iritabilita) a jeden nežádoucí 
účinek, který nebyl dříve identifikován u dospělých (zvýšený krevní tlak). U dětí a dospívajících byly 
též pozorovány změny funkce štítné žlázy. 
 
Dále ještě nebyla studována dlouhodobá (delší než 26  týdnů) bezpečnost podávání kvetiapinu  s 
ohledem na růst a dospívání. Dlouhodobý vliv na kognitivní a behaviorální vývoj není znám. 
 
Podávání kvetiapinu dětem a dospívajících se schizofrenií, bipolární mánií a bipolární depresí  v 
placebem kontrolovaných klinických studiích bylo spojeno s vyšším výskytem extrapyramidových 
symptomů (EPS) ve srovnání s placebem (viz bod 4.8). 
 
Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení
Deprese  u  bipolární  poruchy  je  spojena  se zvýšeným  rizikem  sebevražedných  myšlenek, 
sebepoškozování  a  sebevraždy  (příhod  spojených  se  sebevraždou).  Riziko  přetrvává  až do doby, 
dokud nedojde k významné remisi. Jelikož se zlepšení nemusí projevit během několika prvních nebo 
dalších týdnů léčby, měli by pacienti být pečlivě sledováni až do té doby, dokud k tomuto zlepšení 
nedojde.  Všeobecnou  klinickou  zkušeností  je,  že  se  riziko  sebevraždy  může  v  časných  stádiích 
uzdravování zvýšit. 
 
Kromě toho by měl lékař zvážit možné riziko sebevražedného chování po náhlém vysazení léčby 
kvetiapinem vzhledem ke známým rizikovým faktorům nemoci samé. 
 
Také další psychiatrická onemocnění, u nichž je kvetiapin předepisován, mohou být doprovázena 
zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc mohou být tyto stavy komorbidní 
s depresivní epizodou. Při léčbě pacientů s dalšími psychiatrickými onemocněními se proto musí 
dodržovat stejná opatření jako při léčbě pacientů s těžkými depresivními epizodami. 
 
Pacienti, kteří mají v anamnéze před zahájením léčby příhody související se sebevraždou, nebo ti, 
kteří vykazují významný stupeň sebevražedné představivosti před zahájením léčby, mají vyšší riziko 
sebevražedných myšlenek nebo sebevražedných pokusů a musí být během léčby pečlivě sledováni. 
Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií prováděných na dospělých trpících 
psychiatrickými poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování 
u mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy. 
 
 
Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to 
především na začátku léčby  a po změně dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) by měli být 
upozorněni na to, že je nutné sledovat jakékoliv zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování 
nebo myšlenek a neobvyklých změn chování a na to, že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě 
vyhledat lékařskou pomoc. 
 
V krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích u pacientů s těžkou depresivní epizodou 
v rámci bipolární poruchy léčených kvetiapinem bylo u mladých dospělých pacientů (mladších než let)  pozorováno zvýšené riziko příhod  spojených  se sebevraždou ve  srovnání  s placebem (3,0  % 
vs 0 %). Populační retrospektivní studie kvetiapinu pro léčbu pacientů s těžkou depresivní poruchou 
ukázala zvýšené riziko sebepoškození a sebevraždy u pacientů ve věku 25 až 64 let bez anamnézy 
sebepoškození při užívání kvetiapinu s jinými antidepresivy. 
 
 
Metabolické riziko
Vzhledem  k pozorovaným  rizikům  zhoršování  metabolického  profilu  zahrnujících  změny  tělesné 
hmotnosti, glykémii (viz hyperglykémie) a lipidech pozorované v klinických studiích, je třeba vyšetřit 
metabolické parametry na počátku léčby a změny těchto parametrů pravidelně kontrolovat v průběhu 
léčby. Zhoršení těchto parametrů by mělo být adekvátně klinicky řešeno (viz též bod 4.8). 
 
Extrapyramidové symptomy (EPS)
V  placebem  kontrolovaných  klinických  studiích  u  dospělých  pacientů  s  depresivní  epizodou 
v rámci  bipolární  poruchy,  kterým  byl  podáván  kvetiapin,  byl  výskyt  EPS  vyšší  ve  srovnání 
s placebem (viz body 4.8 a 5.1). 
 
Podávání  kvetiapinu  je  spojeno  s  vývojem  akatizie,  která  je  charakterizována  subjektivně 
nepříjemným nebo úzkostným neklidem a potřebou stále se pohybovat, což postiženému znemožňuje 
sedět  nebo  stát  v  klidu.  Nejčastěji  se  tento  syndrom  objevuje  v  několika  prvních  týdnech  léčby. 
Zvyšování dávky u pacientů s tímto syndromem může být škodlivé. 
 
Tardivní dyskineze
Pokud se objeví známky a příznaky tardivní dyskineze, je třeba snížit dávku kvetiapinu nebo přerušit 
léčbu. Příznaky tardivní dyskineze se mohou zhoršit nebo dokonce objevit až po přerušení léčby (viz 
bod 4.8). 
 
Somnolence a závrať
Léčba kvetiapinem byla  spojena  se somnolencí a podobnými příznaky, jako  je sedace  (viz  bod  4.8). 
V klinických studiích u pacientů s bipolární depresí byly tyto příznaky pozorovány první 3 dny léčby 
a  byly většinou mírné  až  střední intenzity.  Pacienti s významnými  projevy somnolence vyžadují 
častější kontakt alespoň po dobu 2 týdnů od nástupu somnolence, nebo až do zlepšení projevů a lze 
uvažovat i o ukončení léčby. 
 
Ortostatická hypotenze
Léčba  kvetiapinem  je  spojena  s  ortostatickou  hypotenzí  a  souvisejícími  závratěmi  (viz  bod  4.8). 
Podobně jako somnolence se tyto příznaky objevují při úvodní titraci dávky. Mohou zvýšit frekvenci 
náhodného poranění (pádu), zvláště u starších lidí. Proto má být pacientům doporučeno, aby byli 
zvýšeně opatrní, dokud se neseznámí s možnými účinky léčby. 
 
 
Zvýšené  opatrnosti  je  třeba  při  podávání  kvetiapinu  pacientům  s  kardiovaskulárními  a 
cerebrovaskulárními chorobami, nebo jinými stavy spojenými s rizikem rozvoje hypotenze. Pokud se 
objeví ortostatická hypotenze, je třeba snížit dávku nebo titrovat dávku pomaleji, zvláště u pacientů se 
známým kardiovaskulárním onemocněním. 
 
Syndrom spánkové apnoe
U pacientů užívajících kvetiapin byl hlášen výskyt syndromu spánkové apnoe. Pacienti, kteří zároveň 
užívají léky tlumící centrální nervový systém a kteří mají v anamnéze spánkové apnoe nebo  jsou 
vystaveni jeho zvýšenému riziku, např. obézní pacienti, pacienti s nadváhou či muži, mají kvetiapin 
užívat se zvýšenou opatrností. 
 
Epileptické paroxysmy 
V  kontrolovaných  klinických  studiích  nebyl  zjištěn  rozdíl  v incidenci  záchvatů  mezi  pacienty 
léčenými kvetiapinem nebo placebem. Nejsou dostupné údaje o výskytu křečí u pacientů s anamnézou 
křečí. Stejně jako u jiných antipsychotik se doporučuje věnovat zvýšenou pozornost léčbě pacientů, 
kteří udávají výskyt epileptických záchvatů v anamnéze (viz bod 4.8). 
 
Neuroleptický maligní syndrom 
Neuroleptický  maligní  syndrom  je  dáván  do  souvislosti  s  antipsychotickou  léčbou,  včetně  léčby 
kvetiapinem (viz bod 4.8). Klinická manifestace zahrnuje hypertermii, alteraci psychiky,  svalovou 
rigiditu, nestabilitu autonomního nervového systému a zvýšení hodnot kreatinfosfokinázy. V tomto 
případě je třeba léčbu kvetiapinem přerušit a zahájit odpovídající léčbu. 
 
Těžká neutropenie a agranulocytóza
V klinických studiích s kvetiapinem byl hlášen výskyt těžké neutropenie (počet neutrofilů < 0,5 x 
109/l).  Většina  případů  těžké  neutropenie  se  objevila  v  průběhu  několika  prvních  měsíců  léčby 
kvetiapinem. Souvislost s dávkou nebyla potvrzena. V průběhu poregistračního období byly některé 
případy fatální. Možnými rizikovými faktory pro vznik neutropenie jsou: již existující nízký počet 
bílých krvinek a poléková neutropenie v  anamnéze. V  některých případech se však objevila i  u 
pacientů bez existujících rizikových faktorů. Léčbu kvetiapinem je třeba přerušit u pacientů s počtem 
neutrofilů  <  1,0  x  109/l.  U  pacientů  je  třeba  sledovat  známky  a  příznaky  infekce  a  pravidelně 
kontrolovat počet neutrofilů (dokud nepřesáhnou hodnotu 1,5 x 109/l) (viz bod 5.1). 
 
Na neutropenii je třeba myslet u pacientů, kteří mají infekci nebo horečku, zvláště při absenci jiných 
predisponujích faktorů, a měla by být léčena podle klinických projevů. 
 
