Valtricom Interakce

Pro kombinaci amlodipin/valsartan/hydrochlorothiazid nebyly provedeny žádné formální studie interakcí
s jinými léčivými přípravky. V tomto bodu jsou proto uvedeny pouze informace o interakcích s jinými
léčivými přípravky, které jsou známé pro jednotlivé léčivé látky přípravku.

Je nicméně důležité vzít v potaz, že kombinaci amlodipin/valsartan/hydrochlorothiazid může zvyšovat
hypotenzní účinek jiných antihypertenziv.

Souběžné podávání se nedoporučuje

Jednotlivá složka
kombinace
amlodipin/valsartan
/hydrochlorothiazid
Známá interakce
s následujícími
látkami
Vliv interakce s jinými léčivými přípravky

Valsartan and HCT Lithium Při souběžném podávání lithia s ACE inhibitory,
antagonisty receptorů pro angiotensin II včetně
valsartanu nebo thiazidů, bylo popsáno
reverzibilní zvýšení koncentrací lithia v séru



a jeho toxické účinky. Riziko toxicity s kombinací
amlodipin/valsartan/hydrochlorothiazid může být
pravděpodobně dále zvýšeno tím, že thiazidy
snižují renální clearance lithia. Při souběžném
užívání se proto doporučuje pečlivé sledování
hladiny lithia.
Valsartan Kalium šetřící
diuretika, doplňky
stravy obsahující
kalium, náhražky
solí obsahující
kalium a jiné látky,
které mohou
zvyšovat hladiny
draslíku
Jestliže je považováno za nezbytné předepisovat
léčivé přípravky, které ovlivňují hladiny draslíku,
v kombinaci s valsartanem, doporučuje se časté
monitorování hladin draslíku v plazmě.
Amlodipin Grapefruit nebo
grapefruitová šťáva
Podávání amlodipinu s grapefruitem nebo
grapefruitovou šťávou není doporučeno, protože
u některých pacientů může být zvýšena biologická
dostupnost, což vede k zvýšení účinku snižování
krevního tlaku.

Souběžné podávání, které vyžaduje opatrnost

Jednotlivá složka
kombinace
amlodipin/valsartan
/hydrochlorothiazid
Známá interakce
s následujícími
látkami
Vliv interakce s jinými léčivými přípravky
Amlodipin Inhibitory
CYP3A4 (např.
ketokonazol,
itrakonazol,
ritonavir)
Souběžné podávání amlodipinu se silnými nebo
středně silnými inhibitory CYP3A4 (inhibitory
proteázy, azolová antimykotika, makrolidy jako
erythromycin nebo klarithromycin, verapamil nebo
diltiazem) může významně zvýšit expozici
amlodipinu. Klinické důsledky těchto
farmakokinetických odchylek mohou být výraznější
u starších jedinců. Může být proto nutné pacienty
klinicky sledovat a dávku upravit.
Induktory CYP3A(antiepileptika,
[např.
karbamazepin,
fenobarbital,
fenytoin,
fosfenytoin,
primidon],
rifampicin, třezalka
tečkovaná
[Hypericum
perforatum])
Při souběžném podávání se známými induktory
CYP3A4 se mohou měnit plazmatické koncentrace
amlodipinu. Proto je zapotřebí během souběžné
léčby, zejména silnými induktory CYP3A4 (např.
rifampicin, třezalka tečkovaná), a po ní monitorovat
krevní tlak a případně zvážit úpravu dávky.
Simvastatin Souběžné podávání opakovaných dávek 10 mg
amlodipinu s 80 mg simvastatinu vedlo k 77%
zvýšení expozice simvastatinu oproti podávání
samotného simvastatinu. U pacientů léčených
amlodipinem se doporučuje omezit dávky
simvastatinu na 20 mg denně.
Dantrolen (infuze) U zvířat byly po podání verapamilu



