Roactemra Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, inhibitory interleukinu: ATC kód: L04AC
Mechanismus účinku
Tocilizumab se váže specificky jak na rozpustnou, tak i membranózní část receptorů IL-6 mIL-6R6R. IL-6 je pleiotropní prozánětlivý cytokin produkovaný různými typy buněk včetně T a B-buněk,
monocytů a fibroblastů. IL-6 se účastní rozličných fyziologických procesů, jako je aktivace T-buněk,
indukce sekrece imunoglobulinů, indukce syntézy jaterních proteinů akutní fáze a stimulace
hemopoézy. IL-6 se podílí na patogenezi onemocnění včetně zánětlivých onemocnění, osteoporózy a
neoplazmat.

Farmakodynamické účinky
V klinických studiích s pacienty s RA léčenými tocilizumabem byl pozorován rychlý pokles CRP,
sedimentace erytrocytů reaktanty akutní fáze byla léčba tocilizumabem spojena s poklesem počtu trombocytů k normálním
hodnotám. Bylo pozorováno zvýšení hladin hemoglobinu. Tocilizumab snižuje posilující účinky IL-na produkci hepcidinu, což vede ke zvýšení dostupnosti železa. U pacientů léčených tocilizumabem
byl pozorován pokles hladin CRP k normálním hodnotám již ve 2. týdnu a pokles přetrvával po celou
dobu léčby.

U zdravých dobrovolníků, kterým byl podáván tocilizumab v dávkách od 2 do 28 mg/kg, klesal
absolutní počet neutrofilů k nejnižším hodnotám 3 až 5 dnů po podání. Poté se počet neutrofilů vrátil k
výchozím hodnotám způsobem závislým na dávce. Pacienti s revmatoidní artritidou po podání
tocilizumabu vykazovali podobný vzorec absolutního počtu neutrofilů
U pacientů s onemocněním COVID-19 byl již sedmý den po intravenózním podání jednorázové dávky
tocilizumabu 8 mg/kg zjištěn pokles CRP na normální hodnoty.

Pacienti s RA

Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost tocilizumabu na zmírnění známek a příznaků RA byla hodnocena v 5 randomizovaných,
dvojitě zaslepených, multicentrických studiích. Studie I-V zahrnovaly pacienty ≥ 18 let s aktivní RA
diagnostikovanou v souladu s kritérii American College of Rheumatology bolestivých a 6 oteklých kloubů v úvodu léčby.

Ve studii I byl tocilizumab podáván intravenózně každé čtyři týdny jako monoterapie. Ve studiích II,
III a V byl tocilizumab podáván intravenózně každé čtyři týdny v kombinaci s MTX proti placebu a
MTX. Ve studii IV byl tocilizumab podáván intravenózně každé čtyři týdny v kombinaci s dalšími
DMARD proti placebu a další DMARD. Primárním výstupem každé z pěti studií bylo procento
pacientů, kteří dosáhli odpovědi dle kritérií ACR 20 ve 24. týdnu.

Studie I hodnotila 673 pacientů, kteří nebyli v průběhu 6 týdnů před randomizací léčeni MTX a kteří
nepřerušili předchozí léčbu MTX z důvodu klinicky závažných toxických nežádoucích účinků nebo
nedostatečné klinické odpovědi. Většina pacientů mg/kg tocilizumabu byly podávány každé čtyři týdny jako monoterapie. Ve srovnávací skupině byl
podáván každý týden MTX
Studie II, dvouletá studie s plánovanými analýzami v týdnu 24, týdnu 52 a týdnu 104 hodnotila pacientů, kteří neměli dostatečnou klinickou odpověď na léčbu MTX. Každé čtyři týdny byl
pacientům podáván tocilizumab v dávce 4 nebo 8 mg/kg nebo placebo jako zaslepená terapie po dobu
52 týdnů v kombinaci se stabilní dávkou MTX pacienti pokračovat v otevřené fázi léčby s tocilizumabem v dávce 8 mg/kg. Z pacientů, kteří
dokončili studii a kteří byli původně randomizováni do skupiny s placebem + MTX, pokračovalo 86 %
pacientů v otevřené fázi léčby tocilizumabem v dávce 8 mg/kg v roce 2. Primárním cílovým
parametrem v týdnu 24 bylo procento pacientů, kteří dosáhli odpovědi dle kritérií ACR 20. V 52.
týdnu a 104. týdnu byla druhým hlavním cílovým parametrem prevence poškození kloubů a zlepšení
fyzických funkcí.