Pacienti mají být poučeni, aby kdykoliv v průběhu léčby přípravkem Quetiapin  Mylan ihned hlásili 
známky/příznaky typické pro agranulocytózu nebo infekci (např. horečka, slabost, letargie nebo bolest 
v  krku).  U  těchto  pacientů  je  třeba  ihned  stanovit  počet  bílých  krvinek  a  určit  absolutní  počet 
neutrofilů, zvláště pokud neexistují jiné predisponující okolnosti. 
 
Anticholinergní (muskarinové) účinky
Norkvetiapin,  aktivní  metabolit  kvetiapinu,  má  střední  až  silnou  afinitu k několika  subtypům 
muskarinových receptorů. To přispívá k nežádoucím reakcím anticholinergního typu, je-li  kvetiapin 
užíván v doporučených  dávkách,  je-li  užíván  současně  s jinými anticholinergními léky a  při 
předávkování. Kvetiapin má být užíván s opatrností u pacientů užívajících léky s anticholinergními 
(muskarinovými) účinky. Kvetiapin má být užíván s opatrností u pacientů se současnou diagnózou 
 
nebo  předchozí anamnézou  retence  moči,  klinicky  významné  hypertrofie  prostaty,  střevní 
neprůchodnosti  nebo podobných  stavů,  zvýšeného  nitroočního  tlaku  nebo glaukomu s  uzavřeným 
úhlem (viz bod 4.5, 4.8, 5.1 a 4.9). 
 
Interakce
Viz bod 4.5. 
 
Souběžné  užívání  kvetiapinu  a  silných  induktorů  jaterních  enzymů,  jako  je  karbamazepin  nebo 
fenytoin, může významně snížit plazmatické koncentrace kvetiapinu, což může ovlivnit účinnost léčby 
kvetiapinem. O zahájení léčby kvetiapinem u pacientů, kteří užívají induktory jaterních enzymů, lze 
uvažovat pouze tehdy, pokud je lékař přesvědčen, že prospěch z léčby kvetiapinem převáží nad riziky, 
která vyplývají z přerušení léčby induktory jaterních enzymů. Je důležité, aby jakákoliv změna léčby 
induktory byla vždy postupná a pokud je třeba, je možné je nahradit léčivy bez indukčního potenciálu 
(např. natrium-valproát). 
 
Tělesná hmotnost
U pacientů, kteří byli léčeni kvetiapinem bylo hlášeno zvýšení tělesné hmotnosti. Tělesnou hmotnost 
je třeba sledovat a korigovat v souladu  s používanými postupy klinické antipsychotické praxe (viz 
body 4.8 a 5.1). 
 
Hyperglykémie
Během  léčby  kvetiapinem  byla  vzácně  hlášena  hyperglykémie  a/nebo  exacerbace  diabetu občas 
doprovázené ketoacidózou   nebo kómatem, včetně několika fatálních   případů (viz bod   4.8). 
V některých případech byl hlášen předcházející nárůst tělesné hmotnosti, což může být predisponující 
faktor. Doporučuje se vhodné klinické monitorování v souladu s používanými postupy antipsychotické 
léčby.  U pacientů léčených  antipsychotiky, včetně kvetiapinu, je třeba sledovat  projevy a příznaky 
hyperglykémie (jako je polydipsie,  polyurie,  polyfagie a slabost).  Pacienty  s diabetes mellitus nebo 
rizikovými faktory pro  diabetes mellitus je třeba pravidelně kontrolovat  s ohledem na zhoršení 
kontroly glykémie. Je třeba pravidelně kontrolovat tělesnou hmotnost. 
 
Lipidy
V klinických studiích s kvetiapinem bylo pozorováno zvýšení hladin triglyceridů,  LDL  a celkového 
cholesterolu  a snížení HDL  cholesterolu (viz bod  4.8). Změny  hladin  lipidů  je  třeba  léčit podle 
klinické potřeby. 
 
Prodloužení intervalu QT
V klinickém hodnocení a při použití v souladu se Souhrnem údajů o přípravku nedocházelo k trvalému 
prodloužení  absolutní  hodnoty  intervalu  QT.  Po  uvedení  přípravku  na  trh byly  hlášeny  případy 
prodloužení intervalu QT při použití terapeutických dávek (viz bod 4.8) a při předávkování (viz bod 
4.9).  Podobně  jako  u  jiných  antipsychotik  je  potřebná  opatrnost  při  předepisování  kvetiapinu 
pacientům s kardiovaskulárním onemocněním nebo s rodinnou anamnézou prodloužení intervalu QT. 
Stejná opatrnost je potřebná při předepisování kvetiapinu s léčivy, která prodlužují QT interval, nebo s 
neuroleptiky,  zvláště  u  starších  lidí,  u  pacientů  s  vrozeným  syndromem  dlouhého  intervalu  QT, 
městnavým srdečním selháním, hypertrofií myokardu, hypokalemií a hypomagnesemií (viz bod 4.5). 
 
Kardiomyopatie a myokarditida
V klinických studiích a v průběhu poregistračního sledování byly hlášeny případy kardiomyopatie a 
myokarditidy (viz  bod  4.8).U pacientů s podezřením na kardiomyopatii nebo myokarditidu je třeba 
 
zvážit vysazení kvetiapinu. 
 
Závažné kožní nežádoucí reakce 
Velmi vzácně byly při léčbě kvetiapinem hlášeny závažné kožní nežádoucí reakce (SCARs), včetně 
Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), akutní generalizované 
exantematózní pustulózy (AGEP), erythema multiforme  (EM) a lékové reakce s eosinofilií a 
systémovými  příznaky  (DRESS),  které  mohou  být  život  ohrožující  nebo  fatální.  SCARs  se  často 
projevuje jako jeden nebo více následujících příznaků: rozsáhlá kožní vyrážka, která může být svědivá 
nebo spojená s pustulami, exfoliativní dermatitida, horečka, lymfadenopatie a může se vyskytnout i 
eozinofilie nebo  neutrofilie.  Většina  těchto  reakcí  se  objevila  do  4  týdnů  po  zahájení  léčby 
kvetiapinem, některé reakce DRESS se objevily do 6 týdnů po zahájení léčby kvetiapinem. Pokud se 
objeví známky a příznaky naznačující výskyt těchto závažných kožních nežádoucích reakcí, musí být 
kvetiapin okamžitě vysazen a je třeba zvážit alternativní léčbu. 
 
Vysazení léčby
Při náhlém ukončení léčby kvetiapinem byly pozorovány akutní příznaky z vysazení jako nespavost, 
nauzea, bolest hlavy, průjem, zvracení, závratě a podrážděnost. Doporučuje se postupné vysazování po 
dobu nejméně 1 až 2 týdnů (viz bod 4.8). 
 
Nesprávné použití a zneužití
Byly  hlášeny  případy  nesprávného  použití  a  zneužití.  Při  předepisování kvetiapinu je  zapotřebí 
opatrnosti u pacientů, kteří mají v anamnéze závislost na alkoholu nebo drogách. 
 
Psychóza u starších pacientů s demencí
Kvetiapin není schválen k léčbě psychózy u starších pacientů s demencí. 
 
V randomizovaných,  placebem kontrolovaných  klinických  studiích  u pacientů  s demencí  bylo 
pozorováno 3násobně zvýšené riziko cerebrovaskulárních nežádoucích účinků u některých atypických 
antipsychotik. Mechanismus zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko  nelze vyloučit u jiných 
antipsychotik a jiných populací pacientů. Kvetiapin je třeba používat opatrně u pacientů s rizikovými 
faktory pro cévní mozkovou příhodu. 
 
Metaanalýzou  u atypických  antipsychotik  bylo  zjištěno,  že  starší  pacienti  s demencí  mají  zvýšené 
riziko úmrtí ve srovnání pacienty, kterým bylo podáváno placebo. Ve dvou 10týdenních placebem 
kontrolovaných klinických studiích s kvetiapinem a se stejnou populací pacientů (n = 710, průměrný 
věk: 83 let, rozmezí: 56 – 99 let) byla incidence mortality ve skupině léčené kvetiapinem 5,5 % oproti 
3,2 % ve skupině s placebem.  Pacienti  v těchto studiích umírali z různých důvodů obvyklých v této 
populaci. 
 
Starší pacienti s Parkinsonovou chorobou (PD)/parkinsonismem
V populační retrospektivní studii s kvetiapinem při léčbě pacientů s depresivní poruchou (MDD) se 
vyskytlo zvýšené riziko úmrtí během užívání kvetiapinu u pacientů starších 65 let. Tato souvislost se 
neprokázala,  když  byli pacienti  s Parkinsovovou chorobou  odebráni  z  analýzy.  Starším  pacientům 
s Parkinsonovou chorobou je třeba kvetiapin předepisovat s opatrností. 
 
Dysfagie
Dysfagie (viz bod  4.8) byla hlášena v  souvislosti s  kvetiapinem. U  pacientů s rizikem aspirační 
 
pneumonie je třeba podávat kvetiapin opatrně.  
 
Zácpa a intestinální obstrukce
Zácpa je rizikovým faktorem pro intestinální obstrukci. U kvetiapinu byla hlášena zácpa a intestinální 
obstrukce  (viz  bod  4.8).  Hlášení  zahrnují  i  fatální  případy  u  pacientů,  kteří  mají  vyšší  riziko 
intestinální obstrukce, včetně pacientů, kteří užívají více léčivých přípravků, které snižují motilitu 
střeva  a/nebo  nehlásili  příznaky  zácpy.  Pacienti  s  intestinální  obstrukcí/ileem  musí  být  pečlivě 
sledováni a urgentně léčeni. 
 
