Sildenafil medreg Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: Urologika, léky používané při poruchách erekce. ATC kód G04B E03. 
 
Mechanismus účinku
Sildenafil představuje formu perorální léčby erektilní dysfunkce. V přirozených podmínkách, tj. při 
sexuální stimulaci, obnovuje porušenou erektilní funkci zvýšením přítoku krve do penisu. 
 
Fyziologickým  mechanismem  při  erekci  penisu  je  uvolňování  oxidu  dusnatého  (NO)  v  corpus 
cavernosum během sexuální stimulace. Oxid dusnatý aktivuje enzym guanylátcyklázu, výsledkem jsou 
zvýšené  hladiny  cyklického  guanosinmonofosfátu  (cGMP),  vedoucí k  uvolnění  hladkého  svalstva 
v corpus cavernosum, což umožní přítok krve. 
 
Sildenafil je účinný a selektivní inhibitor cGMP specifické fosfodiesterázy typu  5  (PDE5)  v corpus 
cavernosum, kde je PDE5 zodpovědná za degradaci cGMP. Sildenafil má periferní místo účinku na erekci. 
Sildenafil nemá žádný přímý relaxační účinek na izolované lidské corpus cavernosum, avšak významně 
zesiluje relaxační účinek NO na tuto tkáň. Při aktivaci dráhy NO/cGMP, k níž při sexuální stimulaci 
dochází, má inhibice PDE5 sildenafilem za následek zvýšení hladin cGMP v corpus cavernosum. Proto 
je k zajištění zamýšleného příznivého farmakologického účinku sildenafilu nutná sexuální stimulace. 
 
Farmakodynamické účinky
Studie in  vitro prokázaly, že sildenafil je selektivní k PDE5, která se účastní procesu erekce. Jeho 
účinek je mnohem silnější na PDE5 než na jiné známé izoformy fosfodiesterázy. Má také 10x vyšší 
selektivitu k PDE5 než k PDE6, která se účastní na kaskádě převodu světla v sítnici. Při maximálních 
doporučených dávkách má 80x vyšší selektivitu k PDE5 než k PDE1 a více než 700x vyšší selektivitu 
k PDE5 než PDE2, 3, 4, 7, 8, 9, 10 a 11. Sildenafil má především (více než 4000x) vyšší selektivitu 
k PDE5 oproti PDE3, což je cAMP-specifická izoforma fosfodiesterázy účastnící se kontroly srdeční 
kontraktility. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost
Pro zhodnocení doby nutné k dosažení erekce při adekvátní sexuální stimulaci byly provedeny dvě 
klinické  studie.  Ve  studii  s  penilní  plethysmografií  (RigiScan)  u  pacientů  na  lačno  byla  po  užití 
sildenafilu střední doba pro dosažení erekce o 60% rigiditě (dostatečné pro pohlavní styk) 25 min. 
(rozmezí 12-37 min.). V další RigiScan studii byl sildenafil schopen umožnit erekci v odpověď na 
sexuální stimulaci ještě 4-5 hodin po užití dávky. 
 
Sildenafil působí mírné a přechodné snížení krevního tlaku, které ve většině případů nemá žádný 
klinický efekt. Po dávce 100 mg per os sildenafilu bylo průměrné maximální snížení krevního tlaku 
vleže 8,4 mmHg. Odpovídající změna diastolického krevního tlaku vleže byla 5,5 mmHg. Toto snížení 
krevního tlaku je ve shodě s vazodilatačním účinkem sildenafilu, pravděpodobně následkem zvýšených 
hladin cGMP v cévní hladké svalovině. Jednotlivé dávky sildenafilu až do 100 mg per os neměly žádný 
klinicky významný účinek na EKG u zdravých dobrovolníků. 
 
