Revolade Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Hemostyptika, hemostatika, jiná systémová hemostatika, ATC kód:
B02BX
Mechanismus účinku

Trombopoetin destiček, je to endogenní ligand pro TPO-R. Eltrombopag interaguje s transmembránovou doménou
lidského TPO-R a iniciuje signalizační kaskádu podobnou trombopoetinu, indukuje proliferaci a diferenciaci progenitorových buněk kostní dřeně.

Klinická účinnost a bezpečnost

Studie s imunitní
Dvě randomizované dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studie fáze III RAISE TRA100773B a dvě otevřené studie REPEAT bezpečnost a účinnost eltrombopagu u dospělých pacientů, již dříve léčených, s ITP. Celkově byl
eltrombopag podáván 277 pacientům s ITP po dobu nejméně 6 měsíců a 202 pacientům po dobu
nejméně jednoho roku. Jednoramenná studie fáze II TAPER účinnost eltrombopagu a jeho schopnost vyvolat setrvalou odpověď po přerušení léčby u
105 dospělých pacientů s ITP, u kterých došlo k relapsu nebo nereagovali na léčbu první linie
kortikosteroidy.

Dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie
RAISE:
197 pacientů s ITP bylo randomizováno v poměru 2:1 do skupin s eltrombopagem s placebem splenektomii či nikoliv, na užití léčivých přípravků k léčbě ITP na počátku a výchozí počet krevních
destiček. Dávka eltrombopagu byla v průběhu 6měsíční léčebné periody upravována podle
individuálního počtu krevních destiček. Všichni pacienti zahajovali léčbu eltrombopagem v dávce
50 mg. Ode dne 29 až do konce léčby bylo 15 až 28 % pacientů léčených eltrombopagem udržováno
na dávce ≤25 mg a 29 až 53 % dostávalo 75 mg.

Pacienti mohli navíc omezit současně užívané ITP léčivé přípravky a v případě potřeby užít záchranné
terapie podle místních standardů. Více než polovina pacientů v každé léčebné skupině měla
≥3 předchozí léčby ITP a 36 % pacientů podstoupilo v minulosti splenektomii.

Medián výchozího počtu krevních destiček byl 16 000/μl u obou léčebných skupin a ve skupině
s eltrombopagem byl v průběhu léčby ode dne 15 udržován při všech návštěvách nad 50 000/μl;
naproti tomu medián počtu krevních destiček v placebem kontrolované skupině zůstával v průběhu
celé studie pod 30 000/μl.

Výsledný počet krevních destiček v rozmezí 50 000 – 400 000/μl, bez záchranné léčby, byl dosažen u
významně vyššího počtu pacientů ve skupině léčené eltrombopagem v průběhu 6 měsíců léčby,
p <0,001. 54 % pacientů léčených eltrombopagem a 13 % pacientů léčených placebem dosáhlo tohoto
rozmezí odpovědi po 6 týdnech léčby. Podobná odpověď krevních destiček byla udržována v průběhu
celé studie, s 52 % a 16 % pacientů reagujícími na léčbu na konci 6měsíční léčebné periody.

Tabulka 4 Sekundární výsledky účinnosti ze studie RAISE


Eltrombopag
n=Placebo
n=Klíčové sekundární cíle
Souhrnný počet týdnů s počtem krevních destiček 50 000 –
400 000/μl, Průměr Pacienti s ≥75% hodnotami v cílovém rozmezí 400 000/lp-hodnota a
51 <0,Pacienti s krvácením měsíců, n p-hodnota a 0,Pacienti s krvácením měsíců, n p-hodnota a 0,Nutnost záchranné terapie, n p-hodnota a
24 0,Pacienti s ITP terapií na počátku studie terapii, n p-hodnota a
37 0,a Model logistické regrese upravený podle parametrů stratifikace při randomizaci
b 21 z 63 k léčbě ITP, postupně přerušili veškerou původní léčbu léčivými přípravky k léčbě ITP.

Při počátečním vyšetření bylo u více než 70 % pacientů s ITP v každé léčebné skupině zaznamenáno
nějaké krvácení klinicky významným krvácením dne 15 až do konce studie v průběhu 6měsíční periody léčby.

