Roactemra Vedlejší a nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky tocilizumabem nebo v kombinaci s DMARD kvůli RA, sJIA, pJIA a CRSdýchacích, nazofaryngitida, bolest hlavy, hypertenze a zvýšené ALT.

Nejzávažnější nežádoucí účinky byly závažné infekce, komplikovaná divertikulitida a hypersenzitivní
reakce.

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky onemocnění COVID-19
Nežádoucí účinky z klinických studií a/nebo získané ze spontánních hlášení po uvedení přípravku
RoActemra na trh, kazuistik a případů z neintervenčních studií jsou uvedeny v tabulce 1 a jsou řazeny
podle tříd orgánových systémů databáze MedDRA. Odpovídající kategorie frekvencí je založena na
následující terminologii: velmi časté < 1/100nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Pacienti s RA
Bezpečnostní profil tocilizumabu byl hodnocen ve 4 placebem kontrolovaných studiích IV a Vperiods
Ve 4 studiích trvalo dvojitě zaslepené, kontrolované období léčby 6 měsíců jedné studii trvalo až 2 roky dostávalo 774 pacientů tocilizumab v dávce 4 mg/kg v kombinaci s MTX, 1870 pacientů dostávalo
tocilizumab v dávce 8 mg/kg v kombinaci s MTX /nebo jinými tradičními DMARD a 288 pacientů
dostávalo tocilizumab v dávce 8 mg/kg v monoterapii.

Soubor dlouhodobé expozice zahrnuje všechny pacienty, kteří dostali alespoň jednu dávku
tocilizumabu buď v období dvojitě zaslepené, kontrolované části nebo v otevřené prodloužené fázi
těchto studií. Z celkem 4009 pacientů v tomto souboru dostávalo 3577 pacientů léčbu po dobu alespoň
měsíců, 3296 po dobu alespoň 1 roku, 2806 dostávalo léčbu po dobu alespoň 2 let a 1222 po dobu let.

Tabulka 1. Přehled nežádoucích účinků objevujících se u pacientů s RA dostávajících tocilizumab v
monoterapii nebo v kombinaci s MTX nebo dalšími tradičními DMARD ve dvojitě zaslepené,
kontrolované části studie nebo v době po uvedení na trh


Třídy orgánových
systémů dle
MedDRA
Kategorie frekvencí s preferovanými termíny
Velmi časté 
 
Časté 
Infekce a infestace Infekce horních
cest dýchacích
Celulitida,
pneumonie, orální
herpes simplex,
herpes zoster
Divertikulitida
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Leukopenie,
neutropenie,
hypofibrinogenemie


Poruchy imunitního
systému
Anafylaxe 2, Endokrinní poruchy Hypothyroidismus
Poruchy
metabolismu a
výživy
Hypercholesterolé
-mie*
Hypertriglyceridémie
Poruchy nervového
systému
Bolest hlavy, závrať䌀Respirační, hrudní a
䜀慳žaludeční vřed

Poruchy jater a
žlučových cest
Polékové poškození
jater, hepatitida,
ikterus,
Velmi vzácné: jaterní
selhání
Poruchy kůže a
podkožní tkáně 
kopřivka 
Johnsonův syndrommočových cest 
䌀reakce v místě
aplikace
Periferní otok,
hypersenzitivní
reakce


Třídy orgánových
systémů dle
MedDRA
Kategorie frekvencí s preferovanými termíny
Velmi časté 
 
Časté 
Vyšetření Zvýšení jaterních
aminotransferáz,
zvýšení tělesné
hmotnosti, zvýšení
celkového
bilirubinu*

* Včetně zvýšených hodnot získaných v rámci běžného laboratorního sledování Viz bod 4.2 Viz bod 4.3 Tento nežádoucí účinek byl identifikován v rámci sledování v době po uvedení na trh, nebyl ale pozorován
v kontrolovaných klinických hodnoceních. Kategorie frekvencí byla odhadnuta jako horní limit 95% intervalu spolehlivosti
vypočítaného na základě celkového počtu pacientů vystavených TCZ v klinických hodnoceních.

