Tadard Interakce
 
Jak je popsáno níže, interakční studie byly provedeny s dávkou 10 mg a/nebo 20 mg tadalafilu. Na 
základě těchto interakčních studií s dávkou pouze 10 mg nelze úplně vyloučit klinicky relevantní 
interakce při vyšším dávkování. 
 
Účinky jiných látek na tadalafil 
 
Inhibitory cytochromu PTadalafil  je  metabolizován  převážně  prostřednictvím  CYP3A4.  Selektivní  inhibitor CYP3A4, 
ketokonazol (200 mg denně), zvýšil expozici (AUC) tadalafilu (10 mg) dvojnásobně a Cmax o 15 % v 
porovnání s hodnotami AUC a Cmax pro samotný tadalafil. Ketokonazol (400 mg denně) zvýšil expozici 
(AUC) tadalafilu (20 mg) čtyřnásobně a Cmax o 22 %. Inhibitor proteázy ritonavir (200 mg 2x denně), 
který je inhibitorem CYP3A4, CYP2C9, CYP2C19 a CYP2D6, zvýšil expozici (AUC) tadalafilu (mg) dvojnásobně bez změny Cmax. Ačkoli nebyly studovány specifické interakce, některé inhibitory 
proteázy jako sachinavir a jiné inhibitory CYP3A4 jako erythromycin, klarithromycin, itrakonazol a 
grapefruitová šťáva se mají s tadalafilem používat opatrně, jelikož lze předpokládat, že budou zvyšovat 
plazmatické koncentrace tadalafilu (viz bod 4.4). 
Následkem toho může dojít ke zvýšení výskytu nežádoucích účinků popsaných v bodu 4.8. 
 
Transportéry
Úloha transportérů (např. p-glykoproteinu) při distribuci tadalafilu není známa.  
Proto existuje potenciál lékových interakcí zprostředkovaných inhibicí transportérů. 
 
Induktory cytochromu PRifampicin, induktor CYP3A4, snížil AUC tadalafilu o 88 %, ve srovnání s hodnotami AUC samostatně 
podaného tadalafilu (10 mg). Dá se předpokládat, že tato snížená expozice sníží účinek tadalafilu, rozsah 
tohoto  snížení  účinku  není  známý.  Další  induktory  CYP3A4  jako  fenobarbital, fenythoin a 
karbamazepin mohou rovněž snížit plazmatickou koncentraci tadalafilu. 
 
Účinky tadalafilu na jiné léky 
 
Nitráty
Tadalafil (5, 10 a 20 mg) vykázal v klinických studiích schopnost posilovat hypotenzní účinek nitrátů. 
Použití  přípravku Tadard u  pacientů  používajících  organické  nitráty v  jakékoli  formě  je  proto 
kontraindikováno (viz bod 4.3). Dle výsledků klinické studie, ve které 150 subjektů užívalo po dobu dní v různých časech denní dávku 20 mg tadalafilu a 0,4 mg sublinguálního nitroglycerinu, bylo zjištěno, 
že interakce přetrvávala po dobu delší než 24 hodin, ale nebyla již zaznamenána po uplynutí 48 hodin 
od poslední dávky tadalafilu. Proto u pacienta užívajícího jakoukoli dávku přípravku Tadard (2,5 mg - 
20 mg), kde se v život ohrožující situaci jeví podání nitrátů z medicínského hlediska nezbytné, má před 
podáním  nitrátů  uplynout  od  užití  poslední  dávky  přípravku Tadard alespoň  48  hodin.  Za  těchto 
okolností  lze  nitráty  aplikovat,  avšak  pouze  pod  přímým  lékařským dohledem  a  za  náležitého 
monitorování hemodynamických funkcí. 
 
Antihypertenziva (včetně blokátorů kalciového kanálu)
Současné podání doxazosinu (4 a 8 mg denně) a tadalafilu (5 mg denně a 20 mg podaných jednorázově) 
zvyšuje významným způsobem účinek tohoto alfablokátoru na snížení krevního tlaku. 
Tento efekt přetrvává nejméně dvanáct hodin a může být symptomatický, včetně synkopy. Z tohoto 
důvodu se tato kombinace nedoporučuje (viz bod 4.4). 
Ve studiích interakcí provedených na omezeném počtu zdravých dobrovolníků nebyly tyto účinky 
hlášeny  u  alfuzosinu  nebo  tamsulosinu.  Při  použití  tadalafilu  u  pacientů  léčených  jakýmkoli 
alfablokátorem je nicméně zapotřebí zvýšené opatrnosti, zejména u starších pacientů. Léčba má být 
zahájena nejmenší dávkou a upravována postupně. 
 
