Tonanda Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: Léčiva ovlivňující renin-angiotensinový systém, ACE inhibitory, jiné 
kombinace, ATC kód: C09BX 
Přípravek Tonanda je kombinace inhibitoru angiotensin-konvertujícího enzymu perindopril-erbuminu, 
sulfonamidového diuretika  indapamidu  a kalciového  antagonisty amlodipinu. Jeho  farmakologické 
vlastnosti jsou odvozeny od jednotlivých složek samostatně, navíc k těm, které vyplývají z aditivního 
synergického účinku tří přípravků v kombinaci. 
 
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky 
 
Perindopril
Perindopril   je   inhibitor   angiotensin-konvertujícího  enzymu  (ACE  inhibitor),  který  přeměňuje 
angiotensin  I  na  angiotensin  II,  vazokonstrikční  látku;  navíc  enzym  stimuluje  sekreci  aldosteronu 
kůrou nadledvin a stimuluje degradaci vazodilatační látky bradykininu na neaktivní heptapeptid. 
 
To má za následek: 
- snížení sekrece aldosteronu, 
- zvýšení plazmatické aktivity reninu, přičemž aldosteron již neuplatňuje svou negativní zpětnou 
vazbu, 
- pokles  celkové  periferní  rezistence  s  preferenčním  účinkem  na  cévní  řečiště  ve  svalech 
a ledvinách, aniž by tento pokles byl doprovázen při dlouhodobé léčbě retencí soli a vody nebo 
reflexní tachykardií. 
Antihypertenzní účinek perindoprilu se také projevuje u pacientů s nízkou nebo normální koncentrací 
reninu. 
 
Perindopril účinkuje prostřednictvím svého aktivního metabolitu, perindoprilátu. Ostatní metabolity 
jsou neaktivní. 
 
Perindopril snižuje práci srdce: 
- vazodilatačním účinkem na žíly, který je pravděpodobně způsobený změnami v metabolismu 
prostaglandinů: snížení preloadu, 
- snížením celkové periferní rezistence: snížení afterloadu. 
 
Studie provedené u pacientů se srdeční insuficiencí prokázaly: 
- pokles plnícího tlaku v levé i pravé komoře, 
- snížení celkové periferní vaskulární rezistence, 
- zvýšení srdečního výdeje a zlepšení srdečního indexu, 
- zvýšení regionálního průtoku krve svaly. 
Bylo prokázáno též významné zlepšení zátěžových testů. 
 
 
 
Indapamid
Indapamid  je  sulfonamidový  derivát  s indolovým  kruhem,  farmakologicky  příbuzný  thiazidové 
skupině diuretik. Indapamid působí inhibicí zpětné absorpce sodíku v kortikálním dilučním segmentu. 
Zvyšuje vylučování sodíku a chloridů močí a v menší míře i vylučování draslíku a hořčíku, čímž 
zvyšuje objem moči a má antihypertenzivní účinek. 
 
Amlodipin
Amlodipin je kalciový antagonista a inhibuje transport kalciových iontů do srdečních buněk a buněk 
hladkého svalstva cévních stěn. Mechanismus antihypertenzního působení amlodipinu vyplývá z jeho 
přímého relaxačního účinku na hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanismus, jímž amlodipin 
vede k ústupu anginózních bolestí, nebyl dosud zcela poznán, ale je určen těmito dvěma mechanismy: 
 
1. Amlodipin dilatuje periferní arterioly a tak redukuje celkovou periferní rezistenci (afterload), proti 
níž musí  srdce  pracovat. Snížení dotížení  vede  ke snížení  spotřeby  energie a  kyslíkových  nároků 
v myokardu. 
2. Mechanismus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně také dilataci hlavních větví koronárních 
tepen  a  koronárních  arteriol.  Důsledkem  této  dilatace  je  zlepšená  dodávka  kyslíku  k myokardu 
u pacientů s Prinzmetalovou anginou pectoris. 
U nemocných s hypertenzí amlodipin při dávkování jedenkrát denně klinicky významně snižuje krevní 
tlak (vleže i vestoje) po celých 24 hodin. 
 
U nemocných s anginou pectoris zvyšuje jedna denní dávka amlodipinu celkovou dobu tolerance 
fyzické  zátěže,  oddaluje  nástup  anginózních  bolestí  a  dobu  do  vzniku  1mm  depresí  úseku  ST. 
Amlodipin snižuje jak frekvenci anginózních atak, tak spotřebu nitroglycerinu. 
 