Infekce
V 6měsíčních kontrolovaných studiích byl počet všech infekcí zaznamenaných při podávání
tocilizumabu 8 mg/kg spolu s tradičními DMARD 127 příhod na 100 pacientoroků v porovnání se příhodami na 100 pacientoroků ve skupině s placebem spolu s tradičními DMARD. V souboru
dlouhodobé expozice byl celkový počet infekcí při používání přípravku RoActemra 108 příhod na pacientoroků expozice.

V 6měsíčních kontrolovaných klinických studiích byl počet závažných infekcí v souvislosti
s přípravkem tocilizumab 8 mg/kg spolu s tradičními DMARD 5,3 příhod na 100 pacientoroků
expozice v porovnání s 3,9 příhodami na 100 pacientoroků expozice ve skupině s placebem spolu
s tradičními DMARD. Ve studiích monoterapie byl počet závažných infekcí 3,6 příhod na pacientoroků expozice u tocilizumabu a 1,5 příhody na 100 pacientoroků expozice ve skupině MTX.

V souboru dlouhodobé expozice byl celkový počet závažných infekcí mykotickéaktivní tuberkulózu, která se může projevit jako intrapulmonární nebo extrapulmonární onemocnění,
invazivní plicní infekce včetně kandidózy, aspergilózy, kokcidioidomykózy a infekci pneumocystis
jirovecii, pneumonii, celulitidu, herpes zoster, gastroenteritidu, divertikulitidu, sepsi a bakteriální
artritidu. Byly zaznamenány i případy oportunních infekcí.

Intersticiální plicní onemocnění
Porucha plicních funkcí může zvýšit riziko rozvoje infekcí. Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny
případy intersticiálního plicního onemocnění končily fatálně.

Gastrointestinální perforace
Při léčbě tocilizumabem byl v průběhu 6měsíčních kontrolovaných klinických studií celkový výskyt
gastrointestinálních perforací 0,26 příhod na 100 pacientoroků. V souboru dlouhodobé expozice byl
celkový výskyt gastrointestinálních perforací 0,28 příhod na 100 pacientoroků. Hlášení
gastrointestinálních perforací při léčbě tocilizumabem byla primárně zaznamenávána jako komplikace
divertikulitidy a zahrnovala generalizovanou purulentní peritonitidu, perforaci dolní části GIT, píštěle
a abscesy.

Reakce související s infuzi
V 6měsíčních kontrolovaných klinických studiích byly nežádoucí účinky v souvislosti s infuzí
pacientů dostávajících tocilizumab v dávce 8 mg/kg spolu s tradičními DMARD a u 5,1 % ve skupině
pacientů s placebem spolu s tradičními DMARD. Nežádoucí účinky zaznamenané během aplikace
infuze zahrnovaly primárně epizody hypertenze; příhody zaznamenané během 24 hodin po ukončení
infuze byly bolest hlavy a kožní reakce léčbu.

