Staloral Užívání po expiraci, upozornění a varování

Léčba Staloralem je vyhrazena pouze alergologovi.
Pacienti musí informovat lékaře o každém nedávném přidruženém onemocnění a jakémkoli zhoršení
alergického onemocnění.
K alergenové imunoterapii se má přistoupit až po zvládnutí akutních příznaků onemocnění vhodnou
léčbou. Iniciace léčby má být odložena v případě výskytu významných klinických příznaků alergického
onemocnění. Při výskytu alergenem vyvolaných příznaků je nutné použít léčbu, např. kortikosteroidy,
H1-antihistaminiky a beta-2-mimetiky.
Alergenová imunoterapie má být pečlivě zvážena u pacientů užívajících tricyklická antidepresiva a
inhibitory monoaminooxidázy (IMAO).

Při výskytu mykózy, aftů, slizničních lézí, ztrátě zubu nebo chirurgickém zákroku v dutině ústní včetně
extrakce zubu musí být léčba přípravkem Staloral přerušena až do úplného zhojení.

V souvislosti se sublingvální imunoterapií byla hlášena eozinofilní ezofagitida. Pokud se během léčby
přípravkem Staloral vyskytnou závažné nebo přetrvávající gastroezofageální příznaky, včetně dysfagie
nebo bolesti na hrudi, léčba musí být přerušena a pacient vyšetřen svým lékařem. Léčba může být
obnovena pouze podle pokynů lékaře.

Pacienti užívající beta-adrenergní blokátory nemusejí odpovídat na běžné dávky adrenalinu používané
k léčbě závažných systémových reakcí, včetně anafylaxe. Beta-adrenergní blokátory antagonizují
kardiostimulační a bronchodilatační účinky adrenalinu.

Přípravek obsahuje 23 mg sodíku v maximální dávce, která odpovídá 5 stlačením pumpičky (v 1ml
roztoku). Nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.