Při podání amlodipinu nebyly zjištěny žádné nežádoucí metabolické účinky na lipidy ani změny jejich 
plazmatických koncentrací a podávání je vhodné i u pacientů s astmatem, diabetem či dnou. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost 
 
Perindopril
Perindopril  je  účinný  ve všech  stádiích  hypertenze: lehké, středně  těžké  i  těžké.  Vede  ke  snížení 
systolického a diastolického arteriálního krevního tlaku v poloze vleže i vstoje. 
Maximální  antihypertenzní účinek  nastupuje  za  4  až  6  hodin  po  požití  jednorázové  dávky  a  trvá 
nejméně po dobu 24 hodin. 
Reziduální blokáda angiotensin konvertujícího enzymu po 24 hodinách je vysoká, pohybuje se kolem 
80 %. 
U pacientů, kteří odpovídají na léčbu, dochází k normalizaci krevního tlaku po jednom měsíci léčby 
bez následné tachyfylaxe. 
Vysazení léčby neprovází rebound fenomén. 
Perindopril má vazodilatační vlastnosti a obnovuje elasticitu hlavního arteriálního řečiště, koriguje 
histomorfologické změny v rezistentních arteriích a vyvolává snížení hypertrofie levé komory. 
V případě potřeby přidáním thiazidového diuretika dochází k synergistickému aditivnímu účinku. 
Kombinace  inhibitoru  angiotensin-konvertujícího  enzymu  a  thiazidového  diuretika  snižuje  riziko 
hypokalemie vyvolané samotným diuretikem. 
 
Duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron (RAAS) - data z klinických studií 
Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan 
Alone  and  in  combination with  Ramipril  Global  Endpoint  Trial)  a  VA  NEPHRON-D  (The  Veterans 
Affairs Nephropathy in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem 
receptorů pro angiotensin II. 
Studie   ONTARGET   byla   vedena   u   pacientů   s   anamnézou   kardiovaskulárního   nebo 
cerebrovaskulárního onemocnění nebo u pacientů s diabetem mellitem 2. typu se známkami poškození 
cílových  orgánů.  Studie  VA  NEPHRON-D  byla  vedena  u  pacientů  s  diabetem mellitem 2.  typu 
a diabetickou nefropatií. 
 
 
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární 
ukazatele a mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie, 
akutního poškození ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností 
jsou tyto výsledky relevantní rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotensin II. 
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotensin II proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií 
užívat souběžně. 
Studie  ALTITUDE  (Aliskiren  Trial  in  Type  2  Diabetes  Using  Cardiovascular  and  Renal  Disease 
Endpoints) byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem 
ACE  nebo  blokátorem  receptorů  pro  angiotensin  II  u  pacientů  s  diabetem mellitem 2.   typu 
a chronickým  onemocněním  ledvin,  kardiovaskulárním  onemocnění,  nebo  obojím.  Studie  byla 
předčasně ukončena z důvodu zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní 
mozková  příhoda  byly  numericky  častější  ve  skupině  s  aliskirenem  než  ve  skupině  s  placebem 
a zároveň nežádoucí účinky a sledované závažné nežádoucí účinky (hyperkalemie, hypotenze a renální 
dysfunkce) byly častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové skupině. 
 
Indapamid
Indapamid  v  monoterapii  má  antihypertenzní  účinek,  který  přetrvává  24  hodin. Tento  účinek  se 
projevuje v dávkách, ve kterých jsou diuretické vlastnosti minimální. 
Jeho  antihypertenzní  účinek  je  proporcionální  ke  zlepšení  arteriální  compliance  a  snížení  celkové 
a arteriální periferní vaskulární rezistence. 
Indapamid snižuje hypertrofii levé komory. 
Když  je  dávka  thiazidového  diuretika  a thiazidu  příbuzného  diuretika  překročena,  antihypertenzní 
účinek  dosahuje  vrcholu,  zatímco  nežádoucí  účinky  se  dále  zvyšují.  Jestliže  je  léčba  neefektivní, 
dávka se nesmí zvyšovat. 
Navíc bylo prokázáno, že krátkodobě, střednědobě a dlouhodobě indapamid u hypertenzních pacientů: 
- nemá účinek na lipidový metabolismus: triacylglyceroly, LDL cholesterol a HDL cholesterol, 
- nemá účinek na metabolismus sacharidů, ani u diabetických pacientů. 
 
