Sp. zn. sukls 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU  
 
Temozolomide Glenmark 20 mg tvrdé tobolky
Temozolomide Glenmark 100 mg tvrdé tobolky
Temozolomide Glenmark 140 mg tvrdé tobolky
Temozolomide Glenmark 180 mg tvrdé tobolky
Temozolomide Glenmark 250 mg tvrdé tobolky 
 
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ  
 
Jedna tvrdá tobolka obsahuje temozolomidum 20 mg. 
Jedna tvrdá tobolka obsahuje temozolomidum 100 mg. 
Jedna tvrdá tobolka obsahuje temozolomidum 140 mg. 
Jedna tvrdá tobolka obsahuje temozolomidum 180 mg. 
Jedna tvrdá tobolka obsahuje temozolomidum 250 mg. 
 
Pomocné látky se známým účinkem: 
Jedna 20 mg tvrdá tobolka obsahuje 384,3 mg laktózy. 
Jedna 100 mg tvrdá tobolka obsahuje 61,7 mg laktózy. 
Jedna 140 mg tvrdá tobolka obsahuje 86,4 mg laktózy. 
Jedna 180 mg tvrdá tobolka obsahuje 111,1 mg laktózy. 
Jedna 250 mg tvrdá tobolka obsahuje 154,3 mg laktózy. 
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.  
 
 
3. LÉKOVÁ FORMA 
 
Temozolomide   Glenmark 20   mg: tvrdé  želatinové  tobolky  velikosti  0  mají  oranžové 
neprůhledné víčko a bílé neprůhledné tělo s označením „20“ vytištěným černým inkoustem 
na těle tobolky. 
 
Temozolomide   Glenmark 100   mg: tvrdé  želatinové  tobolky  velikosti  0  mají  fialové 
neprůhledné víčko a bílé neprůhledné tělo s označením „100“ vytištěným černým inkoustem 
na těle tobolky. 
 
Temozolomide   Glenmark 140   mg: tvrdé  želatinové  tobolky  velikosti  0  mají modré 
neprůhledné víčko a bílé neprůhledné tělo s označením „140“ vytištěným černým inkoustem 
na těle tobolky. 
 
Temozolomide  Glenmark 180  mg: tvrdé  želatinové  tobolky  velikosti  0  mají  čokoládově 
hnědé  neprůhledné  víčko  a  bílé  neprůhledné  tělo  s označením  „180“  vytištěným  černým 
inkoustem na těle tobolky. 
 
 
Temozolomide Glenmark 250 mg: tvrdé želatinové tobolky velikosti 0 mají bílé neprůhledné 
víčko  a  bílé  neprůhledné  tělo  s označením  „250“  vytištěným  černým  inkoustem  na  těle 
tobolky. 
 
 
4. KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace  
 
Přípravek Temozolomide Glenmark, tvrdé tobolky, je určen k léčbě: 
• dospělých pacientů s nově diagnostikovaným multiformním glioblastomem souběžně 
s radioterapií (RT) a následně jako monoterapeutická léčba. 
• dětí ve věku od tří let, dospívajících a dospělých pacientů s maligním gliomem, jako je 
multiformní glioblastom nebo anaplastický astrocytom, u nichž se po standardní léčbě 
projevují rekurence nebo progrese. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Temozolomide  Glenmark,  tvrdé  tobolky, smí  být  předepisován  výhradně  lékařem  se 
zkušenostmi s onkologickou léčbou mozkových nádorů. 
 
Může se podávat antiemetická léčba (viz bod 4.4). 
 
Dávkování 
Dospělí pacienti s nově diagnostikovaným multiformním glioblastomem 
Temozolomide Glenmark, tvrdé tobolky, je podáván v kombinaci s fokální radioterapií (fáze 
souběžné  léčby)  s  následnými  až  6  cykly monoterapie    temozolomidem    (TMZ) 
(monoterapeutická fáze). 
 
Fáze souběžné léčby
TMZ  se  podává  perorálně  v  dávce  75  mg/m2 denně  po  dobu  42  dnů  souběžně  s  fokální 
radioterapií (60  Gy podáno  ve  30  frakcích).  Snižování  dávek  se  nedoporučuje, ale  každý 
týden  by  se  mělo rozhodnout  o  pozdržení  nebo  přerušení  podávání  TMZ  podle  kritérií 
hematologické a nehematologické toxicity. Podávání TMZ může pokračovat po celou dobu 
42 dnů souběžné fáze (až do 49 dnů), jestliže jsou splněny všechny následující podmínky: 
• absolutní počet neutrofilů (ANC) ≥ 1,5 x 109/l, 
• počet trombocytů ≥ 100 x 109/l, 
• common toxicity criteria (CTC) nehematologické toxicity ≤ stupeň 1 (s výjimkou 
alopecie, nauzey a zvracení). 
 
Během léčby by se měl každý týden vyšetřit celkový krevní obraz. Podávání TMZ by mělo 
být během fáze souběžné léčby dočasně přerušeno nebo trvale ukončeno podle kritérií 
hematologické a nehematologické toxicity, jak je uvedeno v Tabulce 1. 
 
 
Tabulka 1. Přerušení nebo ukončení podávání TMZ během souběžné léčby 
 
radioterapií a TMZ 
Toxicita TMZ přerušenía TMZ ukončení
Absolutní počet neutrofilů ≥ 0,5 a < 1,5 x 109/l < 0,5 x 109/l 
Počet trombocytů ≥ 10 a < 100 x 109/l < 10 x 109/l
CTC nehematologická 
toxicita (s výjimkou
alopecie, nauzey, zvracení) 
CTC stupeň 2 CTC stupeň 3 nebo a: Léčba se souběžně podávaným TMZ může pokračovat, jestliže jsou splněny všechny následující podmínky: absolutní 
počet neutrofilů ≥ 1,5 x 109/l; počet trombocytů ≥ 100 x 109/l; CTC nehematologická toxicita ≤ stupeň 1 (s výjimkou 
alopecie, nauzey, zvracení). 
 