a intravenózního dantrolenu pozorovány letální
ventrikulární fibrilace a kardiovaskulární kolaps
v souvislosti s hyperkalemií. Z důvodu možného
rizika hyperkalemie je nutné se u pacientů
náchylných ke vzniku maligní hypertermie a během
léčby maligní hypertermie vyvarovat souběžnému
podání blokátorů kalciového kanálu jako je
amlodipin.
Valsartan a HCT Nesteroidní
protizánětlivé
přípravky
(NSAID), včetně
selektivních
inhibitorů
cyklooxygenázy (COX-inhibitorů),
acetylsalicylová
kyselina (> g/den), neselektivní
NSAID
NSAID mohou oslabit antihypertenzní účinek
antagonistů angiotensinu II a hydrochlorothiazidu,
jestliže jsou podávány souběžně. Navíc souběžné
podání kombinace
amlodipinu/valsartanu/hydrochlorothiazide a
NSAID může vést ke zhoršení renálních funkcí a ke
zvýšení hladiny draslíku v séru. Z tohoto důvodu se
na začátku léčby doporučuje monitorování
renálních funkcí, stejně jako adekvátní hydratace
pacienta.
Valsartan Inhibitory
membránového
přenašeče (rifampicin,
cyklosporin) nebo
efluxního transportéru
(ritonavir)
Výsledky z in vitro studie na lidské jaterní tkáni
naznačují, že valsartan je substrátem jaterního
přenašeče OATP1B1 a jaterního efluxního
transportéru MRP2. Souběžné podávání inhibitorů
přenašeče (rifampicin, cyklosporin) nebo efluxního
transportéru (ritonavir) může zvýšit systémovou
expozici k valsartanu.
HCT Alkohol, barbituráty
nebo narkotika
Souběžné podávání thiazidových diuretik s látkami,
které mají vliv na snížení krevního tlaku (např.
snížením činnosti sympatické centrální nervové
soustavy nebo přímou vasodilatací) může
potencovat ortostatickou hypotenzi.
Amantadin Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, mohou
zvýšit riziko nežádoucích účinků amantadinu.
Anticholinergní
látky a jiné léčivé
přípravky
ovlivňující motilitu
žaludku
Biologická dostupnost thiazidových diuretik může
být zvýšena anticholinergními látkami (např.
atropin, biperiden), zřejmě v důsledku snížené
gastrointestinální motility a rychlosti
vyprazdňování žaludku. Naopak se přepokládá, že
prokinetika, jako je cisaprid, mohou snížit
biologickou dostupnost thiazidových diuretik.
Antidiabetika (např.
insulin a perorální
antidiabetika)
Thiazidy mohou změnit glukosovou toleranci.
Úprava dávky antidiabetika může být nezbytná.
Metformin Metformin má být používán pouze s opatrností
kvůli riziku laktázové acidózy vyvolané možným
funkčním renálním selháním spojeným
s hydrochlorothiazidem.
Betablokátory a
diazoxid
Souběžné použití thiazidových diuretik, včetně
hydrochlorothiazidu, s betablokátory může zvýšit
riziko hyperglykemie. Thiazidová diuretika, včetně
hydrochlorothiazidu, mohou zvyšovat
hyperglykemizující účinek diazoxidu.
Cyklosporin Souběžná léčba cyklosporinem může zvýšit riziko