Počet anafylaktických reakcí dávky 4 mg/kg v porovnání s 8 mg/kg. Klinicky významná reakce přecitlivělosti spojená s podáváním
tocilizumabu a vyžadující přerušení léčby byla zaznamenána u 56 pacientů ze 4009 tocilizumabem během kontrolovaných a otevřených klinických studií. Tyto reakce byly obvykle
pozorovány během druhé až páté infuze tocilizumabu léčby tocilizumabem hlášena fatální anafylaktická reakce
Imunogenita
Celkový počet 2876 pacientů byl testován na protilátky proti tocilizumabu v 6měsíčních
kontrolovaných klinických studiích. Ze 46 pacientů tocilizumabu, došlo u 6 k významné reakci z přecitlivělosti, která u 5 z nich vedla k trvalému ukončení
léčby. U třiceti pacientů
Hematologické odchylky:
Neutrofily
V 6měsíčních kontrolovaných klinických studiích se pokles počtu neutrofilů pod 1 x 109/ l objevil u
3,4 % pacientů dostávajících tocilizumab v dávce 8 mg/kg spolu s tradičními DMARD v porovnání
s poklesem u < 0,1 % pacientů dostávajících placebo v kombinaci s tradičními DMARD. Přibližně u
poloviny pacientů, u kterých došlo k poklesu ANC < 1 x 109/ l, došlo k tomuto poklesu v průběhu týdnů po zahájení terapie. Pokles pod 0,5 x 109/ l byl zaznamenán u 0,3 % pacientů dostávajících
tocilizumab 8 mg/kg spolu s tradičními DMARD. Byly hlášeny infekce s neutropenií.

V průběhu dvojitě zaslepené kontrolní fáze a při dlouhodobé expozici zůstávaly vzorec a incidence
poklesu počtu neutrofilů stejné, jako byly pozorovány během 6měsíčních kontrolovaných klinických
studií.

Trombocyty
V 6měsíčních kontrolovaných klinických studiích se pokles počtu trombocytů pod 100 x 103/μl objevil
u 1,7 % pacientů dostávajících tocilizumab v dávce 8 mg/kg spolu s tradičními DMARD v porovnání
s méně než 1 % pacientů dostávajících placebo spolu s tradičními DMARD. Tento pokles se objevil
bez spojitosti s krvácivými příhodami.

V průběhu dvojitě zaslepené kontrolní fáze a při dlouhodobé expozici zůstávaly vzorec a incidence
poklesu počtu trombocytů stejné, jako byly pozorovány během 6měsíčních kontrolovaných klinických
studií.

Po uvedení přípravku na trh byla velmi vzácně hlášena pancytopenie.

Elevace jaterních aminotransferáz
V průběhu 6měsíčních kontrolovaných klinických studií bylo přechodné zvýšení ALT/AST > 3 ULN
pozorováno u 2,1 % pacientů dostávajících tocilizumab v dávce 8 mg/kg v porovnání s 4,9 % pacientů
užívajících MTX a 6,5 % pacientů dostávajících tocilizumab v dávce 8 mg/kg spolu s tradičními
DMARD v porovnání s 1,5 % pacientů dostávajících placebo s tradičními DMARD.

Přidání potenciálně hepatotoxických léků vedlo ke zvýšení frekvence těchto elevací. Elevace ALT/AST > 5x ULN byla pozorována u 0,7 %
pacientů dostávajících tocilizumab v monoterapii a u 1,4 % pacientů dostávajících tocilizumab
v kombinaci s tradičními DMARD, u většiny z nich byla léčba tocilizumabem trvale ukončena.
V průběhu dvojitě zaslepené kontrolní fáze zjištěná incidence nepřímého bilirubinu vyššího než ULN,
v rámci rutinního laboratorního vyšetření, byla 6,2 % u pacientů léčených tocilizumabem v dávce mg/kg + DMARD. U celkem 5,8 % pacientů bylo zaznamenáno zvýšení nepřímého bilirubinu na > až 2 x ULN a 0,4 % pacientů mělo zvýšení na > 2 x ULN.

V průběhu dvojitě zaslepené kontrolní fáze a při dlouhodobé expozici zůstávaly vzorec a incidence
elevací ALT/AST stejné, jako byly pozorovány během 6měsíčních kontrolovaných klinických studií.

