Triplixam Interakce
 
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí 
kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena 
s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně 
akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1). 
 
Léky zvyšující riziko angioedému
Současné užívání inhibitorů ACE a sakubitrilu/valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného rizika 
angioedému (viz body 4.3 a 4.4).  
Léčbu sakubitrilem/valsartanem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední dávce perindoprilu. Léčbu 
perindoprilem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední dávce sakubitrilu/valsartanu (viz body 4.3 a 4.5). 
Současné užívání inhibitorů ACE s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus, 
temsirolimus) a gliptiny (např. linagliptin, saxagliptin, sitagliptin, vildagliptin) může vést ke zvýšenému 
riziku angioedému (viz bod 4.4). 
 
Léky vyvolávající hyperkalemii: 
Hladina draslíku v séru obvykle zůstává v normálu, ale u některých pacientů se může při léčbě ACE 
inhibitorem objevit hyperkalemie. Některé léky nebo terapeutické třídy mohou zvýšit výskyt hyperkalemie: 
 
aliskiren, soli draslíku, kalium šetřící diuretika (např. spironolakton, triamteren nebo amilorid), inhibitory 
ACE, antagonisté receptorů angiotenzinu II, NSAID, hepariny, imunosupresiva jako je cyklosporin nebo 
takrolimus, trimetoprim a kotrimoxazol (trimethoprim/sulfamethoxazol), je zapotřebí opatrnost, protože o 
trimethoprimu je známo, že se chová jako kalium šetřící diuretikum jako amilorid. Kombinace těchto léků 
zvyšuje riziko hyperkalemie.  
Proto není kombinace přípravku Triplixam s výše zmíněnými přípravky doporučena. Pokud je současné 
podávání indikováno, je třeba je podávat s opatrností a s pravidelnými kontrolami hladin draslíku v séru. 
 
Současná léčba je kontraindikována (viz bod 4.3): 
Aliskiren: U pacientů s diabetem nebo poruchou funkce ledvin se zvyšuje riziko hyperkalemie, zhoršují se 
renální funkce a zvyšuje se riziko kardiovaskulární morbidity a mortality. 
 
Mimotělní léčba: Mimotělní léčba vedoucí ke kontaktu krve se záporně nabitým povrchem jako je dialýza 
nebo hemofiltrace pomocí vysoce propustných membrán (např. polyakrylonitrilové membrány) a aferéza 
nízkodenzitních lipoproteinů pomocí dextran-sulfátu vzhledem ke zvýšenému riziku závažných 
anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.3). Pokud je potřeba tato léčba, mělo by být zváženo použití jiných 
dialyzačních membrán nebo jiných skupin antihypertenziv. 
 
 
Kombinace, které nejsou doporučovány: 
 
Látka Známá interakce s 
následujícím 
přípravkem
Interakce s jinými léčivými přípravky 
perindopril /
indapamid 
Lithium Při současném podávání lithia s inhibitory ACE bylo zaznamenáno reverzibilní 
zvýšení sérových koncentrací a toxicity lithia. Použití perindoprilu v kombinaci 
s  indapamidem  a  lithia  se  nedoporučuje,  ale pokud  je taková  kombinace 
nezbytná, je nutné pečlivé monitorování hladin lithia (viz bod 4.4). 
perindopril Aliskiren U jiných pacientů než diabetiků nebo u pacientů s poruchou funkce ledvin se 
zvyšuje riziko hyperkalemie, zhoršují se renální funkce a zvyšuje se riziko 
kardiovaskulární morbidity a mortality. 
 Současná léčba 
inhibitorem ACE a 
blokátorem 
receptoru 
angiotenzinu 
Z literatury bylo hlášeno, že u pacientů s aterosklerotickým onemocněním, 
srdečním selháním nebo s diabetem s konečným orgánovým poškozením, je 
současná léčba inhibitorem ACE a blokátorem receptoru angiotenzinu 
spojována s vyšší frekvencí hypotenze, synkopy, hyperkalemie a zhoršující 
se renální funkcí (zahrnující akutní renální selhání) ve srovnání s užitím 
samotného blokátoru systému renin-angiotenzin-aldosteron. Dvojitá blokáda 
(např. kombinací inhibitoru ACE s antagonistou receptoru angiotenzinu II) by 
měla být limitována v individuálních definovaných případech s pečlivým 
monitorováním renální funkce, hladin draslíku a krevního tlaku (viz bod 4.4). 
 Estramustin Riziko  zvýšených  nežádoucích  účinků  jako  je  angioneurotický  edém 
(angioedém). 
 Kalium-šetřící léky 
(např. triamteren, 
amilorid,...), 
draslík (soli 
draslíku) 
Hyperkalemie (potenciálně letální), zvláště ve spojení s poruchou funkce ledvin 
(aditivní účinky  hyperkalemie).  Kombinace  perindoprilu s výše  uvedenými 
léky  se  nedoporučuje (viz   bod   4.4).   Pokud je  přesto  současné  použití 
indikováno, měly by být užívány s opatrností s častým monitorováním hladin 
draslíku  v  séru.  Použití  spironolaktonu  u  srdečního  selhání, viz  „Současná 
léčba, která vyžaduje zvláštní opatrnost“. 
amlodipin Dantrolen (infuze) U  zvířat  byla  po  podání  verapamilu  a  dandrolenu  i.v.  pozorována  letální 
ventrikulární fibrilace a kardiovaskulární kolaps v souvislosti s hyperkalemií. 
Vzhledem k riziku hyperkalemie se nedoporučuje současné podávání blokátorů 
kalciových  kanálů,  jako  je  amlodipin,  u  pacientů  náchylných  k maligní 
hypertermii a při léčbě maligní hypertermie. 
 grapefruit nebo 
grapefruitová šťáva 
U některých pacientů může být zvýšena biologická dostupnost, která má za 
následek zvýšení poklesu krevního tlaku. 
 
Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost: 
 
Látka Známá interakce s 
následujícím 
přípravkem
Interakce s jinými léčivými přípravky 
perindopril /
indapamid  
Baklofen Zvýšený antihypertenzní účinek. Sledujte krevní tlak a přizpůsobte 
antihypertenzní dávku, pokud je to nutné. 
 Nesteroidní 
antiflogistika 
(včetně kyseliny 
acetylsalicylové ve 
vysokých dávkách) 
Při  současném  podávání  inhibitorů  ACE  a nesteroidních  antiflogistik  (tj. 
kyseliny  acetylsalicylové v protizánětlivém  dávkovacím  režimu,  inhibitory 
COX-2 a neselektivní NSAID) může dojít k oslabení antihypertenzního účinku. 
Současné podávání inhibitorů  ACE  a  NSAID  může  vést  ke  zvýšení rizika 
zhoršení renální funkce, včetně možnosti akutního renálního selhání 
a zvýšení draslíku v séru, především u pacientů s již existující sníženou funkcí 
ledvin. Kombinace by měla být podávána s opatrností, především u starších 
pacientů. Pacienti by měli být adekvátně hydratováni a mělo by být zváženo 
monitorování renálních funkcí po zahájení současného podávání a periodicky 
poté. 
perindopril Antidiabetika 
(inzulin, perorální 
antidiabetika) 
Epidemiologické studie naznačily, že současné podávání inhibitorů ACE a 
antidiabetik (inzulin, perorální antidiabetika) může vyvolat zvýšení účinku na 
snížení krevní glukózy s rizikem hypoglykemie. Tento účinek se zdá být 
pravděpodobnější během prvních týdnů kombinované léčby a u pacientů 
s poruchou funkce ledvin. 
Kalium-nešetřící 
diuretika
U pacientů užívajících diuretika, zvláště trpí-li deplecí objemu a/nebo solí, 
může dojít k nadměrnému poklesu krevního tlaku po zahájení léčby inhibitorem 
ACE. Možnost hypotenzního účinku může být snížena vysazením diuretika, 
zvýšením objemu nebo užitím solí před zahájením léčby nízkými a postupně 
vzrůstajícími dávkami perindoprilu 
U arteriální hypertenze, kdy počáteční diuretická léčba může způsobit depleci 
soli/objemu, musí být buď léčba diuretikem přerušena před zahájením léčby 
inhibitorem ACE, v takovém případě může být léčba kalium-nešetřícím 
diuretikum opět zahájena nebo musí být léčba inhibitorem ACE zahájena 
nízkými dávkami a postupně zvyšována. 
U diuretiky léčeného kongestivního srdečního selhání, léčba inhibitorem ACE 
by měla být zahájena velmi nízkými dávkami,  pouze po redukci dávky 
současně podávaného kalium-nešetřícího diuretika. 
Ve všech případech musí být monitorovány renální funkce (hladiny 
kreatininu) během prvních několika týdnů léčby inhibitorem ACE. 
Kalium-šetřící 
diuretika 
(eplerenon, 
spironolakton)
S eplerenonem nebo spironolaktonem v dávkách mezi 12,5 mg až 50 mg 
denně a s nízkými dávkami inhibitorů ACE: 
V léčbě srdečního selhání třídy II- IV (NYHA) s ejekční frakcí <40%, a 
s předchozí léčbou inhibitory ACE a kličkovými diuretiky, riziko 
hyperkalemie, potenciálně letální, zvláště v případě nedodržování předpisu 
dávkování v této kombinaci.  
Před zahájením kombinace, zkontrolujte, že není přítomná hyperkalemie a 
renální selhání. 
Pečlivé monitorování kalemie a kreatinemie je doporučeno na začátku léčby 
jednou týdně v prvním měsíci léčby a poté jednou za měsíc. 
indapamid Léky vyvolávající 
torsades de pointes  
Vzhledem  k  riziku  hypokalemie by měl být indapamid s opatrností podáván 
současně s léky vyvolávajícími torsades de pointes, jako jsou např.: 
- antiarytmika třídy IA (např. chinidin, hydrochinidin, disopyramid); 
- antiarytmika  třídy  III  (např. amiodaron,  dofetilid,  ibutilid,  bretylium, 
sotalol); 
- některá antipsychotika:  fenotiaziny (např. chlorpromazin,  cyamemazin, 
levomepromazin,     thioridazin,     trifluoperazin),     benzamidy     (např. 
amisulprid,  sulpirid,  sultoprid,  tiaprid),  butyrofenony  (např. droperidol, 
haloperidol), jiná antipsychotika (např. pimozid);  
- jiné  látky (např.  bepridil,  cisaprid,  difemanil,  erythromycin i.v., 
halofantrin, mizolastin, moxifloxacin, pentamidin, sparfloxacin,  vinkamin 
i.v., methadon, astemizol, terfenadin.  
V případě potřeby prevence nízkých hladin draslíku a korekce: sledování QT 
intervalu. 
 Amfotericin B (i.v. 
podání), 
glukokortikoidy a 
Zvýšené riziko nízkých hladin draslíku (aditivní účinek).  
 
