Valsartan krka Vedlejší a nežádoucí účinky
 
V kontrolovaných klinických studiích u pacientů s hypertenzí byla celková incidence nežádoucích 
účinků srovnatelná s placebem a je konzistentní s farmakologií valsartanu. Incidence nežádoucích 
účinků se nejevila být vázána na dávku nebo délku léčby a nebyl prokázán také žádný vztah k pohlaví, 
věku nebo rase. 
 
Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických studiích, po uvedení přípravku na trh a laboratorní nálezy 
jsou uvedeny níže podle třídy orgánových systémů. 
 
Nežádoucí účinky jsou řazeny podle četnosti, nejčetnější první, a podle následující konvence: velmi 
časté  (≥1/10);  časté  (≥1/100  až  <1/10);  méně  časté  (≥1/1  000  až  <1/100);  vzácné  (≥1/10  000  až 
<1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině 
četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. 
 
U všech nežádoucích účinků zaznamenaných po uvedení přípravku na trh a u laboratorních nálezů není 
možné použít žádnou četnost nežádoucích účinků, a proto jsou v tabulce uvedeny s četností „není 
známo“. 
 
Hypertenze 
 
Poruchy krve a lymfatického systému 
Není známo  Snížený hemoglobin, snížený hematokrit, neutropenie, trombocytopenie  
Poruchy imunitního systému 
Není známo  Hypersenzitivita včetně sérové nemoci 
Poruchy metabolismu a výživy  
Není známo  Vzrůst hladiny draslíku v séru, hyponatremie
Poruchy ucha a labyrintu  
Méně časté  Závrať 
Cévní poruchy  
Není známo  Vaskulitida 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
Méně časté  Kašel  
Gastrointestinální poruchy 
Méně časté  Abdominální bolest 
Poruchy jater a žlučových cest 
Není známo  Zvýšení hodnot jaterních testů včetně zvýšené hladiny bilirubinu v séru  
Poruchy kůže a podkožní tkáně 
Není známo  Angioedém, bulózní dermatitida, vyrážka, svědění
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně 
Není známo  Myalgie  
Poruchy ledvin a močových cest 
Není známo  Selhání a poškození ledvin, zvýšená hladina kreatininu v séru  
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
Méně časté  Únava  
 
Pediatrická populace 
 
Hypertenze
 
Antihypertenzní účinek valsartanu byl vyhodnocen ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených 
klinických studiích (obě studie byly následovány pokračovací fází) a jedné otevřené studii. Tyto studie 
zahrnovaly 711 pediatrických pacientů ve věku od 6 do méně než 18 let, jak s chronickým onemocněním 
ledvin  (CKD – chronic kidney disease) tak bez něj, z nichž 560 pacientům byl podáván valsartan. 
S výjimkou ojedinělých gastrointestinálních onemocnění (jako je bolest břicha, nauzea, zvracení) a 
závrať, nebyly identifikovány žádné významné rozdíly v typu, četnosti a závažnosti nežádoucích účinků 
v bezpečnostním profilu pediatrických pacientů ve věku od 6 do méně než 18 let ve srovnání s dřívějšími 
hlášeními u dospělých pacientů. 
 
Neurokognitivní a vývojová analýza u dětí od 6 do 16 let neodhalila žádný celkový nežádoucí dopad po 
léčbě valsartanem po dobu 1 roku. 
 
Byla provedena souhrnná analýza 560 pediatrických hypertenzních pacientů (ve věku 6-17 let) léčených 
buď monoterapií valsartanem [n = 483] nebo kombinovanou antihypertenzní terapií včetně valsartanu 
[n = 77]. Z 560 pacientů, mělo 85 pacientů (15,2 %) CKD (výchozí GFR < 90 ml/min/1,73 m2). Celkem 
45 pacientů (8,0 %) ukončilo studii kvůli nežádoucím účinkům. Celkem 111 pacientů (19,8 %) mělo 
nežádoucí reakci na lék (ADR), přičemž nejčastěji byly hlášeny bolest hlavy (5,4 %), závrať (2,3 %) a 
hyperkalemie (2,3 %). U pacientů s CKD byly nejčastějšími nežádoucími účinky hyperkalemie (12,%), bolest hlavy (7,1 %), zvýšená hladina kreatininu v krvi (5,9 %) a hypotenze (4,7 %). U pacientů bez 
CKD byly nejčastějšími nežádoucí účinky bolest hlavy (5,1 %) a závrať (2,7 %). Nežádoucí účinky byly 
pozorovány častěji u pacientů užívajících valsartan v kombinaci s jinými antihypertenzivy než samotný 
valsartan. 
 