V průběhu klinických farmakologických studií byla zkoumána schopnost tadalafilu zesilovat hypotenzní 
účinek  antihypertenziv.  Byly  zkoumány  hlavní  skupiny  antihypertenziv,  zahrnující blokátory 
kalciového  kanálu  (amlodipin),  ACE  inhibitory  angiotensin  konvertujícího  enzymu (enalapril), 
blokátory beta-adrenergních receptorů (metoprolol), thiazidová diuretika (bendrofluazid), a blokátory 
receptorů pro angiotensin II (různé typy a dávky, podávané samostatně nebo v kombinaci s thiazidovými 
diuretiky, blokátory kalciového kanálu, beta-blokátory, a/nebo alfa-blokátory). Tadalafil (v dávce mg kromě studií s blokátory receptorů angiotensinu II a amlodipinem, kde byla použita dávka 20 mg), 
nevykázal  s  žádnou  z  těchto  skupin  jakoukoli  klinicky  významnou  interakci. V jiné klinicko-
farmakologické studii byl zkoumán tadalafil (20 mg) v kombinaci s až 4 antihypertenzivy z různých 
tříd. U jedinců užívajících více antihypertenziv byly změny krevního tlaku při ambulantních kontrolách 
ve  vztahu  ke  stupni  kompenzace  hypertenze.  Účastníci  studie,  jejichž hypertenze byla  dobře 
kontrolována terapií, vykazovali pouze minimální pokles krevního tlaku, podobný  snížení 
pozorovanému  u  zdravých  osob.  U  subjektů  ve  studii,  u  nichž  krevní tlak  nebyl korigován, bylo 
pozorováno větší snížení krevního tlaku, které však u většiny subjektů nebylo spojeno s příznaky 
hypotenze. U pacientů, kteří zároveň užívají antihypertenziva, může tadalafil v dávce 20 mg způsobit 
snížení  krevního  tlaku,  které  (s  výjimkou  alfa-blokátorů-viz  výše)  je  všeobecně  mírné a je 
nepravděpodobné, že bude klinicky významné. Rozbor údajů získaných ve fázi 3 klinických studií 
rovněž nepotvrdil žádný rozdíl v profilu nežádoucích účinků u pacientů užívajících tadalafil samostatně 
nebo s antihypertenzivy. Pacienti, kteří užívají antihypertenziva, však mají být náležitě upozorněni na 
možné snížení krevního tlaku. 
 
Riocigvát
Preklinické  studie  ukázaly  aditivní  účinek  kombinace  inhibitorů  PDE5  s  riocigvátem  na  snížení 
systémového krevního tlaku. V klinických studiích bylo prokázáno, že riocigvát zvyšuje hypotenzní 
účinek inhibitorů  PDE5.  Ve  studované  populaci  nebyly  pozorovány  žádné  známky  příznivého 
klinického účinku této kombinace. Současné užívání riocigvátu s inhibitory PDE5, včetně tadalafilu, je 
kontraindikováno (viz bod 4.3). 
 
Inhibitory 5-alfa reduktázy
V klinické studii srovnávající podávání tadalafilu 5 mg současně s finasteridem 5 mg a finasteridu 5 mg 
současně  s  placebem  na  zlepšení  symptomů  BPH  nebyly  hlášeny  žádné  nové  nežádoucí  účinky. 
Vzhledem  k  tomu,  že  ale  nebyla  provedena  formální  studie  lékových  interakcí  hodnotící  účinky 
tadalafilu a inhibitorů alfa-reduktázy, je nicméně zapotřebí zvýšené opatrnosti při podávání tadalafilu 
společně s inhibitory alfa-reduktázy. 
 
Substráty CYP1A2 (např. theofylin) 
Při podání tadalafilu 10 mg s theofylinem (neselektivní inhibitor fosfodiesterázy) nebyla v klinicko-
farmakologické  studii  zjištěna  žádná  farmakokinetická  interakce.  Jediným farmakodynamickým 
účinkem bylo malé (3,5 úderu/min) zvýšení tepové frekvence. Přestože byl tento účinek slabý a klinicky 
nevýznamný, má být při společném podání těchto léčivých přípravků vzat v úvahu. 
 
Ethinylestradiol a terbutalin
Bylo prokázáno, že tadalafil způsobuje zvýšení biologické dostupnosti ethinylestradiolu po perorálním 
podání. Při perorálním podání terbutalinu se dá očekávat podobné zvýšení, avšak klinický následek 
tohoto zvýšení je nejistý. 
 
Alkohol
Hladiny alkoholu v krvi (průměrná maximální koncentrace alkoholu v krvi 0,08 %) nebyly ovlivněny 
současným podáním tadalafilu (10 mg nebo 20 mg). Kromě toho nebyly pozorovány žádné změny v 
koncentraci tadalafilu po 3 hodinách při současném užití s alkoholem. Alkohol byl podáván za podmínek 
maximalizujících rychlost jeho vstřebávání (ráno nalačno a bez jídla ještě 2 hodiny po požití alkoholu). 
 
Tadalafil (20 mg) nezesiloval průměrné snížení krevního tlaku způsobené alkoholem (0,7 g/kg, tj. 
přibližně 180 ml 40% alkoholu [vodky] pro 80 kg muže), u některých osob však byly pozorovány 
posturální závratě a ortostatická hypotenze. Pokud byl tadalafil podán s nižší dávkou alkoholu (0,g/kg),  hypotenze  nebyla  pozorována  a  výskyt  závratí  měl  podobnou  frekvenci jako po alkoholu 
samotném. Tadalafil (10 mg) nezesiloval vliv alkoholu na kognitivní funkce. 
 
Léčivé přípravky metabolizované cytochromem PNepředpokládá  se,  že  by přípravek Tadard vyvolával klinicky významnou inhibici nebo indukci 
clearance léčivých přípravků metabolizovaných izoformami CYP450. Studie potvrdily, že tadalafil 
neinhibuje ani neindukuje isoformy CYP450 včetně CYP3A4, CYP1A2, CYP2D6, CYP2E1, CYP2Ca CYP2C19. 
 
Substráty CYP2C9 (např.R- warfarin) 
Tadalafil (10 mg a 20 mg) neměl žádný klinicky významný účinek na expozici (AUC) S-warfarinu nebo 
R-warfarinu (substrát CYP2C9), ani neovlivnil změny protrombinového času vyvolané warfarinem. 
 
Kyselina acetylsalicylová
Tadalafil  (10  mg  a  20  mg)  nepotencoval  prodloužení  času  krvácivosti  způsobené  kyselinou 
acetylsalicylovou. 
 
Antidiabetika
Specifické interakční studie s antidiabetiky nebyly provedeny.