Roticox Interakce
 
Farmakodynamické interakce 
Perorální antikoagulancia: U hodnocených osob stabilizovaných trvalým podáváním warfarinu bylo 
podávání etorikoxibu v dávce 120 mg denně spojeno s přibližně 13% zvýšením protrombinového času 
INR  (mezinárodní  normalizovaný  poměr,  International  Normalised  Ratio).  Proto  je  třeba  pečlivě 
sledovat  pacienty,  kteří  užívají  perorální  antikoagulancia  z  hlediska  protrombinového  času  INR, 
zejména  během  prvních  několika dnů  po  zahájení  léčby  etorikoxibem  nebo  při  změně dávky 
etorikoxibu (viz bod 4.4). 
 
Diuretika, ACE inhibitory a antagonisté angiotenzinu II: Nesteroidní antirevmatika mohou snižovat 
účinek diuretik a jiných antihypertenziv. U některých pacientů se zhoršenou funkcí ledvin (např. u 
dehydratovaných pacientů nebo starších pacientů se zhoršenou funkcí ledvin) může současné podávání 
ACE inhibitoru nebo antagonisty angiotenzinu II a přípravků, které blokují cyklooxygenázu, vést k 
dalšímu  zhoršení  funkce   ledvin,  včetně  případného  akutního  selhání  ledvin,  které  je obvykle 
reverzibilní. Toto vzájemné ovlivňování je třeba zvážit u pacientů, kteří užívají etorikoxib zároveň 
s ACE inhibitory nebo antagonisty angiotenzinu II. Proto je třeba podávat tuto kombinaci s opatrností, 
zvláště u starších pacientů. Pacienti musí být adekvátně hydratováni a po zahájení souběžné terapie je 
třeba zvážit monitorování a následné pravidelné kontroly funkce ledvin. 
 
Kyselina acetylsalicylová: Ve studii se zdravými subjekty neměla dávka 120 mg etorikoxibu jednou 
denně  žádný  vliv  na  protidestičkovou  aktivitu  kyseliny  acetylsalicylové  (81  mg  jednou  denně). 
Etorikoxib lze užívat současně s kyselinou acetylsalicylovou v dávkách užívaných v kardiovaskulární 
profylaxi   (nízká dávka  kyseliny  acetylsalicylové).  Současné  podávání  nízkých  dávek kyseliny 
acetylsalicylové s etorikoxibem však ve srovnání s užíváním samotného etorikoxibu může vést ke 
zvýšení výskytu gastrointestinálních vředů nebo jiných komplikací. Současné podávání etorikoxibu s 
dávkami kyseliny acetylsalicylové vyššími než dávky užívané v kardiovaskulární profylaxi  nebo  s 
jinými nesteroidními antirevmatiky se nedoporučuje (viz body 5.1 a 4.4.). 
 
Cyklosporin  a  takrolimus: I když tato interakce nebyla v případě podávání etorikoxibu studována, 
 
 
může  současné  podávání  cyklosporinu  nebo  takrolimu  s  jakýmkoli  nesteroidním  antirevmatikem 
zvyšovat  nefrotoxický  účinek  cyklosporinu  nebo  takrolimu.  Při  užívání  etorikoxibu  současně 
s kterýmkoli z těchto léčiv je třeba sledovat funkci ledvin. 
 
Farmakokinetické interakce 
Vliv etorikoxibu na farmakokinetiku jiných léků 
Lithium: Nesteroidní  antirevmatika  snižují  renální  exkreci  lithia,  a  proto  zvyšují  jeho  hladinu 
v plazmě. Je-li to potřebné, sledujte pečlivě hladinu lithia v krvi a upravte dávkování lithia, užívá-li se 
v kombinaci s nesteroidním antirevmatikem a je-li léčba nesteroidním antirevmatikem vysazena. 
 
Methotrexát: Účinky podávání 60, 90 nebo 120 mg etorikoxibu jednou denně po dobu sedmi dnů 
u pacientů užívajících jednou týdně methotrexát v dávce 7,5 až 20 mg k léčbě revmatoidní artritidy se 
zabývaly dvě studie. Etorikoxib v dávce 60 a 90 mg neměl žádný vliv na koncentraci methotrexátu 
v plazmě nebo renální clearance. V jedné studii neměla dávka 120 mg etorikoxibu žádný vliv,  ve 
druhé studii však etorikoxib v dávce 120 mg zvyšoval koncentrace methotrexátu v plazmě o 28 %  a 
snižoval renální clearance methotrexátu o 13 %. Při současném podávání etorikoxibu a methotrexátu 
se proto doporučuje přiměřené sledování toxicity spojené s methotrexátem. 
 
Perorální  antikoncepční  přípravky: Etorikoxib podávaný v  dávce  60  mg  současně s  perorálním 
kontraceptivem obsahujícím 35 mikrogramů ethinylestradiolu a 0,5 až 1 mg  norethisteronu  po dobu 
21 dní  zvětšil  AUC0-24  h ethinylestradiolu  v  ustáleném  stavu  o  37  %.  Etorikoxib  v  dávce  120  mg 
podávaný se stejným perorálním kontraceptivem současně nebo samostatně po 12 hodinách zvýšil 
hodnoty  AUC0-24  h ethinylestradiolu v  ustáleném  stavu o  50  až  60  %.  Toto  zvýšení  koncentrací 
ethinylestradiolu  je  třeba  zvážit  při  výběru  perorálního  antikoncepčního  přípravku,  který  bude 
pacientka užívat zároveň s etorikoxibem. Zvýšení expozice ethinylestradiolu může zvyšovat výskyt 
nežádoucích  účinků  spojených  s  perorálními kontraceptivy (např.  žilní  tromboembolické  příhody 
u ohrožených žen). 
 