Ve  studii  sledující  hemodynamické účinky  jednorázové  perorální  dávky  sildenafilu  100  mg  u  pacientů s těžkou formou ischemické choroby srdeční (ICHS) (stenóza větší než 70 % minimálně na 
jedné koronární tepně) došlo k průměrnému poklesu systolického krevního tlaku v klidu o 7 %  a 
diastolického krevního tlaku o 6 % oproti výchozím hodnotám. Průměrný plicní systolický tlak poklesl 
o  9 %. Sildenafil neměl žádný účinek na minutový objem a nezhoršoval průtok krve stenotickými 
koronárními tepnami. 
 
Dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie hodnotila odpověď na tělesnou zátěž u 144 pacientů 
s erektilní dysfunkcí a chronickou stabilní anginou pectoris, kteří pravidelně užívali antianginózní léčbu 
(kromě nitrátů). Výsledky při srovnání sildenafilu a placeba neprokázaly žádné klinicky významné 
rozdíly v době do vzniku stenokardií znemožňujících další zátěž. 
 
U některých jedinců byly 1 hodinu po podání dávky 100 mg pomocí Farnsworthova-Munsellova testu 
se 100 odstíny barev zjištěny mírné a přechodné změny v rozlišování barev (modrá/zelená), přičemž 
hodiny po podání již nebyly žádné účinky pozorovatelné. Předpokládaný mechanismus této změny 
v rozlišování barev souvisí  s inhibicí  PDE6, která  se  podílí na kaskádě  převodu  světla  na  sítnici. 
Sildenafil nemá žádný vliv na ostrost zraku ani na citlivost na kontrast. V malé placebem kontrolované 
studii u pacientů s prokázanou věkem podmíněnou makulární degenerací (n=9) nebyly po sildenafilu 
(jednorázová dávka, 100 mg) prokázány žádné signifikantní změny při provedených očních vyšetřeních 
(zraková ostrost, Amslerova mřížka, test rozlišení barev simulující světla na semaforu, Humphreyův 
perimetr a fotostres). 
 
U zdravých dobrovolníků neměla dávka 100 mg per os žádný účinek na motilitu nebo morfologii 
spermatu (viz bod 4.6). 
 
Další informace o klinických studiích
V klinických studiích byl sildenafil podán více než 8 000 nemocným ve věku 19-87 let. Byly zastoupeny 
následující skupiny nemocných: starší nemocní (19,9 %), nemocní s hypertenzí (30,9 %),  diabetici 
(20,3 %),  s ischemickou  chorobou  srdeční  (5,8 %),  s  hyperlipidemií  (19,8 %),  poraněním  míchy 
(0,6 %), depresí (5,2 %), nemocní po transuretrální resekci prostaty (3,7 %), radikální prostatektomií 
(3,3 %).  Následující  skupiny  byly  buď  vyloučeny  z  klinických  studií  nebo  nebyly  dostatečně 
zastoupeny: nemocní po operaci v malé pánvi, po radioterapii, nemocní se závažnou poruchou funkce 
ledvin nebo jater a nemocní s některými kardivaskulárními potížemi (viz bod 4.3). 
 
Ve studiích s fixní dávkou uvádělo zlepšení erekce díky léčbě 62 % pacientů s dávkou 25 mg, 74 % s 
dávkou 50 mg a 82 % s dávkou 100 mg, a to ve srovnání s 25 % při použití placeba. V kontrolovaných 
klinických studiích byl počet nemocných užívajících sildenafil, kteří odstoupili ze studie, nízký a 
srovnatelný  s placebem. Ve  všech  studiích  byl  podíl  nemocných  uvádějících  zlepšení  při  léčbě 
sildenafilem následující: erektilní dysfunkce (ED) psychogenního původu (84 %), smíšené ED (77 %), 
organické ED (68 %), starší nemocní (67 %), diabetici (59 %), ICHS (69 %), hypertenze (68 %), TURP 
(61 %), radikální prostatektomie (43 %), poranění míchy (83 %),  deprese  (75 %).  V dlouhodobých 
studiích přetrvávala bezpečnost a účinnost sildenafilu. 
 
Pediatrická populace 
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií se 
sildenafilem u všech podskupin pediatrické populace v léčbě erektilní dysfunkce (informace o použití u 
dětí viz bod 4.2).