Žilní tromboembolismus (VTE)
V  souvislosti  s  užíváním  antipsychotik  se  vyskytly  případy  žilního  tromboembolismu  (VTE). 
Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory 
pro VTE, měly by být před i během léčby kvetiapinem tyto rizikové faktory rozpoznány a následně by 
měla být uplatněna preventivní opatření. 
 
Pankreatitida 
V  klinických  studiích  a  v  poregistračním  období  byly  hlášeny  případy  pankreatitidy.  V  případě 
poregistračních  hlášení, i  když ne  všechny  případy  byly  komplikovány  rizikovými  faktory,  bylo 
mnoho pacientů, kteří měli rizikové faktory, které jsou spojovány s pankreatitidou, např. zvýšené 
triglyceridy (viz bod 4.4), žlučníkové kameny nebo konzumovali alkohol. 
 
Další informace
Existují pouze omezené údaje o současném použití kvetiapinu a divalproexu nebo lithia v průběhu 
akutních středně těžkých až těžkých manických epizod. Kombinační léčba však byla dobře tolerována 
(viz body 4.8 a 5.1). Údaje ukazují na aditivní účinek 3. týden léčby. 
 
Laktosa
Quetiapin Mylan obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, 
úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat. 
 
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je 
v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Vzhledem  k primárnímu účinku kvetiapinu na centrální nervový systém je třeba věnovat zvýšenou 
pozornost podávání kvetiapinu v kombinaci s jinými centrálně působícími léčivými přípravky nebo 
alkoholem. 
Je  třeba  věnovat  pozornost  léčbě pacientů,  kteří  užívají  další  léky  s anticholinergními 
(muskarinovými) účinky (viz bod 4.4). 
 
Cytochrom P450(CYP)3A4 je enzym, který je primárně zodpovědný za metabolizmus kvetiapinu. 
V interakční studii se zdravými dobrovolníky vedlo současné podávání kvetiapinu (dávka 25 mg) a 
ketokonazolu (inhibitor CYP3A4) k 5 až 8násobnému zvýšení AUC pro kvetiapin. Na podkladě tohoto 
zjištění je současné podávání kvetiapinu   a inhibitorů CYP3A4 kontraindikováno. Rovněž se 
nedoporučuje užívat kvetiapin spolu s grapefruitovou šťávou. 
 
 
V klinické farmakokinetické studii s  opakovanými dávkami kvetiapinu,  před  a v průběhu léčby 
karbamazepinem (známý induktor jaterních  enzymů) vedlo  současné podávání k signifikantnímu 
zvýšení clearance kvetiapinu. Zvýšená clearance snížila systémovou dostupnost kvetiapinu (měřenou 
jako plocha pod křivkou – AUC) průměrně až na 13 % ve srovnání s kvetiapinem samotným. 
U některých  pacientů  bylo  snížení ještě větší.  V  důsledku této interakce může dojít ke snížení 
plazmatických koncentrací kvetiapinu  a snížení účinnosti léčby kvetiapinem.  Současné podávání 
kvetiapinu a fenytoinu (další induktor mikrosomálních jaterních enzymů) vedlo ke zvýšení clearance 
kvetiapinu  o  asi 450 %.  O zahájení léčby kvetiapinem u  pacientů, kteří užívají induktory jaterních 
enzymů, lze uvažovat pouze tehdy,  pokud je lékař přesvědčen, že prospěch  z léčby kvetiapinem 
převáží nad riziky, která vyplývají z přerušení léčby induktory jaterních  enzymů. Vysazování léčby 
induktory jaterních enzymů musí být vždy postupné, a pokud je třeba, je možné je nahradit léčivy bez 
indukčního potenciálu (např. natrium-valproát) (viz bod 4.4). 
 
Farmakokinetika kvetiapinu nebyla  významně  ovlivněna  při  současném  podávání  antidepresiv 
imipraminu (známý inhibitor CYP2D6) nebo fluoxetinu (známý inhibitor CYP3A4 a CYP2D6). 
 
Farmakokinetika kvetiapinu nebyla  významně  ovlivněna  při  současném  podávání  antipsychotik 
risperidonu nebo haloperidolu.  Současné  podávání kvetiapinu a  thioridazinu  vedlo  ke  zvýšení 
clearance kvetiapinu o asi 70 %. 
 
Farmakokinetika kvetiapinu se nemění při současném podávání cimetidinu. 
 
Farmakokinetika lithia se nemění při současném podávání kvetiapinu. 
 
V 6týdenní randomizované studii s lithiem a kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním proti placebu 
a kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním u dospělých pacientů s akutní mánií byl pozorován vyšší 
výskyt extrapyramidových příhod (zvláště třes), somnolence a zvýšení tělesné hmotnosti ve skupině s 
lithiem ve srovnání s placebovou skupinou (viz bod 5.1) 
 
Při  současném  podávání natrium-valproátu a kvetiapinu nedochází  ke  klinicky  významné  změně 
farmakokinetiky obou léčiv. Retrospektivní studie u dětí a dospívajících, kterým byl podáván valproát, 
kvetiapin  nebo  obě léčiva,  odhalila, že se zvýšil výskyt leukopenie a neutropenie ve skupině  s 
kombinační léčbou ve srovnání s léčbou v monoterapii. 
 
Interakční studie s běžně používanými kardiovaskulárními léčivy nebyly provedeny. 
 
Opatrnosti je třeba v případech, kdy se kvetiapin podává současně s léčivy, která mění elektrolytovou 
rovnováhu nebo prodlužují QT interval. 
 
U  pacientů  užívajících  kvetiapin  byly  hlášeny  falešně  pozitivní  výsledky  vyšetření  enzymovou 
imunoesejí  pro  metadon  a  tricyklická  antidepresiva.  Doporučuje  se  potvrdit  nejisté  výsledky 
imunoeseje vhodnou chromatografickou metodou. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství 
 
 
První trimestr
Středně velké množství publikovaných údajů o použití v průběhu těhotenství (tj. 300-1000 výsledků 
těhotenství),  zahrnující  jednotlivá  hlášení  a  některé  observační  studie  neprokázalo  zvýšené  riziko 
malformací  v  důsledku  léčby.  Ovšem  na  podkladě  všech  dostupných  údajů  nelze  učinit  konečné 
závěry.  Studie  na  zvířatech  prokázaly  reprodukční  toxicitu  (viz  bod  5.3).  Z  tohoto  důvodu  lze 
kvetiapin použít v průběhu těhotenství pouze pokud prospěch převažuje nad potenciálními riziky.  
 
Třetí trimestr
U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik (včetně 
kvetiapinu), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových příznaků a/nebo příznaků z 
vysazení.  Tyto  příznaky  se  mohou  lišit  v  délce  trvání  i  v  závažnosti.  Byly  hlášeny  případy 
agitovanosti,  hypertonie,  hypotonie,  tremoru,  somnolence,  respirační  tísně  nebo  poruch  příjmu 
potravy. Proto by novorozenci měli být pečlivě monitorováni. 
 
Kojení
Existují velmi omezené publikované zprávy o vylučování kvetiapinu do mateřského mléka u člověka, 
ovšem  stupeň  exkrece  kvetiapinu  v  terapeutických  dávkách  nebyl  konzistentní.  Vzhledem  k 
nedostatku robustních údajů musí být vždy učiněno rozhodnutí o přerušení kojení nebo přerušení 
léčby přípravkem Quetiapin Mylan s ohledem na prospěch kojení pro dítě a prospěch z léčby pro ženu. 
 
Fertilita
Vliv kvetiapinu na plodnost u člověka nebyl hodnocen. U laboratorních potkanů byly zaznamenány 
vyšší hladiny prolaktinu, ačkoliv tato pozorování nejsou přímo převoditelná na situaci u lidí (viz bod 
5.3). 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Vzhledem  ke  svému  primárnímu  účinku  na  centrální  nervový  systém  může kvetiapin ovlivňovat 
činnosti  vyžadující zvýšenou pozornost.  Pacientům  je  třeba  proto  doporučit,  aby  neřídili  ani 
neobsluhovali stroje, dokud nebude známa jejich individuální vnímavost. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Nejčastějšími nežádoucími účinky při léčbě kvetiapinem (≥ 10 %) jsou: somnolence, závrať, bolest 
hlavy, sucho v ústech, příznaky z vysazení (přerušení), zvýšení hladin sérových triglyceridů, zvýšení 
celkového  cholesterolu  (především  LDL  cholesterolu),  snížení  HDL  cholesterolu,  zvýšení  tělesné 
hmotnosti, snížená hladina hemoglobinu a extrapyramidové symptomy. 
Nežádoucí účinky spojené s léčbou kvetiapinem jsou uvedeny níže (Tabulka 1) ve formátu, který 
doporučil “Council for International Organisations of Medical Sciences (CIOMS III Working Group, 
1995)”. 
 