Lipidové parametry
Zvýšení hodnot lipidových parametrů, jako je například celkový cholesterol, triglyceridy, LDL
cholesterol a/nebo HDL cholesterol, bylo v průběhu 6měsíčních kontrolovaných studií hlášené často.
V rámci běžných laboratorních kontrol bylo zjištěno, že přibližně u 24 % pacientů, kteří v klinických
studiích dostávali přípravek RoActemra, došlo k trvalému zvýšení hodnot celkového cholesterolu na
≥ 6,2 mmol/l, přičemž u 15 % pacientů došlo k trvalému zvýšení hodnot LDL na ≥ 4,1 mmol/l.
Zvýšené lipidové parametry odpověděly na léčbu hypolipidemiky.

V průběhu dvojitě zaslepené kontrolní fáze a při dlouhodobé expozici zůstávaly vzorec a incidence
elevací lipidových parametrů stejné, jako byly pozorovány během 6měsíčních kontrolovaných
klinických studií.

Malignity
Klinická data nejsou dostatečná k určení potenciální incidence malignit následujících po expozici
tocilizumabu. Dlouhodobá bezpečnostní zhodnocení zatím probíhají.

Kožní reakce
V postmarketingovém sledování byl vzácně hlášen výskyt Stevensova-Johnsonova syndromu.

Pacienti s onemocněním COVID-19
Hodnocení bezpečnosti přípravku RoActemra při léčbě onemocnění COVID-19 bylo založeno na
randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích WA42380 a WA42511bezpečnostních údajů ze studie RECOVERY byl omezený a není zde uveden.

Následující nežádoucí účinky, řazené podle tříd orgánových systémů MedDRA, uvedené v tabulce byly potvrzeny na základě příhod, které se vyskytly alespoň u 3 % pacientů léčených přípravkem
RoActemra a častěji než u pacientů s placebem v souhrnné populaci hodnotitelné z hlediska
bezpečnosti v klinických studiích ML42528, WA42380 a WA42511.

Tabulka 2: Přehled nežádoucích účinků1 zjištěných v souhrnné populaci hodnotitelné z hlediska
bezpečnosti v klinických studiích s přípravkem RoActemra u pacientů s onemocněním COVID-192

Třída orgánových
systémů MedDRA
Velmi časté Časté
Infekce a infestace Infekce močových cest
Poruchy metabolismu a
výživy
Hypokalemie
Psychiatrické poruchy Úzkost, nespavost
Cévní poruchy Hypertenze
Gastrointestinální
poruchy
Zácpa, průjem, nauzea
Poruchy jater a
žlučových cest
Zvýšené jaterní aminotransferázy
Pacienti jsou započteni do jednotlivých kategorií pouze jednou bez ohledu na počet příhod
Zahrnuje potvrzené účinky hlášené ve studiích WA42511, WA42380 a ML42528

Popis vybraných nežádoucích účinků

Infekce
V souhrnné populaci hodnotitelné z hlediska bezpečnosti ve studiích ML42528, WAa WA42511 byly frekvence infekčních/závažných infekčních příhod u pacientů s onemocněním
COVID-19 užívajících tocilizumab n = 483
Bezpečnostní profil zjištěný ve skupině s výchozí sytémovou léčbou kortikosteroidy odpovídal
bezpečnostnímu profilu tocilizumabu v celkové populaci uvedené v tabulce 2. V této podskupině se
infekce a závažné infekce vyskytly u 27,8 % a 18,1 % pacientů léčených intravenózním
tocilizumabem, resp. u 30,5 % a 22,9 % pacientů užívajících placebo.

Laboratorní abnormality
V uvedených randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích byl výskyt
laboratorních abnormalit u pacientů s onemocněním COVID-19, kteří dostali jednu nebo dvě
intravenózní dávky přípravku RoActemra, až na několik málo výjimek obecně podobný jako
u pacientů, kteří dostali placebo. Snížení počtu trombocytů a neutrofilů a zvýšení ALT a AST bylo
častější u pacientů, kteří dostali intravenózní přípravek RoActemra, ve srovnání s placebem body 4.2 a 4.4
Pacienti se sJIA a pJIA

Bezpečnostní profil tocilizumabu v pediatrické populaci v indikaci pJIA a sJIA je shrnut v částech
věnovaným pJIA a sJIA uvedených níže. Obecně nežádoucí účinky u pacientů s pJIA a sJIA byly
podobné těm, které byly pozorovány u pacientů s RA, viz bod 4.8.