Látka Známá interakce s 
následujícím 
přípravkem
Interakce s jinými léčivými přípravky 
mineralokortikoidy
(systémové podání), 
tetrakosaktid, 
stimulační laxativa 
Sledování  nízkých  hladin  draslíku  a  korekce  v případě  potřeby.  Zvláštní 
opatrnosti je zapotřebí při léčbě srdečními glykosidy. Měla by se používat 
nestimulační laxativa. 
 Srdeční glykosidy  Hypokalemie a/nebo hypomagnezemie zvyšuje toxické účinky digitalisu. 
V těchto případech je nutné sledovat plazmatické hladiny draslíku, hořčíku a 
EKG a v případě potřeby přehodnotit léčbu. 
Alopurinol Současná léčba s indapamidem může zvýšit výskyt reakcí hypersenzitivity na 
alopurinol. 
amlodipin CYP3A4 induktory Při  souběžné  léčbě  se  známými  induktory  CYP3A4  se  mohou  měnit 
plazmatické  koncentrace    amlodipinu.  Proto  je  zapotřebí  během  souběžné 
léčby,  zejména  silnými  induktory  CYP3A4  (např.  rifampicin,  třezalka 
tečkovaná), a po ní monitorovat krevní tlak a případně zvážit úpravu dávky. 
 CYP3A4 inhibitory Současné  užívání  amlodipinu  se  silnými  nebo  středně  silnými  inhibitory 
CYP3A4  (inhibitory  proteázy,  azolová  antimykotika,  makrolidy  jako 
erytromycin  nebo  klarithromycin,  verapamil  nebo  diltiazem)  mohou  vyvolat 
signifikantní  zvýšení  expozice  amlodipinu.  Klinický  projev  těchto 
farmakokinetických změn může být výraznější u starších lidí. Proto může být 
zapotřebí klinické monitorování a úprava dávky. 
U  pacientů  užívajících  klarithromycin  současně  s  amlodipinem   existuje 
zvýšené  riziko  hypotenze.  Pokud  je  amlodipin  podáván  současně  s 
klarithromycinem, doporučuje se pečlivě pacienty sledovat. 
 