Tabulka 1: Nežádoucí účinky spojené s léčbou kvetiapinem 
 
Frekvence nežádoucích účinků jsou definovány následovně: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až 
< 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000,až < 1/1 000), velmi vzácné 
(< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
 
 
Nežádoucí 
účinek
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi 
vzácné
Není známo 
Poruchy 
krve a 
lymfatického 
systému
Snížený 
hemoglobinLeukopenie1, 
28, snížený 
počet
neutrofilů, 
zvýšení 
eozinofilůNeutropenieTrombocytope
nie, anémie, 
snížení počtu 
krevních 
destičekAgranulocytóz
a  
Poruchy 
imunitního 
systému 
  Hypersenzitivi
ta (včetně
alergických 
kožních 
reakcí) 
 Anafylaktick
á reakce5  
 
Endokrinní 
poruchy 
 Hyperprolakti
némie15, 
snížení
celkového 
T424, snížení 
volného T424, 
snížení 
celkového 
T324, 
zvýšení TSH24  
Pokles 
volného T324, 
Hypotyroidis
mus21  
 Nepřiměřená
sekrece 
antidiuretick
ého hormonu  
 
Poruchy 
metabolismu 
a výživy 
Vzestup 
sérových
triglyceridů,  
Vzestup 
celkového 
cholesterolu 
(zvláště LDL
cholesterolu) 
11, 
Snížení 
HDL 
cholesterolu7, 30, zvýšení 
tělesné
hmotnosti8, Zvýšená chuť 
k jídlu, 
zvýšená 
hladina 
glukosy až na 
úroveň 
hyperglykemi
ckých 
hladin6,Hyponatrémie
19, Diabetes 
Mellitus1, 
Exacerbace již 
existujícího 
diabetu
Metabolický 
syndrom  
Psychiatrick
é poruchy
 Abnormální 
sny a noční 
můry, 
sebevražedné 
idealizace a 
sebevražedné 
chování Somnam-
bulismus a 
podobné 
reakce, jako 
je mluvení ze 
spánku a 
poruchy 
příjmu 
potravy 
související se 
spánkem 
  
 
Nežádoucí 
účinek
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi 
vzácné
Není známo 
Poruchy 
nervového 
systému 
Závratě4,16,
somnolence16, bolest 
hlavy, extra-
pyramidové 
symptomy1, 
21  
Dysartrie Záchvaty 
křečí1, 
syndrom 
neklidných 
nohou,
tardivní 
dyskineze1, 5, 
synkopa4,16, 
stav 
zmatenosti 
   
Poruchy oka  Rozmazané 
vidění 
    
Srdeční 
poruchy
 Tachykardie4, 
palpitaceProdloužení 
intervalu QT1, 
12, Bradykardie  Kardiomyop
atie, 
myokarditid
a 
 
Cévní 
poruchy 
 Ortostatická 
hypotenze4,16  
 Žilní
tromboembol
ismus1  
 Cévní 
mozková 
příhodaRespirační, 
hrudní a 
mediastináln
í poruchy 
 Dušnost23 Rinitida    
Gastrointesti
nální 
poruchy  
Sucho v 
ústech 
Zácpa,
dyspepsie, 
zvraceníDysfagie7 Pankreatitida
1, intestinální 
obstrukce/ile
us 
  
Hepatobiliár
ní poruchy 
 Zvýšení 
sérové
alaninamino-
transferázy 
(ALT)3, 
zvýšení 
gammaglutam
yltransferázy3  
Zvýšení 
sérové 
aspartátaminot
ransferázy 
(AST)3 
Žloutenka5, 
hepatitida  
  
 
Nežádoucí 
účinek
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi 
vzácné
Není známo 
Poruchy 
kůže a 
podkoží  
    Angioedém5,
Stevens-
Johnsonův 
syndrom5  
Toxická 
epidermální
nekrolýza, 
erythema 
multiforme, 
Akutní 
generalizova
ná 
exantematóz
ní pustulóza
(AGEP), 
Poléková 
vyrážka s 
eosinofilií a 
systémovým
i příznaky
(DRESS), 
kožní 
vaskulitida 
Poruchy 
svalové a 
kosterní 
soustavy a 
pojivové
tkáně 
    Rabdomyolý
za  
 
Poruchy 
ledvin a 
močových 
cest 
  Retence moči   
Stavy 
spojené s 
těhotenstvím, 
šestinedělím 
a
perinatálním 
obdobím 
     Syndrom 
z vysazení 
léku u 
novorozenců
Poruchy 
reprodukční
ho systému a 
choroby prsů
  Sexuální 
dysfunkce 
Priapismus, 
galaktorea, 
zvětšení prsů, 
poruchy
menstruace 
  
Celkové 
poruchy a 
reakce 
v místě 
aplikace
Symptomy z 
vysazení 
/přerušení 
léčby1,Mírná astenie,
periferní 
edémy, 
podrážděnost, 
horečka 
 Neuroleptick
ý maligní 
syndrom1, 
hypotermie 
  
Vyšetření    Zvýšení 
kreatin-
fosfokinázy 
v krvi  
 
Viz bod 4.4. 
Může se objevit somnolence, zejména během prvních dvou týdnů léčby, která obvykle vymizí při 
dalším užívání přípravku. 
U některých  pacientů  léčených kvetiapinem docházelo  k asymptomatickému  zvýšení (změna  z 
normálních  hodnot  na hodnoty > 3násobek  horní  hranice  normy  naměřené  kdykoliv)  sérových 
transamináz (ALT, AST) nebo GGT. Zvýšené hodnoty se obvykle navrací k normě při pokračování 
v léčbě. 
Kvetiapin může, stejně jako další antipsychotika vyvolávající blokádu alfa1 adrenergních receptorů, 
vyvolat ortostatickou hypotenzi se závratěmi a tachykardií, a u některých pacientů se synkopou, 
zejména při úvodní titraci dávky (viz bod 4.4). 
Výpočet  frekvence  uvedených  nežádoucích  účinků  byl  prováděn  pouze  z poregistračního 
sledování. 
Hladina glukosy v krvi nalačno ≥ 126 mg/100 ml (≥ 7,0 mmol/l) nebo ≥ 200 mg/100 ml (≥ 11,mmol/l) po jídle naměřená alespoň jednou. 
Zvýšený výskyt dysfagie při podávání kvetiapinu ve srovnání s placebem byl pozorován pouze 
v klinických studiích u bipolární deprese 
Zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 % ve srovnání s výchozí tělesnou hmotností. Vyskytuje se zejména 
v prvních týdnech léčby u dospělých. 
Následující příznaky  z vysazení léku  byly  nejčastěji  pozorovány  v krátkodobých  placebem 
kontrolovaných studiích v monoterapii, které hodnotily příznaky z vysazení:  nespavost,  nauzea, 
bolest  hlavy,  průjem,  zvracení,  závratě  a  podrážděnost. Incidence  těchto  nežádoucích  účinků 
významně poklesla po 1 týdnu po vysazení léku. 
10 Triglyceridy ≥ 200 mg/100 ml (≥ 2,258 mmol/l) (u pacientů ≥ 18 let) nebo ≥ 150 mg/100 ml (≥ 
1,694 mmol/l) (u pacientů < 18 let) naměřené alespoň jednou. 
11 Cholesterol ≥ 240 mg/100 ml (≥ 6,2064 mmol/l) (u pacientů ≥ 18 let) nebo ≥ 200 mg/100 ml 
(≥ 5,172 mmol/l) (u pacientů < 18 let) naměřené alespoň jednou. Velmi často bylo pozorováno 
zvýšení LDL cholesterolu na ≥ 30 mg/100 ml (≥ 0,769 mmol/l). Průměrná změna u pacientů, u 
kterých nastalo toto zvýšení, byla 41,7 mg/100 ml (≥ 1,07 mmol/l). 
12 Viz text níže. 
13 Trombocyty ≤ 100 x 109/l naměřené alespoň jednou. 
14 Na základě hlášení nežádoucích příhod z klinických studií nebyl zjištěn vztah mezi zvýšenými 
hladinami sérové kreatinfosfokinázy a neuroleptickým maligním syndromem. 
15 Hladiny prolaktinu (u  pacientů > 18  let): > 20μg/l  (> 869,56 pmol/l)  u mužů, > 30  μg/l 
(> 1304,34 pmol/l) u žen naměřené kdykoliv. 
16 Může vést k pádům. 
17 HDL cholesterol: < 40 mg/100 ml (1,025 mmol/l) u mužů; < 50 mg/100 ml (1,282 mmol/l) u 
žen naměřené kdykoliv. 
18 Výskyt  pacientů,  u  kterých  nastal  posun  intervalu  QTc  z  <  450  ms  na  ≥  450  ms  s 
prodloužením ≥ 30 ms. V placebem kontrolovaných klinických studiích s kvetiapinem je průměrná 
změna  a  výskyt  pacientů  s  posunem  na  klinicky  významnou  úroveň  podobná  u  kvetiapinu  a 
placeba. 
19 Posun z > 132 mmol/l na ≤ 132 mmol/l naměřený alespoň jednou. 
20 Případy sebevražedných idealizací a  sebevražedného  chování byly  hlášeny v  průběhu  léčby 
kvetiapinem nebo krátce po přerušení léčby (viz body 4.4 a 5.1).  
21 Viz bod 5.1.  
22 Snížená hladina hemoglobinu < 13 g/100 ml (8,07 mmol/l) u mužů, < 12 g/100 ml (7,45 mmol/l) u 
žen alespoň při jednom vyšetření byla nalezena u 11 % pacientů užívajích kvetiapin ve všech 
 
