Tadoglen Interakce
 
Další antiparkinsonika 
Dosud nebyly zaznamenány žádné známky interakce, které by vylučovaly současné užívání běžných 
antiparkinsonik spolu s léčbou Tadoglenem. Entakapon ve vysokých dávkách může ovlivnit absorpci 
karbidopy. Nicméně u doporučených léčebných schémat (200 mg entakaponu až 10x denně) nebyly 
pozorovány žádné interakce s karbidopou. Interakce mezi entakaponem a selegilinem byly zkoumány 
ve  studiích  s  opakovanými  dávkami  u pacientů  s  Parkinsonovou  nemocí léčených kombinací 
levodopy/inhibitorem DDC a nebyly pozorovány žádné interakce. Denní dávka selegilinu užívaného 
spolu s Tadoglenem nemá přesáhnout 10 mg. 
 
Je nutná opatrnost, pokud je některá z následujících léčivých látek podávána spolu s levodopou. 
 
Antihypertenziva
Pokud je k léčbě přidána levodopa, může se u pacientů, kteří již užívají antihypertenziva,  objevit 
ortostatická hypotenze. To může vyžadovat úpravu dávky antihypertenziva.  
 
Antidepresiva
Vzácně  byly  při  současném  užívání  tricyklických  antidepresiv  a kombinace levodopy/karbidopy 
hlášeny reakce zahrnující hypertenzi a dyskineze. Interakce mezi entakaponem a imipraminem a mezi 
entakaponem a moklobemidem byly studovány na zdravých dobrovolnících ve studiích s jednotlivými 
dávkami.  Nebyly  pozorovány  žádné  farmakodynamické  interakce.  Signifikantní  počet  pacientů s 
Parkinsonovou  nemocí  byl  léčen  kombinací  levodopy,  karbidopy  a  entakaponu  spolu  s několika 
různými léčivými látkami, jako inhibitory MAO-A, tricyklická antidepresiva, inhibitory zpětného 
vychytávání noradrenalinu jako desipramin, maprotilin a venlafaxin a léčivými přípravky, které jsou 
metabolizovány prostřednictvím COMT (např. sloučeniny se strukturou katecholu, paroxetin). Nebyly 
pozorovány žádné farmakodynamické interakce. Nicméně opatrnosti je zapotřebí,  pokud jsou  tyto 
léčivé přípravky užívány současně s Tadoglenem (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Další léčivé látky
Antagonisté  dopaminového  receptoru  (např.  některá antipsychotika   a   antiemetika), fenytoin   a 
papaverin mohou redukovat léčebný účinek levodopy. Pacienti užívající tyto léčivé látky spolu s 
Tadoglenem mají být pečlivě sledováni s ohledem na možnou ztrátu terapeutické odpovědi. S ohledem 
na  afinitu  entakaponu  k  cytochromu  P450  2C9 in  vitro (viz bod 5.2), může Tadoglen potenciálně 
interferovat s léčivými látkami, jako je například S-warfarin, jejichž metabolismus je závislý na tomto 
izoenzymu. Entakapon nicméně neovlivňoval ve studiích na zdravých dobrovolnících 
plazmatické hladiny S-warfarinu, zatímco AUC R-warfarinu se zvýšila v průměru o 18 % [CI90 11- %]. Hodnoty INR se zvýšily v průměru o 13 % [CI90 6-19 %]. Proto se při počátku léčby Tadoglenem 
u pacientů užívajících warfarin doporučuje kontrola INR. 
 
Další formy interakce
Protože si levodopa konkuruje s určitými aminokyselinami, může být absorpce Tadoglenu porušena u 
některých pacientů s dietou s vysokým obsahem proteinů. Levodopa  a entakapon  mohou  v trávicím 
traktu tvořit cheláty s železem. Proto Tadoglen  a přípravky obsahující železo mají být užívány v 
odstupu alespoň 2-3 hodin (viz bod 4.8). 
 
Údaje in vitro 
Entakapon se váže na vazebné místo II lidského albuminu, které také váže některé další léčivé látky, 
včetně  diazepamu  a  ibuprofenu.  Na  základě in  vitro studií  se  neočekává  signifikantní posun 
terapeutických koncentrací těchto léčivých látek. Proto dosud nebyly žádné zmínky o podobných 
interakcích popsány.