Sustiva Vedlejší a nežádoucí účinky
 
a. Souhrn bezpečnostního profilu 
 
Efavirenz byl hodnocen u více než 9 000 pacientů. V podskupině 1 008 dospělých pacientů, kteří 
v kontrolovaných klinických studiích dostávali 600 mg efavirenzu denně v kombinaci s PI a/nebo 
NRTI, patřily mezi nejčastěji hlášené nežádoucí účinky alespoň středně závažné intenzity a uváděné 
minimálně u 5 % pacientů vyrážka a únava vyrážka a neurologické symptomy. Neurologické symptomy obvykle nastupují brzy po zahájení léčby 
a obvykle vymizí po prvních 2 až 4 týdnech. U pacientů léčených efavirenzem byly hlášeny těžké 
kožní reakce, jako je StevensJohnsonův syndrom a erythema multiforme; psychiatrické nežádoucí 
účinky, včetně těžkých depresí, úmrtí v důsledku sebevraždy a psychóze podobného chování; a 
záchvaty křečí. Podávání přípravku efavirenz spolu s jídlem může zvyšovat expozici efavirenzu 
a může vést ke zvýšení četnosti nežádoucích účinků  
Profil dlouhodobé bezpečnosti léčebných protokolů obsahujících efavirenz byl hodnocen 
v kontrolované studii medián trvání 180 týdnů+zidovudin + lamivudin studii nevyvolalo žádné nové obavy o jeho bezpečnost. 
 
Tabulka se seznamem nežádoucích účinků  
Nežádoucí účinky střední nebo větší závažnosti s alespoň možným vztahem k léčebnému režimu úsudku zkoušejícíhov kombinované terapii účinky v souvislosti s antiretrovirovými léčebnými režimy obsahujícími efavirenz pozorované po 
uvedení přípravku na trh. Frekvence je definována s použitím těchto konvencí: velmi časté časté vzácné  
Poruchy imunitního systému 
méně časté 
 
hypersenzitivita
 
Poruchy metabolismu a výživy 
časté hypertriglyceridemie* 
méně časté hypercholesterolemie* 
Psychiatrické poruchy 
časté 
abnormální sny, úzkost, deprese, nespavost* 
 
méně časté 
 
náladovost, agresivita, stavy zmatenosti, euforie, 
halucinace, mánie, paranoia, psychóza‡, pokusy 
o sebevraždu, suicidální představy, katatonie* 
 
Vzácné bludy‡‡, neuróza‡‡, dokonaná sebevražda‡‡*
Poruchy nervového systému
Časté poruchy mozečkové koordinace a rovnováhy‡,
poruchy udržení pozornosti méně časté 
 
agitovanost, amnézie, ataxie, poruchy 
koordinace, konvulze, abnormální myšlení, třes‡ 
Poruchy oka 
méně časté 
 
rozmazané vidění
Poruchy ucha a labyrintu 
méně časté 
 
tinitus‡, vertigo
Cévní poruchy 
méně časté návaly horka - zarudnutí‡ 
Gastrointestinální poruchy 
časté 
bolest břicha, průjem, nauzea, zvracení 
méně časté 
 
pankreatitida 
Poruchy jater a žlučových cest 
časté 
zvýšení aspartátaminotransferázy zvýšení alaninaminotransferázy gamaglutamyltransferázy  
méně časté 
 
akutní hepatitida 
Vzácné selhání jater‡‡* 
Poruchy kůže a podkožní tkáně 
velmi časté vyrážka Časté pruritus 
méně časté 
 
