Vimpat Obalová informace
PŘÍLOHA I 
 
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 
1.  NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Vimpat 50 mg potahované tablety
Vimpat 100 mg potahované tablety
Vimpat 150 mg potahované tablety
Vimpat 200 mg potahované tablety 
 
2.  KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Vimpat 50 mg potahované tablety 
Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 50 mg.  
 
Vimpat 100 mg potahované tablety 
Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 100 mg.  
 
Vimpat 150 mg potahované tablety 
Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 150 mg.  
 
Vimpat 200 mg potahované tablety 
Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 200 mg.  
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.  
 
 
3.  LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta 
 
Vimpat 50 mg potahované tablety
Narůžovělé oválné potahované tablety s přibližnými rozměry 10,4 mm x 4,9 mm a s vyraženým „SP“ 
na jedné straně a „50“ na druhé straně. 
 
Vimpat 100 mg potahované tablety
Tmavě žluté oválné potahované tablety s přibližnými rozměry 13,2 mm x 6,1 mm a s vyraženým „SP“ 
na jedné straně a „100“ na druhé straně. 
 
Vimpat 150 mg potahované tablety
Lososově růžové oválné potahované tablety s přibližnými rozměry 15,1 mm x 7,0 mm a s vyraženým 
„SP“ na jedné straně a „150“ na druhé straně. 
 
Vimpat 200 mg potahované tablety
Modré oválné potahované tablety s přibližnými rozměry 16,6 mm x 7,8 mm a s vyraženým „SP“ na 
jedné straně a „200“ na druhé straně.  
 
 
4.  KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Vimpat je indikován jako monoterapie parciálních záchvatů se sekundární generalizací nebo bez ní 
u dospělých, dospívajících a dětí ve věku od 2 let s epilepsií.  
 
Vimpat je indikován jako přídatná léčba
• při léčbě parciálních záchvatů se sekundární generalizací nebo bez ní u dospělých, dospívajících 
a dětí od 2 let s epilepsií. 
• při léčbě primárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatů u dospělých, dospívajících a 
dětí od 4 let s idiopatickou generalizovanou epilepsií. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování 
Lékař má předepsat nejvhodnější lékovou formu a sílu léku podle tělesné hmotnosti a dávky. 
Doporučené dávkování pro dospělé, dospívající a děti od věku 2 let je souhrnně uvedeno v následující 
tabulce. 
Lakosamid musí být podáván dvakrát denně, s odstupem přibližně 12 hodin.  
Pokud je dávka vynechána, pacient má být informován, aby užil vynechanou dávku okamžitě a poté, 
aby užil další dávku lakosamidu v pravidelně naplánovanou dobu. Pokud si pacient všimne vynechané 
dávky v období 6 hodin před další dávkou, má být informován, aby počkal a užil další dávku 
lakosamidu v pravidelně naplánovanou dobu. Pacienti nesmí užít dvojnásobnou dávku. 
 
 
Dospívající a děti s tělesnou hmotnostní od 50 kg a dospělí 
Počáteční dávkadávkyMaximální doporučená dávka
Monoterapie: 50 mg dvakrát denně 
denně  
Přídatná terapie: 50 mg dvakrát 
denně  
50 mg dvakrát 
denně 
v týdenních 
intervalech 
Monoterapie: až 300 mg dvakrát denně 
⠀ 
Přídatná léčba: až 200 mg dvakrát 
denně Alternativní počáteční dávka* ⡪200 mg jednotlivá nasycovací dávka následovaná dávkou 100 mg dvakrát denně  
* Podání nasycovací dávky lze zahájit u pacientů v捨k potenciálnímu zvýšení výskytu závažné srdeční arytmie a nežádoucích účinků na centrální nervový systém nasycovací dávky nebylo hodnoceno při akutních stavech, jako je status epilepticus. 
Děti od věku 2 let a dospívající s tělesnou hmotností méně než 50 kg* 
 
