Stalevo Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Všeobecná charakteristika léčivých látek
Absorpce/distribuce:Existují značné inter-a intraindividuální rozdílyvabsorpcilevodopy, karbidopy
a entakaponu. Jak levodopa tak entakapon jsou rychle vstřebávány a eliminovány. Karbidopa je
vesrovnání slevodopou absorbována a eliminována o něco pomaleji. Biologická dostupnost
levodopy, pokud je podána odděleně odobouzbývajících látek, je 15–33%, ukarbidopy 40–70% a
uentakaponu 35% po 200mg perorální dávce. Potrava bohatá na velké neutrální aminokyseliny může
zpozdit a redukovat absorpci levodopy. Jídlo významně neovlivňuje absorpci entakaponu. Distribuční
objem jak levodopy (Vd 0,36–1,6l/kg), tak entakaponu (Vdss0,27l/kg) je mírně menší, data
prokarbidopu nejsou dostupná.
Levodopa je vázána naplazmatické proteiny pouze vmenším rozsahu okolo 10–30% a karbidopa je
vázána přibližně v36%, zatímco entakapon je značně vázán naplazmatické proteiny (okolo 98%),
zvláště nasérový albumin. Vterapeutických koncentracích entakapon nevytěsňuje jiné, výrazně se
vážící léčivé látky (např. warfarin, kyselina salicylová, fenylbutazon nebo diazepam), a není ani
významnou měrou vytěsňován kteroukoliv ztěchto látek vterapeutických nebo vyšších koncentracích.
Biotransformace a eliminace:Levodopa je významně metabolizována narůznémetabolity, přičemž
dekarboxylace dopa dekarboxylázou (DDC) a O-methylace catechol-O-methyltransferázou (COMT)
jsou nejdůležitějšími cestami.
Karbidopa je metabolizována nadva hlavní metabolity, které jsou vylučovány močí jako glukuronidy
a nekonjugované složky. Nezměněná karbidopa představuje 30% zcelkové urinární exkrece.
Entakapon je předvyloučením močí (10–20%) a žlučí/stolicí (80–90%) téměř úplně metabolizován.
Hlavní metabolickou cestou je glukuronidace entakaponu a jeho aktivní metabolit, cis-izomer,
představuje přibližně 5% celkového plazmatického množství.
Celková clearance levodopy je vrozmezí 0,55–1,38l/kg/h a entakaponu vrozmezí 0,70l/kg/h.
Eliminační poločas (t1/2) levodopy je 0,6–1,3 hodiny, karbidopy 2–3 hodiny a entakaponu 0,4–0,hodiny, pokud jsou podány odděleně.
Vdůsledku krátkých eliminačních poločasů se neobjevuje přiopakovaném podání skutečná
akumulace.
Údaje zin vitrostudií využívající lidské jaterní mikrozomální preparáty naznačují, že entakapon
inhibuje cytochrom P450 2C9 (IC50 ~ 4μM). Entakapon vykazuje malou nebo žádnou inhibici
dalších typů izoenzymů P450 (CYP1A2, CYP2A6, CYP2D6, CYP2E1, CYP3A a CYP2C19), viz bod

4.Charakteristika upacientů

Starší pacienti: Při podání bezkarbidopy a entakaponu je absorpce levodopy ustarších pacientů větší
a eliminace pomalejší než umladých osob. Přikombinaci karbidopy slevodopou je však absorpce
levodopy srovnatelná mezi staršími a mladými osobami, ale AUC je přesto 1,5krát vyšší ustarších
pacientů vdůsledku snížené aktivity DDC a nižší clearance vsouvislosti svěkem. Neexistují
významné rozdíly AUC karbidopy nebo entakaponu mezi mladšími (45–64let) a staršími osobami
(65–75let).
Pohlaví: Biologická dostupnost levodopy je významně vyšší užen než umužů.
Vefarmakokinetických studiích seStalevem je biologická dostupnost levodopy vyšší užen než
umužů, zejména vdůsledku rozdílu tělesné hmotnosti, naproti tomu nejsou mezi pohlavími rozdíly
ukarbidopy a entakaponu.
Porucha funkce jater: Metabolismus entakaponu je pomalejší upacientů slehkoua středně těžkou
poruchou funkce jater (Child-Pugh třídy A a B), což vede kezvýšení plazmatických koncentrací
entakaponu vabsorpční i eliminační fázi (viz body 4.2 a 4.3). Nejsou hlášeny detailní
farmakokinetické studie skarbidopou a levodopou upacientů s poruchou funkce jater, nicméně
upacientů slehkoua středně těžkouporuchou funkcejater by Stalevo mělo být podáváno
sobezřetností.
Porucha funkceledvin: Porucha funkceledvin neovlivňuje farmakokinetiku entakaponu. Nejsou
hlášeny žádné podrobné studie ofarmakokinetice levodopy a karbidopy upacientů sporuchou funkce
ledvin. Nicméně by mělo být zváženo prodloužení dávkovacích intervalů upacientů, kteří podstupují
dialýzu (viz bod4.2).