erythema multiforme, Stevens-Johnsonův 
syndrom* 
Vzácné fotoalergická dermatitida‡
Poruchy reprodukčního systému a prsu 
méně časté 
gynekomastie 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
Časté únava
* Podrobnější popis viz bod. Popis vybraných nežádoucích účinků. 
‡Tyto nežádoucí účinky byly zjištěny ve studiích po uvedení přípravku na trh; jejich četnosti však byly 
stanoveny za využití údajů ze 16 klinických hodnocení  
‡‡ Tyto nežádoucí účinky byly zjištěny ve sledování po uvedení přípravku na trh, ale v 16 klinických 
hodnoceních nebyly u pacientů léčených efavirenzem hlášeny jako nežádoucí příhody v souvislosti 
s podáváním léčiva. Kategorie četností “vzácné" byla definována podle Pokynu souhrnu údajů o přípravku spolehlivosti pro 0 příhod u daného počtu subjektů léčených efavirenzem v těchto klinických 
hodnoceních  
Popis vybraných nežádoucích účinků 
Vyrážka: 
 
V klinických studiích došlo u 26% pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg k rozvoji kožní 
vyrážky ve srovnání se 17% pacientů v kontrolních skupinách. Kožní vyrážka byla považována za 
související s léčbou u 18% nemocných léčených efavirenzem. Těžká vyrážka se vyskytla u méně než 
1% pacientů léčených efavirenzem a v 1,7% případů byla léčba kvůli vyrážce ukončena. Incidence 
erythema multiforme nebo Stevensova-Johnsonova syndromu byla přibližně 0,1%. 
 
V případě vyrážek se obvykle jedná o mírné až středně těžké makulopapulární kožní výsevy, které se 
objeví během prvních dvou týdnů od zahájení terapie efavirenzem. U většiny pacientů vyrážky vymizí 
při pokračující léčbě během jednoho měsíce. U pacientů, u nichž byl efavirenz vysazen kvůli vyrážce, 
lze léčbu znovu zahájit. Při opětovném zahájení léčby efavirenzem se doporučuje použití vhodných 
antihistaminik a/nebo kortikosteroidů. 
 
Zkušenosti s podáváním efavirenzu pacientům, u nichž byly vysazeny jiné antiretrovirové přípravky 
ze skupiny NNRTI, jsou omezené. Hlášené počty recidiv vyrážky po převedení z léčby nevirapinem 
na léčbu efavirenzem, primárně založené na údajích z retrospektivní kohorty, publikovaných 
v odborné literatuře se pohybují v rozmezí od 13 do 18%, což je srovnatelné s frekvencí pozorovanou 
u pacientů léčených efavirenzem v klinických studiích  
Psychiatrické symptomy:  
 
U pacientů léčených efavirenzem byly hlášeny závažné psychiatrické nežádoucí účinky. V 
kontrolovaných studiích byla zjištěna následující četnost specifických závažných psychiatrických 
příhod: 
 
 Léčebný režim zahrnující  
efavirenz 
Kontrolní režim 
– těžká deprese 1,6% 0,6%
– suicidální myšlenky 0,6% 0,3% 
– nefatální pokusy o sebevraždu 0,4% 0% 
– agresivní chování 0,4% 0,3% 
– paranoidní reakce 0,4% 0,3% 
– manické reakce 0,1% 0% 
 
Zdá se, že riziko těchto závažných psychiatrických nežádoucích účinků je větší u pacientů s 
anamnézou psychiatrických poruch, přičemž četnosti výše uvedených příhod se pohybují od 0,3% u 
manických reakcí, do 2,0% u těžkých depresí a sebevražedných myšlenek. Po uvedení přípravku na 
trh se objevila i hlášení o dokonané sebevraždě, bludech, chování připomínajícím psychózu a 
katatonii. 
 
Neurologické příznaky:  
 
V kontrolovaných klinických studiích byly často hlášeny tyto závratě, nespavost, ospalost, poruchy soustředění a abnormální snové stavy. Středně těžké až těžké 
neurologické příznaky byly zjištěny u 19% pacientů v kontrolních skupinách. V klinických studiích byla pro takové příznaky terapie ukončena u 
2% pacientů léčených efavirenzem.  
 