klinických  studiích  včetně  otevřené fáze.  U  těchto pacientů  byla  průměrná maximální  hodnota 
snížení hemoglobinu naměřená kdykoliv -1,50 g/100 ml. 
23 Tato hlášení se  často objevovala v  souvislosti s hlášením  tachykardie,  závratě,  ortostatické 
hypotenze a/nebo probíhajícího srdečního/respiračního onemocnění. 
24 Na podkladě posunu od normálních hodnot na počátku studie až k potenciálně klinicky závažným 
hodnotám kdykoliv ve všech studiích. Posun u celkového T4 , volného T4 , celkového T3 a volného 
T3 je definován jako < 0,8 krát dolní mez normálních hodnot (pmol/l) a posun u TSH > 5 mIU/l 
naměřené kdykoliv. 
25 Na podkladě zvýšené frekvence zvracení u starších pacientů (≥ 65 let).  
26 Posun neutrofilů z počáteční hodnoty ≥ 1,5 x 109/l  na  <  0,5 x 109/l nameřené kdykoliv v průběhu 
léčby u pacientů s těžkou neutropenií (< 0,5 x 109/l) a infekcí v průběhu všech klinických studií s 
kvetiapinem (viz bod 4.4). 
27 Na základě změny od normální výchozí hodnoty k potenciálně klinicky významným hodnotám 
kdykoliv po základním období ve všech studiích. Posuny v hladinách eozinofilů jsou definovány 
jako > 1 x 109 buněk/l v kterémkoliv časovém okamžiku.  
28 Na  základě  posunu  z  normálních  hodnot  na  hodnoty  potenciálně  klinicky  závažné  naměřené 
kdykoliv po období stabilizace ve všech klinických studiích. Posun u eosinifilů je definován jako 
> 1 x 109 buněk/l naměřený kdykoliv. 
29 Na  základě  hlášení nežádoucí  příhody  metabolický  syndrom  ze  všech  klinických  studií s 
kvetiapinem. 
30 U  některých  pacientů  bylo v  klinických  studiích  pozorováno  zhoršení více  než jednoho 
metabolického parametru tělesná hmotnost, glukosa v krvi a lipidy (viz bod 4.4).  
31 Viz bod 4.6. 
32 Může se objevit na počátku léčby a může být doprovázena hypotenzí a/nebo synkopou. 
Frekvence je odvozena od hlášení bradykardie a příbuzných příhod ve všech klinických studiích s 
kvetiapinem. 
33   Na podkladě jedné retrospektivní nerandomizované epidemiologické studie. 
 
V souvislosti s léčbou kvetiapinem byly hlášeny těžké kožní nežádoucí účinky (SCAR) zahrnující 
Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), toxickou epidermální nekrolýzu (TEN), polékovou vyrážku s 
eosinofilií a systémovými příznaky (DRESS). 
 
Při  podávání  neuroleptik  byly  hlášeny  případy prodloužení  intervalu  QT,  komorových  arytmií, 
náhlého  nevysvětlitelného  úmrtí,  srdeční  zástavy  a  torsades  de  pointes  a  jsou  považovány  za 
skupinové účinky. 
 
Pediatrická populace
U dětí a dospívajících je třeba předpokládat stejné nežádoucí účinky jako u dospělých. Následující 
tabulka shrnuje nežádoucí účinky, které se vyskytují s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících (10 až 
17 let) než u dospělých nebo nežádoucí účinky, které nebyly identifikovány u dospělých. 
 
Tabulka 2 Nežádoucí účinky u dětí a dospívajících v souvislosti s léčbou kvetiapinem, které se 
vyskytují s vyšší frekvencí než u dospělých nebo nebyly u dospělých pozorovány 
 
Četnost nežádoucích účinků je určena následovně: velmi časté (> 1/10), časté (> 1/100 až <  1/10), 
méně časté (> 1/1 000 až < 1/100), vzácné (> 1/10 000 až < 1/1 000) a velmi vzácné (< 1/10 000). 
 
 
Nežádoucí účinek Velmi časté Časté
Endokrinní poruchy  Zvýšení hladin prolaktinu1  
Poruchy metabolismu a výživy  Zvýšená chuť k jídlu  
Poruchy nervového systému Extrapyramidové symptomy3, 4  Synkopa 
Cévní poruchy  Zvýšení krevního tlaku2  
Respirační, hrudní a 
mediastinální poruchy   Rinitida 
Gastrointestinální poruchy  Zvracení 
Celkové poruchy a reakce 
v místě aplikace  Podrážděnost3  
Hladiny    prolaktinu    (pacienti    <    18 let):    > 20 μg/l    (> 869,56 pmol/l)   u chlapců;  > 26 μg/l 
(> 1130,428 pmol/l)  u dívek naměřené  kdykoliv.  Méně  než  1 %  pacientů  mělo  vzestup  hladin 
prolaktinu > 100 μg/l. 
Na základě posunů nad klinicky významné koncentrace (převzato podle kritérií “National Institutes 
of Health”) nebo zvýšení > 20 mmHg pro systolický tlak nebo > 10 mmHg pro diastolický tlak 
kdykoliv  v průběhu  dvou krátkodobých (3-6 týdnů)  placebem  kontrolovaných  klinických  studií 
u dětí a dospívajících. 
Poznámka: Frekvence odpovídá frekvenci u dospělých, ale podrážděnost může být spojena s jinými 
klinickými důsledky u dětí a dospívajících ve srovnání s dospělými.  
Viz bod 5.1. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na  nežádoucí účinky  po registraci  léčivého přípravku je  důležité.  Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
4.9 Předávkování 
 
Příznaky
Hlášené  příznaky  předávkování  odpovídají vystupňovanému  známému  farmakologickému  účinku 
léčivé látky, tj. ospalost a útlum, tachykardie a hypotenze, a anticholinergní účinky. 
 
Předávkování  může  vyvolat  prodloužení  intervalu  QT,  křeče,  status  epilepticus,  rhabdomyolýzu, 
respirační depresi, retenci moči, zmatenost, delirium a/nebo agitovanost, koma a úmrtí. Riziko účinků 
předávkování může být vyšší u pacientů se závažným kardiovaskulárním onemocněním v anamnéze 
(viz bod 4.4, Ortostatická hypotenze). 
 
Léčba předávkování
Neexistuje specifické antidotum pro kvetiapin.  V případě těžké intoxikace je třeba zvážit možnost 
současné  intoxikace  několika látkami a  doporučuje  se  léčba  na  jednotce  intenzivní  péče,  včetně 
zajištění  průchodnosti  dýchacích  cest,  zabezpečení  dostatečné  ventilace  a  přísunu  kyslíku,  a  dále 
sledování a podpora kardiovaskulárního systému.  
 
 
Podle literárních zdrojů mohou být agitovaní pacienti v deliriu a s jasným cholinergním syndromem 
léčeni  fyzostigminem,  1-2  mg  (za  kontinuálního  monitorování  EKG).  Nejde  o  standardně 
doporučovanou léčbu vzhledem k potenciálně negativnímu vlivu fyzostigminu na vedení převodního 
systému srdce. Fyzostigmin lze použít, pokud nejsou přítomny odchylky EKG. Fyzostigmin nelze 
použít v případě arytmie, jakékoliv srdeční blokády nebo rozšíření komplexu QRS. 
 
Přestože nebyla  zkoumána  prevence  absorpce  při  předávkování,  lze při značném  předávkování 
indikovat výplach žaludku, pokud možno do jedné hodiny po předávkování a lze  uvažovat o podání 
aktivního uhlí. 
 
Refrakterní hypotenzi v případech předávkování kvetiapinem je třeba léčit vhodným způsobem, např. 
intravenózním podáním tekutin a/nebo sympatomimetik. Nejsou vhodné adrenalin a dopamin, neboť 
stimulace beta receptorů může zhoršovat hypotenzi při současné blokádě alfa receptorů kvetiapinem. 
 
Přísný lékařský dohled a sledování musí pokračovat až do úplného zotavení. 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: Nervová soustava; psycholeptika; diazepiny,  oxazepiny,  thiazepiny  a 
oxepiny. 
ATC kód: N05A H04  
 
Mechanismus účinku
Kvetiapin je atypické antipsychotikum. Kvetiapin a norkvetiapin, aktivní metabolit kvetiapinu v lidské 
plazmě,  intereagují  s  celou  řadou  receptorů  pro  neurotransmitery.  Kvetiapin  a  norkvetiapin 
antagonizují serotoninové (5HT2) a dopaminové D1 a  D2 receptory. Na podkladě interakce s těmito 
receptory  v  mozku  jsou  vysvětlovány  klinické  antipsychotické  vlastnosti kvetiapinu.  Slabé 
extrapyramidové příznaky (EPS) ve srovnání s typickými antipsychotiky jsou připisovány kombinaci 
receptorového antagonismu s vyšší selektivitou pro 5HT2 oproti D2. Kvetiapin a norkvetiapin nemají 
významnou  afinitu  k benzodiazepinovým receptorům,  ale  mají  vysokou  afinitu  k  histaminovým a 
adrenergním  alfa-1  receptorům, střední  afinitu  k  adrenergním  alfa-2  receptorům. Kvetiapin nemá 
žádnou nebo má jen nízkou afinitu k muskarinovým receptorům, zatímco norkvetiapin má střední až 
vysokou   afinitu   k několika  muskarinovým  receptorům,  což  může  vysvětlovat  anticholinergní 
(muskarinové) účinky. Inbibice  NET  (norepinephrine  transporter - NET) norkvetiapinem a částečný 
agonismus na 5HT1A receptoru může přispívat k terapeutické účinnosti kvetiapinu jako antidepresiva. 
 
