Telmisartan/hydrochlorothiazid xantis Fertilita, těhotenství a kojení
 
Těhotenství 
Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II se v prvním trimestru těhotenství nedoporučuje (viz bod 
 
 
 
4.4). Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru těhotenství je 
kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4). 
 
Adekvátní údaje o podávání telmisartanu/HCTZ těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech 
poukázaly na reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). 
 
Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenicity při podávání ACE inhibitorů během prvního 
trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když neexistují žádné 
kontrolované epidemiologické údaje, pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru angiotenzinu 
II, pro tuto třídu léčiv může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v léčbě antagonisty receptoru 
angiotenzinu II není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na 
jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o 
podávání v těhotenství. Jestliže je diagnóza těhotenství stanovena, léčba pomocí antagonistů receptoru 
angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby. 
 
Je známo, že expozice vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru 
vede u lidí k fetotoxicitě (pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k 
novorozenecké toxicitě (selhání ledvin, hypotenze, hyperkalémie) (viz bod 5.3). 
Pokud by došlo k expozici vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II od druhého trimestru těhotenství, 
doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky. 
Děti, jejichž matky užívaly antagonisty receptoru angiotenzinu II, musí být pečlivě sledovány, pokud 
jde o hypotenzi (viz body 4.3 a 4.4). 
 
K dispozici jsou jen omezené zkušenosti s HCTZ v průběhu těhotenství, 
zejména během prvního trimestru. Studie na zvířatech jsou nedostatečné. Hydrochlorothiazid prochází 
placentou. Na základě farmakologického mechanismu účinku HCTZ jeho použití během druhého a třetího 
trimestru může ohrozit feto-placentární perfúzi a může způsobit fetální a neonatální účinky, jako je 
ikterus, porucha elektrolytové rovnováhy a trombocytopenie. 
Hydrochlorothiazid by neměl být používán u gestačního edému, gestační hypertenze nebo preeklampsie 
vzhledem k riziku snížení objemu plazmy a placentární hypoperfúze, bez skutečného vlivu na průběh 
onemocnění. 
 
Hydrochlorothiazid by neměl být používán při esenciální hypertenzi u těhotných žen s výjimkou 
vzácných situací, kdy nelze použít jinou léčbu. 
 
Kojení
Protože nejsou k dispozici žádné údaje ohledně užívání telmisartanu/HCTZ během kojení, 
telmisartan/HCTZ se nedoporučuje, je vhodnější zvolit jinou léčbu s lepším bezpečnostním profilem 
během kojení, obzvláště během kojení novorozence nebo předčasně narozeného dítěte. 
 
Hydrochlorothiazid se vylučuje do mateřského mléka v malém množství. Thiazidy ve vysokých 
dávkách způsobující intenzivní diurézu mohou zabránit tvorbě mléka. Užívání telmisartanu/HCTZ 
během kojení se nedoporučuje. Pokud je telmisartan/HCTZ užíván během kojení, měla by být dávka co 
možná nejnižší. 
 
Fertilita
V předklinických studiích nebyly u telmisartanu a HCTZ pozorovány žádné účinky na samčí nebo samičí 
plodnost.