Hormonální substituční terapie: Podávání etorikoxibu v dávce 120 mg spolu s hormonální substituční 
terapií zahrnující konjugované estrogeny (0,625 mg přípravku PREMARINTM) po dobu 28 dnů vedlo 
ke  zvýšení  středních  hodnot  AUC0-24  h nekonjugovaného  estronu  (41  %),  ekvilinu  (76  %)  a  17-β-
estradiolu  (22  %) v  rovnovážném  stavu.  Účinek  doporučených  dlouhodobých  dávek  etorikoxibu 
(30, 60  a  90 mg)  nebyl studován. Účinky etorikoxibu v dávce 120 mg na expozici (AUC0-24  h) těmto 
estrogenním  složkám  přípravku  PREMARIN  byly  menší  než  polovina  účinků  pozorovaných 
v případech, kdy byl PREMARIN podáván samostatně a dávka byla zvýšena z 0,625 na 1,25 mg. 
Klinický význam uvedeného nárůstu není znám a vyšší dávky přípravku PREMARIN v kombinaci 
s etorikoxibem nebyly studovány. Uvedená zvýšení koncentrace estrogenu je nutno vzít v úvahu při 
výběru  postmenopauzální  hormonální  terapie  pro  současné  užívání  spolu  s  etorikoxibem,  protože 
zvýšení expozice vůči estrogenu by mohlo zvýšit riziko nežádoucích účinků spojených s hormonální 
substituční terapií. 
 
Prednizon/prednizolon: Ve    studiích  zaměřených  na  interakce  léků  neměl  etorikoxib  na 
farmakokinetiku prednizonu/prednizolonu klinicky významné účinky. 
 
Digoxin: Dávka 120 mg etorikoxibu jednou denně po dobu 10 dnů podávaná zdravým dobrovolníkům 
neměnila v rovnovážném stavu AUC0-24  h v plazmě nebo renální eliminaci digoxinu. Bylo zjištěno 
zvýšení  hodnoty  Cmax digoxinu  (přibližně  o  33  %). Toto  zvýšení není  obvykle  u  většiny  pacientů 
významné.  Pacienty  s  vysokým  rizikem  toxicity  digoxinu  je  však  třeba  při  současném  podávání 
etorikoxibu a digoxinu z tohoto hlediska sledovat. 
 
Vliv etorikoxibu na léky metabolizované sulfotransferázami
Etorikoxib je inhibitor aktivity lidské sulfotransferázy, zejména SULT1E1, přičemž bylo prokázáno, 
že  zvyšuje  koncentrace  ethinylestradiolu  v  séru.  I  když  jsou  znalosti  o  účincích  vícenásobných 
sulfotransferáz v současné době omezené a klinické důsledky pro mnoho léků se dosud zkoumají, 
 
 
může být vhodné být při podávání etorikoxibu současně s jinými léky metabolizovanými primárně 
lidskými sulfotransferázami (např. perorálně podávaný salbutamol a minoxidil) opatrný. 
 
Vliv etorikoxibu na léky metabolizované izoenzymy CYP
Na základě výsledků studií in  vitro se nepředpokládá, že by etorikoxib inhiboval cytochromy P(CYP) 1A2, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 nebo 3A4. V jedné studii se zdravými subjekty nezměnilo podávání 
120  mg  etorikoxibu  hepatickou  aktivitu  CYP3A4  při  hodnocení  pomocí  erythromycinového 
dechového testu. 
 
Vliv jiných léků na farmakokinetiku etorikoxibu
Hlavní cesta metabolizace etorikoxibu závisí na enzymech CYP. Zdá se, že in  vivo k metabolizaci 
etorikoxibu přispívá CYP3A4. Studie in  vitro naznačují, že enzymy CYP2D6, CYP2C9, CYP1Aa CYP2C19 mohou také katalyzovat hlavní metabolické cesty, jejich kvantitativní role však nebyly in 
vivo studovány. 
 
Ketokonazol: Ketokonazol,  což  je  silný  inhibitor  CYP3A4,  podávaný  zdravým  dobrovolníkům 
v dávce 400 mg jednou denně po dobu 11 dnů, neměl na farmakokinetiku jednou denně podávaného 
etorikoxibu v dávce 60 mg žádný klinicky významný vliv (43% zvýšení AUC). 
 
Vorikonazol a   mikonazol: Současné  podávání  buď  perorálního  vorikonazolu  nebo  topického 
mikonazolu ve formě perorálního gelu, což jsou silné inhibitory CYP3A4, s etorikoxibem způsobovalo 
lehký  vzestup  expozice  etorikoxibu,  nicméně  na  základě  publikovaných  údajů  se  nepovažuje  za 
klinicky významný. 
 
Rifampicin: Současné podávání etorikoxibu s rifampicinem, silným induktorem enzymů CYP, vedlo 
k 65% snížení koncentrací etorikoxibu v plazmě. Tato interakce může vést k obnovenému výskytu 
symptomů  při  současném  podávání  etorikoxibu  s  rifampicinem.  I když  by  tato  informace  mohla 
naznačovat  potřebu  vyšší  dávky,  nebyly  dávky  etorikoxibu  vyšší  než  dávky  uváděné  pro  každou 
indikaci v kombinaci s rifampicinem dosud studovány, a proto se nedoporučují (viz bod 4.2). 
 
Antacida: Antacida farmakokinetiku etorikoxibu v klinicky významné míře neovlivňují.