Serkep Interakce

8

 adrenergní blokátory mohou oslabit nebo rušit účinek salmeterolu. U pacientů s astmatem by se proto
neměly podávat neselektivní ani selektivní  blokátory, nejsou-li pro jejich použití závažné důvody.
Důsledkem léčby 2 agonisty může být potenciálně závažná hypokalemie. Zvláštní opatrnost je zapotřebí
u akutní závažné formy astmatu, jelikož účinek může být zesílen současnou léčbou deriváty xantinů,
kortikosteroidy a diuretiky.

Souběžná aplikace jiných  adrenergních léčiv může mít aditivní efekt.

Flutikason-propionát

Za normálních okolností je po inhalačním podání dosaženo nízkých plazmatických koncentrací
flutikason-propionátu, vzhledem k velmi silnému metabolismu látky během prvního přechodu játry (first
pass metabolism) a vysoké systémové clearance zprostředkované cytochromem P450 3A4 ve střevě
a játrech. Z toho důvodu jsou klinicky významné interakce s jinými léčivy zprostředkované flutikason-
propionátem nepravděpodobné.

Ve studiích interakcí u zdravých jedinců používajících intranasální flutikason-propionát s ritonavirem
(velmi silný inhibitor cytochromu P450 3A4) v dávce 100 mg dvakrát denně došlo ke zvýšení plazmatické
koncentrace flutikason-propionátu více než stonásobně, což vedlo ke značné redukci sérové koncentrace
kortizolu. Informace o této interakci pro inhalovaný flutikason-propionát chybí, ale očekává se značné
zvýšení plazmatických hladin flutikason-propionátu. Byly hlášeny případy vývoje Cushingova syndromu
a adrenální suprese. Současnému podávání je třeba se vyhnout, pokud možný přínos pro pacienta
nepřeváží riziko vzniku systémových nežádoucích účinků léčby glukokortikoidy.

V malé studii na zdravých dobrovolnících došlo při podání o něco slabšího inhibitoru cytochromu CYP3A
ketokonazolu ke zvýšení expozice flutikason-propionátu po jednorázové inhalaci o 150 %. Toto vedlo k
většímu snížení plazmatické hladiny kortizolu ve srovnání s podáním samotného flutikason-propionátu.
U souběžné léčby jinými silnými inhibitory cytochromu CYP3A, jako např. intrakonazolem a přípravky
obsahujícími kobicistat, a středně silnými inhibitory cytochromu CYP3A, jako např. erythromycinem, se
rovněž očekává zvýšení systémové expozice flutikason-propionátu a rizika systémových nežádoucích
účinků. Je nutné vyvarovat se používání této kombinace, pokud přínos nepřeváží zvýšené riziko vzniku
systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů. V takovém případě je třeba pacienty sledovat z
hlediska systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů.

Salmeterol

Silné inhibitory CYP3A
Současné podávání ketokonazolu (400 mg perorálně 1x denně) a salmeterolu (50 mikrogramů inhalačně
2x denně) u 15 zdravých jedinců po dobu 7 dnů vedlo k významnému zvýšení plasmatické expozice
salmeterolu (1,4-násobku Cmax a 15-násobku AUC). To může vést ke zvýšení incidence dalších
systémových účinků léčby salmeterolem (např. prodloužení QTc intervalu a palpitacím) v porovnání se
samotnou léčbou salmeterolem nebo ketokonazolem (viz bod 4.4).

Nebyly pozorovány žádné klinicky významné účinky na krevní tlak, srdeční frekvenci, hladinu krevní
glukózy a draslíku v krvi. Současné podávání s ketokonazolem nevedlo ke zvýšení eliminačního poločasu
salmeterolu ani zvýšení kumulace salmeterolu při opakovaném podávání.

Je třeba se vyvarovat současnému podávání s ketokonazolem, pokud možný přínos nepřeváží možné
zvýšení rizika jeho systémových nežádoucích účinků léčby salmeterolem. Je pravděpodobné, že riziko
interakcí s dalšími silnými inhibitory CYP3A4 (např. itrakonazolem, telithromycinem, ritonavirem) bude
podobné.

9
Středně silné inhibitory CYP3A
Současné podávání erythromycinu (500 mg perorálně 3x denně) a salmeterolu (50 mikrogramů inhalačně
2x denně) u 15 zdravých jedinců po dobu 6 dnů vedlo k malému, statisticky nevýznamnému zvýšení
expozice salmeterolu (1,4-násobku Cmax a 1,2-násobku AUC). Současné podávání s erythromycinem
nebylo spojeno s žádnými závažnými nežádoucími účinky.