TRA100773B:
Primárním cílem účinnosti byl poměr reagujících pacientů, definovaných jako pacienti s ITP, u
kterých se zvýšil počet krevních destiček na ≥50 000/μl ve dni 43 z výchozích hodnot, které byly
<30 000/μl; pacienti, kteří předčasně vystoupili ze studie z důvodu počtu krevních destiček
>200 000/μl, byli považováni za respondéry a ti, kteří vystoupili ze studie z jakéhokoli jiného důvodu,
byli považováni za non-respondéry bez ohledu na počet krevních destiček. Celkem 114 již dříve
léčených pacientů pro ITP bylo randomizováno v poměru 2:1 do skupiny s eltrombopagem skupiny s placebem
Tabulka 5 Výsledky účinnosti ze studie TRA100773B

Eltrombopag
n=Placebo
n=Klíčové primární cíle
Vhodné k analýzám účinnosti, n 73 Pacienti s počtem krevních destiček 50 000/l po 42 dnech
dávkování <30 000/l
p- hodnotaa
43 <0,Klíčové sekundární cíle
Pacienti s krvácením ke dni 43, n 51 Krvácení p- hodnotaa
20 0,a Model logistické regrese upravený podle parametrů stratifikace při randomizaci

V obou studiích eltrombopagem oproti placebu podobný bez ohledu na léčivý přípravek použitý k léčbě ITP,
přítomnost nebo nepřítomnost splenektomie v anamnéze a výchozí počet krevních destiček

Ve studiích RAISE a TRA100773B v podskupině pacientů s ITP s výchozím počtem krevních
destiček ≤15 000/μl nedosáhl medián počtu krevních destiček cílových hladin v obou studiích 43 % těchto pacientů léčených eltrombopagem po 6 týdnech na léčbu odpovědělo.
Navíc ve studii RAISE 42% pacientů s výchozím počtem krevních destiček ≤15 000/μl léčených
eltrombopagem na konci 6měsíční léčby na léčbu odpovědělo. Čtyřicet dva až 60 % pacientů léčených
eltrombopagem ve studii RAISE dostávalo dávku 75 mg od dne 29 až do ukončení léčby.

Otevřené nekontrolované studie
REPEAT V této otevřené studii opakovaných dávek bylo prokázáno, že epizodické užití s mnohočetnými cykly eltrombopagu nevykazuje ztrátu účinku.

EXTEND Eltrombopag byl podáván 302 pacientům s ITP v této otevřené rozšířené studii; 218 pacientů
dokončilo 1 rok léčby, 180 pacientů dokončilo 2 roky léčby, 107 pacientů dokončilo 3 roky léčby,
75 pacientů dokončilo 4 roky léčby, 34 pacientů dokončilo 5 let léčby a 18 pacientů dokončilo 6 let
léčby. Medián výchozího počtu trombocytů před začátkem podávání eltrombopagu byl 19 000/μl.
Medián počtu trombocytů v letech 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7 byl 85 000/μl, 85 000/μl, 105 000/μl, 64 000/l,
75 000/l, 119 000/μl a 76 000/l
TAPER Jednalo se o jednoramennou studii fáze II zahrnující pacienty s ITP léčené eltrombopagem po selhání
první linie léčby kortikosteroidy bez ohledu na dobu od stanovení diagnózy. Do studie bylo zařazeno
celkem 105 pacientů, u kterých byla zahájena léčba eltrombopagem v dávce 50 mg jednou denně
během léčebného období upravována na základě individuálního počtu trombocytů s cílem dosáhnout
počtu trombocytů 100 000/l.

Ze 105 pacientů, kteří byli zařazeni do studie a kteří dostali alespoň jednu dávku eltrombopagu,
dokončilo léčbu 69 pacientů
Analýza setrvalé odpovědi na léčbu
Primárním cílovým parametrem byl podíl pacientů se setrvalou odpovědí na léčbu až do 12. měsíce. U
pacientů, kteří dosáhli počtu krevních destiček ≥100 000/μl a udrželi si počet krevních destiček kolem
100 000/μl po dobu 2 měsíců eltrombopagu a ukončení léčby. Pacient si musel udržet počet krevních destiček ≥30 000/μl, a to bez
krvácivých příhod nebo použití záchranné terapie, jednak během období snižování dávky, jednak po
ukončení léčby až do 12. měsíce, aby mohl být považován za pacienta, který dosáhl setrvalé odpovědi
na léčbu.