Monoterapeutická fáze
Čtyři  týdny  po  ukončené  souběžné  fázi  TMZ  +  RT  se  TMZ  podává  až  v  6  cyklech 
monoterapeutické léčby. Dávka Cyklu 1 (monoterapie) je 150 mg/m2 jednou denně po dobu dnů, následovaná 23 dny bez léčby. Na začátku Cyklu 2 je dávka zvýšena na 200 mg/m2, 
jestliže  CTC  nehematologická  toxicita  pro  Cyklus  1  je  stupeň  ≤  2  (s  výjimkou  alopecie, 
nauzey a zvracení), absolutní počet neutrofilů (ANC) je ≥ 1,5 x 109/l a počet trombocytů je ≥ 
100  x  109/l.  Jestliže  není  dávka  zvýšena  v  Cyklu  2,  nemělo  by  být  zvýšení  prováděno  v 
následných cyklech. Je-li jednou zvýšena, zůstává dávka 200 mg/m2 na den pro prvních 5 dnů 
každého následujícího cyklu s výjimkou vzniku toxicity. Snížení dávky a ukončení podávání 
v průběhu monoterapeutické fáze by se mělo provádět podle Tabulek 2 a 3. 
 
V průběhu léčby by měl být ve dni 22 (21 dnů po první dávce TMZ) vyšetřen celkový krevní 
obraz. Dávka by měla být redukována nebo podávání přípravku ukončeno podle Tabulky 3. 
 
Tabulka 2. Úrovně dávky TMZ pro monoterapeutickou léčbu 
Úroveň dávky TMZ dávka 
(mg/m2/den) 
Poznámky 
-1 100 Redukce kvůli předchozí toxicitě
150 Dávka během Cyklu 1 200 Dávka během Cyklů 2-6 při absenci 
toxicity 
 
Tabulka 3. Snížení dávky nebo ukončení podávání TMZ během 
monoterapeutické léčby 
Toxicita Redukce TMZ o úroveň dávkya 
Ukončení TMZ
Absolutní počet neutrofilů < 1,0 x 109/l Viz poznámka pod
čaroub 
Počet trombocytů < 50 x 109/l Viz poznámka pod 
čaroub
CTC nehematologická CTC stupeň 3 CTC stupeň 4b 
toxicita (s výjimkou alopecie, 
nauzey, zvracení) 
a: Úrovně dávky TMZ jsou uvedeny v Tabulce 2. 
b: TMZ se ukončí, jestliže: 
• výsledkem úrovně dávky -1 (100 mg/m2) je stále neakceptovatelná toxicita, 
• jestliže se po redukci dávky znovu objeví stejný stupeň 3 nehematologické toxicity (s výjimkou alopecie, nauzey, 
zvracení). 
 
Dospělí pacienti a děti ve věku 3 let nebo starší s rekurentním nebo progredujícím maligním 
gliomem: 
 
Léčebný cyklus zahrnuje 28 dnů. U pacientů, kteří dosud nebyli léčeni chemoterapií, se TMZ 
podává perorálně v dávce 200 mg/m2 jedenkrát denně po dobu prvních 5 dnů s následným 
přerušením léčby po dobu 23 dnů (celkem 28 dnů). U nemocných, kteří již dříve prodělali 
chemoterapii,  činí  zahajovací  dávka  150  mg/m2 jedenkrát  denně,  která  se  pak  ve  druhém 
cyklu zvyšuje na 200 mg/m2 jedenkrát denně po dobu 5 dnů, pokud nejsou přítomny známky 
hematotoxicity (viz bod 4.4). 
 
Zvláštní skupiny pacientů 
 
Pediatrická populace 
U dětí ve věku 3 let nebo starších by se měl TMZ používat pouze pro léčbu rekurentního nebo 
progredujícího maligního gliomu. Zkušenosti u těchto dětí jsou velmi omezené (viz body 4.a 5.1). Bezpečnost a účinnost TMZ u dětí ve věku do 3 let nebyla stanovena. Nejsou dostupné 
žádné údaje. 
 
Pacienti s poruchou funkce jater či ledvin 
Farmakokinetika TMZ je u pacientů s normální jaterní funkcí a s mírnou nebo středně těžkou 
jaterní dysfunkcí srovnatelná. Údaje o podání TMZ u pacientů s těžkou jaterní dysfunkcí 
(Třída C podle Childovy klasifikace) ani s dysfunkcí ledvin nejsou k dispozici. Vzhledem 
k uvedeným farmakokinetickým  vlastnostem  TMZ  je  však  pravděpodobné,  že  ani  u 
nemocných  s  těžkou  jaterní dysfunkcí  nebo  dysfunkcí  ledvin  kteréhokoli  stupně  není 
snižování  jeho  dávek  nutné.  Při  podávání TMZ  těmto  nemocným  je  však  nutná  zvýšená 
opatrnost. 
 
Starší pacienti 
Z populační analýzy farmakokinetiky u pacientů ve věku 19-78  let vyplývá, že clearance 
TMZ není ovlivňována věkem. Nicméně se zdá, že starší pacienti (ve věku > 70 let) mají 
vyšší riziko vzniku neutropenie a trombocytopenie (viz bod 4.4). 
 
Způsob podání 
Temozolomide Glenmark tvrdé tobolky by měl být podáván nalačno. 
 
Tobolky se musejí polykat vcelku a zapíjet sklenicí vody a nesmějí se otevírat nebo kousat. 
 
 
Pokud se po podání dávky dostaví zvracení, neměla by být další dávka podána tentýž den. 
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
Hypersenzitivita na dakarbazin (DTIC). 
Těžká myelosuprese (viz bod 4.4). 
 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Oportunní infekce a reaktivace infekcí
Během léčby pomocí TMZ byly pozorovány oportunní infekce (jako je pneumonie způsobená 
Pneumocystis jirovecii) a reaktivace infekcí (jako jsou HBV, CMV) (viz bod 4.8). 
 
Herpetická meningoencefalitida 
Po  uvedení  přípravku  na  trh  byla  u  pacientů  léčených  temozolomidem  v  kombinaci  s 
radioterapií,  a  to  i  v  případech souběžného  podávání  steroidů,  pozorována  herpetická 
meningoencefalitida (včetně fatálních případů). 
 
