Valproat chrono sandoz Interakce
 
Účinky valproátu na jiná léčiva  
 
Antipsychotika, inhibitory MAO, antidepresiva a benzodiazepiny  
Kyselina valproová může zvýšit účinek ostatních psychotropních léčiv, jako  jsou antipsychotika, 
inhibitory MAO, antidepresiva a benzodiazepiny. Je tedy vhodné klinické sledování. Pokud je to třeba, 
měly by být dávky těchto léčiv upraveny. 
 
Fenobarbital
Kyselina valproová zvyšuje plazmatické koncentrace fenobarbitalu (inhibicí jaterního katabolismu) a 
může se tedy projevit sedace, zvláště u dětí. Lze proto doporučit klinické sledování během prvních dnů kombinované léčby, a pokud se objeví sedace, je třeba ihned snížit dávku fenobarbitalu. Pokud je 
třeba, je vhodné určit plazmatické hladiny fenobarbitalu. 
 
Primidon
Kyselina valproová zvyšuje plazmatické koncentrace primidonu, čímž stoupá výskyt jeho nežádoucích 
účinků (jako je sedace). Tyto účinky však při déletrvající terapii mizí. Nicméně lze zejména na 
počátku léčby doporučit klinické sledování. Pokud je třeba, je vhodné upravit dávku.  
 
Fenytoin 
Kyselina valproová snižuje celkovou plazmatickou koncentraci fenytoinu. Navíc kyselina valproová 
zvyšuje i hladinu volného fenytoinu s možnými příznaky předávkování (kyselina valproová nahrazuje 
fenytoin ve vazbě na bílkoviny a inhibuje jeho odbourávání v játrech). Doporučuje se tedy klinické 
sledování. Při stanovování hladiny fenytoinu v plazmě je nutné hodnotit rovněž jeho volnou frakci. 
 
Karbamazepin 
Při současném podávání valproátu s karbamazepinem byla zaznamenána klinická toxicita. Kyselina 
valproová může zvyšovat toxický účinek karbamazepinu. Klinické sledování se doporučuje zvláště na 
počátku kombinované léčby. Pokud je třeba, je vhodné upravit dávku. 
 
Lamotrigin
Valproát snižuje metabolismus lamotriginu a téměř dvojnásobně zvyšuje střední hodnotu poločasu. 
Tato interakce může vést ke zvýšení toxicity lamotriginu, zejména k závažným kožním vyrážkám. 
Proto se doporučuje klinické sledování a v případě potřeby úprava dávky (snížení dávky lamotriginu). 
 
 
 
 
 
Felbamát
Kyselina valproová může snížit průměrnou clearance felbamátu o 16 až 21 %. 
 
Zidovudin
Kyselina valproová může zvýšit plazmatické koncentrace zidovudinu a zhoršovat tak jeho toxické 
účinky. Může být nutno snížit dávky zidovudinu. 
 
Lithium: 
V in vivo interakční studii nebyly mezi lithiem a kyselinou valproovou pozorovány žádné významné 
interakce. 
 
Kvetiapin (substrát CYP2C9): 
V in vivo interakční studii nebyly mezi kvetiapinem a kyselinou valproovou pozorovány žádné 
významné farmakokinetické interakce. 
 
Bupropion (substrát 2B6): 
Studie provedená na 5 pacientech prokázala, že se AUC aktivního metabolitu bupropionu téměř 
zdvojnásobila, pokud se s bupropionem podával valproát. U jednoho pacienta bylo pozorováno 
zvýšení hladin valproátu o téměř 30 %. 
 
Olanzapin: 
V retrospektivní studii u dětí, které užívaly kyselinu valproovou, olanzapin nebo obě léčivé látky 
současně, se zdálo, že kombinace zvyšuje hepatotoxicitu (viz bod 4.4). U dospělých valproát snižoval 
koncentrace olanzapinu (asi o 50 %), což mohlo být spojeno s návratem psychózy. Mechanismu této 
interakce není znám. 
 
Rufinamid: 
Kyselina valproová může vést ke zvýšení plazmatických hladin rufinamidu. Toto zvýšení je závislé na 
koncentraci kyseliny valproové. Opatrnost je třeba zvláště u dětí, protože tento jev je u této populace 
výraznější. 
 
Propofol: 
Kyselina valproová může zvyšovat plazmatické hladiny propofolu. V klinických studiích byla potřeba 
propofolu při celkové anestézii u pacientů léčených kyselinou valproovou přibližně o 25 až 35 % nižší 
než u pacientů, kteří kyselinu valproovou neužívali. Pokud se podává s kyselinou valproovou, je nutno 
zvážit snížení dávky propofolu. 
 