Amlodipin
Klinická  studie  ALLHAT  (The  Antihypertensive  and  Lipid-Lowering  Treatment  to  Prevent  Heart 
Attack Trial) byla vedena pro porovnání léčby novějšími léky (amlodipin nebo inhibitor ACE jako 
první  volba)  a  thiazidovými  diuretiky  u lehké a  středně těžké hypertenze.  Nebyl  pozorován 
signifikantní  rozdíl  v  kardiovaskulárních  závěrech  mezi  léčbou  založenou  na  amlodipinu  a  na 
thiazidových diureticích. 
 
Perindopril/indapamid
U  hypertoniků  jakéhokoli  věku  vykazuje  perindopril/indapamid  na  dávce  závislý  antihypertenzní 
účinek na diastolický a systolický arteriální tlak v poloze vleže i vestoje. Tento antihypertenzní účinek 
přetrvává 24 hodin. Snížení krevního tlaku je dosaženo za necelý měsíc bez tachyfylaxe; ukončení 
léčby  neprovází  rebound  fenomén.  V klinických  studiích  vedlo souběžné podávání  perindoprilu 
a indapamidu ve srovnání s jednotlivě podanými látkami k antihypertenznímu účinku synergistické 
povahy. 
Multicentrická,  randomizovaná,  dvojitě  zaslepená,  aktivně  kontrolovaná  studie  PICXEL  hodnotila 
echokardiograficky účinnost kombinace perindoprilu/indapamidu na hypertrofii levé komory versus 
enalapril v monoterapii. 
Ve studii PICXEL byli hypertenzní pacienti s hypertrofií levé komory (definovanou jako index masy 
levé komory (LVMI)  120  g/m2 u mužů a  100  g/m2 u žen) randomizováni buď na perindopril 
erbumin  2 mg/indapamid 0,625 mg nebo na enalapril 10 mg jednou denně po dobu jednoho roku 
léčby.  Dávka  byla  upravena  podle  kontroly  krevního  tlaku  až  na  perindopril  erbumin  8  mg 
a indapamid  2,5  mg  nebo  enalapril  40  mg  jednou denně.  Pouze  34  %  pacientů  zůstalo  léčeno 
perindoprilem 2 mg/indapamidem 0,625 mg (versus 20 % enalaprilem 10 mg). 
Na konci léčby se LVMI snížil významněji u skupiny užívající perindopril/indapamid (-10,1  g/m2), 
než  u  skupiny  užívající  enalapril  (-1,1  g/m2)  u  všech  randomizovaných  pacientů.  Rozdíl  mezi 
skupinami ve změně LVMI byl -8,3 (95% CI (-11,5; - 5,0), p  0,0001). 
Lepší účinek na LVMI byl dosažen u vyšších dávek perindoprilu/indapamidu. 
Co se týče krevního tlaku, odhadnutý průměr rozdílů mezi skupinami u randomizované populace byl 
 
 
-5,8 mmHg (95% CI (-7,9; -3,7), p  0,0001) pro systolický krevní tlak a -2,3 mmHg (95% CI (-3,6; 
-0,9), p = 0,0004) pro diastolický krevní tlak, ve prospěch skupiny užívající perindopril/indapamid. 
 
Pediatrická populace 
 
Perindopril/indapamid
Údaje o použití perindoprilu/indapamidu u dětí nejsou k dispozici. 
 
Amlodipin
Celkem 268 dětí ve věku 6–17 let s predominantní sekundární hypertenzí bylo sledováno ve studii, ve 
které byla podávána dávka 2,5 mg a 5,0 mg amlodipinu oproti placebu. Výsledky ukázaly, že obě 
dávky snižují systolický krevní tlak signifikantně více než placebo. Rozdíl mezi oběma dávkami nebyl 
statisticky významný. 
Dlouhodobé účinky amlodipinu na růst, dospívání a celkový vývoj nebyly sledovány. Dlouhodobá 
účinnost amlodipinu při léčbě v dětství ke snížení kardiovaskulární morbidity a mortality v dospělosti 
také nebyla stanovena.