Neurologické příznaky se obvykle objevují během prvního nebo druhého dne léčby a obvykle vymizí 
po prvních 2-4 týdnech. Ve studii neinfikovanýcmi dobrovolníky měl reprezentativní neurologický 
příznak medián času do nástupu 1 hodinu po podání dávky a medián trvání 3 hodiny. Neurologické 
příznaky se mohou objevit častěji, pokud se efavirenz užívá s jídlem, nejspíše kvůli zvýšeným 
plazmatickým hladinám efavirenzu snášenlivost těchto příznaků, a proto lze tento způsob podávání doporučit v prvních týdnech terapie a 
u pacientů, u nichž tyto příznaky přetrvávají neprokázaly žádný příznivý vliv. 
 
Analýza dlouhodobých údajů ukázala, že po 24. týdnu terapie dále byla incidence nově vzniklých 
neurologických příznaků u pacientů léčených efavirenzem celkově podobná jako u subjektů 
v kontrolním rameni. 
 
Selhání jater:  
 
Po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno několik případů jaterního selhání, včetně několika případů 
selhání u pacientů bez onemocnění jater v anamnéze nebo bez jiných identifikovatelných rizikových 
faktorů. Tyto hlášené případy jaterních selhání měly fulminantní průběh, a v několika případech vedly 
k transplantaci nebo úmrtí. 
 
Syndrom imunitní reaktivace:  
 
Při zahájení kombinované antiretrovirové terapie imunodeficiencí může vyskytnout zánětlivá reakce na asymptomatické nebo reziduální oportunní 
infekce. Byl také hlášen výskyt autoimunitních onemocnění autoimunitní hepatitidaobjevit mnoho měsíců po zahájení léčby  
Osteonekróza: 
 
Byly hlášeny případy osteonekrózy, a to především u pacientů s obecně známými rizikovými faktory, 
s pokročilým onemocněním HIV nebo při dlouhodobé expozici CART. Jejich frekvence není známa 
 
Abnormální hodnoty laboratorních testů: 
 
Jaterní enzymy: zvýšení hladin AST a ALT na více než pětinásobek horní hranice normálního rozmezí 
dlouhodobé léčbě ve studii 006režimy % všech pacientů léčených efavirenzem v dávce 600 mg a u 1,5–2 % nemocných léčených 
kontrolními režimy dlouhodobé léčběindukce enzymu. V dlouhodobé studii biliárního systému 1 % pacientů v každé léčebné větvi. 
 
Amyláza: v podskupině klinického hodnocení, která zahrnovala 1008 pacientů, byl u 10% pacientů 
léčených efavirenzem a u 6% pacientů, kteří sloužili jako kontrolní skupiny, pozorován 
asymptomatický vzestup hladin sérové amylázy nad 1,5 násobek horní hranice normálu. Klinický 
význam asymptomatického zvýšení sérové amylázy není znám. 
 
Metabolické parametry 
Během antiretrovirové léčby mohou stoupat tělesná hmotnost a hladiny lipidů a glukózy v krvi bod 4.4 
d. Pediatrická populace 
 
Nežádoucí účinky u dětí byly obecně podobné jako u dospělých. U dětí byla častěji hlášena vyrážka 
zvážit profylaxi vhodnými antihistaminiky. 
 
e. Další zvláštní skupiny pacientů 
 
Jaterní enzymy u pacientů současně infiovaných hepatitidou B nebo C:  
 
V souboru dlouhodobých údajů ze studie 006 bylo séropozitivních při vyšetření na přítomnost 
hepatitidy typu B proti hepatitidě typu Ca 84 pacientů léčených kontrolním režimem s přidruženou infekcí ve studii 006 se hodnoty AST zvýšily na více než pětinásobek ULN u 13% 
pacientů léčených efavirenzem a u 7% pacientů v kontrolní skupině, přičemž ke zvýšení hodnot ALT 
na více než pětinásobek ULN došlo u 20, respektive 7% pacientů. Z pacientů s přidruženou infekcí ze 
studie vystoupila pro poruchy funkce jater 3% pacientů léčených efavirenzem a 2% subjektů v 
kontrolním rameni  
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v Dodatku V.