Sintonyn combi Bezpečnost (v těhotenství)
 
Kombinace olmesartan medoxomil/amlodipin/hydrochlorothiazid
Studie toxicity po opakovaném podání u potkanů prokázaly, že kombinované podání olmesartan 
medoxomilu,  amlodipinu  a  hydrochlorothiazidu  nezesiluje  žádnou  z  dříve  hlášených  a 
existujících toxicit jednotlivých léčivých látek, ani neindukuje žádnou novou toxicitu, a nebyly 
pozorovány žádné toxikologicky synergistické účinky. 
Pro  přípravek Sintonyn  Combi  nebyly  provedeny  žádné  doplňkové  studie  mutagenity, 
kancerogenity a reprodukční toxicity.  
 
Olmesartan medoxomil 
Ve studiích chronické toxicity u potkanů a psů vykázal olmesartan medoxomil podobné účinky 
na jiné antagonisty  receptoru  AT1 a ACE inhibitory: zvýšení močoviny  a  kreatininu v krvi; 
snížení  hmotnosti  srdce;  snížení  parametrů  červených  krvinek  (erytrocyty,  hemoglobin, 
hematokrit); histologické známky poškození ledvin (regenerační léze renálního epitelu, ztluštění 
bazální  membrány,  dilatace  tubulů).  Tyto  nežádoucí  účinky  způsobené  farmakologickým 
působením  olmesartan  medoxomilu  se  vyskytly také v  preklinických  studiích provedených s 
jinými  antagonisty  AT1 receptoru  a  ACE  inhibitory  a  mohou  být  redukovány  současným 
perorálním podáváním chloridu sodného. 
 
Stejně jako u jiných antagonistů AT1 receptoru bylo zjištěno, že olmesartan medoxomil zvyšuje 
incidenci chromozomových zlomů v buněčných kulturách in  vitro,  ale  nikoli in  vivo. Celkové 
údaje  z  komplexního  programu  testování  genotoxicity naznačují,  že  olmesartan  velmi 
pravděpodobně nemá genotoxické účinky za podmínek klinického použití. 
Olmesartan medoxomil nebyl kancerogenní u potkanů ani u transgenních myší. 
 
Ve  studiích  reprodukční  toxicity  u  potkanů  neovlivňoval  olmesartan  medoxomil  plodnost  a 
nebyly zaznamenány ani teratogenní účinky. Po expozici samic v pokročilé fázi březosti a při 
kojení bylo zaznamenáno snížené přežití potomků a byla pozorována dilatace ledvinné pánvičky, 
stejně  jako  u  jiných  antagonistů  angiotenzinu  II.  U  králíků nebyly  zjištěny  žádné  náznaky 
fetotoxického účinku. 
 
Amlodipin 
 
Reprodukční toxikologie
Reprodukční  studie  provedené  na  potkanech  a  myších  při  podávání  dávek  přibližně  50krát 
vyšších než je maximální doporučená dávka pro člověka (počítáno mg/kg) prokázaly opoždění 
data porodu, prodloužení trvání porodu a snížené přežívání mláďat. 
 
Poruchy fertility
Vliv na fertilitu potkanů, kterým byl podáván amlodipin (samci 64 dnů a samice 14 dnů před 
pářením) v dávkách až 10 mg/kg/den (osminásobek* maximální doporučené dávky pro člověka 
počítáno  10  mg  na  mg/m2),  nebyl  zaznamenán.  V jiné  studii  na  potkanech,  ve  které  samci 
potkanů dostávali amlodipin besylát po dobu 30 dnů v dávce srovnatelné s dávkou používanou u 
lidí v mg/kg, byl zjištěn pokles folikuly-stimulujícího hormonu  v plasmě a testosteronu a také 
snížení hustoty spermatu a počtu zralých spermatid a Sertoliho buněk. 
 
Kancerogenita, mutagenita
 U  potkanů  a  myší,  kterým  byl  amlodipin  podáván  v potravě  po  dobu  2  let  v koncentracích 
vypočtených tak, aby byly zajištěny denní dávky 0,5, 1,25 a 2,5 mg/kg/den, nebyla kancerogenita 
prokázána.  Nejvyšší  dávka  (pro  myši  a  obdobně  pro  potkany  dvojnásobek*  maximální 
doporučené klinicky používané dávky 10 mg na mg/m2) byla blízká maximální tolerované dávce 
myší, nikoli však potkanů. 
Studie mutagenity neodhalily žádný vliv na geny ani chromosomy spojený s podáváním léčiva. 
*Založeno na váze pacienta 50 kg 
 
Hydrochlorothiazid 
Studie  s  hydrochlorothiazidem  poskytly  nejednoznačné  důkazy  o  genotoxickém  nebo 
kancerogenním účinku u některých experimentálních modelů.