Sildenafil mylan Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: urologika, léky používané při poruchách erekce 
ATC kód G04BE 
Mechanismus účinku
Sildenafil představuje formu perorální léčby erektilní dysfunkce. V přirozených podmínkách, tj. při 
sexuální stimulaci, obnovuje porušenou erektilní funkci zvýšením přítoku krve do penisu. 
 
Fyziologickým  mechanismem  při  erekci  penisu  je  uvolňování  oxidu dusnatého  (NO)  v  corpus 
cavernosum během sexuální stimulace. Oxid dusnatý aktivuje enzym guanylátcyklázu, výsledkem jsou 
zvýšené hladiny cyklického guanosinmonofosfátu (cGMP), vedoucí k uvolnění hladkého svalstva v 
corpus cavernosum, což umožní přítok krve. 
 
Sildenafil je účinný a selektivní inhibitor cGMP specifické fosfodiesterázy typu 5 (PDE5) v corpus 
cavernosum, kde je PDE5 zodpovědná za degradaci cGMP. Sildenafil má periferní místo účinku na 
erekci. Sildenafil nemá žádný přímý relaxační účinek na izolované lidské corpus cavernosum, avšak 
významně zesiluje relaxační účinek NO na tuto tkáň. Při aktivaci dráhy NO/cGMP, k níž při sexuální 
stimulaci  dochází,  má  inhibice  PDE5  sildenafilem  za  následek  zvýšení  hladin  cGMP  v  corpus 
cavernosum. Proto je k zajištění zamýšleného příznivého farmakologického účinku sildenafilu nutná 
sexuální stimulace. 
 
Farmakodynamické účinky
Studie in vitro prokázaly, že sildenafil je selektivní k PDE5, která se účastní procesu erekce. Jeho účinek 
je mnohem silnější na PDE5 než na jiné známé izoformy fosfodiesterázy. Má také 10x vyšší selektivitu 
k PDE5 než k PDE6, která se účastní na kaskádě převodu světla v sítnici. Při maximálních doporučených 
dávkách má 80x vyšší selektivitu k PDE5 než k PDE1 a více než 700x vyšší selektivitu k PDE5 než 
PDE2, 3, 4, 7, 8, 9, 10 a 11. Sildenafil má především vyšší (více než 4000x) selektivitu k PDE5 oproti 
PDE3, což je cAMP-specifická izoforma fosfodiesterázy účastnící se kontroly srdeční kontraktility. 
 
  
Klinická účinnost a bezpečnost
Pro zhodnocení doby nutné k dosažení erekce při adekvátní sexuální stimulaci byly provedeny dvě 
klinické studie. Ve studii s penilní pletysmografií (RigiScan) u pacientů na lačno byla po užití sildenafilu 
střední doba pro dosažení erekce o 60 % rigiditě (dostatečné pro pohlavní styk) 25 min. (rozmezí 12-min.). V další RigiScan studii byl sildenafil schopen umožnit erekci jako odpověď na sexuální stimulaci 
ještě 4-5 hodin po užití dávky. 
 
Sildenafil působí mírné a přechodné snížení krevního tlaku, které ve většině případů nemá žádný 
klinický efekt. Po dávce 100 mg per os sildenafilu bylo průměrné maximální snížení krevního tlaku 
vleže 8,4 mmHg. Odpovídající změna diastolického krevního tlaku vleže byla 5,5 mmHg. Toto snížení 
krevního tlaku je ve shodě s vazodilatačním účinkem sildenafilu, pravděpodobně následkem zvýšených 
hladin cGMP v cévní hladké svalovině. Jednotlivé dávky sildenafilu až do 100 mg per os neměly žádný 
klinicky významný účinek na EKG u zdravých dobrovolníků. 
 
