Ribas Dávkování a způsob podání
Dávkování 
Prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace 
Doporučená dávka je 20 mg jednou denně, což je také doporučená maximální dávka.  
Léčba přípravkem Ribas by měla být dlouhodobá za předpokladu, že přínos prevence cévní mozkové 
příhody a systémové embolizace převáží riziko krvácení (viz bod 4.4).  
 
Pokud dojde k vynechání dávky, měl by pacient užít přípravek Ribas co nejdříve a pokračovat v užívání 
jednou denně následující den podle doporučení. Dávka by neměla být tentýž den zdvojnásobena, aby se 
nahradila vynechaná dávka. 
 
Léčba hluboké žilní trombózy, léčba plicní embolie a prevence recidivující hluboké žilní trombózy a plicní 
embolie  
Doporučená dávka pro úvodní léčbu akutní hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie je 15 mg dvakrát 
denně po dobu prvních tří týdnů a dále 20 mg jednou denně jako udržovací léčba a prevence hluboké žilní 
trombózy a plicní embolie.  
Krátkodobou léčbu (alespoň 3 měsíce) je třeba zvážit u pacientů s hlubokou žilní trombózou nebo plicní 
embolií  provokovanou  významnými  přechodnými  rizikovými  faktory  (např.  nedávným  velkým 
chirurgickým zákrokem nebo úrazem). Delší léčba se má zvážit u pacientů s provokovanou hlubokou žilní 
trombózou  nebo  plicní  embolií  nesouvisející  s  významnými  přechodnými  rizikovými  faktory,  s 
neprovokovanou hlubokou žilní trombózou nebo plicní embolií nebo recidivující hlubokou žilní trombózou 
nebo plicní embolií v anamnéze.  
Je-li indikována prodloužená prevence recidivující hluboké žilní trombózy a plicní embolie (po dokončení 
alespoň 6 měsíců léčby hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie), doporučená dávka je 10 mg jednou 
denně. U pacientů, u nichž je riziko recidivující hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie pokládáno za 
vysoké,  například  u  pacientů  s  komplikovanými  komorbiditami  nebo  u  těch,  u  nichž  se  rozvinula 
recidivující  hluboká  žilní  trombóza  nebo  plicní  embolie  v  době  prodloužené  prevence  užíváním 
rivaroxabanu 10 mg jednou denně, je třeba zvážit podávání rivaroxabanu 20 mg jednou denně.  
Volbu délky léčby a dávky je třeba provést individuálně po pečlivém zvážení přínosu léčby a rizika krvácení 
(viz bod 4.4).  
 
 Časové období  Dávkování  Celková denní dávka  
Léčba   a   prevence 
recidivující    hluboké
žilní trombózy a plicní 
embolie 
Den 1-21  15 mg dvakrát denně  30 mg 
Den 22 a dále  20 mg jednou denně  20 mg 
Prevence   recidivující 
hluboké žilní trombózy
a plicní embolie  
Po dokončení alespoň měsíců  léčby  hluboké
žilní  trombózy  nebo 
plicní embolie  
10  mg  jednou  denně 
nebo    20    mg    jednou 
denně  
10 mg  
nebo 20 mg  
 
Pokud dojde k vynechání dávky během té fáze léčby, kdy je přípravek podáván v dávce 15 mg dvakrát 
denně (1. – 21. den), měl by pacient užít přípravek Ribas co nejdříve, aby se zajistilo dávkování 30 mg 
rivaroxabanu denně. V tomto případě mohou být užity dvě 15 mg tablety najednou. Pacient by měl 
pokračovat s pravidelným užíváním dávky 15 mg dvakrát denně následující den podle doporučení.  
Pokud dojde k vynechání dávky během té fáze léčby, kdy je přípravek podáván v jedné denní dávce, měl 
by pacient užít přípravek Ribas co nejdříve a pokračovat s užíváním jednou denně následující den podle 
doporučení. Dávka by neměla být pro nahrazení vynechané dávky ve stejný den zdvojnásobena. 
 
Převod z antagonistů vitaminu K (VKA) na rivaroxaban 
U pacientů léčených z důvodu prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace by měly být 
antagonisté  vitaminu  K  vysazeny  a  léčba  přípravkem Ribas by  měla  být  zahájena  při  hodnotě 
mezinárodního normalizačního poměru (INR) ≤ 3,0.  
U pacientů léčených pro hlubokou žilní trombózu, plicní embolii a pro prevenci recidivy by měly být 
antagonisté vitaminu K vysazeny a léčba přípravkem Ribas by měla být zahájena při hodnotě INR ≤ 2,5.  
Při převodu pacientů z antagonistů vitaminu K na rivaroxaban, budou po užití rivaroxabanu hodnoty INR 
falešně zvýšeny. Test INR není pro měření antikoagulační aktivity rivaroxabanu validní a proto by neměl 
být používán (viz bod 4.5). 
 