Studie III zhodnocovala 623 pacientů, kteří neměli dostatečnou odpověď na léčbu MTX. Každé čtyři
týdny byl pacientům podáván tocilizumab v dávce 4 nebo 8 mg/kg v kombinaci se stálou dávkou
MTX
Studie IV hodnotila 1220 pacientů, kteří neodpovídali dostatečně na svoji dosavadní revmatologickou
terapii, včetně jednoho nebo více DMARD. Každé čtyři týdny byl pacientům podáván tocilizumab
v dávce 8 mg/kg nebo placebo v kombinaci se stálou dávkou DMARD.

Studie V hodnotila 499 pacientů, kteří neodpovídali dostatečně nebo netolerovali terapii jedním nebo
více antagonisty TNF. Terapie antagonisty TNF byla ukončena před randomizací. Každé čtyři týdny
byl pacientům prodáván tocilizumab v dávce 4 nebo 8 mg/kg v kombinaci se stálou dávkou MTX

Klinická odpověď
Ve všech studiích měli pacienti léčení tocilizumabem v dávce 8 mg/kg statisticky významně vyšší
odpovědi dle kritérií ACR 20, 50 a 70 v 6. měsíci v porovnání s kontrolní skupinou studii I byla převaha tocilizumabu v dávce 8 mg/kg prokázána oproti aktivní kontrolní skupině s MTX.

Léčebný účinek byl podobný u pacientů nezávisle na stavu revmatoidního faktoru, věku, pohlaví, rasy,
počtu předchozích terapií nebo stavu nemoci. Čas k nástupu účinku byl rychlý odpovědi se během léčby zlepšoval. Pokračování trvající odpovědi bylo pozorováno ještě po 3 letech
v otevřených rozšířených studiích I - V.

U pacientů léčených tocilizumabem v dávce 8 mg/kg bylo významné zlepšení zaznamenáno ve všech
jednotlivých komponentách odpovědí ACR včetně: počtu bolestivých a oteklých kloubů, celkového
hodnocení stavu pacientem i lékařem, skóre indexu disability, hodnocení bolesti a CRP v porovnání
s pacienty dostávajícími placebo spolu s MTX nebo dalšími DMARD ve všech studiích.

Pacienti ve studiích I – V měli před začátkem léčby průměrné skóre aktivity ochrany 6,8. U pacientů léčených tocilizumabem bylo v porovnání s pacienty v kontrolované skupině před začátkem léčby. Podíl pacientů, kteří ve 24. týdnu dosáhli klinické remise onemocnění podle
DAS28 v porovnání s 1 – 12 % pacientů v kontrolní skupině. Ve studii II 65 % pacientů dosáhlo DAS28 < 2,ve 104. týdnu, v porovnání se 48 % v 52. týdnu a 33 % pacientů ve 24. týdnu.

V souhrnných analýzách studií II, III a IV bylo procento pacientů dosahujících odpovědi dle kritérií
ACR 20, 50 a 70 významně vyšší s tocilizumabem 8 mg/kg s DMARD vs. tocilizumab 4 mg/kg s DMARD pacientů dosahujících remise DAS28 léčených tocilizumabem 8 mg/kg s DMARD než u pacientů léčených tocilizumabem 4 mg/kg
s DMARD
Tabulka 4. Kontrolované studie, odpovědi dle ACR u placeba / MTX / DMARD Studie I
AMBITION
Studie II
LITHE
Studie III
OPTION
Studie IV
TOWARD
Studie V
RADIATE
Týd
en
TCZ
mg/kg
MTX TCZ
mg/kg
+ MTX
PBO +
MTX
TCZ
mg/kg
+ MTX
PBO
+ MTX
TCZ
mg/kg +
DMARD
PBO +
DMARD
TCZ
mg/kg
+ MTX
PBO +
MTX