Doba trvání postupného vysazování byla individualizována v závislosti na počáteční dávce a odpovědi
pacienta. Schéma postupného vysazování doporučovalo snížení dávky o 25 mg každé 2 týdny, pokud
byl počet krevních destiček stabilní. Poté, co byla denní dávka snížena na 25 mg po dobu 2 týdnů, byla
dávka 25 mg podávána pouze každý druhý den po dobu 2 týdnů až do ukončení léčby. U pacientů
původem z východní/jihovýchodní Asie se snižování dávky provádělo v menších úbytcích o 12,5 mg
každý druhý týden. Pokud došlo k relapsu byla pacientům nabídnuta nová léčba eltrombopagem ve vhodné počáteční dávce.

Osmdesát devět pacientů počtem krevních destiček, který neklesl pod 70 000/μl počtu krevních destiček ≥30 000/μl bez krvácivých příhod nebo použití záchranné terapie tabulka 6
Studie splnila primární cíl tím, že prokázala schopnost eltrombopagu vyvolat setrvalou odpověď na
léčbu, bez krvácivých příhod nebo použití záchranné terapie do 12. měsíce u 32 ze 105 zařazených
pacientů příhod nebo použití záchranné terapie
Medián trvání setrvalé odpovědi po ukončení léčby do 12. měsíce byl 33,3 týdnů medián trvání setrvalé odpovědi po ukončení léčby do 24. měsíce byl 88,6 týdnů
Po postupném vysazení a ukončení léčby eltrombopagem došlo u 12 pacientů ke ztrátě odpovědi, 8 z
nich znovu zahájilo léčbu eltrombopagem a 7 pacientů opět reagovalo na léčbu.

Během 2letého sledování prodělalo 6 ze 105 pacientů pacienti trombózu, 1 pacient cerebrovaskulární příhodu a 1 pacient vyskytly tromboembolické příhody, které byly hlášeny jako příhody 3. nebo vyššího stupně, a u
pacientů se vyskytly tromboembolické příhody, které byly hlášeny jako závažné. Nebyly hlášeny
žádné fatální případy.

U dvaceti ze 105 pacientů zahájením snižování dávky. Pět ze 65 pacientů zaznamenalo během snižování dávky mírné až středně závažné krvácení. Během snižování dávky
nedošlo k žádné příhodě závažného krvácení. U dvou ze 44 pacientů ukončili léčbu eltrombopagem, se po přerušení léčby do 12. měsíce vyskytly mírné až středně závažné
příhody krvácení. Během tohoto období nedošlo k žádné příhodě závažného krvácení. U žádného z
pacientů, kteří vysadili eltrombopag a vstoupili do druhého roku sledování, se nevyskytla během
druhého roku příhoda krvácení. Během 2letého sledování byly hlášeny dvě fatální příhody
intrakraniálního krvácení. Obě příhody se vyskytly při léčbě, nikoli v souvislosti se snižováním dávky.
Tyto příhody nebyly považovány za související se studijní léčbou.

Celková analýza bezpečnosti je v souladu s dříve hlášenými údaji a vyhodnocení přínosu a rizika pro
použití eltrombopagu u pacientů s ITP zůstalo nezměněno.