Pneumonie vyvolaná Pneumocystis jiroveci
U  pacientů,  kteří  dostávali  souběžně  TMZ  a  RT  v  pilotní  studii  s  prodlouženým 
harmonogramem  42  dnů,  bylo  zjištěno zvýšené  riziko  vzniku  pneumonie  způsobené 
Pneumocystis jiroveci (PCP). Proto je nutná profylaxe PCP u všech pacientů, kteří dostávají 
souběžně TMZ a RT po dobu 42 denního režimu (maximálně 49 dnů) bez ohledu na počet 
lymfocytů. Jestliže se objeví lymfopenie, je třeba pokračovat v profylaxi, dokud se neobnoví 
stupeň lymfopenie ≤ 1. 
 
Výskyt  PCP  může  být  vyšší,  když  je  TMZ  podáván  během  delšího  dávkovacího  režimu. 
Nicméně všichni pacienti, kteří dostávají TMZ, zvláště pacienti dostávající steroidy, by měli 
být pečlivě sledováni pro vznik PCP, bez ohledu na  režim. U pacientů užívajících TMZ, 
zvláště v kombinaci s dexamethasonem nebo jinými steroidy, byly hlášeny případy fatálního 
respiračního selhání. 
 
HBV
Byla hlášena hepatitida způsobená reaktivací viru hepatitidy B (HBV), v některých případech 
vedoucí ke smrti. Před zahájením léčby pacientů s pozitivní sérologií na hepatitidu B (včetně 
těch  s aktivním  onemocněním)  je  nezbytná  konzultace  s  odborníky  na  onemocnění  jater. 
Během léčby musí být pacienti náležitě monitorováni a vedeni. 
 
Hepatotoxicita  
U pacientů léčených TMZ bylo hlášeno poškození jater, včetně fatálního selhání jater (viz bod 
4.8).  Před  zahájením  léčby  je  nutno  provést  testy  jaterních  funkcí.  Pokud  jsou  výsledky 
abnormální, musí lékař před zahájením léčby temozolomidem vyhodnotit poměr přínosů a 
rizik, včetně potenciálu k fatálnímu selhání jater. U pacientů se 42denním léčebným cyklem 
se musí testy jaterních funkcí opakovat uprostřed tohoto cyklu. Pro všechny pacienty platí, že 
jaterní funkce je nutno zkontrolovat po každém léčebném cyklu. U pacientů s výraznými 
 
abnormalitami jaterních funkcí musí lékař vyhodnotit poměr přínosů a rizik vyplývajících z 
pokračování v léčbě. Jaterní toxicita se může objevit několik nebo i více týdnů po poslední 
léčbě temozolomidem. 
 
Malignity 
Byly  též  velmi  vzácně  hlášeny  případy  myelodysplastického  syndromu  a  sekundárních 
malignit, včetně myeloidní leukemie (viz bod 4.8). 
 
Antiemetická léčba 
Nauzea a zvracení jsou velmi často spojené s TMZ. Před nebo po podání TMZ se může 
podávat antiemetická léčba. 
 
Dospělí pacienti s nově diagnostikovaným multiformním glioblastomem 
 
Antiemetická  profylaxe  se  doporučuje  před  počáteční  dávkou  souběžné  fáze  a  velmi 
doporučuje během monoterapeutické fáze. 
 
Pacienti s rekurentním nebo progredujícím maligním gliomem 
Antiemetika může být třeba podat pacientům, u nichž v předchozích léčebných cyklech došlo 
k těžšímu zvracení (stupeň 3 nebo 4). 
 
Laboratorní parametry
U pacientů léčených TMZ může dojít k myelosupresi, včetně dlouhotrvající pancytopenie, 
která může vést k aplastické anémii, jež v některých případech skončila fatálně. V některých 
případech souběžná expozice léčivým přípravkům spojených s výskytem aplastické anémie, 
zahrnující  karbamazepin, fenytoin  a  sulfamethoxazol/trimethoprim,  hodnocení  komplikuje. 
Před zahájením podávání léku by měly být splněny následující laboratorní parametry: ANC ≥ 
1,5 x 109/l a počet trombocytů ≥ 100 x 109/l. Kompletní krevní obraz je třeba vyšetřit ve 22. 
dni (21 dnů po podání 1. dávky) nebo v průběhu 48  hodin  po  tomto  dni,  a pak v týdenních 
intervalech do té doby, dokud není ANC  >  1,5  x  109/l a počet trombocytů > 100 x 109/l. 
Jestliže v průběhu kteréhokoli cyklu poklesne ANC na < 1,0 x 109/l nebo počet trombocytů na 
< 50 x 109/l, má být v následném cyklu dávka o jeden stupeň snížena (viz bod 4.2). Jednotlivé 
stupně dávky činí 100 mg/m2,  150  mg/m2 a  200  mg/m2. Nejnižší doporučená dávka je mg/m2. 
 
Pediatrická populace 
S podáváním TMZ dětem ve věku nižším než 3 roky nejsou dosud žádné klinické zkušenosti. 
U starších dětí a dospívajících jsou zkušenosti velmi omezené (viz body 4.2 a 5.1). 
 
Starší pacienti (ve věku > 70 let) 
U  starších  pacientů  je  ve  srovnání  s  mladšími  osobami  pravděpodobně  vyšší  riziko 
neutropenie a trombocytopenie. Vzhledem k tomu je při podávání TMZ ve vyšším věku nutná 
zvýšená opatrnost.  
 
 
Pacientky
Ženy ve fertilním věku musí používat účinnou antikoncepci k zabránění otěhotnění v průběhu 
užívání TMZ a po dobu nejméně 6 měsíců od ukončení léčby. 
 
Pacienti mužského pohlaví 
Muži léčení TMZ mají být upozorněni,  aby  se nejméně 3 měsíce od užití poslední dávky 
nestali otci a aby se před zahájením léčby informovali o možnosti kryokonzervace spermatu 
(viz bod 4.6). 
 
Laktóza
Tento  léčivý  přípravek  obsahuje  laktózu.  Pacienti  se  vzácnými  dědičnými  problémy 
s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy  a galaktózy 
nemají tento přípravek užívat. 
 