Ve  studii  sledující  hemodynamické  účinky  jednorázové  perorální  dávky  sildenafilu  100  mg  u  pacientů s těžkou formou ischemické choroby srdeční (ICHS) (stenóza větší než 70% minimálně na 
jedné koronární tepně)  došlo  k  průměrnému  poklesu  systolického  krevního  tlaku  v  klidu  o 7% a 
diastolického krevního tlaku o 6% oproti výchozím hodnotám. Průměrný plicní systolický tlak poklesl 
o  9 %. Sildenafil neměl žádný účinek na minutový objem a nezhoršoval průtok krve stenotickými 
koronárními tepnami. 
 
Dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie hodnotila odpověď na tělesnou zátěž u 144 pacientů s 
erektilní dysfunkcí a chronickou stabilní anginou pectoris, kteří pravidelně užívali antianginózní léčbu 
(kromě nitrátů). Výsledky neprokázaly žádné klinicky významné rozdíly při srovnání sildenafilu a 
placeba v době do výskytu limitujících příznaků anginy pectoris. 
 
U některých jedinců byly 1 hodinu po podání dávky 100 mg pomocí Farnsworthova-Munsellova testu 
se 100 odstíny barev zjištěny mírné a přechodné změny v rozlišování barev (modrá/zelená), přičemž hodiny po podání již nebyly žádné účinky pozorovatelné. Předpokládaný mechanismus této změny v 
rozlišování barev souvisí s inhibicí PDE6, která se podílí na kaskádě převodu světla na sítnici. Sildenafil 
nemá žádný vliv na ostrost zraku ani na citlivost na kontrast. V malé placebem kontrolované studii u 
pacientů  s  prokázanou  věkem  podmíněnou  makulární  degenerací  (n=9)  nebyly  po  sildenafilu 
(jednorázová dávka, 100 mg) prokázány žádné signifikantní změny při provedených očních vyšetřeních 
(zraková ostrost, Amslerova mřížka, test rozlišení barev simulující světla na semaforu, Humphreyův 
perimetr a fotostres). 
 
U zdravých dobrovolníků neměla dávka 100 mg per os žádný účinek na motilitu nebo morfologii 
spermatu (viz bod 4.6). 
 
Další informace o klinických studiích
V klinických studiích byl sildenafil podán více než 8000 pacientům ve věku 19-87 let. Byly zastoupeny 
následující skupiny nemocných: starší nemocní (19,9 %), nemocní s hypertenzí (30,9 %), diabetici (20,%), s ischemickou chorobou srdeční (5,8 %), s hyperlipidemií (19,8 %), poraněním míchy (0,6 %), 
depresí (5,2 %), nemocní po transuretrální resekci prostaty (3,7 %), radikální prostatektomií (3,3 %). 
Následující  skupiny  byly  buď  vyloučeny  z  klinických  studií, nebo  nebyly  dostatečně  zastoupeny: 
nemocní po operaci v malé pánvi, po radioterapii, nemocní s těžkou poruchou funkce ledvin  nebo 
poruchou funkce jater a nemocní s některými kardiovaskulárními potížemi (viz bod 4.3). 
 
  
Ve studiích s fixní dávkou uvádělo zlepšení erekce díky léčbě 62 % pacientů s dávkou 25 mg, 74 % s 
dávkou 50 mg a 82% s dávkou 100 mg, a to ve srovnání s 25 % při použití placeba. V kontrolovaných 
klinických studiích byl počet nemocných užívajících sildenafil, kteří odstoupili ze studie, nízký a 
srovnatelný s placebem. 
 
Ve všech studiích byl podíl nemocných uvádějících zlepšení při léčbě sildenafilem následující: erektilní 
dysfunkce (ED) psychogenního původu (84 %), smíšené ED (77 %), organické ED (68 %), starší 
nemocní (67 %), diabetes mellitus (59 %), ICHS (69 %), hypertenze (68 %), TURP (61 %), radikální 
prostatektomie (43 %), poranění míchy (83 %), deprese (75 %). V dlouhodobých studiích přetrvávala 
bezpečnost a účinnost sildenafilu. 
 
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií se 
sildenafilem u všech podskupin pediatrické populace v léčbě erektilní dysfunkce (informace o použití u 
dětí viz bod 4.2)