Počáteční dávka Titrace 
dávkyMaximální doporučená dávka
Monoterapie a přídatná léčba:  
mg/kg dvakrát denně 
mg/kg 
dvakrát denně 
v týdenních 
intervalech 
Monoterapie: 
- až 6 mg/kg dvakrát denně u pacientů s tělesnou hmotností ≥ 10 kg 
až < 40 kg 
- až 5 mg/kg dvakrát denně u pacientů s tělesnou hmotností ≥ 40 kg 
až < 50 kg 
 
Přídatná léčba: 
- až 6 mg/kg dvakrát denně u pacientů s tělesnou hmotností ≥ 10 kg 
až < 20 kg 
- až 5 mg/kg dvakrát denně u pacientů s tělesnou hmotností ≥ 20 kg 
až < 30 kg 
klonických záchvatůDoporučená počáteční dávka je 50 mg dvakrát denně zvýšena na počáteční terapeutickou dávku 100 mg dvakrát denně Podle individuální odpovědi a snášenlivosti pacienta může být udržovací dávka dále každý týden 
zvyšována o 50 mg dvakrát denně denně  
Děti od věku 2 let a dospívající s tělesnou hmotností nižší než 50 kg 
 
Dávka se stanoví na základě tělesné hmotnosti. Je proto doporučeno zahájit léčbu sirupem a přejít na 
tablety, je-li třeba. Při předepisování sirupu má být dávka vyjádřena spíše jako objem hmotností  
Monoterapie Doporučená počáteční dávka je 1 mg/kg dvakrát denně terapeutickou dávku 2 mg/kg dvakrát denně V závislosti na odpovědi a toleranci může být udržovací dávka dále zvyšována o 1 mg/kg dvakrát 
denně Má se použít nejnižší účinná dávka. U dětí s tělesnou hmotností od 10 kg do méně než 40 kg je 
doporučena maximální dávka 6 mg/kg dvakrát denně 40 do méně než 50 kg je doporučena maximální dávka 5 mg/kg dvakrát denně  
Přídatná léčba nebo při léčbě parciálních záchvatů ve věku od 2 letDoporučená počáteční dávka je 1 mg/kg dvakrát denně terapeutickou dávku 2 mg/kg dvakrát denně V závislosti na odpovědi a toleranci může být udržovací dávka dále zvyšována o 1 mg/kg dvakrát 
denně odpovědi. Má se použít nejnižší účinná dávka. U  dětí s tělesnou hmotností od 10 kg do méně než 
20 kg je v důsledku zvýšené clearance v porovnání s dospělými doporučena maximální dávka až 
mg/kg dvakrát denně doporučena maximální dávka 5 mg/kg dvakrát denně 30 do méně než 50 kg je doporučena maximální dávka 4 mg/kg dvakrát denně v otevřených studiích až 6 mg/kg dvakrát denně  
Zahájení léčby lakosamidem nasycovací dávkou monoterapii při léčbě parciálních záchvatů nebo přídatná léčba při léčbě parciálních záchvatů nebo 
přídatná léčba při léčbě primárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatůU dospívajících, dětí s tělesnou hmotností od 50 kg a dospělých může být léčba lakosamidem také 
zahájena jednorázovou nasycovací dávkou 200 mg, po které přibližně za 12 hodin následuje udržovací 
dávkovací režim 100 mg dvakrát denně v souladu s individuální odpovědí a snášenlivostí, jak bylo popsáno výše. Nasycovací dávka může být 
podána, pokud lékař stanoví, že je třeba rychlé dosažení ustáleného stavu plazmatických koncentrací 
lakosamidu a terapeutického účinku. Dávka má být podána pod lékařským dozorem s přihlédnutím 
k potenciálnímu zvýšení výskytu závažné srdeční arytmie a nežádoucích účinků na centrální nervový 
systém epilepticus. 
 
Přerušení léčby
Pokud je lakosamid vysazován, doporučuje se postupně snižovat dávku v týdenních poklesech o mg/kg/den 100 mg/den lze zvážit, je-li to z lékařského hlediska nutné. 
U pacientů, u nichž se rozvine závažná srdeční arytmie, se má provést hodnocení poměru klinických 
přínosů a rizik a v případě potřeby se má lakosamid vysadit. 
 