Farmakodynamické účinky
Kvetiapin prokázal účinek ve zkouškách, které se používají k testování antipsychotického účinku, jako 
je podmíněná vyhýbací odpověď. Kvetiapin potlačuje též účinky dopaminových agonistů, což bylo 
prokázáno  jak na základě  behaviorálních  hodnocení tak  elektrofyziologických měření. Kvetiapin 
zvyšuje koncentraci metabolitů dopaminu, což je neurochemický ukazatel blokády D2 receptorů. 
 
V předklinických testech zaměřených na predikci EPS měl kvetiapin profil atypického antipsychotika, 
který  se  liší  od  profilu  typických  antipsychotik.  Po  dlouhodobém  podávání  kvetiapinu  nevzniká 
supersenzitivita dopaminových  D2 receptorů.  Při  užití  dávek  dostatečně  blokujících  D2 receptory 
 
dochází jen k málo vyjádřené katalepsii. Kvetiapin má při dlouhodobém podávání selektivní účinek na 
limbický systém tím, že vyvolává depolarizační blokádu mesolimbických, ale nikoliv nigrostriatálních 
dopaminových  neuronů.  Po  akutním  a  chronickém  podávání opicím  rodu  Cebus  po  předchozí 
senzibilizaci  haloperidolem  nebo  bez  senzibilizace  vykazuje  kvetiapin  minimální  pohotovost  k 
dystonickým reakcím (viz bod 4.8). 
 
Klinická účinnost 
Schizofrenie
Ve třech klinických placebem kontrolovaných studiích s různými dávkami kvetiapinu, u pacientů se 
schizofrenií nebyl zjištěn rozdíl v incidenci EPS nebo současného užívání anticholinergik ve skupině 
léčené  kvetiapinem  a  skupinou  na  placebu.  Placebem  kontrolovaná  studie  hodnotící  léčbu  fixní 
dávkou kvetiapinu v rozmezí 75 až 750 mg/den neprokázala nárůst EPS nebo potřebu současného 
užívání  anticholinergik. Dlouhodobá  účinnost  kvetiapinu  s okamžitým  uvolňováním  v  prevenci 
relapsů schizofrenie  nebyla verifikována v zaslepených klinických studiích. V otevřených klinických 
studiích u pacientů se schizofrenií byl kvetiapin účinný v udržení klinického zlepšení při pokračující 
léčbě u pacientů, kteří na počátku reagovali na léčbu, což naznačuje dlouhodobou účinnost. 
 
Bipolární porucha
Ve čtyřech placebem kontrolovaných klinických studiích byl kvetiapin podáván k léčbě středně těžké 
až těžké manické epizody v dávkách až 800 mg/den. Ve dvou z těchto studií byl kvetiapin podáván v 
monoterapii a ve dvou v kombinaci s lithiem nebo divalproexem. Nebyly zjištěny rozdíly v incidenci 
EPS či nutnosti současně podávat anticholinergika ve skupině na kvetiapinu a ve skupině na placebu. 
 
Ve dvou klinických studiích bylo prokázáno, že kvetiapin podávaný v monoterapii je účinnější než 
placebo při potlačování příznaků mánie u středně těžkých až těžkých forem manických epizod po 3 a 
12 týdnech léčby. Neexistují údaje z dlouhodobých klinických studií, které by prokazovaly účinnost 
kvetiapinu v prevenci dalších manických nebo depresivních epizod. Údaje o kvetiapinu v kombinaci s 
divalproexem  nebo  s  lithiem  po  3  a  6  týdnech  léčby  při  akutních  středně  těžkých  až  těžkých 
manických  epizodách  jsou  omezené,  nicméně  kombinovaná  léčba  byla  dobře  snášena.  Výsledky 
ukázaly aditivní účinek v 3. týdnu. Druhá klinická studie neprokázala aditivní účinek v 6. týdnu léčby. 
 
Průměrná střední dávka kvetiapinu poslední týden léčby byla přibližně 600 mg/den a u  asi 85 % 
respondérů byla dávka v rozmezí 400-800 mg/den.  
 
Ve 4 klinických studiích o délce 8 týdnů, které zahrnovaly pacienty se středně těžkou až těžkou 
depresivní epizodou (bipolární porucha I a II) byl kvetiapin s okamžitým uvolňováním v dávkách a 600 mg/den významně účinnější než placebo v parametrech: průměrné zlepšení skóre MADRS a 
odpověď definovaná jako alespoň 50% zlepšení celkového skóre MADRS oproti výchozí hodnotě. 
Nebyl pozorován rozdíl ve velikosti účinku kvetiapinu s okamžitým uvolňováním v dávce 600 mg/den 
oproti dávce 300 mg/den. 
 
V  klinických  studiích,  které  byly  pokračováním  dvou  předešlých  studií  u  pacientů  s  depresivní 
epizodou, kteří reagovali na podávání kvetiapinu s okamžitým uvolňováním v dávce 300 mg nebo 
600 mg,  byla  prokázána  dlouhodobá  účinnost  na  depresivní  symptomy,  nikoliv  však  na  manické 
symptomy. 
 
Ve dvou klinických studiích zaměřených na prevenci rekurence byl hodnocen kvetiapin v kombinaci 
 
se  stabilizátory  nálady  u pacientů s  manickou,  depresivní  nebo  smíšenou  epizodou.  Kombinace  s 
kvetiapinem byla  superiorní  k  monoterapii  stabilizátory  nálady  v  prodloužení  času  do  rekurence 
jakékoliv epizody (manické, smíšené nebo depresivní). Kvetiapin byl podáván dvakrát denně v dávce 
400 mg až 800 mg za den v kombinaci s lithiem nebo valproátem. 
 
V  6týdenní  randomizované  studii  lithia  a  kvetiapinu  s prodlouženým  uvolňováním  v  porovnání  s 
placebem a kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním u dospělých pacientů s akutní mánií byl rozdíl 
střední hodnoty zlepšení YMRS mezi skupinou s přidaným lithiem a skupinou s přidaným placebem 
2,8 bodu a rozdíl v % respondérů (odpověď definována jako 50% zlepšení v porovnání s výchozími 
hodnotami YMRS) činil 11 % (79 % ve skupině s přidaným lithiem vs 68 % ve skupině s přidaným 
placebem). 
 
V jedné dlouhodobé studii (až 2 roky léčby) hodnotící prevenci rekurence u pacientů s manickou, 
depresivní nebo smíšenou epizodou byl kvetiapin superiorní k placebu v prodloužení doby do objevení 
se jakékoliv epizody (manické, smíšené nebo depresivní) u pacientů s bipolární poruchou typu I. Počet 
pacientů s výskytem epizody byl ve skupině s kvetiapinem 91 (22,5 %), ve skupině s placebem (51,5 %) a ve skupině s lithiem 95 (26,1 %). Nezdá se, že by převod  na lithium ve  srovnání s 
pokračující léčbou kvetiapinem u  pacientů, kteří reagovali na kvetiapin, byl spojen  s delší dobou  do 
rekurence příhod nálady. 
 
Klinické studie prokázaly, že kvetiapin je účinný při léčbě schizofrenie a mánie při dávkování dvakrát 
denně, přestože kvetiapin má eliminační poločas asi 7 hodin. Tento fakt podpořily i výsledky studie 
využívající pozitronovou emisní tomografii (PET), která prokázala, že kvetiapin inhibuje receptory 
5HT2 a D2 až 12 hodin. Bezpečnost a účinnost dávek vyšších než 800 mg/den nebyla hodnocena. 
 
Klinická bezpečnost
V krátkodobých, placebem kontrolovaných klinických studiích u schizofrenie a bipolární mánie byl 
celkový  výskyt  extrapyramidových  symptomů  podobný  jako  u  placeba  (schizofrenie:  7,8 %  pro 
kvetiapin  a  8,0 % pro placebo; bipolární mánie: 11,2 %  pro  kvetiapin  a  11,4 %  pro  placebo). Vyšší 
frekvence   extrapyramidových   symptomů  byla pozorována u   pacientů léčených kvetiapinem ve 
srovnání s těmi, kterým bylo podáváno placebo v krátkodobých placebem kontrolovaných klinických 
studiích   u    MDD (depresivní porucha, klinická/ unipolární deprese) a bipolární deprese. 
V krátkodobých placebem kontrolovaných klinických studiích u bipolární deprese byl celkový výskyt 
extrapyramidových symptomů 8,9 % pro kvetiapin ve srovnání s 3,8 % pro placebo. V krátkodobých 
placebem kontrolovaných klinických studiích u depresivní poruchy v monoterapii byl celkový výskyt 
extrapyramidových symptomů 5,4 % pro kvetiapin s prodlouženým uvolňováním a 3,2 % pro placebo. 
V krátkodobé placebem kontrolované klinické studii v monoterapii u  starších  pacientů s depresivní 
poruchou  byl celkový výskyt extrapyramidových  symptomů  9,0  % pro  kvetiapin s  prodlouženým 
uvolňováním a 2,3  % pro  placebo. Jak u  bipolární  deprese, tak u  MDD nepřekročil výskyt 
jednotlivých  nežádoucích  příhod (akathisie,  extrapyramidová porucha, třes,  dyskineze,  dystonie, 
neklid, mimovolní svalové kontrakce, psychomotorická hyperaktivita a svalová ztuhlost) 4 % v žádné 
léčebné skupině. 
 
