Vasilip 10 Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: inhibitory HMG-CoA reduktázy, ATC kód: C10AA 
Mechanismus účinku 
Po perorálním podání je simvastatin, což je inaktivní lakton, hydrolyzován v játrech na příslušnou formu 
aktivní   beta-hydroxykyseliny,   která   účinně inhibuje     HMG-CoA   reduktázu   (3-hydroxy-methylglutarylkoenzym A reduktázu). Tento enzym katalyzuje konverzi HMG-CoA na mevalonát, což je 
časný a rychlost určující krok v biosyntéze cholesterolu. 
 
Farmakodynamické účinky 
Ukázalo se, že simvastatin snižuje normální i zvýšené hladiny LDL-C. LDL se tvoří z lipoproteinu 
o velmi nízké hustotě (VLDL) a k jeho katabolizmu dochází převážně prostřednictvím LDL receptorů 
s vysokou afinitou. Mechanismus snižování hladin LDL simvastatinem může zahrnovat jak snižování 
hladin  VLDL  cholesterolu  (VLDL-C),  tak  i  indukci  receptoru  LDL s výsledným snížením produkce 
a zvýšeným katabolizmem LDL-C. Během léčby simvastatinem také dochází k podstatnému snížení 
hladin apolipoproteinu B. Kromě toho simvastatin mírně zvyšuje hladiny HDL-C a snižuje plazmatické 
 
 
 
hladiny triacylglycerolů (TG). V důsledku těchto změn dochází ke snížení poměrů celkový-C/HDL-C a 
LDL-C/HDL-C. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost 
Vysoké riziko ischemické choroby srdeční (ICHS) nebo stávající ischemická choroba srdeční 
Ve studii HPS (Heart Protection Study) byl účinek léčby simvastatinem hodnocen u 20 536 pacientů (ve 
věku 40 až 80 let), bez hyperlipidemie nebo s ní, a s ischemickou chorobou srdeční, jiným okluzivním 
tepenným  postižením  nebo  s  diabetem  mellitem. V této  studii  bylo  10 269 pacientů  léčeno 
simvastatinem v dávce 40 mg/den a 10 267 nemocných dostávalo placebo po střední hodnotu doby 5 let. 
Při výchozím vyšetření vykázalo 6 793 pacientů (33 %) koncentrace LDL-C nižší než 116 mg/dl; 5 (25 %) hodnoty mezi 116 a 135 mg/dl a 8 680 pacientů (42 %) hodnoty nad 135 mg/dl. 
 
Léčba simvastatinem v dávce 40 mg/den ve srovnání s placebem významně snížila riziko mortality ze 
všech příčin (1 328 [12,9 %] u pacientů léčených simvastatinem versus 1 507 [14,7 %]  u  pacientů 
s placebem; p = 0,0003), a to v důsledku 18% snížení koronární smrti (587 [5,7 %] versus 707 [6,9 %]; 
p = 0,0005; snížení absolutního rizika o 1,2 %). Pokles výskytu smrti z nevaskulárních příčin nedosáhl 
statistické  významnosti.  Simvastatin  také  snížil  riziko  závažných  koronárních  příhod  (souhrnný 
hodnocený parametr nefatálního IM nebo smrti v důsledku ICHS) o 27 %  (p < 0,0001).  Simvastatin 
snížil potřebu koronární revaskularizace (včetně koronárního bypassu nebo perkutánní transluminální 
koronární angioplastiky)  a  periferních  a  jiných  nekoronárních  revaskularizačních  výkonů  o  30 % 
(p < 0,0001)  a  16 %  (p = 0,006) (v uvedeném pořadí). Simvastatin snížil riziko cévních mozkových 
příhod o 25 %  (p < 0,0001), tento výsledek lze připsat 30% snížení výskytu ischemických cévních 
mozkových  příhod  (p < 0,0001).  Navíc  v podskupině  pacientů  s diabetem  snížil  simvastatin  riziko 
rozvoje makrovaskulárních komplikací včetně periferních revaskularizačních procedur (operace nebo 
angioplastika), amputací dolních končetin nebo vředů na dolních končetinách o 21 %  (p = 0,0293). 
Úměrné snížení výskytu příhod bylo v každé podskupině pacientů podobné, včetně podskupiny jedinců 
bez ischemické choroby srdeční, ale s postižením cerebrovaskulárních nebo periferních tepen, mužů 
i žen, a to jedinců ve věku pod i nad 70 let při vstupu do studie, s hypertenzí nebo bez ní, a hlavně 
jedinců se vstupní koncentrací LDL cholesterolu pod 3,0 mmol/l. 
 
Ve studii Scandinavian Simvastatin Survival Study (4S) byl hodnocen účinek léčby simvastatinem na 
celkovou  mortalitu  u  4 444  pacientů  s ICHS  a  výchozí  hodnotou  celkového  cholesterolu  212  až 
309 mg/dl (5,5 až 8,0 mmol/l). V této multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem 
kontrolované studii byli nemocní s anginou pectoris nebo prodělaným infarktem myokardu (IM) léčeni 
dietou, standardní péčí a buď simvastatinem v dávce 20 až 40 mg/den  (n = 2 221)  nebo  placebem 
(n = 2 223) s mediánem trvání 5,4 roku. Simvastatin snížil riziko smrti o 30 % (absolutní snížení rizika 
o 3,3 %).  Riziko  smrti pro ICHS se snížilo o 42 % (absolutní snížení rizika o 3,5 %). Simvastatin 
snižoval riziko smrti o 30 % (absolutní snížení rizika o 3,3 %). Riziko smrti v důsledku ischemické 
choroby srdeční bylo sníženo o 42 % (absolutní snížení rizika o 3,5 %). Simvastatin rovněž snižoval 
riziko velké koronární příhody (smrt v důsledku ischemické choroby srdeční plus v nemocnici ověřený 
a tichý  nefatální  infarkt  myokardu)  o  34  %.  Dále  simvastatin  významně  snižoval  riziko  fatálních 
a nefatálních  cerebrovaskulárních  příhod  (cévní  mozková  příhoda  a  tranzitorní  ischemická  ataka) 
o 28 %. U nekardiovaskulární mortality nebyl mezi skupinami žádný statisticky významný rozdíl. 
 