Tabulka 6 Podíl pacientů se setrvalou odpovědí na léčbu ve 12. měsíci a ve 24. měsíci soubor analýzy
Všichni pacienti
N=Testování hypotéz
n destiček ≥100 000/μl
89 Krok 2: Pacienti, kteří si udrželi stabilní počet krevních destiček
po dobu 2 měsíců po dosažení 100 000/μl <70 000/μl65 Krok 3: Pacienti, u kterých bylo možné postupně snižovat dávku
eltrombopagu až do úplného vysazení, přičemž počet
krevních destiček byl zachován ≥30 000/μl bez výskytu
krvácivých příhod nebo použití jakékoli záchranné
terapie
44 Krok 4: Pacienti se setrvalou odpovědí na léčbu až do 12. měsíce,
s počtem krevních destiček udržovaným ≥30 000/μl bez
výskytu krvácivých příhod nebo použití jakékoli
záchranné terapie
32 Krok 5: Pacienti se setrvalou odpovědí na léčbu od 12. do
24. měsíce, udržující počet krevních destiček ≥30 000/μl
při absenci krvácivých příhod nebo použití jakékoli
záchranné terapie
20 N: Celkový počet pacientů v léčebné skupině. Toto je jmenovatel pro výpočet procent n: Počet pacientů v odpovídající kategorii.
95% CI pro frekvenční distribuci byl vypočítán pomocí Clopper-Pearsonovy exaktní metody. Clopper-Pearsonův test byl použit pro
testování, zda podíl respondentů byl >15 %. CI a p-hodnota jsou uvedeny.
* Označuje statistickou významnost Výsledky analýzy odpovědi na léčbu podle času od diagnózy ITP
Ad-hoc analýza byla provedena u n=105 pacientů podle času od diagnózy ITP, aby se posoudila
odpověď na eltrombopag ve čtyřech různých kategoriích ITP podle času od diagnózy diagnostikovaná ITP <3 měsíce, perzistentní ITP 3 až <6 měsíců, perzistentní ITP 6 až ≤12 měsíců a
chronická ITP >12 měsíců<6 měsíců, 17 %
Do data ukončení sběru údajů byl 16 000/l
Odpověď v podobě úpravy počtu trombocytů, definovaná jako počet trombocytů 50 000/l alespoň
jednou do 9. týdne bez záchranné terapie, byla dosažena u 84 % diagnostikovaných pacientů s ITP, u 91 % pacientů s perzistentní ITP CI: 60 % až 98 %
Míra kompletní odpovědi, definovaná jako počet trombocytů 100 000/l alespoň jednou do 9. týdne
bez záchranné terapie, byla 75 % 76 % ITP 3 až <6 měsíců resp. 6 až ≤12 měsícůITP.

Míra trvalé odpovědi, definovaná jako počet trombocytů 50 000/l pro alespoň 6 z 8 po sobě
jdoucích hodnocení bez záchranné terapie během prvních 6 měsíců studie, byla 71 % až 83 %47 % až 90,3 %80 %
Při hodnocení pomocí škály krvácení dle WHO se podíl nově diagnostikovaných pacientů a pacientů
s perzistentní ITP bez krvácení ve 4. týdnu pohyboval od 88 % do 95 % ve srovnání s 37 % až 57 %
na počátku studie. U pacientů s chronickou ITP to bylo 93 % ve srovnání se 73 % na počátku studie.

Bezpečnost eltrombopagu byla konzistentní ve všech kategoriích ITP a byla v souladu s jeho známým
bezpečnostním profilem.

Klinické studie porovnávající eltrombopag s jinými možnostmi léčby provedeny. Před zahájením terapie by se měla zvážit bezpečnost dlouhodobého podávání
eltrombopagu.

Pediatrická populace Bezpečnost a účinnost eltrombopagu u pediatrických pacientů byly sledovány ve dvou studiích.

TRA115450 Primárním cílovým parametrem byla setrvalá odpověď, definovaná jako poměr pacientů užívajících
eltrombopag dosahující počet krevních destiček ≥50 000/μl nejméně 6 z 8 týdnů terapiePacientům byla diagnostikována chronická ITP nejméně 1 rok a byli refrakterní nebo měli relaps na
nejméně jednu předchozí ITP terapii nebo nebyli schopni pokračovat v jiné ITP terapii ze zdravotních
důvodů a měli počet krevních destiček <30 000/μl. 92 pacientů bylo rozděleno ve třech věkových
kohortách v poměru 2:1 do skupiny s eltrombopagem eltrombopagu mohla být upravena individuálně podle počtu krevních destiček.

Signifikantně větší poměr pacientů s eltrombopagem dosáhl primárního cílového parametru podobný ve všech třech věkových kohortách
Tabulka 7 Míra setrvalé destičkové odpovědi podle věkové kohorty u pediatrických pacientů
s chronickou ITP

Eltrombopag
n/N [95% CI]
Placebo
n/N [95% CI]
Kohorta 1
Kohorta 2
Kohorta 3 9/23 [20 %, 61 %]
11/26 [23 %, 63 %]
5/14 [13 %, 65 %]
1/10 [0 %, 45 %]
0/13 [N/A]
0/6 [N/A]

Statisticky významně méně pacientů ve skupině s eltrombopagem vyžadovalo záchrannou terapii
během randomizované fáze v porovnání s pacienty s placebem p=0,032
Před zahájením studie 71 % pacientů ve skupině s eltrombopagem a 69 % ve skupině s placebem
hlásilo krvácení jakéhokoli stupně na polovinu u pacientů s eltrombopagem 55 % pacientů.