n =
n =
n =
n =
n =
n =
n =
n =
n =
n =
ACR 24 70 %*** 52 % 56 %*** 27 % 59 %*** 26 % 61 %*** 24 % 50 %*** 10 %
52 56 %*** 25 %
ACR 24 44 %** 33 % 32 %*** 10 % 44 %*** 11 % 38 %*** 9 % 29 %*** 4 %
52 36 %*** 10 %
ACR 24 28 %** 15 % 13 %*** 2 % 22 %*** 2 % 21 %*** 3 % 12 %** 1 %
52 20 %*** 4 %
TCZ - Tocilizumab
MTX - Methotrexát
PBO - Placebo
DMARD - Antirevmatikum modifikující průběh onemocnění
** - p< 0.01, TCZ vs.PBO + MTX/ DMARD
*** - p< 0.0001, TCZ vs.PBO + MTX/ DMARD

Významná klinická odpověď
Po 2 letech léčby tocilizumabem s MTX dosáhlo14 % pacientů významné klinické odpovědi ACR70 odpovědi po dobu 24 týdnů nebo déle
Radiografická odpověď
Ve studii II u pacientů bez dostatečné odpovědi na léčbu MTX byla inhibice strukturálního poškození
kloubů hodnocena radiograficky a vyjádřena změnou modifikovaného Sharp skóre a jeho komponent,
skóre eroze a skóre zužování kloubní štěrbiny. Inhibice kloubního strukturálního poškození měla
významně nižší radiografickou progresi u pacientů dostávajících tocilizumab v porovnání s kontrolami

V otevřené prodloužené fázi studie II byla inhibice progrese strukturálního poškození kloubu ve
skupině s tocilizumabem a MTX udržována i v druhém roce léčby. Průměrná změna od výchozích
hodnot byla v týdnu 104 v celkovém Sharp-Genant skóre významně nižší u pacientů randomizovaných
do skupiny s tocilizumabem v dávce 8 mg/kg a MTX randomizováni do skupiny s placebem a MTX.

Tabulka 5. Průměrné radiografické změny po týdnu 52 ve Studii II
PBO + MTX
n = TCZ 8 mg/kg + MTX
n = Celkové Sharp-Genant
skóre
1,13 0,29*
Skóre eroze 0,71 0,17*
JSN skóre 0,42 0,12**
PBO - Placebo
MTX - Methotrexát
TCZ - Tocilizumab
JSN - Zužování kloubní štěrbiny
* - p≤0.0001, TCZ vs. PBO + MTX
** - p<0.005, TCZ vs. PBO + MTX

Po 1 roce léčby tocilizumabem a MTX nevykazovalo 85 % pacientů strukturálního poškození kloubů, jak je definována změnou v celkovém Sharp skóre rovnou 0 nebo
nižší, v porovnání s 67 % pacientů ve skupině s placebem a MTX setrvávaly i po 2 letech léčby nevykazovalo žádnou progresi mezi týdnem 52 a týdnem 104.

Výsledky ve vztahu ke zdraví a kvalitě života
Pacienti léčení tocilizumabem zaznamenávali zlepšení ve všech výsledcích hlášených pacienty
Disability Index, zkrácený formulář 36 a dotazník funkčního hodnocení léčby chronického
onemocněnípřípravkem RoActemra v porovnání s pacienty léčenými DMARD. V průběhu otevřené fáze studie II
bylo zlepšení fyzických funkcí udržováno po dobu až 2 let. V týdnu 52 byla střední změna v HAQ-DI
-0,58 ve skupině s tocilizumabem 8 mg/kg a MTX, ve srovnání s -0,39 ve skupině s placebem a MTX.
Průměrná změna HAQ-DI byla ve skupině s tocilizumabem 8 mg/kg a MTX udržována i v týdnu
Hladiny hemoglobinu
Statisticky významná zlepšení hladin hemoglobinu byla pozorována u tocilizumabu v porovnání
s tradičními DMARD zůstávaly na normálních hodnotách během následujících 24 týdnů.