Nimodipin: 
U pacientů léčených současně nimodipinem a kyselinou valproovou může být expozice nimodipinu 
zvýšena o 50 %. Při hypotenzi je tudíž nutno dávku nimodipinu snížit. 
 
Účinky jiných léčiv na kyselinu valproovou  
Antiepileptika  indukující  enzymy  (včetně  fenytoinu,  fenobarbitalu,  karbamazepinu)  snižují 
koncentraci  kyseliny  valproové v  séru. V  případě  kombinované  léčby je  nutno  dávky  upravit  v 
závislosti na výši krevních hladin léčiv. 
  
Kombinace felbamátu a valproátu nicméně snižuje clearance kyseliny valproové o 22 až 50 % a 
v důsledku toho se plazmatické koncentrace kyseliny valproové zvyšují. Dávku kyseliny valproové je 
nutno sledovat. 
 
Hladiny metabolitů kyseliny valproové mohou být při současném užívání s fenytoinem nebo 
fenobarbitalem zvýšeny. Proto je nutno pacienty léčené těmito dvěma léčivými přípravky pečlivě 
sledovat s ohledem na příznaky hyperamonémie. 
 
 
 
 
 
Meflochin: 
Meflochin zvyšuje metabolismus kyseliny valproové a má konvulzívní účinek, při kombinované léčbě 
se tedy mohou objevit záchvaty. 
 
Inhibitory jaterních enzymů: 
Sérové hladiny kyseliny valproové mohou být také zvýšeny při současném podávání léčiv inhibujících 
systém jaterních enzymů, jako je cimetidin nebo erythromycin.  
 
Látky ze skupiny karbapenemů: 
Pokles hladin kyseliny valproové v krvi byl zaznamenán po souběžném podání s kabapenemy (např. 
meropenem,  panipenem  a  imipenem), kdy došlo k poklesu  hladin  kyseliny  valproové o 60 – 100  % 
během asi dvou dnů. Vzhledem k rychlému nástupu a rozsahu tohoto poklesu není souběžné podávání 
karbapenemů u pacientů stabilizovaných na léčbě kyselinou valproovou považováno za zvládnutelné a 
není doporučeno pro pacienty, kteří jsou stabilizováni kyselinou valproovou (viz bod 4.4). 
 
Rifampicin: 
Rifampicin může snižovat hladiny kyseliny valproové v krvi, čímž sníží terapeutické účinky kyseliny 
valproové. Pokud  se používá současně s rifampicinem, může být potřeba upravit dávku kyseliny 
valproové. 
 
Inhibitory proteázy: 
Současné užívání s inhibitory proteázy, jako  je  lopinavir a ritonavir, snižuje plazmatické hladiny 
valproátu. 
 
Kolestyramin: 
Současné užívání kolestyraminu může vést k poklesu plasmatických hladin valproátu. 
 
Přípravky obsahující estrogen, včetně hormonálních kontraceptiv obsahujících estrogen 
Estrogeny indukují izoformy UDP-glukuronosyltransferázy (UGT), které se podílejí na glukuronidaci 
valproátu. Ty mohou zvýšit clearance valproátu, což může způsobit snížení koncentrace valproátu 
v séru a potenciálně redukovat účinnost valproátu (viz bod 4.4). 
Je třeba zvážit monitorování koncentrací valproátu v séru. 
Valproát naopak neindukuje enzymy, ve výsledku tedy nesnižuje účinnost estrogenních a gestagenních 
látek u žen užívajících hormonální kontraceptiva. 
 
Jiné interakce
Současné užívání kyseliny valproové a topiramátu nebo acetazolamidu bylo spojeno s encefalopatií 
a/nebo hyperamonémií. Pacienti léčení oběma léčivými přípravky proto musí být pečlivě sledováni 
s ohledem na známky a příznaky hyperamonemické encefalopatie. 
 
Antagonisté vitaminu K
Při současném podávání s antagonisty vitaminu K musí být pečlivě sledován protrombinový čas 
(zesílený účinek). Kyselina valproová může rovněž zesílit účinky kyseliny acetylsalicylové. 
 
Látky silně vázané na proteiny
Současné  užívání  valproátu  a  léčivých  přípravků  silně  vázaných  na  proteiny  (jako  je  kyselina 
acetylsalicylová) může zvyšovat sérové hladiny volného valproátu. 
 
Metamizol
Při současném podávání s metamizolem může metamizol způsobit snížení plazmatických koncentrací 
valproátu s možným snížením jeho klinické účinnosti. Předepisující lékař má sledovat klinickou 
odpověď (kontrolovat záchvaty nebo náladu) a případně zvážit monitorování sérových hladin 
valproátu.