Antihypertenzní účinek valsartanu u dětí ve věku od 1 do méně než 6 let byl hodnocen ve třech 
randomizovaných,  dvojitě zaslepených  klinických  studiích  (po  každé  z  nich  následovala  extenze). 
V první studii u 90 dětí ve věku od 1 do méně než 6 let byla pozorována dvě úmrtí a izolované případy 
výrazného  zvýšení  jaterních aminotransferáz.  Tyto  případy  se  vyskytly  u  populace,  která  měla 
významné komorbidity. Příčinný vztah k valsartanu nebyl prokázán. Ve dvou následujících studiích, 
 
ve kterých bylo randomizováno 202 dětí ve věku od 1 do méně než 6 let, nedošlo při léčbě valsartanem 
k významnému zvýšení jaterních aminotransferáz ani k úmrtí. 
 
V souhrnné analýze dvou následných studií u 202 hypertenzních dětí (ve věku od 1 roku do méně než 
let) byli všichni pacienti léčeni monoterapií valsartanem v dvojitě zaslepených obdobích (s výjimkou 
období vysazení placeba). Z toho 186 pacientů pokračovalo v extenzi studie nebo v otevřené studii. 
Z 202 pacientů mělo 33 (16,3 %) CKD (výchozí hodnota eGFR < 90 ml / min). Ve dvojitě zaslepeném 
období přerušili léčbu dva pacienti (1 %) kvůli nežádoucí příhodě a v otevřené studii nebo v extenzi 
čtyři pacienti (2,1 %) kvůli nežádoucí příhodě. Ve dvojitě zaslepeném období mělo 13 (7,0 %) pacientů 
alespoň jeden ADR. Nejčastějšími nežádoucími účinky byly zvracení n = 3 (1,6 %) a průjem n  =  (1,1 %). Ve skupině CKD byl jeden ADR (průjem). V otevřeném studii mělo 5,4 % pacientů (10/186) 
alespoň jeden ADR. Nejčastějším ADR byla snížená chuť k jídlu, která byla hlášena dvěma pacienty 
(1,1 %). Ve dvojitě zaslepeném i otevřeném období byla u jednoho pacienta v každém období hlášena 
hyperkalemie. Nebyly zjištěny žádné případy hypotenze nebo závratě ve dvojitě zaslepeném období 
nebo v otevřeném období. 
 
Hyperkalemie  byla častěji  pozorována  u  dětí  a  dospívajících  ve  věku  od  1  do  méně  než  18  let 
s chronickým onemocněním ledvin (CKD). Riziko hyperkalemie může být vyšší u dětí ve věku 1 až 
let ve srovnání s dětmi ve věku 6 až méně než 18 let. 
Bezpečnostní profil zaznamenaný v kontrolovaných klinických studiích u pacientů se stavem po infarktu 
myokardu  a/nebo  srdečním  selhání  se  liší  od  celkového  bezpečnostního  profilu  zaznamenaného 
u pacientů s hypertenzí. Tato odlišnost může souviset se základním onemocněním pacienta. Nežádoucí 
účinky, které se vyskytly u pacientů po infarktu myokardu a/nebo srdečním selhání jsou uvedeny níže. 
 
Stav po infarktu myokardu a/nebo srdečním selhání (zaznamenaný pouze u dospělých pacientů) 
 
Poruchy krve a lymfatického systému 
Není známo  Trombocytopenie  
Poruchy imunitního systému 
Není známo  Hypersenzitivita včetně sérové nemoci 
Poruchy metabolismu a výživy  
Méně časté  Hyperkalemie 
Není známo  Vzrůst hladiny draslíku v séru, hyponatremie
Poruchy nervového systému  
Časté  Závrať, posturální závrať
Méně časté  Mdloby, bolest hlavy  
Poruchy ucha a labyrintu 
Méně časté  Závrať 
Srdeční poruchy 
Méně časté  Srdeční selhání  
Cévní poruchy 
Časté  Hypotenze, ortostatická hypotenze 
Není známo  Vaskulitida 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy 
Méně časté  Kašel  
Gastrointestinální poruchy 
Méně časté  Nevolnost, průjem 
Poruchy jater a žlučových cest 
Není známo  Zvýšení hodnot jaterních testů 
Poruchy kůže a podkožní tkáně  
Méně časté  Angioedém 
Není známo  Bulózní dermatitida, vyrážka, svědění
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně  
Není známo  Myalgie  
Poruchy ledvin a močových cest 
Časté  Selhání a poškození ledvin 
Méně časté  Akutní selhání ledvin, zvýšená hladina kreatininu v séru  
Není známo  Zvýšená hladina močovinového dusíku v krvi 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace 
Méně časté  Astenie, únava  
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na  nežádoucí  účinky  po registraci  léčivého  přípravku je  důležité.  Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek