Valproat-ratiopharm chrono Interakce
Pokud je Valproat ratiopharm Chrono užíván v kombinaci s dalšími antikovulzivy, může se projevit aditivní 
účinek na sérovou koncentraci léku.  
 
Na kyselinu valproovou působí: 
  
Antiepileptika indukující enzymy, jako fenobarbital, fenytoin, primidon a karbamazepin, zvyšují eliminaci 
kyseliny valproové, a tím snižují její účinek. 
 
Je třeba brát v úvahu, že ještě po dobu 2 týdnů po ukončení léčby těmito induktory může být zvýšená 
koncentrace kyseliny valproové v plazmě. 
 
Felbamat způsobuje na dávce závislé 18 % lineární zvýšení sérové koncentrace volné formy kyseliny 
valproové.  
 
Meflochin zvyšuje hladinu kyseliny valproové a také má potenciál vyvolat záchvaty. Souběžné použití může 
být příčinou epileptických záchvatů.  
 
Snížení hladiny kyseliny valproové bylo hlášeno při souběžném podávání s karbapenemy, s výsledkem 100 % snížení hladiny kyseliny valproové během dvou dnů. Vzhledem k rychlému nástupu a rozsahu 
poklesu, je souběžné podávání karbapenemů u pacientů stabilizovaných na kyselinu valproovou považováno 
za nezvládnutelné, a proto je třeba se souběžnému používání vyhnout (viz bod 4.4).  
 
Sérová koncentrace kyseliny valproové může být zvýšena současným podáním cimetidinu, erythromycinu a 
fluoxetinu. Ale existují i zprávy o případech, kdy byly sérové koncentrace kyseliny valproové po současném 
podání s fluoxetinem sníženy. 
 
Současné  užívání  kyseliny  valproové  s  antikoagulancii  nebo  kyselinou  acetylsalicylovou  může  zvýšit 
tendenci  ke  krvácení.  Kyselina  acetylsalicylová  též  snižuje  vazbu  kyseliny  valproové  na  plazmatické 
bílkoviny. 
Léky obsahující kyselinu valproovou by neměly být podávány současně s kyselinou acetylsalicylovou při 
léčbě  horečky  a  bolesti,  zejména  u kojenců a  batolat.  Pokud  jsou  podávány  současně,  doporučuje  se 
pravidelné monitorování koagulačních parametrů. 
 
Současné podávání kyseliny valproové s metamizolem, který je induktorem metabolizujících enzymů, včetně 
CYP2B6  a  CYP3A4,  může  způsobit  snížení  plazmatických  koncentrací  kyseliny  valproové  s  možným 
snížením klinické účinnosti. Proto se doporučuje opatrnost při současném podávání metamizolu a kyseliny 
valproové; klinická odpověď a/nebo hladiny léku by měly být podle potřeby sledovány. 
 
Kyselina valproová ovlivňuje: 
 
Zvýšené koncentrace fenobarbitalu způsobené kyselinou valproovou mají zvláštní klinický význam. Mohou 
vyústit v hlubokou sedaci (zejména u dětí). V takových případech by měly být sníženy dávky fenobarbitalu 
nebo primidonu (primidon je částečně metabolizován na fenobarbital). Zejména během prvních 15 dnů 
kombinované léčby se doporučuje pečlivé monitorování.  
 
U pacientů již léčených fenytoinem může přidání přípravku Valproat ratiopharm Chrono nebo zvýšení jeho 
dávky  způsobit  zvýšení  volné  formy  fenytoinu  (koncentrace  účinné  frakce  nevázané na  plazmatické 
bílkoviny) bez zvýšení sérových hladin celkového fenytoinu. To může zvýšit riziko nežádoucích účinků, 
zejména poškození mozku (viz bod 4.8).  
 
Při současném užívání kyseliny valproové s karbamazepinem byly popsány symptomy, které mohou být 
způsobeny  potenciací  toxického  účinku  karbamazepinu  kyselinou  valproovou.  Zejména  na  začátku 
kombinované léčby je indikováno klinické monitorování a v případě potřeby úprava dávky. 
 
U zdravých dobrovolníků valproát vytěsňoval diazepam z vazebných míst na plazmatickém albuminu  a 
inhiboval jeho metabolizmus. Při kombinované léčbě může být zvýšená koncentrace nevázaného diazepamu, 
plazmatická clearance a distribuční objem volného diazepamu mohou být sníženy (o 25 % a 20 %). Poločas 
zůstává přesto nezměněn. 
 
U  zdravých subjektů způsobovala současná léčba valproátem a lorazepamem pokles plazmatické clearance 
lorazepamu až o 40 %.  
 
U dětí mohou být po současném podání klonazepamu s kyselinou valproovou zvýšené sérové hladiny 
fenytoinu. 
 
Kyselina valproová inhibuje metabolizmus  lamotriginu, a proto může být nezbytná pozdější úprava jeho 
dávky. Kombinace  lamotriginu  s kyselinou valproovou může zvyšovat riziko (vážných) kožních reakcí, 
zejména u dětí. Izolovaně se vyskytly vážné kožní reakce do 6 týdnů od zahájení kombinované léčby. Tyto 
reakce ustoupily částečně po přerušení léčby uvedenými přípravky a po odpovídající léčbě kožních reakcí.  
 
Kyselina valproová může zvyšovat sérové hladiny felbamatu o cca 50 %. 
 
Metabolizmus a vazba dalších léčivých látek, jako např. kodeinu, na proteiny jsou ovlivněny.  
 
Při kombinaci s barbituráty, neuroleptiky a antidepresivy může kyselina valproová potencovat centrálně 
tlumivý účinek těchto látek. Pacienti užívající tyto kombinace by proto měli být pod pečlivým dohledem a 
v případě potřeby se jim upraví dávky.  
 
Jelikož je kyselina valproová částečně metabolizována na ketolátky, je třeba vzít do úvahy možnost falešně 
pozitivní reakce na ketolátky u diabetických pacientů s podezřením na ketoacidózu.  
 
Kyselina valproová může zvyšovat sérové koncentrace zidovudinu, které mohou vést ke zvýšení toxicity 
zidovudinu.  
 
Další interakce: 
Současné podávání topiramátu a kyseliny valproové bylo spojeno s hyperamonemií s nebo bez encefalopatie 
u  pacientů,  kteří  tolerovali  samostatné  podávání  těchto  přípravků.  Tento  nežádoucí  účinek  nevzniká 
v důsledku farmakokinetické interakce. Doporučuje se sledovat hladinu amoniaku v krvi u pacientů, u nichž 
došlo k podchlazení. Ve většině případů došlo k odeznění příznaků po ukončení společné léčby oběma 
přípravky. 
 
       Účinek perorálních kontraceptiv není kyselinou valproovou narušen, protože tato látka nemá indukční             
       účinek na enzymy. 
 
Potenciálně hepatotoxické léčivé látky a alkohol mohou zvýšit hepatotoxicitu kyseliny valproové. 
 
Po  současném podání kyseliny valproové a klonazepamu se u pacientů se záchvaty absence v anamnéze 
objevil stav absencí. 
 
U jedné pacientky se schizoafektivní poruchou se po současném podání kyseliny valproové, sertralinu a 
risperidonu objevila katatonie.