Sodík
Tento  léčivý  přípravek  obsahuje  méně  než  1  mmol  (23  mg)  sodíku  v  jedné  tobolce,  to 
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce  
 
Podávání TMZ spolu s ranitidinem nemělo v oddělené studii fáze I za následek žádné změny 
rozsahu  absorpce  temozolomidu  nebo  expozice  jeho  aktivnímu  metabolitu  monomethyl- 
triazenoimidazolkarboxamidu (MTIC). 
 
Podávání TMZ spolu s jídlem vedlo k poklesu Cmax o 33 % a zmenšení plochy pod křivkou 
koncentrace  (AUC)  o  9  %. Protože  nelze  vyloučit,  že  změna  Cmax může  být  klinicky 
významná, nemá se Temozolomide Glenmark podávat současně s jídlem. 
 
Výsledky analýzy populační farmakokinetiky ve II. fázi klinických studií prokazují, že nebyla 
clearance TMZ ovlivněna současným podáním dexamethasonu, prochlorperazinu, fenytoinu, 
karbamazepinu,  ondansetronu,  antagonistů  H2  receptorů  nebo  fenobarbitalu.  Současné 
podávání kyseliny  valproové  bylo  spojeno  s  malým,  nicméně  statisticky  významným 
poklesem  clearance  TMZ. Dosud nebyly provedeny žádné studie, které by hodnotily účinek 
TMZ  na  metabolismus  nebo eliminaci  jiných  léků.  Nicméně  vzhledem  k  tomu,  že TMZ 
neprochází přeměnou v játrech a na plazmatické bílkoviny se váže jen v malé míře, je málo 
pravděpodobné, že by ovlivňoval farmakokinetiku jiných léčivých přípravků (viz bod 5.2). 
V  kombinaci  s  jinými  myelosupresivními  látkami  může  TMZ  zvýšit  pravděpodobnost 
myelosuprese. 
 
Pediatrická populace 
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení  
 
Těhotenství 
 
Adekvátní  údaje  o  podávání  léku  těhotným  ženám  nejsou  k  dispozici.  V  preklinických 
studiích  u  potkanů  a  králíků,  kteří  TMZ  dostávali  v dávce  150  mg/m2,  byly  prokázány 
teratogenní  a/nebo  toxické  účinky  na  plod  (viz  bod  5.3).  Temozolomide  Glenmark  tvrdé 
tobolky nemá být podáván těhotným ženám. Pokud je přece jen nutno zvážit použití během 
těhotenství, je třeba pacientku seznámit s potenciálním rizikem pro plod. 
 
Kojení 
Není známo, zda se TMZ vylučuje do mateřského mléka; kojení se proto má po dobu léčby 
TMZ přerušit. 
 
Ženy ve fertilním věku 
Ženy ve fertilním věku musí používat účinnou antikoncepci k zabránění otěhotnění v průběhu 
užívání TMZ a po dobu nejméně 6 měsíců od ukončení léčby. 
 
 Mužská fertilita 
 
TMZ může mít genotoxické účinky. Proto mají muži léčení temozolomidem používat účinnou 
antikoncepci a mají být poučeni, aby nejméně 3 měsíce od užití poslední dávky nepočali dítě, 
a  naopak se doporučuje, vzhledem k možnosti ireverzibilní infertilitě po léčbě TMZ, ještě 
před  jejím  zahájením  konzultovat  s  lékařem  možnost kryokonzervace  předem  odebraných 
spermií. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
TMZ má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje v důsledku únavy a ospalosti 
(viz bod 4.8.). 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Souhrn bezpečnostního profilu 
Zkušenosti z klinických hodnocení 
V klinických studiích u pacientů léčených TMZ byly nejčastějšími nežádoucími účinky 
nauzea, zvracení, zácpa, anorexie, bolest hlavy, únava, křeče a vyrážka. Většina 
hematologických nežádoucích účinků byla hlášena s četností časté; frekvence laboratorních 
nálezů stupně 3-4 je uvedena za tabulkou 4. 
 
U pacientů s rekurentním nebo progresivním gliomem byly nauzea (43 %) a zvracení (36 %) 
obvykle stupně 1 nebo 2 (0-5 epizod zvracení během 24 hodin) a odezněly buď spontánně, 
nebo byly snadno zvládnuty standardní antiemetickou léčbou. Incidence závažné nauzey a 
zvracení byla 4 %.  
 
Tabulkový seznam nežádoucích účinků 
Nežádoucí účinky pozorované v klinických studiích a hlášené z post-marketingového užívání 
TMZ jsou uvedeny v tabulce 4. Tyto účinky jsou klasifikovány podle orgánových systémů a 
četnosti. Zařazení do skupin četností se provádí podle následujícího pravidla: velmi časté (≥ 
1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 
1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé 
skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. 
 
Tabulka 4. Nežádoucí účinky u pacientů léčených temozolomidem 
Infekce a infestace
Časté: Infekce, herpes zoster, faryngitidaa, orální 
kandidóza 
Méně časté: Oportunní infekce (včetně PCP), sepse†, 
herpetická meningoencefalitita†, infekce 
CMV, reaktivace CMV, virus hepatitidy B†,
herpes simplex, reaktivace infekce, infekce 
rány, gastroenteritidab 
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené
Méně časté:  
 
Myelodysplastický syndrom (MDS),
sekundární malignity, včetně myeloidní 
leukemie 
Poruchy krve a lymfatického systému
Časté:  
 
Febrilní neutropenie, neutropenie,
trombocytopenie, lymfopenie, leukopenie, 
anémie 
Méně časté: Dlouhotrvající pancytopenie, aplastická 
anémie†, pancytopenie, petechie 
Poruchy imunitního systému
Časté: Alergická reakce 
Méně časté: Anafylaxe 
Endokrinní poruchy
Časté: Cushingoidc 
Méně časté: Diabetes insipidus 
Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté: Anorexie 
Časté: Hyperglykemie 
Méně časté: Hypokalemie, zvýšení alkalické fosfatázy 
Psychiatrické poruchy
Časté: Agitovanost, amnézie, deprese, úzkost, 
zmatenost, nespavost 
Méně časté: Poruchy chování, emoční labilita, 
halucinace, apatie 
Poruchy nervového systému
Velmi časté: Křeče, hemiparéza, afázie/dysfázie, bolest 
 
