Vessel due f Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce:
Po perorální aplikaci dosahuje plazmatická koncentrace vrcholu nejprve za 1-2 hodiny a poté znovu za
4-6 hodin. Po 12 hodinách je plasmatická koncentrace prakticky neměřitelná, pak ale opět stoupá a od
24 do 48 hodin od podání zůstává stabilní. Tento farmakokinetický profil je dán tím, že se sulodexid
po vstřebání chová jako endogenní glykosaminoglykan, je vychytáván převážně některými orgány
(ledviny, játra) a cévním endotelem a následně je opět uvolněn zpět do krevního oběhu.

Distribuce
Probíhá neustálá redistribuce léčivé látky mezi endotelem a orgány na straně jedné a centrálním
prostorem na straně druhé. Stabilní koncentrace sulodexidu v krvi po 12 hodinách od podání je
způsobena jeho pomalým uvolňováním z orgánů a cévního endotelu, kde je sulodexid vychytáván.
Ustáleného stavu je dosaženo asi za 96-114 hodin po opakovaném podání, tedy ve stejné době, kdy se
začne projevovat farmakodynamický účinek.

Biotransformace
Sulodexid se biotransformuje v játrech a je vylučován převážně (do 96 hodin) močí (asi 55%) a žlučí
(23%).

Eliminace
Renální vylučování je nejdynamičtější v prvních 48 hodinách po podání, kdy se vyloučí 39,6%
přípravku (0-12 hodin 17,6%, 24-48 hodin 22%). V době mezi 48-96 hodinami po podání, kdy je renální
vylučování ukončeno, se vyloučí zbylých 14,9% přípravku. Vylučování žlučí je ukončeno po hodinách. Průměrná doba, po jakou molekula sulodexidu zůstává v těle, je asi 15-60 hodin po
nitrožilním podání a 24-41 hodin po perorálním podání, takže je vyloučeno nadměrné hromadění
sulodexidu.
Celková radioaktivita nalezená ve stolici je 23 % v prvních 48 hodinách, po kterých nelze značené látky
detekovat.