Tocilizumab versus adalimumab v monoterapii
Studie VI s monoterapií adalimumabem, hodnotila 326 pacientů s RA, kteří netolerovali MTX nebo u kterých
nebylo vhodné pokračovat v léčbě MTX nedostatečněs adalimumabem dostávali s.c. injekci adalimumabu každé 4 týdny. Statisticky významný superiorní účinek léčby byl pozorovaný ve prospěch
tocilizumabu oproti adalimumabu, pokud jde o kontrolu aktivity onemocnění od počátku léčby do 24.
týdne léčby u primárního cílového parametru změny DAS28 a u všech sekundárních cílových
parametrů
Tabulka 6: Výsledky účinnosti ze studie VI
ADA + Placebo n = TCZ + Placebo n = 163 p-hodnotaPrimární cílový parametr – průměrná změna od výchozích hodnot ve 24. týdnu
DAS28 Rozdíl upraveného průměru DAS28 < 2,6; n parametrů
b Označení non-responder se používá pro chybějící údaje. Multiplicita kontrolována s použitím metody dle Bonferroni-Holma
Celkový klinický profil nežádoucích příhod byl mezi tocilizumabem i adalimumabem obdobný. Poměr
pacientů se závažnými nežádoucími příhodami byl rovnoměrný mezi oběma léčebnými skupinami
známému bezpečnostnímu profilu tocilizumabu a nežádoucí účinky byly hlášeny s podobnou četností
ve srovnání s tabulkou 1. Vyšší incidence infekcí a infestací byla hlášena v rameni s tocilizumabem
stejnému vzorci změn laboratorních bezpečnostních parametrů zvýšení ALT, AST a lipidůu tocilizumabu ve srovnání s adalimumabem. U 4 zvýšení ALT CTC stupně 2 nebo vyšší. Průměrné zvýšení LDL od výchozích hodnot bylo 0,mmol/l s adalimumabem. Bezpečnost pozorovaná v rameni s tocilizumabem byla obdobná jako známý
bezpečnostní profil tocilizumabu a nebyly pozorovány žádné nové nebo neočekávané nežádoucí
účinky
Pacienti dříve neléčeni MTX s časnou RA
Studie VII doba trvání nemoci ≤ 6 měsícůMTX. Tato studie hodnotila účinnost i.v. mg/kg každé 4 týdny v kombinované léčbě s MTX, i.v. podávaného tocilizumabu v dávce 8 mg/kg v
monoterapii a monoterapii MTX, snížení známek a příznaků a rychlost progrese poškození kloubů po
104 týdnech. Primárním cílovým parametrem byl podíl pacientů, kteří dosáhli remise DAS28 a tocilizumabem v monoterapii dosáhl primárního cílového parametru ve srovnání s léčbou samotným
MTX. Ve skupině léčené tocilizumabem 8 mg/kg + MTX se rovněž ukázaly statisticky významné
výsledky klíčových sekundárních cílových parametrů. Ve skupině s monoterapií tocilizumabem
mg/kg byly pozorovány numericky vyšší odpovědi u všech sekundárních cílových parametrů, včetně
radiografických cílových parametrů, v porovnání s léčbou samotným MTX. V této studii byly také
analyzovány ACR/EULAR remise parametry s vyšší odpovědí pozorovanou ve skupinách s tocilizumabem. Výsledky ze studie VII jsou
uvedeny v tabulce 7.

Tabulka 7: Výsledky účinnosti studie VII
TCZ 8 mg/kg +
MTX
n=TCZ 8 mg/kg +
placebo
n=TCZ 4 mg/kg +
MTX
n=Placebo +
MTX
n= Primární cílový parametr
DAS28 remise
24. týden n Klíčové sekundární cílové parametry
DAS28 remise
52. týden ACR, n
142
24. týden ACR20, n ACR50, n ACR70, n 52. týden ACR20, n ACR50, n ACR70, n HAQ-DI hodnot
52. týden -0,81* -0,67 -0,75 -0, Radiografické cílové parametry 52. týden mTSS 0,08*** 0,26 0,42 1,Skóre eroze 0,05** 0,15 0,25 0,JSN 0,03 0,11 0,17 0,Radiografická non-progrese n výchozích hodnot v mTSS ≤0226 Exploratorní cílové parametry
24. týden: ACR/EULAR Boolean remise, n ACR/EULAR Index remise, n 52. týden: ACR/EULAR Boolean remise, n ACR/EULAR Index remise, n mTSS – celkové upravené Sharpovo skóre
JSN – zúžení kloubní štěrbiny
Všechna porovnání účinnosti versus placebo + MTX. *** p≤0,0001; **p<0,001; *p<0,05;
‡p-hodnota < 0,05 versus placebo + MTX, ale cílový parametr byl exploratorní testování, a proto nebyla kontrolována multiplicita
Pacienti s onemocněním COVID-Klinická účinnost