hlavy 
Časté: Ataxie, porucha rovnováhy, porucha 
kognice, porucha koncentrace, porucha 
vědomí, závrať, hypestézie, porucha paměti, 
neurologická porucha, neuropatied, 
parestézie, somnolence, porucha řeči, 
porucha chuti, třes 
Méně časté: Status epilepticus, hemiplegie, 
extrapyramidové poruchy, parosmie, 
abnormální chůze, hyperestézie, smyslová 
porucha, abnormalní koordinace 
Poruchy oka
Časté: Hemianopsie, rozmazané vidění, porucha 
zrakue, defekt zorného pole, diplopie, bolest 
oka 
Méně časté: Snížená ostrost vidění, suché oči 
Poruchy ucha a labyrintu
Časté: Hluchotaf, vertigo, tinitus, bolest uchag 
Méně časté: Porucha sluchu, hyperakuze, otitis media 
Srdeční poruchy
Méně časté: Palpitace 
Cévní poruchy
Časté: Hemoragie, plicní embolie, hluboká žilní 
trombóza, hypertenze 
Méně časté: Cerebrální hemoragie, zrudnutí, návaly 
horka 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Časté: Pneumonie, dyspnoe, sinusitida, 
bronchitida, kašel, infekce horních cest 
dýchacích 
Méně časté: Respirační selhání†, intersticiální 
pneumonie/pneumonie, plicní fibróza, nosní 
kongesce 
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: Průjem, zácpa, nauzea, zvracení 
Časté: Stomatitida, bolest břichah, dyspepsie, 
dysfagie 
Méně časté: Abdominální distenze, fekální inkontinence, 
gastrointestinální porucha, hemoroidy, 
sucho v ústech 
Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté: Selhání jater†, poškození jater, hepatitida, 
cholestáza, hyperbilirubinemie 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi časté: Vyrážka, alopecie 
Časté: Erytém, suchá kůže, pruritus 
Méně časté: Toxická epidermální nekrolýza, Stevens-
Johnsonův syndrom, angioedém,
multiformní erytém, erytrodermie, 
exfoliace kůže, fotosenzitivní reakce, 
urtikárie, exantém, dermatitida, zvýšené 
pocení, abnormalní pigmentace 
Není známo: Léková reakce s eozinofilií a systémovými 
příznaky (DRESS) 
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté: Myopatie, svalová slabost, artralgie, bolest 
zad, muskuloskeletální bolest, myalgie 
Poruchy ledvin a močových cest
Časté: Časté močení, močová inkontinence 
Méně časté: Dysurie 
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Méně časté: Vaginální hemoragie, menoragie, amenorea, 
vaginitida, bolest prsou, impotence 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Velmi časté: Únava 
Časté: Horečka, příznaky podobné chřipce, astenie, 
malátnost, bolest, edém, periferní edémi 
Méně časté: Zhoršení stavu, rigor, edém obličeje, změna 
barvy jazyka, žízeň, potíže se zuby 
Vyšetření
Časté: Zvýšené hodnoty jaterních enzymůj, zvýšení 
tělesné hmotnosti, snížení tělesné hmotnosti 
Méně časté: Zvýšení gama-glutamyltransferázy 
Poranění, otravy a procedurální komplikace
Časté: Radiační poškozeník 
a Zahrnuje faryngitidu, nazofaryngeální faryngitidu, streptokokovou faryngitidu 
b Zahrnuje gastroenteritidu, virovou gastroenteritidu 
c Zahrnuje cushingoid, Cushingův syndrom 
d Zahrnuje neuropatii, periferní neuropatii, polyneuropatii, periferní senzorickou neuropatii, periferní motorickou neuropatii 
e Zahrnuje zrakové postižení, poruchu oka 
f Zahrnuje hluchotu, bilaterální hluchotu, neurosenzorickou hluchotu, unilaterální hluchotu 
g Zahrnuje bolest ucha, ušní diskomfort 
h Zahrnuje bolest břicha, bolest spodní části břicha, bolest horní části břicha, abdominální diskomfort 
i Zahrnuje periferní edém, periferní otok 
j Zahrnuje  zvýšené výsledky  jaterních  funkcí,  zvýšení  alaninaminotransferázy,  zvýšení aspartátaminotransferázy,  zvýšení 
jaterních enzymů 
k Zahrnuje radiační poškození, radiační poškození kůže 
† Zahrnují případy s fatálními následky 
 
Nově diagnostikovaný multiformní glioblastom 
 
Laboratorní výsledky 
Byla  zjištěna  myelosuprese  (neutropenie  a  trombocytopenie),  která  je  známou  toxicitou 
limitující dávku  většiny  cytotoxických  látek  včetně  TMZ.  Když  byly  zkombinovány 
abnormality  laboratorních testů  a  nežádoucí  účinky v  souběžných  a  monoterapeutických 
fázích léčby, byly pozorovány u 8 % pacientů abnormality neutrofilů stupeň 3 nebo stupeň 4, 
včetně  neutropenických  případů.  Stupeň 3  nebo  stupeň  4  abnormalit  trombocytů,  včetně 
trombocytopenických případů, byl pozorován u 14 % pacientů, kteří dostávali TMZ. 
 
Rekurentní nebo progredující maligní gliom 
Laboratorní výsledky 
Trombocytopenie  a  neutropenie  stupně  3  nebo  4  byly  zaznamenány  u  19  %,  resp.  17  % 
pacientů léčených pro maligní gliom. K hospitalizaci a/nebo přerušení léčby TMZ vedly v %, resp. 4 % případů. Myelosuprese byla předvídatelná (obvykle k ní došlo během několika 
prvních cyklů, s nadirem mezi 21. dnem a 28. dnem) a úprava k normě byla rychlá, obvykle v 
průběhu  1 – 2  týdnů.  Kumulace  myelosupresivních  účinků  prokázána  nebyla.  Přítomnost 
trombocytopenie může zvýšit riziko krvácení a přítomnost neutropenie nebo leukopenie může 
zvýšit riziko infekce. 
 