Převod z rivaroxabanu na antagonisty vitaminu K (VKA) 
Během přechodu z rivaroxabanu na antagonisty vitaminu K existuje možnost neadekvátní antikoagulace. 
Během jakéhokoli převodu na alternativní antikoagulancia by měla být zajištěna kontinuální adekvátní 
antikoagulace. Je třeba uvést, že rivaroxaban může přispět ke zvýšení INR. U pacientů, kteří jsou převáděni 
z rivaroxabanu na antagonisty vitaminu K by měli být tito antagonisté podáváni současně, dokud není 
hodnota INR ≥ 2,0. 
Po dobu prvních dvou dnů fáze převodu by mělo být použito standardní úvodní dávkování antagonistů 
vitaminu K s následným dávkováním těchto antagonistů na základě testování INR. Během doby, kdy 
pacienti užívají jak rivaroxaban, tak antagonisty vitaminu K, by nemělo být prováděno testování INR dříve 
než 24 hodin po předchozí dávce, ale před další dávkou rivaroxabanu. Jakmile je přípravek Ribas vysazen, 
může být testování INR spolehlivě provedeno minimálně 24 hodin po poslední dávce (viz body 4.5 a 5.2). 
Převod z parenterálních antikoagulancií na rivaroxaban
U pacientů, kteří dostávají parenterální antikoagulancia, přerušte podávání parenterálního antikoagulancia 
a začněte léčbu rivaroxabanem v rozmezí 0 až 2 hodiny před tím, než by mělo dojít k dalšímu plánovanému 
podání parenterálního přípravku (např. nízkomolekulární hepariny) nebo v době vysazení kontinuálně 
podávaného parenterálního přípravku (např. intravenózní nefrakciovaný heparin). 
Převod z rivaroxabanu na parenterální antikoagulancia 
Podejte první dávku parenterálního antikoagulancia v době, kdy by měla být užita další dávka rivaroxabanu. 
Speciální populace  
Ledvinová nedostatečnost 
Omezené klinické údaje u nemocných s těžkou renální nedostatečností (clearance kreatininu 15 - ml/min) signalizují, že u této populace pacientů jsou plazmatické koncentrace rivaroxabanu významně 
zvýšeny. Ribas je proto u těchto pacientů nutno užívat s opatrností. Použití se nedoporučuje u pacientů s 
clearance kreatininu < 15 ml/min (viz body 4.4 a 5.2). 
U pacientů se středně závažnou (clearance kreatininu 30 - 49 ml/min) nebo závažnou (clearance kreatininu 
15-29 ml/min) renální nedostatečností platí následující doporučení pro dávkování:  
- pro prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolizace u pacientů s nevalvulární fibrilací síní je 
doporučené dávkování 15 mg jednou denně (viz bod 5.2),  
- pro léčbu hluboké žilní trombózy, léčbu plicní embolie a prevenci recidivující hluboké žilní trombózy a 
plicní embolie: pacienti by měli být léčeni dávkou 15 mg dvakrát denně po dobu prvních tří týdnů. Poté v 
době, kdy je doporučená dávka 20 mg jednou denně, je třeba zvážit snížení dávky z 20 mg jednou denně 
na  15 mg jednou denně, pokud u pacienta riziko krvácení převáží riziko vzniku recidivující HŽT a PE. 
Doporučení  pro  použití  dávky  15  mg  je  založeno  na  farmakokinetickém  modelu  a  nebylo  v  těchto 
klinických podmínkách studováno (viz body 4.4, 5.1 a 5.2).  
Je-li doporučená dávka 10 mg jednou denně, není třeba žádná úprava doporučené dávky.  
 
 
Úprava dávky není nutná u pacientů s mírnou renální nedostatečností (clearance kreatininu 50 - 80 ml/min) 
(viz bod 5.2). 
Jaterní nedostatečnost 
Ribas je kontraindikován u pacientů s jaterním onemocněním, které je spojeno s koagulopatií a klinicky 
relevantním rizikem krvácení, včetně cirhotických pacientů s klasifikací Child Pugh B a C (viz body