Studie  Study  of  the  Effectiveness  of  Additional  Reductions  in  Cholesterol  and  Homocysteine 
(SEARCH) hodnotila účinky léčby simvastatinem v dávce 80 mg v porovnání s 20 mg (medián doby 
pozorování 6,7 roku) na velké cévní příhody (major vascular events MVEs; definované jako fatální 
ischemická  choroba  srdeční,  nefatální infarkt myokardu,  koronární revaskularizace,  nefatální nebo 
fatální cévní mozkové příhody nebo periferní revaskularizace) u 12 064 pacientů s infarktem myokardu 
v  anamnéze.  V  incidenci  MVEs  mezi  těmito  dvěma  skupinami  nebyl  žádný  významný  rozdíl; 
simvastatin v dávce 20 mg (n = 1 553; 25,7 %) vs. simvastatin v dávce 80 mg (n = 1 477; 24,5 %); RR 
0,94, 95% interval spolehlivosti: 0,88 až 1,01. Absolutní rozdíl v LDL-C mezi těmito dvěma skupinami 
byl v průběhu studie 0,35 ± 0,01 mmol/l. Bezpečnostní profily byly v obou skupinách podobné s tou 
výjimkou, že incidence myopatie byla přibližně 1,0 % u pacientů léčených simvastatinem v dávce mg v porovnání s 0,02 % u pacientů na dávce 20 mg. Přibližně polovina těchto případů myopatie se 
 
 
 
vyskytla během prvního roku léčby. Incidence myopatie během každého následujícího roku léčby byla 
přibližně 0,1 %. 
 
Primární hypercholesterolemie a kombinovaná hyperlipidemie
Ve studiích srovnávajících účinnost a bezpečnost simvastatinu v dávce 10 mg, 20 mg, 40 mg a 80 mg 
denně u pacientů s hypercholesterolemií bylo dosaženo středních hodnot snížení LDL-C o 30 %, 38 %, 
41 %  a  47 %.  Ve  studiích  s pacienty  s kombinovanou  (smíšenou)  hyperlipidemií,  kteří  dostávali 
simvastatin v dávce 40 mg a 80 mg, byl medián snížení triacylglycerolů 28, respektive 33 % (u placeba 
%). Střední hodnoty zvýšení hladin HDL-C byly 13, respektive 16 % (u placeba 3 %). 
 
Pediatrická populace (10 až 17 let věku)
Ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii bylo 175 pacientů (99 chlapců Tannerova stadia II 
a vyššího a 76 dívek, které byly alespoň jeden rok po první menstruaci) ve věku 10 až 17 let (střední 
hodnota  věku  14,1  roku)  s  heterozygotní  familiární  hypercholesterolemií  (heFH)  randomizováno 
do skupiny léčené simvastatinem nebo placebem po dobu 24 týdnů (základní studie). Zařazení do studie 
vyžadovalo výchozí hodnoty LDL-C mezi 160 a 400 mg/dl a alespoň jednoho rodiče s hladinou LDL-
C > 189 mg/dl. Dávkování simvastatinu (jednou denně večer) bylo 10 mg prvních 8 týdnů, 20 mg 
druhých 8 týdnů a následně 40 mg. Ve 24týdenním prodloužení studie si pokračování v léčbě zvolilo 
144 pacientů, kterým bylo podáváno 40 mg simvastatinu nebo placebo. 
 
Simvastatin významně snižoval plazmatické hladiny LDL-C, TG a Apo B. Výsledky pokračování po týdnech  byly  srovnatelné  s  výsledky  základní studie.  Po  24  týdnech  léčby  byla  střední  hodnota 
dosažených hodnot LDL-C 124,9 mg/dl (rozpětí: 64,0 až 289,0 mg/dl) ve skupině léčené simvastatinem 
v dávce 40 mg v porovnání s 207,8 mg/dl (rozpětí: 128,0 až 334,0 mg/dl) ve skupině léčené placebem. 
 
Po  24  týdnech  léčby  simvastatinem  (se  zvyšováním  dávky  z  10  na  20  mg  až  na  40  mg  denně 
v 8týdenních intervalech) simvastatin snižoval střední hodnoty LDL-C o 36,8 % (placebo: 1,1% vzestup 
výchozích hodnot), Apo B o 32,4 % (placebo: 0,5 %) a medián hladin TG o 7,9 % (placebo: 3,2 %) a 
zvyšoval střední hodnoty hladin HDL-C o 8,3 % (placebo: 3,6 %). Dlouhodobé přínosy simvastatinu na 
kardiovaskulární příhody u dětí s heFH nejsou známy. 
 
Bezpečnost  a  účinnost  dávek  nad  40  mg  denně  nebyly  u  dětí  s  heterozygotní  familiární 
hypercholesterolemií  studovány.  Dlouhodobá  účinnost  léčby  simvastatinem  v  dětství  na  snížení 
morbidity a mortality v dospělosti nebyla zjišťována.