Pohlaví 
Do analýzy populační farmakokinetiky založené na zkušenostech z klinického hodnocení bylo 
zahrnuto 101 žen a 169 mužů, u kterých byla dostupná měření nadiru neutrofilů, a 110 žen a 
174 mužů, u kterých byla dostupná měření nadiru trombocytů. U žen bylo ve srovnání s muži 
v prvním cyklu terapie zaznamenáno více neutropenií stupně 4 (ANC< 0,5 x 109/l ), 12 % vs %, a trombocytopenií (< 20 x 109/l), 9 % vs 3 %. V souboru dat od 400 jedinců s rekurentním 
gliomem se v prvním cyklu terapie objevila neutropenie stupně 4 u 8 % žen vs 4 % mužů a 
trombocytopenie stupně  4  u  8  %  žen vs 3  %  mužů.  Ve  studii  s  288  jedinci  s nově 
diagnostikovaným  multiformním glioblastomem  se  v  prvním  cyklu  terapie  vyskytla 
neutropenie stupně 4 u 3 % žen vs 0 % mužů a trombocytopenie stupně 4 u 1 % žen vs 0 % 
mužů. 
 
Pediatrická populace 
Perorální TMZ byl hodnocen u dětských pacientů (ve věku 3-18 let) s rekurentním gliomem 
mozkového  kmene  nebo  rekurentním  astrocytomem  vysokého  stupně  v  režimu  denního 
podávání po dobu 5 dnů každých 28 dnů. Ačkoliv jsou údaje omezené, tolerance u dětí se 
očekává být podobná jako u dospělých. Bezpečnost TMZ u dětí ve věku do 3 let nebyla 
stanovena. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky,  aby  hlásili  podezření  na  nežádoucí  účinky prostřednictvím: Státní  ústav  pro 
 
kontrolu  léčiv,  Šrobárova  48,  100  41  Praha  10; webové  stránky: www.sukl.cz/nahlasit-
nezadouci-ucinek. 
 
4.9 Předávkování 
 
Klinicky byly u pacientů ověřeny dávky 500, 750, 1 000, a 1 250 mg/m2 (celková dávka za 
5denní cyklus). Toxicita limitující dávku byla toxicita hematologická a byla pozorována u 
všech dávek, ale lze očekávat, že při vyšších dávkách bude závažnější. U jednoho pacienta 
došlo k předávkování, když užil dávku 10 000 mg (celková dávka během jednoho 5denního 
cyklu), nežádoucí účinky hlášené v tomto případě byly pancytopenie, pyrexie, multiorgánové 
selhání a úmrtí. Byly popsány případy, kdy pacienti doporučenou dávku užívali po dobu delší 
než 5 dnů (až 64 dnů) s hlášenými nežádoucími příhodami včetně suprese kostní dřeně s nebo 
bez  rozvoje  infekce,  v  některých  případech  závažné,  dlouhotrvající  a  vedoucí  k úmrtí.  V 
případě předávkování je nezbytné hematologické zhodnocení. Podle potřeby má být zajištěna 
podpůrná léčba. 
 
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: cytostatika - jiné alkylační látky. 
ATC kód: L01AX 
Mechanismus účinku
Temozolomid  je  triazen,  který  za  fyziologické  hodnoty  pH  prochází  rychlou  chemickou 
konverzí na aktivní monomethyl-triazenoimidazol-karboxamid (MTIC). Předpokládá se, že 
cytotoxické  účinky MTIC  jsou  primárně  důsledkem  alkylace  na  O6  pozici  guaninu,  s 
následnou  alkylací  rovněž  na  pozici  N7.  Následně  vznikající  cytotoxické  léze  jsou 
vysvětlovány nejspíše aberantní reparací methylovaného zbytku. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost 
Nově diagnostikovaný multiformní glioblastom 
Celkem 573 pacientů bylo randomizováno do skupin dostávajících buď TMZ + RT (n=287) 
nebo  RT samotnou  (n=286).  Pacienti  ve  větvi  TMZ  +  RT  dostávali  souběžně  TMZ  (mg/m2) jednou denně od prvního až do posledního dne RT po dobu 42 dnů (maximálně dnů). Pak následovala monoterapie TMZ (150 – 200 mg/m2) ve dnech 1-5 každého 28denního 
cyklu, až v 6 cyklech, začínající 4 týdny po ukončení RT. Pacienti v kontrolní větvi dostávali 
pouze RT. Během RT a souběžné TMZ terapie byla nutná profylaxe pneumonie Pneumocystis 
jiroveci (PCP). TMZ byl podáván jako záchranná terapie v následné fázi 161 pacientům z (57 %) ve větvi dostávající pouze RT a 62 pacientům z 277 (22 %) ve větvi dostávající TMZ 
+ RT. 
 
Poměr rizika (HR) pro celkové přežívání byl 1,59 (95 % CI pro HR=1,33 – 1 ,91) s log-rank p 
< 0,0001 ve prospěch TMZ větve. Odhadnutá pravděpodobnost přežívání 2 roky nebo více 
(26  %  vs  10  %) byla vyšší ve větvi RT + TMZ. Přidání souběžně podávaného TMZ k RT 
 
následované  monoterapií  TMZ  v  léčbě  pacientů  s  nově  diagnostikovaným  multiformním 
glioblastomem  prokázalo  statisticky  významné  zlepšení  v  celkovém  přežívání  (overall 
survival=OS) ve srovnání s RT samotnou (Graf 1). 
 
 
Graf 1 Kaplan-Meierovy křivky pro celkové přežívání (ITT populace=intent-to- treat population) 
 
Výsledky studie nebyly konzistentní v podskupině pacientů se slabým výkonnostním statusem 
(WHO PS=2, n=70), kde celkové přežívání a čas do progrese byly podobné v obou větvích. 
Zdá se však, že u této skupiny pacientů nejsou přítomna žádná nepřijatelná rizika. 
 