Zvláštní populace 
Starší pacienti U starších pacientů není nutné dávku snižovat. U starších pacientů je také třeba vzít v úvahu s věkem 
spojené snížení renální clearance a zvýšení hladin AUC ledvin“ a bod 5.2zejména s dávkami vyššími než 400 mg/den  
Porucha funkce ledvin
U dospělých a pediatrických pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin 
CLCR>30 ml/minod 50 kg a u dospělých pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin může být 
nasycovací dávka 200 mg zvažována, ale další titrace dávky opatrně. U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností od 50 kg a u dospělých pacientů s těžkou 
poruchou funkce ledvin maximální dávka 250 mg/den a titrace dávky musí být prováděna opatrně. Jestliže je indikována 
nasycovací dávka, má být použita první týden léčby počáteční dávka 100 mg a následně 
dávkování 50 mg 2x denně. U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností nižší než 50 kg s těžkou 
poruchou funkce ledvin snížení dávky o 25 % maximální dávky. U všech pacientů na hemodialýze se doporučuje doplnění 
dávky ve výši až 50 % z poloviny celkové denní dávky ihned po ukončení hemodialýzy. Léčbu 
pacientů s terminálním selháním ledvin je třeba vést opatrně, protože není dost klinických zkušeností a 
může docházet ke kumulaci metabolitu  
Porucha funkce jater
U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností od 50 kg a u dospělých pacientů s mírnou až středně 
těžkou poruchou funkce jater je doporučena maximální dávka 300 mg/den.  
Titraci dávky je třeba u těchto pacientů provádět opatrně s ohledem na současně přítomnou poruchu 
funkce ledvin. U dospívajících a dospělých s tělesnou hmotností od 50 kg může být zvažována 
nasycovací dávka 200 mg, ale další titrace dávky Na základě údajů u dospělých má být u pediatrických pacientů s tělesnou hmotností nižší než 50 kg 
s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater použita dávka snížená o 25 % maximální dávky. 
Farmakokinetika lakosamidu nebyla u pacientů s těžkou poruchou funkce jater hodnocena bod 5.2pouze, pokud očekávaný léčebný přínos převažuje nad možnými riziky. Při pečlivém sledování 
aktivity onemocnění a potenciálních nežádoucích účinků u pacienta může být zapotřebí dávku upravit.  
 
Pediatrická populace 
Použití lakosamidu se nedoporučuje u dětí ve věku do 4 let při léčbě primárních generalizovaných 
tonicko-klonických záchvatů a ve věku do 2 let při léčbě parciálních záchvatů, protože pro tyto 
skupiny existují omezené údaje o bezpečnosti a účinnosti. 
Nasycovací dávka
Podávání nasycovací dávky nebylo u dětí hodnoceno. Použití nasycovací dávky u dospívajících a dětí 
s tělesnou hmotností nižší než 50 kg není doporučeno. 
 
Způsob podání 
Potahované tablety lakosamidu jsou určeny k perorálnímu podání. Lakosamid se užívá s jídlem nebo 
bez jídla.  
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
Známá atrioventrikulární 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Sebevražedné myšlenky a chování 
U pacientů léčených antiepileptiky v různých indikacích byly hlášeny případy sebevražedných 
představ a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studií 
s antiepileptiky také prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování. 
Mechanismus vzniku tohoto rizika není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika 
ani pro lakosamid.  
Z tohoto důvodu u pacientů mají být sledovány známky sebevražedných představ a chování a případně 
má být zvolena vhodná léčba. Pacientům okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u pacientů projeví známky sebevražedných představ či 
chování  
Srdeční rytmus a vedení vzruchu 
V klinických studiích s lakosamidem bylo pozorováno prodloužení PR intervalu v závislosti na dávce. 
Lakosamid je nutné podávat s opatrností pacientům s již existujícími proarytmickými stavy, například 
pacientům se známými poruchami srdečního převodu nebo závažným onemocněním srdce ischemie/infarkt myokardu, srdeční selhání, strukturální onemocnění srdce nebo kanálopatie srdečních 
sodíkových kanálůantiarytmik a antiepileptik z řady blokátorů sodíkového kanálu U těchto pacientů se má zvážit provedení EKG vyšetření před zvýšením dávky lakosamidu 
nad 400 mg/den a poté, co je lakosamid vytitrován do rovnovážného stavu. 
 