V krátkodobých, placebem kontrolovaných studiích s fixovanými dávkami (50 mg/den až 800 mg/den) 
(délka trvání 3 až 8 týdnů) byl průměrný nárůst tělesné hmotnosti pacientů léčených kvetiapinem  v 
rozmezí 0,8 kg u denní dávky 50 mg až 1,4 kg u denní dávky 600 mg (s menším nárůstem tělesné 
hmotnosti u 800 mg denně) ve srovnání s 0,2 kg pro placebo. Podíl pacientů léčených kvetiapinem, u 
 
kterých došlo ke zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 %, byl v rozmezí 5,3 % u denní dávky 50 mg až 15,% u denní dávky 400 mg (s nižším přírůstkem pro 600mg a 800mg denní dávky) ve srovnání s 3,7 % 
pacientů, kterým bylo podáváno placebo. 
 
V 6týdenní randomizované studii s lithiem v kombinaci s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním 
vs  placebo  v  kombinaci  s kvetiapinem s prodlouženým uvolňováním u dospělých pacientů s akutní 
mánií se prokázalo, že kombinace kvetiapin s prodlouženým uvolňováním a lithium vede k častějším 
nežádoucím  účinkům  (63  %  vs  48  %  u  kvetiapinu  s  prodlouženým  uvolňováním  v  kombinaci  s 
placebem). Výsledky hodnocení bezpečnosti ukazují na vyšší výskyt extrapyramidových symptomů 
hlášený u 16,8 % pacientů ve skupině s přidaným lithiem a u 6,6 % pacientů ve skupině s přidaným 
placebem. Většinou šlo o třes hlášený u 15,6 % pacientů ve skupině s přidaným lithiem a 4,9 % 
pacientů ve skupině s přidaným placebem. Výskyt somnolence byl vyšší ve skupině s kvetiapinem s 
prodlouženým uvolňováním v kombinaci s lithiem (12,7 %) ve srovnání se skupinou s kvetiapinem s 
prodlouženým uvolňováním v kombinaci s placebem (5,5 %). Větší podíl pacientů (8,0 %) léčených 
ve skupině s přidaným lithiem dále zaznamenal nárůst tělesné hmotnosti (≥ 7 %) na konci léčby ve 
srovnání se skupinou s přidaným placebem (4,7 %). 
 
Dlouhodobější klinické studie k prevenci relapsu (v rozmezí od 4 do 36 týdnů) zahrnovaly otevřenou 
fázi studie, v průběhu které byl pacientům podáván kvetiapin, následovanou randomizovanou fází, v 
průběhu které byli pacienti randomizováni do větve s kvetiapinem nebo  placebem.  U pacientů, kteří 
byli randomizováni do větve s kvetiapinem, byl průměrný nárůst tělesné hmotnosti v průběhu otevřené 
fáze 2,56 kg, resp. 3,22 kg 48. týden randomizované fáze ve srovnání s tělesnou hmotností v otevřené 
fázi. U pacientů, kteří byli randomizováni do větve s placebem, byl průměrný nárůst tělesné hmotnosti 
v průběhu otevřené fáze 2,39 kg, resp. 0,89 kg 48. týden randomizované fáze ve  srovnání s tělesnou 
hmotností v otevřené fázi. 
 
V placebem kontrolovaných klinických studiích  u starších  pacientů s psychózou spojenou  s demencí 
nebyl výskyt cerebrovaskulárních nežádoucích příhod na 100 pacientoroků vyšší u pacientů léčených 
kvetiapinem ve srovnání s pacienty, kterým bylo podáváno placebo. 
 
Ve  všech  krátkodobých  placebem  kontrolovaných  klinických  studiích  v  monoterapii  u  pacientů  s 
výchozí hodnotou počtu neutrofilů ≥ 1,5 x 109/l byl výskyt alespoň jednoho měření < 1,5 x 109/l 1,9 % 
u pacientů léčených kvetiapinem a 1,5 % u pacientů na placebu. Výskyt měření > 0,5 až < 1,0 x 109/l 
byl stejný u pacientů léčených kvetiapinem jako u pacientů, kterým bylo podáváno placebo (0,2 %). 
V placebem kontrolovaných otevřených klinických studiích s aktivním komparátorem u pacientů s 
výchozí hodnotou počtu neutrofilů ≥ 1,5 x 109/l byl výskyt alespoň jednoho měření < 1,5 x 109/l 2,9 % 
a výskyt měření < 0,5 x 109/l byl 0,21 % u pacientů léčených kvetiapinem. 
 
Léčba kvetiapinem je spojena se snížením hladin hormonů štítné žlázy závislým na podávané dávce. 
Výskyt posunu hladiny TSH byl u kvetiapinu 3,2 % a u placeba 2,7 %. Výskyt reciprokého klinicky 
významného posunu hladin T3 nebo T4 a TSH v těchto klinických studiích byl vzácný a pozorované 
změny hladin hormonů štítné žlázy nebyly spojeny s klinickou symptomatologií hypothyreoidismu.  
 
Snížení hladin celkového a volného T4 bylo maximální v průběhu prvních 6 týdnů léčby kvetiapinem, 
bez dalšího snižování v průběhu dlouhodobé léčby. Přibližně ve 2/3 všech případů vedlo přerušení 
léčby kvetiapinem ke zrušení vlivu na celkový a volný T4 bez ohledu na délku léčby.  
 
Katarakta/zákal oční čočky
V klinických studiích hodnotících kataraktogenní potenciál kvetiapinu (200-800 mg/den) vs risperidon 
 
(2-8 mg) u pacientů se schizofrenií nebo schizoafektivní poruchou, nebyl podíl pacientů se zvýšeným 
stupněm zákalu oční čočky vyšší u kvetiapinu  (4 %) ve srovnání s risperidonem (10 %) u  pacientů, 
kteří byli vystaveni léčbě alespoň 21 měsíců. 
 
Pediatrická populace 
 
Klinická účinnost
Účinnost a bezpečnost kvetiapinu byla studována ve 3týdenní placebem kontrolované studii při léčbě 
mánie  (n  =  284 pacientů  z USA  ve  věku  10  až  17 let).  Asi  45 %  populace  pacientů  mělo  další 
diagnózu  ADHD.  Dále  byla  provedena  6týdenní  placebem  kontrolovaná  studie  u pacientů  se 
schizofrenií (n = 222, věk 13 až 17 let). V obou studiích byli vyřazeni pacienti, kteří neodpovídali na 
kvetiapin. Léčba kvetiapinem byla zahájena dávkou 50 mg/den, druhý den zvýšena na 100 mg/den a 
dále byla dávka titrována na cílovou dávku (mánie  400-600 mg/den;  schizofrenie  400-800 mg/den) 
vzestupně po 100 mg/den a podávána ve dvou nebo třech rozdělených denních dávkách. 
 
Ve studii s mánií byl rozdíl průměrné změny zjištěný metodou nejmenších čtverců od bazální hodnoty 
v celkovém skóre YMRS (aktivní léčba minus placebo) -5,21  pro kvetiapin v dávce 400 mg/den  a -
6,56  pro kvetiapin  v  dávce 600 mg/den.  Podíl  pacientů  odpovídajících  na  léčbu  (zlepšení  YMRS 
≥ 50 %) byl 64 % pro kvetiapin v dávce 400 mg/den, 58 % pro 600 mg/den a 37 % pro placebo. 
 
Ve studii se schizofrenií byl rozdíl průměrné změny zjištěný metodou nejmenších čtverců od bazální 
hodnoty  v celkovém  skóre  PANSS  (aktivní  léčba  minus  placebo) -8,16  pro kvetiapin  v  dávce 
400 mg/den a -9,29 pro kvetiapin v dávce 800 mg/den. Ani režim s nízkou dávkou (400 mg/den), ani s 
vysokou dávkou kvetiapinu  nebyl superiorní k placebu s ohledem na podíl pacientů, kteří dosáhli 
odpovědi definované jako pokles o ≥ 30 % oproti bazální hodnotě v celkovém skóre PANNS. Vyšší 
dávky měly za následek číselně nižší podíl odpovídajících na léčbu jak u mánie, tak u schizofrenie. 
 
Ve třetí krátkodobé placebem kontrolované klinické studii nebyl u dětí a dospívajících (10-17  let)  s 
bipolární depresí prokázán účinek kvetiapinu s prodlouženým uvolňováním v monoterapii. 
 
Nejsou k dispozici data o udržovací léčbě či o prevenci relapsu v této věkové kategorii. 
 
Klinická bezpečnost
V krátkodobých pediatrických klinických studiích s kvetiapinem popsaných výše byla frekvence EPS 
12,9 % pro kvetiapin a  5,3 % pro placebo ve  studii u schizofrenie,  3,6 % pro kvetiapin a  1,1 % pro 
placebo ve studii u bipolární mánie a 1,1 % pro kvetiapin a 0 % pro placebo ve studii s bipolární 
depresí. Frekvence zvýšení tělesné hmotnosti o ≥ 7 % ve srovnání s výchozí tělesnou hmotností byla 
17 % u aktivní léčby vs. 2,5 % ve skupině s placebem ve studiích se schizofrenií a bipolární mánií a 
13,7 % u aktivní léčby vs. 6,8 % u placeba ve studii s bipolární depresí. Výskyt sebevražedných 
příhod pro aktivní vs. placebovou větev byl 1,4 % vs. 1,3 % ve studii se schizofrenií, 1,0 % vs. 0 % ve 
studii s bipolární mánií a 1,1 % vs. 0 % ve studii s bipolární depresí. Během následné prodloužené 
sledovací fáze u studie s bipolární depresí se vyskytly dva případy sebevražedných příhod u dvou 
pacientů, z toho jeden v té době užíval kvetiapin. 
 