 
Kombinace vyžadující určitou opatrnost: 
Látka Známá  interakce  s 
následujícím 
přípravkem
Interakce s jinými léčivými přípravky 
perindopril  /
indapamid   / 
amlodipin 
Antidepresiva 
imipraminového 
typu (bicyklická
antidepresiva), 
neuroleptika 
Zvýšení  antihypertenzního  účinku  a  rizika ortostatické  hypotenze  (aditivní 
účinek). 
 Jiná 
antihypertenziva 
Užívání jiných antihypertenziv může vést k zesílení antihypertenzního účinku. 
 Kortikosteroidy, 
tetrakosaktid 
Snížení   antihypertenzního   účinku   (retence   soli   a   vody   vyvolaná 
kortikosteroidy). 
perindopril Antihypertenziva   a 
vazodilatancia 
Současné použití s nitroglycerinem a dalšími nitráty nebo jinými vazodilatancii 
může vést k dalšímu poklesu krevního tlaku. 
Alopurinol, 
cytostatika        nebo 
imunosupresiva,
systémové 
kortikosteroidy 
nebo prokainamid 
Současné podávání s inhibitory ACE může vést ke zvýšení rizika leukopenie. 
 Anestetika Inhibitory ACE mohou zesílit hypotenzivní působení některých anestetik 
 Diuretika 
(thiazidová nebo 
kličková) 
Předchozí léčba vysokou dávkou diuretik může vést k depleci objemu a riziku 
hypotenze při zahájení léčby perindoprilem. 
 Sympatomimetika Sympatomimetika mohou snížit antihypertenzní účinky inhibitorů ACE. 
 Zlato Nitritoidní reakce (se symptomy jako zčervenání v obličeji, nauzea, zvracení a 
hypotenze)  byly  vzácně zaznamenány u  pacientů  léčených  injekcemi  zlata 
(natrium-aurothiomalát) a současně inhibitorem ACE včetně perindoprilu. 
indapamid Metformin Zvýšené riziko laktátové acidózy po podání metforminu, navozené možnou 
funkční  renální  insuficiencí  v souvislosti   s podáváním  diuretik,  zvláště 
kličkových  diuretik.  Nepoužívat  metformin,  pokud  plazmatické  hladiny 
kreatininu překročí 15 mg/l (135 mol/l) u mužů a 12 mg/l (110 mol/l) u žen. 
 
Látka Známá  interakce  s 
následujícím 
přípravkem
Interakce s jinými léčivými přípravky 
 Jodované kontrastní
látky 
Při  dehydrataci  způsobené  diuretiky  existuje  zvýšené  nebezpečí  akutního 
renálního  selhání,  zvláště  pokud  se  použijí  vysoké  dávky  jodovaných 
kontrastních látek. Před podáním jodované látky je nutná rehydratace. 
 Vápník       (soli 
vápníku) 
Riziko zvýšených hladin vápníku následkem snížené eliminace vápníku močí. 
 Cyklosporin Riziko zvýšených hladin kreatininu beze změny hladin cyklosporinu v oběhu, i 
v nepřítomnosti deplece solí a vody.  
amlodipin Atorvastatin, 
digoxin nebo 
warfarin 
Ve  studiích  klinických  interakcí  amlodipin  neovlivňoval  farmakokinetiku 
atorvastatinu, digoxinu, warfarinu nebo cyklosporinu. 
Takrolimus Při současném užívání takrolimu s amlodipinem existuje riziko zvýšené hladiny 
takrolimu v krvi. Aby se zamezilo toxicitě takrolimu, je u pacientů léčených 
takrolimem  při  současném  podávání  amlodipinu  třeba  monitorovat  hladiny 
takrolimu v krvi a v případě potřeby upravit dávkování takrolimu. 
Působení inhibitorů 
rapamycinu 
(mTOR)
Inhibitory mTOR, jako je sirolimus, temsirolimus a everolimus, jsou substráty 
CYP3A. Amlodipin je slabým inhibitorem CYP3A. Při souběžném užívání 
inhibitorů mTOR může amlodipin zvýšit expozici inhibitorů mTOR. 
Cyklosporin Nebyly provedeny žádné studie interakcí s cyklosporinem a amlodipinem u 
zdravých  dobrovolníků  nebo  jiných  populací  vyjma  pacientů  po  renální 
transplantaci,  u  nichž  byla  pozorována  variabilní  zvýšení  minimálních 
koncentrací cyklosporinu (v průměru 0 % – 40 %). Je třeba uvážit sledování 
hladin cyklosporinu u pacientů po renální transplantaci léčených amlodipinem 
a podle potřeby snížit dávku cyklosporinu. 
 Simvastatin Společné  podání  mnohonásobných  dávek  10  mg  amlodipinu  s 80   mg 
simvastatinu vedlo  k 77  %  nárůstu  v expozici  simvastatinu  ve  srovnání  se 
simvastatinem podávaným samostatně. Omezte dávku simvastatinu na 20 mg 
denně u pacientů užívajících amlodipin.