 
Rekurentní nebo progredující maligní gliom 
Data  o  klinické  účinnosti  u  pacientů  s  multiformním  glioblastomem  (Karnofského 
výkonnostní status [KPS] ≥ 70), u něhož dochází k progresi nebo rekurenci po chirurgickém 
výkonu a RT, vycházela ze dvou klinických studií s perorálním TMZ. V prvním případě šlo o 
nekomparativní studii u 138 pacientů (29 % bylo předtím léčeno chemoterapií), ve druhém o 
randomizovanou studii kontrolovanou léčivou látkou s TMZ vs prokarbazinem u celkem pacientů (67 % z nich bylo předtím léčeno chemoterapií na bázi nitrosourey). V obou studiích 
bylo primárním hodnotícím kritériem přežívání bez známek progrese (PFS – progression-free 
survival), hodnocených na základě zobrazení magnetickou rezonancí (MRI) nebo na základě 
zhoršení neurologických funkcí. V nekomparativní studii bylo u 19 % pacientů dosaženo 6ti 
měsíční PFS, medián přežívání bez známek progrese  byl  2,1  měsíce a medián celkové doby 
přežívání byl 5,4 měsíce. Objektivní počet terapeutických odpovědí na základě hodnocení 
MRI dosahoval 8 %. 
 
 
V  randomizované  studii  kontrolované  léčivou  látkou  bylo  šestiměsíční  PFS  u  pacientů 
léčených TMZ významně vyšší než u těch, kteří dostávali prokarbazin (21 % vs 8 %; chí-
kvadrát  p=0,008) s  mediánem  2,89,  respektive  1,88  měsíce  (log  rank  p=0,0063).  Medián 
přežití byl 7,34 měsíce pro TMZ a 5,66 měsíce pro prokarbazin (log rank p=0,33). Po měsících byl podíl přežívajících pacientů v TMZ skupině významně vyšší (60 %) než ve 
skupině prokarbazinové (44 %; chí-kvadrát p=0,019). U pacientů, kteří byli předtím léčeni 
chemoterapií, bylo dosaženo kladného efektu u těch, kteří měli KPS ≥ 80. 
 
Údaje o době do zhoršení neurologického statusu, jakož i o době do zhoršení výkonnostního 
statusu (pokles na KPS < 70 nebo pokles nejméně o 30 bodů), hovoří ve prospěch TMZ oproti 
prokarbazinu. Medián doby do progrese v těchto hodnotících kritériích byl u TMZ o 0,7 - 2,měsíce delší než u prokarbazinu (log rank p < 0,01 - 0,03). 
 
Rekurentní anaplastický astrocytom 
V multicentrické prospektivní studii fáze  II, v  níž byly hodnoceny bezpečnost a účinnost 
perorálně podávaného  TMZ  v  léčbě  pacientů  s  anaplastickým  astrocytomem  při  prvním 
relapsu,  bylo zjištěno šestiměsíční  PSF  u  46  %  léčených.  Medián  PSF  činil  5,4  měsíce. 
Medián  celkového  přežití  činil 14,6  měsíce.  Procento  odpovědí  na  léčbu,  hodnocené 
centrálně, činilo 35 % (13 % kompletních, 43 % částečných odpovědí) pro populaci intent-to-
treat  (ITT), n=162. U 43 pacientů došlo ke stabilizaci onemocnění. Šestiměsíční přežití bez 
klinické příhody bylo pro populaci intent-to-treat 44 %, přičemž medián přežití bez klinické 
příhody  činil  4,6  měsíce,  což  je  podobné  výsledkům  hodnocení  přežívání bez  známek 
progrese.  Z  histologického  hlediska  byla  účinnost  obdobná.  Objektivní  radiologicky 
prokázaná  odpověď  na  léčbu  nebo  zachování  stavu  beze  známek  progrese  velmi  dobře 
korelovaly se zachovanou nebo zlepšenou kvalitou života. 
 
Pediatrická populace 
Perorální TMZ byl hodnocen u dětských pacientů (ve věku 3-18 let) s rekurentním gliomem 
mozkového  kmene  nebo rekurentním astrocytomem  vysokého  stupně  v  režimu  denního 
podávání po dobu 5 dnů každých 28 dnů. Tolerance TMZ byla podobná jako u dospělých. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
TMZ  se  spontánně  hydrolyzuje  při  fyziologickém  pH  primárně  na  aktivní  látku  3-metyl-
(triazen-1- yl)imidazol-4-karboxamid (MTIC). MTIC se spontánně hydrolyzuje na 5-amino-
imidazol-4- karboxamid (AIC), známý meziprodukt biosyntézy purinů a nukleových kyselin a 
na  methylhydrazin, o kterém se předpokládá, že je aktivní alkylační látkou. Předpokládá se, 
že cytotoxicita MTIC je primárně způsobena alkylací DNA zejména na pozicích guaninu O6 a 
N7. Expozice MTIC a AIC je ~ 2,4 %, respektive 23 % v poměru k AUC TMZ. In vivo byl 
t1/2 MTIC podobný jako pro TMZ, 1,8 hodin. 
 
Absorpce 
Po perorálním podání dospělým pacientům se TMZ rychle absorbuje a vrcholné koncentrace 
dosahuje již za 20 minut po podání (střední doba je mezi 0,5 a 1,5 hodiny). Po perorálním 
 
podání 14C-značeného TMZ byla průměrná fekální exkrece 14C v průběhu 7 dnů po podání 
dávky 0,8 %, což svědčilo o úplné absorpci. 
 
Distribuce 
TMZ vykazuje nízkou vazebnou afinitu k proteinům (10 % až 20 %) proto se neočekává, že 
by interagoval  s  látkami  s  vysokou  vazebnou  afinitou  k  proteinům.  PET  studie  u  lidí  a 
preklinické  údaje  ukazují,  že  TMZ  rychle  prostupuje  hematoencefalickou  bariérou  a  je 
přítomný  v  mozkomíšním  moku.  Průnik  do  mozkomíšního  moku  (CSF)  byl  potvrzen  u 
jednoho  pacienta;  expozice  CSF na  základě  AUC  TMZ  byla  přibližně  30  %  plazmatické 
expozice, což odpovídá údajům u zvířat. 
 
Eliminace 
Plazmatický poločas (t1/2) je přibližně 1,8 hodin. Hlavní cesta eliminace  14C  je  ledvinami. 
Po perorálním podání se objevuje přibližně 5 až 10 % dávky v nezměněné podobě v moči 
v průběhu 24  hodin  a  zbytek  se  vylučuje  ve  formě  temozolomidové kyseliny, 
5aminoimidazol-4-karboxamidu (AIC)  nebo  neidentifikovaných  polárních  metabolitů. 
Plazmatické  koncentrace  vzrůstají  v  závislosti  na  velikosti  dávky.  Plazmatická  clearance, 
distribuční objem a poločas jsou na velikosti dávky nezávislé. 
 