Dlouhodobá bezpečnost
26týdenní  otevřené  fáze  akutních  studií  (n  =  380 pacientů)  s kvetiapinem dávkovaným  flexibilně 
v rozmezí 400-800 mg/den  poskytly další bezpečnostní informace. U dětí a dospívajících byl hlášen 
 
vzestup krevního tlaku; zvýšená chuť k jídlu, extrapyramidové symptomy a zvýšení sérových hladin 
prolaktinu bylo hlášeno s vyšší frekvencí u dětí a dospívajících než u dospělých (viz body 4.4 a 4.8). 
Po korekci na normální růst v průběhu delší doby, byl vzestup alespoň 0,5 standardní odchylky od 
bazální hodnoty “Body Mass Index” (BMI) pokládán za klinicky významnou změnu; 18,3 % pacientů 
léčených kvetiapinem po dobu alespoň 26 týdnů splnilo toto kritérium. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce
Kvetiapin  se  po  perorálním  podání  dobře  vstřebává  a  intenzivně  se  metabolizuje.  Biologická 
dostupnost  kvetiapinu  není  významně  ovlivněna  podáním  spolu  s  jídlem.  Maximální  molární 
koncentrace  aktivního  metabolitu  norkvetiapinu  v  ustáleném  stavu  dosahují  35  %  koncentrací 
kvetiapinu. Farmakokinetika kvetiapinu a norkvetiapinu je lineární v celém schváleném dávkovém 
intervalu. 
 
Distribuce
Kvetiapin se z asi 83 % váže na plazmatické bílkoviny. 
 
Biotransformace
Kvetiapin je intenzivně metabolizován v játrech, po podání radioaktivně značeného kvetiapinu bylo v 
moči nebo stolici nalezeno méně než 5 % látky v nezměněné formě.  
 
In vitro bylo zjištěno, že CYP3A4 je primární enzym, který je odpovědný za metabolismus kvetiapinu 
zprostředkovaný cytochromem P450. Norkvetiapin je primárně tvořen a eliminován prostřednictvím 
CYP3A4. 
 
Přibližně 73 % radioaktivity je vyloučeno do moči a 21 % do stolice. 
 
Kvetiapin  a  několik jeho metabolitů  (včetně  norkvetiapinu)  jsou  slabými  inhibitory  lidského 
cytochromu P450 1A2, 2C9, 2C19, 2D6 a  3A4 in vitro, ale pouze v koncentracích 5-50krát vyšších, 
než jsou koncentrace dosahované u člověka při dávkování 300 až 800 mg/den. Na základě těchto 
výsledků in vitro se zdá nepravděpodobné, že by současné podávání kvetiapinu a jiných léčiv vedlo ke 
klinicky  významné  lékové  inhibici  metabolismu  jiného  léčivého  přípravku  zprostředkovaného 
cytochromem P450. Z výsledků studií na zvířatech vyplývá, že kvetiapin může indukovat enzymy 
cytochromu P450, avšak ve specifické interakční studii u psychotických pacientů nebylo po podání 
kvetiapinu zjištěno zvýšení aktivity cytochromu P450. 
 
Eliminace
Poločas eliminace kvetiapinu  je asi  7 hodin  a  norkvetiapinu  asi  12 hodin. Průměrná molární frakce 
dávky volného kvetiapinu a aktivního metabolitu v plazmě norkvetiapinu vyloučeného do moči je 
méně než 5 %. 
 
Zvláštní populace 
Pohlaví
Farmakokinetika kvetiapinu je stejná u mužů i u žen. 
 
Starší pacienti
Průměrná clearance kvetiapinu u starších pacientů je asi o 30-50 % nižší než u pacientů ve věku 18-let. 
 
Porucha funkce ledvin
U osob se závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min/1,73 m2) je průměrná 
 
clearance kvetiapinu asi o 25 % nižší, ale individuální hodnoty clearance mohou být v rozmezí hodnot 
zdravých jedinců.  
 
Porucha funkce jater
Průměrná plazmatická clearance kvetiapinu se snižuje o přibližně 25 % u osob se známou poruchou 
funkce  jater  (stabilizovaná alkoholická cirhóza). Vzhledem k tomu, že kvetiapin je metabolizován 
převážně v játrech, lze očekávat zvýšení plazmatických hladin léčiva u pacientů s poruchou funkce 
jater. U těchto pacientů je nutné snížit dávku (viz bod 4.2). 
 
Pediatrická populace
Farmakokinetické údaje byly získány u 9 dětí ve věku 10-12 let a 12 dospívajících, kteří byli na 
udržovací léčbě 400 mg kvetiapinu dvakrát denně. V rovnovážném stavu byly dávkově normalizované 
plazmatické  koncentrace  mateřské  látky  kvetiapinu  u  dětí  a  dospívajících  (10-17  let)  všeobecně 
podobné  jako  u  dospělých,  ačkoliv  Cmax  byla  u  dětí  při  horní  hranici  rozmezí  pozorovaného  u 
dospělých. AUC a Cmax aktivního metabolitu, norkvetiapinu, byly vyšší asi o 62 % resp. o 49 % u 
dětí (10-12 let) a o 28 % resp. 14 % u dospívajících (13-17 let) ve srovnání s dospělými. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
V sérii studií na genotoxicitu v podmínkách in vitro a in vivo nebyly zjištěny genotoxické vlastnosti. 
U laboratorních zvířat byly zjištěny následující odchylky v dávkách, které jsou klinicky relevantní. 
Tyto odchylky nebyly dosud potvrzeny v dlouhodobých klinických studiích: 
U laboratorních potkanů byla zjištěna pigmentová depozita ve štítné žláze, u opic rodu Cynomolgus 
byla  pozorována  hypertrofie  folikulárních  buněk  štítné  žlázy,  snížení  koncentrace  T3  v  plazmě, 
snížená koncentrace hemoglobinu a snížení počtu bílých a červených krvinek. U psů byla pozorována 
změna opacity oční čočky a katarakta (katarakta /opacita oční čočky viz bod 5.1). 
 
Ve studii na embryofetální toxicitu u králíků byl zvýšen výskyt karpální/tarzální flexury u plodů. 
Tento účinek se objevil v přítomnosti zjevných účinků na samici, jako je snížený přírůstek tělesné 
hmotnosti. Tyto účinky byly pozorovatelné při hodnotách expozice samice podobné nebo mírně vyšší 
než je expozice dosahovaná u lidí při maximální terapeutické dávce. Relevance těchto nálezů pro 
člověka není známa. 
 
Ve  studii fertility u laboratorních potkanů byla pozorována hraničně snížená samčí fertilita a falešná 
březost,  prodloužené  období  diestru,  prodloužený  nekoitální interval a  snížená  frekvence  březosti. 
Tyto účinky jsou dávány do souvislosti se zvýšenými hladinami prolaktinu a nejsou přímo relevantní 
situaci u lidí, neboť existují mezidruhové rozdíly v hormonální kontrole reprodukce. 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Jádro tablety 
Monohydrát laktosy
Celulosa, mikrokrystalická  
Povidon 
Magnesium-stearát 
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého 
Potah tablety: 
Hypromelosa 
Oxid titaničitý (E171) 
Tableta 25 mg obsahuje navíc:  
Makrogol 400  
Červený oxid železitý (E172)  
Tableta 100 mg obsahuje navíc: 
Makrogol Žlutý oxid železitý (E172) 
Mastek 
Tableta 200 mg a 300 mg obsahuje navíc: 
Makrogol Polysorbát 80  
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se 
6.3 Doba použitelnosti 
 
roky 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky skladování. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
PVC/PVdC/Al blistr: 1, 3, 6, 6x1 (perforované jednodávkové blistry - pouze 25 mg), 7, 10, 14, 20, 28, 
30, 50, 56, 60, 60x1 (perforované jednodávkové blistry), 84, 90, 98, 100 tablet. 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
HDPE láhve s PP víčkem: 60, 84, 90, 98, 100, 250, 500, 1000 potahovaných tablet v jedné lahvi. 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci 
 
Žádné zvláštní požadavky. 
 
7.  DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI 
 
 
Mylan Ireland Limited, Unit 35/36 Grange Parade, Baldoyle Industrial Estate, Dublin 13, Irsko 
 
 
8.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA 
 
Quetiapin Mylan 25 mg: 68/405/07-C 
Quetiapin Mylan 100 mg: 68/406/07-C 
Quetiapin Mylan 200 mg: 68/407/07-C 
Quetiapin Mylan 300 mg: 68/563/09-C 
 
 
9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace (25 mg, 100 mg, 200 mg): 4. 7. Datum první registrace (300 mg): 15. 7. Datum posledního prodloužení registrace: 1. 11.  
10.  DATUM REVIZE TEXTU 
 
11. 5.