hyperurikemie a komplikací typu dny.
Cytotoxické látky Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, mohou
snižovat renální exkreci cytotoxických látek (např.
cyklofosfamid, methotrexát) a potencovat tak jejich
myelosupresivní účinek.
Digitalisové glykosidy Thiazidy indukovaná hypokalemie či
hypomagnezemie se mohou objevit jako nežádoucí
účinky zvyšující výskyt srdečních arytmií
způsobených digitalisem.
Jodové kontrastní
látky
V případě diuretiky indukované dehydratace
existuje zvýšené riziko akutního renálního selhání,
především u vysokých dávek jodových přípravků.
Pacienti mají být před podáním rehydratováni.
Iontoměniče Absorpce thiazidových diuretik, zahrnujících
hydrochlorothiazid je snížena kolestyraminem nebo
kolestipolem. To by mohlo vést k subterapeutickým
účinkům thiazidových diuretik. Nicméně střídání
dávek hydrochlorothiazidu a pryskyřice tak, že
hydrochlorothiazid je podán minimálně 4 hodiny
před a 4 - 6 hodin po podání pryskyřic, má
teoreticky minimalizovat interakci.
Léčivé přípravky
ovlivňující sérovou
hladinu draslíku
Hypokalemizující účinky hydrochlorothiazidu
mohou být zesíleny souběžným podáním kalium-
deplečních diuretik, kortikosteroidů, laxativ,
adrenokortikotropního hormonu (ACTH),
amfotericinu, karbenoxolonu, penicilinu G
a derivátů kyseliny salicylové nebo antiarytmik.
Pokud jsou tyto léčivé přípravky předepisovány
spolu s kombinací amlodipin /valsartan
/hydrochlorothiazid, doporučuje se monitorování
sérových hladin draslíku.
Léčivé přípravky
ovlivňující sérovou
hladinu sodíku
Hyponatremické účinky diuretik mohou být zesíleny
souběžným podáním léčivých přípravků, jako jsou
antidepresiva, antipsychotika, antiepileptika, atd.
Opatrnost se doporučuje při dlouhodobém podávání
těchto léčivých přípravků.
Léčivé přípravky,
které mohou
vyvolat torsades de
pointes
Vzhledem k riziku hypokalemie má být
hydrochlorothiazid podáván s opatrností se
souběžným podáváním léčivých přípravků, které
mohou vyvolat torsades de pointes, zejména
antiarytmik třídy Ia a III a některých antipsychotik.
Léčivé přípravky
používané k léčbě
dny (probenecid,
sulfinpyrazon a
allopurinol)
Může být zapotřebí úprava dávky urikosurik,
protože hydrochlorothiazid může zvyšovat sérové
hladiny kyseliny močové. Zvýšení dávky
probenecidu a sulfinpyrazonu může být též
zapotřebí.
Souběžné podávání thiazidových diuretik, včetně
hydrochlorothiazidu, může zvýšit incidenci
hypersenzitivity k allopurinolu.
Metyldopa Existují izolovaná hlášení výskytu hemolytické
anemie vyskytující se při souběžném podávání
hydrochlorothiazidu a metyldopy.
Nedepolarizující
periferní
myorelaxancia
Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, potencují
účinek derivátů kurare.




(např. tubokuranin)
Další
antihypertensiva
Thiazidy zvyšují antihypertenzní účinky dalších
antihypertenziv (např. guanetidinu, methyldopy,
betablokátorů, vasodilatancií, blokátorů kalciových
kanálů, ACE inhibitorů, blokátorů receptorů pro
angiotensin (ARB) a přímých reninových inhibitorů
(DRI).
Vasopresorické aminy
(např. noradrenalin,
adrenalin)
Hydrochlorothiazid může snížit účinky
vazopresorických aminů jako je norandrenalin.
Klinický význam tohoto účinku je nejasný a není
dostatečný k vyloučení jejich užití.
Vitamín D a soli
vápníku
Podávání thiazidových diuretik, včetně
hydrochlorothiazidu, spolu s vitamínem D nebo
solemi vápníku může potencovat vzestup sérových
hladin vápníku. Souběžné podávání thiazidových
diuretik může vést k hyperkalcemii u pacientů se
sklonem k hyperkalcemii (např. u hyperparatyreózy,
malignity nebo vitamínem D zprostředkovaných
stavů) zvýšením tubulární reabsorpce vápníku.

Duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron (RAAS) pomocí ARB, ACE inhibitorů nebo
aliskirenu

Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron (RAAS) pomocí
kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotensin II nebo aliskirenu je spojena
s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně
akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).