RECOVERY – randomizovaná studie hodnotící léčbu onemocnění COVID-u hospitalizovaných dospělých pacientů s diagnózou COVID-
RECOVERY byla velká, randomizovaná, kontrolovaná, otevřená, multicentrická, platformová studie
prováděná ve Velké Británii ke zhodnocení účinnosti a bezpečnosti možné léčby hospitalizovaných
dospělých pacientů s těžkým onemocněním COVID-19. Všichni vhodní pacienti dostali obvyklou péči
a absolvovali počáteční laboratorně prokázanou infekci virem SARS-CoV-2 a neměli žádné zdravotní kontraindikace vůči
žádnému typu léčby. Pacienti s klinicky doloženou progresí onemocnění COVID-19 jako kyslíková saturace < 92 % v pokojovém prostředí nebo na oxygenoterapii a CRP ≥ 75 mg/labsolvovali druhou randomizaci k intravenóznímu tocilizumabu nebo samotné obvyklé péči.

Analýzy účinnosti byly provedeny na populaci ITT 116 pacientů, kteří byli randomizováni takto: 2 022 pacientů do ramena s tocilizumabem a obvyklou
péčí a 2 094 pacientů do ramena se samotnou obvyklou péčí. Základní demografické charakteristiky
a charakteristiky onemocnění v populaci ITT byly mezi léčebnými rameny dobře vyváženy. Průměrný
věk pacientů byl 63,6 roku a běloši
Při zahájení léčby nevyžadovalo 0,2 % vyžadovalo nízkoprůtokovou aplikaci kyslíku, 41 % pacientů vyžadovalo neinvazivní ventilaci nebo
vysokoprůtokovou aplikaci kyslíku a 14 % pacientů vyžadovalo invazivní mechanickou ventilaci;
u 82 % pacientů bylo hlášeno užívání systémových kortikosteroidů zahájili léčbu systémovými kortikosteroidy buď před randomizací, nebo při randomizaciK nejčastějším komorbiditám patřil diabetes onemocnění
Primárním cílovým parametrem byla doba úmrtí do dne 28. Poměr rizik pro rameno
s tocilizumabem + obvyklou péčí ve srovnání se samotnou obvyklou péčí byl rovný 0,pravděpodobnost úmrtí do dne 28 byla 30,7 % v ramenu s tocilizumabem, resp. 34,9 % v ramenu
s obvyklou péčí. Odhadovaný rozdíl v riziku -4,1 % analýze. Poměr rizik v předem stanovené podskupině pacientů užívajících systémové kortikosteroidy
při zahájení léčby byl 0,79 neužívajících při zahájení léčby systémové kortikosteroidy byl 1,16
Medián doby do propuštění z nemocnice byl 19 dnů v ramenu s tocilizumabem a obvyklou péčí
a > 28 dnů ramenu se samotnou obvyklou péčí
Mezi pacienty nevyžadujícími invazivní mechanickou ventilaci při zahájení léčby bylo zastoupení
pacientů, kteří ke dni 28 vyžadovali mechanickou ventilaci nebo zemřeli, 35 % s tocilizumabem a obvyklou péčí ve srovnání se 42 % péčí
Pediatrická populace

Pacienti se sJIA
Klinická účinnost
Účinnost tocilizumabu v léčbě aktivní sJIA byla hodnocena ve 12týdenní randomizované, dvojitě
zaslepené, placebem kontrolované studii paralelních skupin se dvěma rameny. Pacienti zahrnutí ve
studii měli celkovou délku onemocnění alespoň 6 měsíců a měli aktivní onemocnění, ale neprodělali
akutní vzplanutí vyžadující dávky kortikosteroidů vyšší než 0,5 mg/kg ekvivalentní prednisonu.
Účinnost léčby syndromu aktivace makrofágů nebyla zkoumána.