Nežádoucí účinky u pacientů s pJIA a sJIA léčených tocilizumabem jsou uvedeny v tabulce 3 a jsou
řazeny podle tříd orgánových systémů databáze MedDRA. Odpovídající kategorie frekvence pro
každý nežádoucí účinek je založena na následující terminologii: velmi časté < 1/10
Tabulka 2: Přehled nežádoucích účinků objevujících se u pacientů se sJIA nebo pJIA v klinické studii
dostávajících tocilizumab v monoterapii nebo v kombinaci s MTX
Třídy orgánových
systémů dle
MedDRA
Preferovaný termín
Frekvence
Infekce a infestace Velmi časté Časté Méně časté
Infekce horních cest
dýchacích
pJIA, sJIA
Nazofaryngitida pJIA, sJIA
Poruchy nervového systému
Bolest hlavy pJIA sJIA
Gastrointestinální poruchy
Nauzea pJIA
Průjem pJIA, sJIA
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Reakce spojené s
infuzí
pJIA1, sJIA2
Vyšetření
Zvýšení jaterních
aminotransferáz
pJIA
Snížení počtu
neutrofilů
sJIA pJIA
Snížení počtu
trombocytů
sJIA pJIA
Zvýšení cholesterolu sJIA pJIA
1. Reakce spojené s infuzí u pacientů s pJIA zahrnovaly, bolest hlavy, nauzeu a hypotenzi, ale neomezovaly se pouze na tyto
příhody.
2. Reakce spojené s infuzí u pacientů se sJIA zahrnovaly, vyrážku, kopřivku, průjem, epigastrický diskomfort, artralgii a
bolest hlavy, ale neomezovaly se pouze na tyto příhody.

Pacienti s pJIA
Bezpečnostní profil intravenózně podávaného přípravku RoActemra u pacientů s pJIA byl hodnocen u
188 pacientů ve věku od 2 do 17 let. Celková expozice byla 184,4 pacientoroků. Frekvence
nežádoucích účinků u pacientů s pJIA je uvedena v tabulce 3. Nežádoucí účinky pozorované u
pacientů s pJIA byly podobné nežádoucím účinkům pozorovaným u pacientů s RA a sJIA, viz bod 4.8.
Ve srovnání s dospělou populací s RA byly příhody nazofaryngitidy, bolesti hlavy, nauzey a snížení
počtu neutrofilů hlášeny častěji u populace s pJIA. Případy zvýšené hladiny cholesterolu byly méně
často hlášeny u populace s pJIA než u dospělé populace s RA.

Infekce
Výskyt infekcí u všech populací léčených tocilizumabem byl 163,7 na 100 pacientoroků. Nejčastější
pozorované příhody byly nazofaryngitida a infekce horních cest dýchacích. Výskyt závažných infekcí
byl číselně vyšší u pacientů s tělesnou hmotností < 30 kg léčených tocilizumabem v dávce 10 mg/kg
tocilizumabem v dávce 8 mg/kg léčby byla rovněž číselně vyšší u pacientů s tělesnou hmotností < 30 kg léčených tocilizumabem
v dávce 10 mg/kg tocilizumabem v dávce 8 mg/kg
Reakce související s infuzí
U pacientů s pJIA jsou reakce související s infuzí definovány jako všechny příhody, které se objevily
během podávání infuze nebo v průběhu 24 hodin po jejím podání. Ze všech populací léčených
tocilizumabem mělo 11 pacientů byly bolest hlavy, nauzea a hypotenze a během 24 hodin po podání infuze pak závratě a hypotenze.
Obecně byly nežádoucí účinky pozorované během infuze i v průběhu 24 hodin po podání infuze
podobné těm, které byly pozorovány u pacientů s RA a sJIA, viz bod 4.8.