V průběhu otevřené fáze studie měli pacienti povoleno snížit dávku nebo ukončit výchozí terapii ITP a
53 % kortikoidy, bez potřeby záchranné terapie.

TRA108062 Primárním cílovým parametrem byl poměr pacientů, kteří dosáhli počtu krevních destiček ≥50 000/μl
nejméně jednou mezi týdnem 1 a 6 randomizované fáze. Pacienti s ITP diagnostikovanou před
měsíci nebo déle, byli refrakterní nebo relabovali na nejméně jednu předchozí ITP terapii s počtem
krevních destiček <30 000/μl třech věkových kohortách v poměru 2:1 do skupiny s eltrombopagem Dávka eltrombopagu mohla být individuálně upravena podle počtu krevních destiček.

Signifikantně větší poměr pacientů s eltrombopagem dosáhl primárního cílového parametru
Setrvalá odpověď se objevila v studii PETIT 2 u 50 % iniciálních respondérů v průběhu 20 z 24 týdnů
a v průběhu 15 z 24 týdnů v studii PETIT.

Studie zabývající se trombocytopenií spojenou s chronickou hepatitidou C

Účinnost a bezpečnost eltrombopagu v léčbě trombocytopenie u pacientů s infekcí HCV byly
hodnoceny ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích. Ve
studii ENABLE 1 byly jako antivirová léčba použity peginterferon alfa-2a s ribavirinem, ve studii
ENABLE 2 byly použity peginterferon alfa-2b s ribavirinem. Pacientům nebyla podávána přímo
působící antivirotika. Do obou studií byli zařazeni pacienti s počtem krevních destiček <75 000/μl a
byli stratifikováni podle počtu krevních destiček HCV RNA
Charakteristiky onemocnění ve výchozím stavu byly podobné v obou studiích a byly konzistentní
s populací HCV pacientů s kompenzovanou cirhózou. Většina pacientů měla HCV genotyp 1 měla přemosťující fibrózu/cirhózu. 31 % pacientů již dříve podstoupilo terapii HCV, především
pegylovaným interferonem plus ribavirinem. Medián krevních destiček ve výchozím stavu byl
59 500/μl v obou léčených skupinách: 0,8 % pacientů mělo <20 000/μl, 28 % mělo <50 000/μl a 72 %
mělo ≥50 000/μl krevních destiček.

Studie sestávaly ze dvou fází – fáze před antivirovou léčbou a fáze antivirové léčby. Ve fázi před
antivirovou léčbou dostávali pacienti nezaslepený eltrombopag, aby se jejich počet krevních destiček
zvýšil na ≥90 000/μl ve studii ENABLE 1 a na ≥100 000/μl ve studii ENABLE 2. Medián času
potřebného k dosažení cílového počtu krevních destiček ≥90 000/μl
Primárním cílovým parametrem účinnosti byla v obou studiích setrvalá virologická odpověď sustained virologic responseHCV RNA 24 týdnů po ukončení plánovaného léčebného období.

V obou HCV studiích dosáhl SVR významně vyšší podíl pacientů ve skupině léčené eltrombopagem
Zlepšení poměru pacientů, kteří dosáhli SVR, bylo konzistentní napříč všemi podskupinami
v randomizačních ramenech [výchozí počet krevních destiček
Tabulka 8 Virologická odpověď u HCV pacientů ve studiích ENABLE 1 a ENABLE
Souhrnná data ENABLE 1a ENABLE 2b
Pacienti, kteří dosáhli
cílového počtu krevních
destiček a u kterých
byla zahájena antivirová
terapie c