Pacienti dvou léčebných skupin, 75 pacientů dostávalo infuze tocilizumabu každé dva týdny s tělesnou hmotností ≥ 30 kg dávku 8 mg/kg a pacienti s tělesnou hmotnostní < 30 kg dávku mg/kgPacientům, kteří dosáhli odpovědi JIA ACR70, bylo od 6. týdne umožněno postupné snižování dávky
kortikosteroidů. Po 12 týdnech nebo v době ukončení z důvodu zhoršení onemocnění, byli pacienti
léčeni v otevřené fázi s dávkováním podle tělesné hmotnosti.

Klinická odpověď
Primárním koncovým parametrem bylo procento pacientů s alespoň 30% zlepšením podle hlavních
kritérií JIA ACR tělesné teploty ≥ 37,5 °C během předchozích 7 dnůpacientů léčených tocilizumabem a 24,3 % hodnotami byl velmi významný
Procento pacientů, které dosáhlo odpovědi JIA ACR 30, 50, 70 a 90, ukazuje tabulka 8.

Tabulka 8. Výskyt odpovědi JIA ACR v týdnu 12 Výskyt odpovědi Tocilizumab
n = Placebo
n = JIA ACR 30 90,7 %1 24,3 %
JIA ACR 50 85,3 %1 10,8 %
JIA ACR 70 70,7 %1 8,1 %
JIA ACR 90 37,3 %1 5,4 %
1p<0,0001, tocilizumab vs. placebo

Systémové účinky
Ve skupině léčené tocilizumabem bylo 85 % pacientů, kteří měli horečku způsobenou sJIA na počátku
léčby, ve 12. týdnu bez horečky předchozích 14 dnů
Upravená průměrná změna bolesti VAS po 12 týdnech léčby tocilizumabem byla nižší o 41 bodů na
škále od 0 do 100 ve srovnání se snížením o 1 bod u pacientů léčených placebem
Postupné snižování dávky kortikosteroidů
Pacientům, kteří dosáhli odpovědi JIA ACR 70, bylo umožněno snížení dávky kortikosteroidů.
Sedmnáct mohlo snížit dávku kortikosteroidů o alespoň 20 % bez toho, že by do 12. týdne došlo k následnému
vzplanutí JIA ACR30 nebo objevení se systémových příznaků kortikosteroidů se pokračovalo při udržování odpovědi JIA ACR. Ve 44. týdnu bylo 44 pacientů zcela
bez perorálních kortikosteroidů.

Výsledky ve vztahu ke zdraví a kvalitě života
Procento pacientů vykazujících ve 12. týdnu alespoň minimální klinicky významné zlepšení podle
Childhood Health Assessment Questionnaire – Disability Index v celkovém skóre o ≥ 0,13léčené placebem, 77 % oproti 19 %
Laboratorní parametry
Padesát ze sedmdesáti pěti hemoglobinu < LLN. U 40 hemoglobinu do rozmezí normálních hodnot, ve srovnání s pouze 2 z 29 placebem s výchozí hodnotou hemoglobinu < LLN
Pacienti s pJIA
Klinická účinnost
Účinnost tocilizumabu byla hodnocena ve studii WA19977, která měla tři části, včetně otevřeného
rozšíření u dětí s aktivní pJIA. Část I sestávala z 16týdenního úvodního období aktivní léčby
tocilizumabem placebem kontrolované období vysazení léčby obdobím. V části I dostávali vhodní pacienti s tělesnou hmotností ≥ 30 kg tocilizumab v dávce mg/kg i.v. každé 4 týdny ve 4 dávkách. Pacienti s tělesnou hmotností < 30 kg byli randomizováni
v poměru 1:1 k léčbě tocilizumabem v dávce 8 mg/kg nebo 10 mg/kg i.v. každé 4 týdny, celkem dávky. Pacienti, kteří ukončili část I této studie a dosáhli alespoň 30% zlepšení podle hlavních kritérií
JIA ACR vstup do zaslepené fáze s vysazením léčby k léčbě tocilizumabem podle současné léčby MTX a kortikosteroidy. Každý pacient pokračoval v části II této studie do 40.
týdne, nebo dokud nesplnil kritéria vzplanutí onemocnění JIA ACR30 podmínky ukončení léčby tocilizumabem
Klinická odpověď
Primárním cílovým parametrem účinnosti byl poměr pacientů se vzplanutím onemocnění JIA ACRve 40. týdnu ve srovnání s 16. týdnem. U čtyřiceti osmi procent placebem došlo ke vzplanutí onemocnění ve srovnání s 25,6 % tocilizumabem. Tento poměr byl statisticky významný
Výsledkem části I bylo dosažení JIA ACR 30/50/70/90 v 89,4 %, 83,0 %, 62,2 % a 26,1 %.