Nebyly hlášeny žádné klinicky významné hypersenzitivní reakce spojené s podáním tocilizumabu,
které by vyžadovaly ukončení léčby.

Imunogenita
U jednoho pacienta ve skupině s tělesnou hmotností < 30 kg na dávce 10 mg/kg se vyvinuly pozitivní
protilátky proti tocilizumabu bez rozvoje hypersenzitivní reakce a pacient následně odstoupil ze
studie.

Neutrofily
Během rutinního laboratorního sledování u všech populací léčených tocilizumabem se snížení počtu
neutrofilů pod 1 x 109/l objevilo u 3,7 % pacientů.

Trombocyty
Během rutinního laboratorního sledování u všech populací léčených tocilizumabem bylo u 1 %
pacientů zaznamenáno snížení počtu trombocytů na ≤ 50 x 103/μl bez souvisejících krvácivých příhod.

Elevace jaterních aminotransferáz
Během rutinního laboratorního sledování u všech populací léčených tocilizumabem se elevace ALT
nebo AST ≥ 3 x ULN objevily u 3,7 % resp. < 1 % pacientů.

Lipidové parametry
Během rutinního laboratorního sledování intravenózně podávaného přípravku RoActemra ve studii
WA19977 došlo kdykoliv během studijní léčby k elevaci LDL cholesterolu na ≥ 130 mg/dl u 3,4 %
pacientů a celkového cholesterolu na ≥ 200 mg/dl u 10,4 % pacientů.

Pacienti se sJIA
Bezpečnostní profil intravenózně podávaného přípravku RoActemra u pacientů se sJIA byl hodnocen
u 112 pacientů ve věku od 2 do 17 let. Ve 12týdenní dvojitě zaslepené kontrolované fázi bylo pacientů léčených tocilizumabem léčeni v otevřené rozšířené fázi studie.

Nežádoucí účinky u pacientů se sJIA byly obecně podobné těm, které byly pozorovány u pacientů
s RA, viz bod 4.8. Frekvence nežádoucích účinků u pacientů se sJIA je uvedena v tabulce 3. Ve
srovnání s dospělou populací s RA došlo u pacientů se sJIA k vyšší frekvenci výskytu nazofaryngitidy,
snížení počtu neutrofilů, zvýšení jaterních aminotransferáz a průjmu. Případy zvýšené hladiny
cholesterolu byly méně často hlášeny u populace se sJIA než u dospělé populace s RA.

Infekce
Ve 12týdenní kontrolované fázi byl výskyt všech infekcí ve skupině léčené intravenózně podávaným
přípravkem RoActemra 344,7 na 100 pacientoroků a ve skupině léčené placebem 287,0 na pacientoroků. V otevřené rozšířené fázi
Ve 12týdenní kontrolované fázi byl výskyt závažných infekcí ve skupině léčené intravenózně
podávaným přípravkem RoActemra 11,5 na 100 pacientoroků. Během jednoho roku otevřené
rozšířené fáze studie zůstával celkový výskyt závažných infekcí stabilní, a to 11,3 na pacientoroků. Hlášené závažné infekce byly podobné těm, které byly pozorovány u pacientů s RA,
navíc byla hlášena varicella a otitis media.

Reakce související s infuzí
Reakce související s infuzí jsou definované jako všechny nežádoucí účinky, které se objeví v průběhu
infuze nebo 24 hodin po jejím podání. Ve 12týdenní kontrolované fázi se nežádoucí účinky v průběhu
infuze objevily u 4 % pacientů ve skupině léčené tocilizumabem. Jeden nežádoucí účinek byl považován za závažný a život ohrožující a u tohoto pacienta byla ukončena studijní léčba.

