Ribas Vedlejší a nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu 
Bezpečnost rivaroxabanu byla hodnocena ve třinácti studiích fáze III, kterých se účastnili 53 103 pacienti 
léčení rivaroxabanem (viz tabulka 1). 
 
Tabulka 1: Počet hodnocených pacientů, celková denní dávka a maximální délka léčby ve studiích 
fáze III  
Indikace  Počet 
pacientů*  
Celková denní dávka  Maximální
délka léčby  
Prevence žilního tromboembolismu (VTE) u
dospělých pacientů podstupujících elektivní 
náhradu kyčelního nebo kolenního kloubu  
097  10 mg  39 dnů  
Prevence žilního tromboembolismu (VTE) u
hospitalizovaných nechirurgických pacientů  
997  10 mg  39 dnů  
 
Léčba hluboké žilní trombózy (HŽT) a plicní
embolie (PE) a prevence jejich recidivy  
790  1. - 21. den: 30 mg  
22. den a dále: 20 mg  
Po  minimálně  6  měsících: 
10 mg nebo 20 mg  
21 měsíců  
Prevence   cévní   mozkové   příhody   a
systémové   embolizace   u   pacientů   s 
nevalvulární fibrilací síní  
750  20 mg  41 měsíců  
Prevence   aterotrombotických   příhod   u 
pacientů po AKS 
10 225  5     mg     nebo     10     mg, 
podávaných   společně   s 
ASA  nebo  s  kombinací 
ASA  plus  klopidogrel  či
tiklopidin  
31 měsíců  
Prevence   aterotrombotických   příhod   u
pacientů s ICHS/PAD  
18 244  5 mg podávaných společně 
s   ASA   nebo   10   mg   v 
monoterapii  
47 měsíců  
*Pacienti, kteří dostali alespoň jednu dávku rivaroxabanu  
Nejčastěji hlášenými nežádoucí účinky u pacientů, kteří dostávali rivaroxaban, bylo krvácení (tabulka 2) 
(viz také bod 4.4 a níže uvedený „Popis vybraných nežádoucích účinků“). Nejčastěji hlášeným krvácením 
byla epistaxe (4,5 %) a gastrointestinální krvácení (3,8 %). 
 
Tabulka 2: Četnost příhod krvácení* a anémie u pacientů vystavených rivaroxabanu v dokončených 
studiích fáze III  
Indikace  Jakékoli 
krvácení  
Anémie 
Prevence  žilního  tromboembolismu  (VTE)  u  dospělých
pacientů  podstupujících  elektivní  náhradu  kyčelního  nebo 
kolenního kloubu  
6,8 % pacientů  5,9 % pacientů  
Prevence  žilního  tromboembolismu  u  hospitalizovaných
nechirurgických pacientů  
12,6 % pacientů  2,1 % pacientů  
Léčba hluboké žilní trombózy a plicní embolie a prevence
jejich recidivy  
23 % pacientů  1,6% pacientů  
Prevence cévní mozkové příhody a systémové embolizace u
pacientů s nevalvulární fibrilací síní  
28       na       pacientoroků  
2,5         na         pacientoroků  
Prevence aterotrombotických příhod u pacientů po AKS  22       na       pacientoroků  
1,4         na         pacientoroků  
Prevence aterotrombotických příhod u pacientů s ICHS/PAD  6,7      na      pacientoroků  
0,15        na        pacientoroků**  
* Pro všechny studie s rivaroxabanem byly sbírány, hlášeny a posouzeny všechny příhody krvácení.  
** Ve studii COMPASS byla nízká incidence anémie, protože byl použit selektivní přístup při sběru 
 
nežádoucích příhod.  
 
Seznam nežádoucích účinků v tabulce 
Výskyt nežádoucích účinků hlášený u rivaroxabanu je shrnutý v tabulce 3 níže podle tříd orgánových 
systémů (v MedDRA) a podle frekvence výskytu.  
Frekvence jsou definovány takto: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté ( ≥ 1/1 000 až 
< 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů 
nelze určit). 
 
Tabulka  3:  Všechny  nežádoucí  účinky  hlášené  u  pacientů  ve  studiích  fáze  III  nebo  při 
postmarketingovém používání* 
Časté  Méně časté  Vzácné  Velmi vzácné  Není známo 
Poruchy krve a lymfatického systému
Anémie    (vč.    příslušných 
laboratorních parametrů)  
Trombocytóza 
(včetně  zvýšeného 
počtu 
trombocytů)A, 
Trombocytopenie 
   
Poruchy imunitního systému
 Alergické   reakce, 
alergická 
dermatitida,  
Angioedém      a 
alergický edém 
 Anafylaktické
reakce  včetně 
anafylaktickéh
o šoku 
 
Poruchy nervového systému
Závratě, bolest hlavy Mozkové       a 
intrakraniální
krvácení, synkopa 
   
Poruchy oka  
Oční krvácení (včetně krvácení 
do spojivek)
    
Srdeční poruchy 
 Tachykardie     
Cévní poruchy
Hypotenze, hematom    
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
Epistaxe, 
hemoptýza 
    
Gastrointestinální poruchy 
 
Gingivální krvácení,
krvácení         z 
gastrointestinálního 
traktu      (včetně 
rektálního krvácení), 
gastrointestinální  a 
abdominální  bolest, 
dyspepsie,     nauzea, 
zácpaA,     průjem, 
zvraceníA 
 