Během fáze vysazení léčby ACR 30, 50 a 70 ve 40. týdnu v porovnání s výchozími hodnotami a jsou uvedena v tabulce 9. V této
statistické analýze byli pacienti, u kterých došlo během části II ke vzplanutí onemocnění vyhnuli tocilizumabuodpovědí JIA ACR, vzhledem k pozorovaným údajům ve 40. týdnu, bez ohledu na vzplanutí
onemocnění, ukázaly, že od 40. týdne u 95,1 % pacientů, kterým léčba tocilizumabem byla podávána
nepřetržitě, bylo dosaženo JIA ACR30 nebo vyšší.

Tabulka 9. Výskyt odpovědi JIA ACR ve 40. týdnu ve srovnání s výchozími hodnotami pacientůVýskyt odpovědi Tocilizumab
n=Placebo
n=ACR 30 74,4 %* 54,3 %*
ACR 50 73,2 %* 51,9 %*
ACR 70 64,6 %* 42,0 %*
* p<0.01, tocilizumab vs. placebo

Počet aktivních kloubů byl výrazně snížen ve srovnání s výchozími hodnotami u pacientů léčených
tocilizumabem ve srovnání s placebem Celkové hodnocení aktivity onemocnění lékařem, měřené na škále 0-100 mm, ukázalo výrazné snížení
aktivity onemocnění u tocilizumabu ve srovnání s placebem 100 mm, ve srovnání se snížením 22,3 mm u pacientů dostávajících placebo významnost, p=0,0076
Výskyt odpovědi ACR byl číselně nižší u pacientů s dřívější biologickou léčbou, jak je ukázáno
v tabulce 10 níže.

Tabulka 10. Počet a podíl pacientů se vzplanutím onemocnění JIA ACR30 a podíl pacientů s odpovědí
JIA ACR30/50/70/90 ve 40. týdnu při přechozí biologické léčbě Placebo Všichni s tocilizumabem
Biologická léčba Ano Vzplanutí JIA ACR30 18 Odpověď JIA ACR30 6 Odpověď JIA ACR50 5 Odpověď JIA ACR70 2 Odpověď JIA ACR90 2
Pacienti randomizováni k léčbě tocilizumabem měli nižší vzplanutí onemocnění ACR30 a vyšší
celkové odpovědi ACR než pacienti, kteří dostávali placebo, bez ohledu na dřívější biologickou léčbu.

CRS
Účinnost přípravku RoActemra v léčbě CRS byla hodnocena v retrospektivní analýze údajů
z klinických studií terapií CAR T lymfocyty hematologických malignit. Hodnotitelným pacientům byl podáván tocilizumab 8 mg/kg pacientů < 30 kgnebo život ohrožujícího CRS; analýza zahrnovala pouze první epizodu CRS. Populace k analýze
účinnosti v kohortě s tisagenlecleucelem zahrnovala 28 mužů a 23 žen mediánem věku 17 let tocilizumabu byl 3 dny horečky a vysazení vazopresorů po dobu nejméně 24 hodin. Pacienti byli považováni za respondenty,
pokud CRS odezněl během 14 dnů od první dávky tocilizumabu, pokud nebyly potřebné více než
dávky přípravku RoActemra a k léčbě nebyly použity jiné léky než přípravek RoActemra a
kortikosteroidy. Třicet devět pacientů V samostatné kohortě 15 pacientů ciloleucelem dosáhlo odpovědi 53 %.

Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem RoActemra u všech podskupin pediatrické populace se syndromem z uvolnění cytokinů
vyvolaným léčbou CAR T lymfocyty receptoru
Onemocnění COVID-Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem RoActemra u jedné nebo více podskupin pediatrické populace v indikaci onemocnění
COVID-19.