Ve 12týdenní kontrolované fázi se nežádoucí účinky během 24 hodin od ukončení infuze objevily u
16 % pacientů ve skupině léčené tocilizumabem a u 5,4 % pacientů ve skupině léčené placebem. Ve
skupině léčené tocilizumabem tyto nežádoucí účinky zahrnovaly vyrážku, kopřivku, průjem, epigastrický diskomfort, artralgie a bolest hlavy. Jeden z těchto
nežádoucích účinků
Klinicky významné reakce přecitlivělosti související s léčbou tocilizumabem, které vyžadovaly
přerušení léčby, byly hlášeny u 1 ze 112 pacientů kontrolované i otevřené fáze klinické studie.

Imunogenita
Všech 112 pacientů bylo na počátku léčby testováno na protilátky proti tocilizumabu. U dvou pacientů
došlo k rozvoji pozitivity protilátek proti tocilizumabu a u jednoho z nich došlo k reakci přecitlivělosti,
která vedla k ukončení jeho účasti ve studii. Incidence formace protilátek proti tocilizumabu může být
podceněna z důvodu interference tocilizumabu s testem a vyšší koncentrací léku pozorované u dětí ve
srovnání s dospělými.

Neutrofily
Během rutinního laboratorního monitorování ve 12týdenní kontrolované fázi došlo k poklesu počtu
neutrofilů pod 1 x 109/l u 7 % pacientů ve skupině léčené tocilizumabem. Ve skupině léčené placebem
nedošlo k žádnému poklesu.

V otevřené rozšířené fázi studie se pokles počtu neutrofilů pod 1 x 109/l objevil u 15 % pacientů ve
skupině léčené tocilizumabem.

Trombocyty
Během rutinního laboratorního monitorování ve 12týdenní kontrolované fázi došlo k poklesu počtu
trombocytů na ≤ 100 x 103/μl u 3 % pacientů ve skupině léčené placebem a 1 % ve skupině
léčené tocilizumabem.

V otevřené rozšířené fázi studie se pokles počtu trombocytů pod 100 x 103/μl objevil u 3 % pacientů
ve skupině léčené tocilizumabem a nebyl spojen s krvácivými příhodami.

Elevace jaterních aminotransferáz
Během rutinního laboratorního monitorování ve 12týdenní kontrolované fázi došlo ve skupině léčené
tocilizumabem k elevaci ALT ≥ 3 x ULN u 5 % pacientů a k elevaci AST ≥ 3 x ULN u 3 % pacientů.
Ve skupině léčené placebem pak u 0 % pacientů.

V otevřené rozšířené fázi studie se elevace ALT ≥ 3 x ULN objevily u 12 % a AST ≥ 3 x ULN u 4 %
pacientů ve skupině léčené tocilizumabem.

Imunoglobulin G
Hladiny IgG se během léčby snižují. Pokles na dolní hranici normálního rozpětí se objevil u
15 pacientů v určitém bodě studie.

Lipidové parametry
Během rutinního laboratorního monitorování ve 12týdenní kontrolované fázi kdykoliv během studijní léčby k elevaci LDL cholesterolu na ≥ 130 mg/dl u 13,4 % pacientů a
celkového cholesterolu na ≥ 200 mg/dl u 33,3 % pacientů.

V otevřené rozšířené fázi cholesterolu na ≥ 130 mg/dl u 13,2 % pacientů a celkového cholesterolu na ≥ 200 mg/dl u 27,7 %
pacientů.

Pacienti s CRS
Bezpečnost tocilizumabu u pacientů s CRS byla hodnocena v retrospektivní analýze dat z klinických
hodnocení, ve kterých byl 51 pacientům podáván intravenózně tocilizumab 8 mg/kg pacientů do 30 kgživot ohrožujícího CRS vyvolaného léčbou CAR T lymfocyty.
Byl podán medián 1 dávky tocilizumabu
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.