439/1 520
680/715
759/805 Eltrombopag Placebo Eltrombopag Placebo Eltrombopag Placebo
Celkový počet
pacientů, kteří
vstoupili do fáze
antivirové léčby
n=
n=
n=
n=
n=
n=
% pacientů dosahujících virologické odpovědi
Celková SVR d 21 13 23 14 19 Genotyp HCV RNA
Genotyp 2/3 35 25 35 24 34 Genotyp 1/4/6e 15 8 18 10 13 Hladiny albuminu f
≤35g/l 11 >35g/l 25 MELD skóre f
≥10 18 <10 23 a Eltrombopag podávaný v kombinaci s peginterferonem alfa-2a 48 týdnů u genotypů 1/4/6; 24 týdnů u genotypů 2/3dvou rozdělených dávkách podávaných perorálněb Eltrombopag podávaný v kombinaci s peginterferonem alfa -2b dobu 48 týdnů u genotypů 1/4/6; 24 týdnů u genotypů 2/3perorálně ve dvou rozdělených dávkáchc Cílový počet krevních destiček byl 90 000/μl v ENABLE 1 a 100 000/μl v ENABLE 2. V
ENABLE 1 bylo 682 pacientů randomizováno do fáze antivirové terapie; 2 pacienti však
odvolali souhlas před zahájením antivirové terapie.
d p- hodnota <0,05 pro eltrombopag versus placebo
e 64 % pacientů ve studii ENABLE 1 a ENABLE 2 mělo genotyp f Post-hoc analýzy

Další sekundární zjištění zahrnovala následující; významně méně pacientů léčených eltrombopagem
ukončilo předčasně antivirovou terapii v porovnání s pacienty léčenými placebem p=<0,0001žádné snížení dávky antivirové terapie počet případů snížení dávky peginterferonu.


Těžká aplastická anemie

Eltrombopag byl studován v jednoramenné otevřené studii, probíhající v jednom centru, u 43 pacientů
s těžkou aplastickou anemií s refrakterní trombocytopenií, kteří byli léčení nejméně jednou
imunosupresivní terapií
Většina pacientů, 33 neodpovídalo na IST v žádné linii. Zbylých 10 pacientů mělo nedostatečnou odpověď v podobě
úpravy počtu trombocytů na předchozí terapii. Pacienti užívali ve všech 10 případech nejméně předchozí IST režimy a 50 % užívalo nejméně 3 předchozí IST režimy. Pacienti s Fanconiho anemií,
infekcí bez odpovědi na vhodnou léčbu a velikostí PNH klonu ≥50 % neutrofilů, byli ze studie
vyloučeni.

Medián počtu krevních destiček ve výchozím stavu byl 20 000/μl, hemoglobin byl 8,4 g/dl, ANC byl
0,58 x 109 /l a celkový počet retikulocytů byl 24,3 x 109/l. Osmdesát šest procent pacientů bylo
závislých na transfuzích červených krvinek a 91 % bylo závislých na transfuzích krevních destiček.
Většina pacientů výchozím stavu cytogenetické odchylky.

Primárním cílem byla hematologická odpověď, hodnocená po 12 týdnech léčby eltrombopagem.
Hematologická odpověď byla definovaná jako splnění jednoho nebo více z následujících kritérií:
1destiček bez transfuzní závislosti na dobu minimálně 8 týdnů; 2nebo snížení o ≥4 jednotky transfuzí červených krvinek 3
Míra hematologické odpovědi ve 12. týdnu byla 40 % odpovědí došlo v jedné krevní řadě ve třech krevních řadách. Léčba eltrombopagem byla ukončena po 16 týdnech, pokud se neobjevila
hematologická odpověď nebo nezávislost na transfuzích. Pacienti, kteří odpovídali na léčbu,
pokračovali v terapii v prodloužené fázi této studie. Celkově vstoupilo do prodloužené fáze studie
14 pacientů. Devět z těchto pacientů dosáhlo odpovědi ve více krevních řadách, 4 z 9 pokračovali
v léčbě a 5 ukončilo léčbu eltrombopagem a udrželo si odpověď rozsah: 5,7 až 22,5 měsícev měsíci 3 prodloužené fáze.

V průběhu léčby eltrombopagem se stalo 59 % krevních destiček nezávislosti na transfuzích červených krvinek transfuze trombocytů bylo u pacientů bez odpovědi 27 dní trombocytů bylo u pacientů s odpovědí 287 dnů bylo pro pacienty bez odpovědi 29 dnů pacienty s odpovědí 266 dnů
V porovnání s výchozím stavem mělo přes 50 % pacientů závislých na podávání transfuzí o >80 %
sníženou potřebu transfuzí krevních destiček a RBC.

Předběžné výsledky podpůrné studie studie fáze II u SAA pacientů neodpovídajících na léčbu, ukázaly konzistentní výsledky. Data jsou
omezena na 21 z plánovaných 60 pacientů s hematologickou odpovědí hlášenou u 52 % pacientů po
měsících. Odpovědi ve více krevních řadách byly hlášeny u 45 % pacientů.