Zvláštní skupiny pacientů 
V  analýze  populační  farmakokinetiky  TMZ  bylo  zjištěno,  že  plazmatická  clearance  TMZ 
nezávisí  na věku,  renální  funkci  nebo  kouření. V  oddělené  farmakokinetické  studii  byly 
plazmatické farmakokinetické profily u pacientů s mírnou až střední jaterní dysfunkcí stejné 
jako profily u pacientů s normální funkcí jater. U dětských pacientů byla AUC větší než u 
dospělých; nicméně maximální tolerovaná dávka (MTD) činila 1 000 mg/m2 na jeden cyklus 
jak u dětí, tak u dospělých. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti  
 
U potkanů a psů byly prováděny studie toxicity s jednotlivým cyklem (5 dnů podávání léku, 
23 dnů bez léčby) 3 a  6 cyklů léčby. Primární cíle toxických účinků tvořila kostní dřeň, 
lymforetikulární systém, testes, gastrointestinální ústrojí a při vyšších dávkách, které byly pro 
60  % – 100 % testovaných potkanů a psů letální, docházelo k degeneraci retiny. Většina 
toxických účinků byla reverzibilní, s výjimkou nežádoucích účinků na mužský reprodukční 
systém  a  degeneraci  retiny.  Nicméně  vzhledem  k  tomu,  že  dávky  podmiňující  retinální 
degeneraci se pohybovaly v rozmezí dávek letálních, a v klinických studiích nebyl žádný 
srovnatelný účinek pozorován, nepřikládá se tomuto nálezu klinická významnost. 
 
TMZ je embryotoxická, teratogenní a genotoxická alkylační látka. TMZ má toxické účinky 
větší u potkanů a psů než u člověka, a klinická dávka se blíží minimální letální dávce u 
potkanů a psů. Za citlivé ukazatele toxicity se považují poklesy počtu leukocytů a trombocytů 
v závislosti na velikosti dávky. Ve studii u potkanů, v níž bylo aplikováno šest cyklů terapie, 
bylo  zjištěno  několik  druhů novotvarů,  včetně  karcinomu  mléčné  žlázy,  kožního 
keratoakanthomu a adenomu bazálních buněk, zatímco ve studiích u psů žádné nádorové ani 
prenádorové změny pozorovány nebyly. Zdá se, že potkani jsou vůči onkogenním účinkům 
 
TMZ  mimořádně  citliví,  neboť  první  tumory se  u  nich objevují  již  po třech  měsících od 
zahájení podávání přípravku. Jde o dobu krátkou dokonce i pro alkylační látky. Výsledky 
aberačních  testů  s  chromosomy  Ames/salmonella  a  lymfocytů  z  lidské  periferní  krve 
prokázaly pozitivní mutagenní reakci. 
 
 
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
  
Obsah tobolky: 
laktóza, 
koloidní bezvodý oxid křemičitý, 
sodná sůl karboxymethylškrobu typu A, 
kyselina vinná, 
kyselina stearová. 
 
Obal tobolky, velikost 0: 
Temozolomide Glenmark 20 mg: 
želatina, 
oxid titaničitý (E 171), 
červený oxid železitý (E 172), 
žlutý oxid železitý (E 172). 
 
Temozolomide Glenmark 100 mg: 
želatina, 
oxid titaničitý (E 171), 
červený oxid železitý (E 172), 
indigokarmín (E 132). 
 
Temozolomide Glenmark 140 mg: 
želatina, 
oxid titaničitý (E 171), 
indigokarmín (E 132). 
 
Temozolomide Glenmark 180 mg: 
želatina, 
oxid titaničitý (E 171), 
červený oxid železitý (E 172), 
černý oxid železitý (E 172), 
žlutý oxid železitý (E 172). 
 
Temozolomide Glenmark 250 mg: 
želatina, 
oxid titaničitý (E 171). 
 
 
Potisk: 
černý inkoust: 
šelak, 
makrogol, 
roztok amoniaku, 
hydroxid draselný, 
černý oxid železitý (E 172). 
 
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se. 
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
Sáčky: Temozolomide Glenmark 20mg, 100mg, 140mg, 180 mg a 250mg: 2 roky 
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Balení sáček
Temozolomide Glenmark 20 mg:  
Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 
 
Temozolomide Glenmark 100 mg, Temozolomide Glenmark 140 mg, Temozolomide 
Glenmark 180 mg, Temozolomide Glenmark 250 mg:  
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. 
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
Balení sáček
Sáčky se skládají z papíru na lineárním LDPE (vnější vrstva), hliníku a kopolymeru ethylen-
kyselina akrylová (vnitřní vrstva). 
Jeden sáček obsahuje 1 tvrdou tobolku a je dodáván v krabičce. 
Krabička obsahuje 5 nebo 20 tvrdých tobolek, jednotlivě zatavených v sáčcích. 
Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. 
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním 
 
Tobolky nemají být otevřeny. Pokud dojde k poškození celistvosti tobolky, zabraňte kontaktu 
práškového obsahu s kůží a sliznicemi. Pokud přijde Temozolomide do styku s kůží nebo 
sliznicí, je třeba neprodleně a řádně ho smýt mýdlem a vodou. 
 
Pacientům má být  doporučeno  uchovávat  tobolky  mimo dohled a dosah dětí,  nejlépe 
v uzamčené skříni. Náhodné požití může být pro děti fatální. 
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 
 
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI  
 
Glenmark Pharmaceuticals s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, Česká republika 
 
 
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA 
 
Temozolomide Glenmark 20 mg tvrdé tobolky:   44/197/13-C 
Temozolomide Glenmark 100 mg tvrdé tobolky: 44/198/13-C 
Temozolomide Glenmark 140 mg tvrdé tobolky: 44/199/13-C 
Temozolomide Glenmark 180 mg tvrdé tobolky: 44/200/13-C 
Temozolomide Glenmark 250 mg tvrdé tobolky: 44/201/13-C 
 
 
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 15. 5.Datum posledního prodloužení registrace: 11. 10.  
10. DATUM REVIZE TEXTU 
 
10. 2.