 
Sucho v ústech    
Poruchy jater a žlučových cest
Zvýšení transamináz Porucha jater,  
Zvýšení    hladiny
bilirubinu,  zvýšení 
alkalické  fosfatázy 
v    krviA,  zvýšení 
GGTA  
Žloutenka,  
Zvýšení 
hladiny
konjugovanéh
o  bilirubinu  (s 
přidruženým 
zvýšením ALT 
nebo bez jejího 
zvýšení),  
Cholestáza,  
Hepatitis 
(včetně
hepatocelulárn
ího poškození)  
  
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Pruritus  (včetně méně  častých 
případů      generalizovaného 
pruritu),  vyrážka,  ekchymóza, 
kožní a podkožní krvácení 
Kopřivka  Stevens-
Johnsonův 
syndrom/toxic
ká epidermální
nekrolýza,  
DRESS 
syndrom 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Bolest v končetináchA  Hemartróza Krvácení   do 
svalů
 Kompartmen
t       syndrom 
sekundárně 
po krvácení 
Poruchy ledvin a močových cest
Urogenitální  krvácení  (včetně
hematurie      a      menorhagieB), 
porucha  funkce  ledvin  (včetně 
zvýšení  hladin kreatininu    a 
močoviny v krvi)A 
   Renální 
selhání/akutn
í     renální 
selhání 
vzniklé 
sekundárně 
 
po  krvácení 
natolik 
silném,   aby 
způsobilo 
hypoperfúzi 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
HorečkaA,   periferní   edém,
pokles  celkové  síly  a  energie 
(včetně únavy, tělesné slabosti) 
Pocit      indispozice 
(včetně malátnosti) 
Lokalizovaný
edémA 
  
Vyšetření 
 Zvýšení    hladiny 
LDHA,    lipázyA,
amylázyA  
   
Poranění, otravy a procedurální komplikace
Pooperační  krvácení  (včetně
pooperační anémie a krvácení z 
rány), kontuze, sekrece z ranA 
 Cévní 
pseudoaneuryz
maC 
  
A: pozorováno u prevence žilního tromboembolismu u dospělých pacientů po elektivní náhradě kyčelního 
nebo kolenního kloubu  
B: pozorováno u léčby hluboké žilní trombózy, plicní embolie a u prevence jejich recidivy jako velmi časté 
u žen < 55 let  
C: pozorováno jako méně časté u prevence aterotrombotických příhod u pacientů po akutním koronárním 
syndromu (po perkutánní koronární intervenci)  
* Byl použit předem specifikovaný selektivní přístup pro sběr nežádoucích příhod. Jelikož incidence 
nežádoucích účinků se nezvýšila a nebyly identifikovány žádné nové nežádoucí účinky, nebyla data ze 
studie COMPASS zařazena pro výpočet frekvence v této tabulce. 
 
Popis vybraných nežádoucích účinků 
Vzhledem  k  farmakologickému  mechanismu  působení  může  být užívání rivaroxabanu spojeno  se 
zvýšeným rizikem okultního nebo zjevného krvácení z jakékoli tkáně nebo orgánu s možným následkem 
posthemoragické anémie. Známky, příznaky a závažnost (včetně fatálního zakončení) se mohou různit 
podle místa a stupně nebo rozsahu krvácení a/nebo anémie (viz bod 4.9 „Léčba krvácení“). V klinických 
studiích  bylo  během  dlouhodobé  léčby  rivaroxabanem  v  porovnání  s  léčbou  VKA  mnohem  častěji 
pozorováno  slizniční  krvácení  (tj.  epistaxe,  krvácení  z  dásní,  gastrointestinální  krvácení, urogenitální 
krvácení včetně abnormálního vaginálního nebo silnějšího menstruačního krvácení) a anémie. Proto, kromě 
adekvátního  klinického  sledování,  pokud  je  shledáno  vhodným,  může  laboratorní  vyšetření 
hemoglobinu/hematokritu být přínosem pro detekci okultního krvácení a kvantifikaci klinického významu 
zjevného krvácení. Riziko krvácení bude možná zvýšeno u některých skupin pacientů, například osob s 
nekontrolovanou těžkou arteriální hypertenzí a/nebo souběžnou léčbou ovlivňující krevní srážlivost (viz 
bod  4.4  „Riziko  krvácení“).  Menstruační  krvácení  může  být  intenzivnější  a/nebo  prodloužené. 
Hemoragické komplikace se mohou projevovat jako celková slabost, bledost, závratě, bolest hlavy nebo 
nevysvětlitelné otoky, dušnost a nevysvětlitelný šok. V některých případech byly v důsledku anémie 
pozorovány příznaky srdeční ischémie, jako je například bolest na hrudníku nebo angina pectoris.  
V souvislosti s užíváním rivaroxabanu byly hlášeny známé sekundární komplikace závažného krvácení, 
jako je například kompartment syndrom a renální selhání v důsledku hypoperfúze. Možnost krvácení je 
 
proto třeba zvážit při posuzování stavu pacientů s jakoukoli antikoagulační léčbou. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení  podezření  na  nežádoucí  účinky  po  registraci  léčivého  přípravku  je  důležité.  Umožňuje  to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby 
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.