V placebem kontrolovaných klinických studiích s lakosamidem nebyly u pacientů s epilepsií hlášeny 
fibrilace nebo flutter síní, avšak obojí bylo hlášeno v otevřených studiích epilepsie a ze zkušeností po 
uvedení přípravku na trh. 
 
Po uvedení přípravku na trh byla hlášena AV blokáda blokádypřípadech tyto příhody vedly k asystolii, srdeční zástavě a úmrtí u pacientů s existujícími 
proarytmickými stavy. 
 
Pacienti mají být informováni o příznacích srdeční arytmie nepravidelný tep, palpitace, dušnost, pocit točení hlavy a mdlobyokamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se tyto příznaky objeví. 
 
Závrať 
Při léčbě lakosamidem se objevovaly závratě, které by mohly vést ke zvýšenému výskytu náhodných 
poranění nebo pádů. Pacienti proto mají být poučeni, aby zachovávali zvýšenou opatrnost, dokud se 
neseznámí s tím, jak na ně přípravek působí  
Potenciál pro nový nástup nebo zhoršení myoklonických záchvatů 
 
U dospělých i pediatrických pacientů s PGTCS byl hlášen nový nástup nebo zhoršení myoklonických 
záchvatů, zejména během titrace. U pacientů s více než jedním typem záchvatů je třeba zvážit 
pozorovaný přínos kontroly u jednoho typu záchvatu oproti pozorovanému zhoršení u jiného typu 
záchvatu. 
 
Možné zhoršení EEG a klinického stavu u specifických pediatrických epileptických syndromů. 
 
Bezpečnost a účinnost lakosamidu u pediatrických pacientů s epileptickými syndromy, u kterých se 
mohou současně vyskytovat fokální a generalizované záchvaty, nebyla dosud stanovena. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Lakosamid je nutné podávat s opatrností pacientům léčeným ještě dalšími léky, které mohou vyvolat 
prodloužení PR intervalu užívají antiarytmika. Analýza podskupiny pacientů v klinických studiích současně užívajících 
karbamazepin nebo lamotrigin však neprokázala zvýšený výskyt prodloužení PR intervalu. 
 
Data in vitro 
Data obecně naznačují, že lakosamid má nízký interakční potenciál. Ve studiích in vitro nedocházelo 
k indukci enzymů CYP1A2, CYP2B6 a CYP2C9 ani k inhibici enzymů CYP1A1, CYP1A2, CYP2A6, 
CYP2B6, CYP2C8, CYP2C9, CYP2D6 a CYP2E1 lakosamidem při plazmatických hladinách 
dosahovaných během klinických studií. Jedna studie in vitro prokázala, že lakosamid není ve střevech 
transportován P glykoproteinem. Data in vitro ukazují, že CYP2C9, CYP2C19 a CYP3A4 jsou 
schopné katalyzovat tvorbu O-desmethyl metabolitu. 
 
Data in vivo 
Lakosamid neinhibuje ani neindukuje enzymy CYP2C19 ani CYP3A4 v klinicky významném 
rozsahu. Lakosamid neovlivňoval AUC midazolamu v dávce 200 mg 2x denněfarmakokinetiku omeprazolu v dávce 300 mg 2x denněOmeprazol, inhibitor CYP2C19 expozici lakosamidu. Tudíž z toho vyplývá, že středně silné inhibitory CYP2C19 pravděpodobně 
neovlivňují systémovou expozici lakosamidu v klinicky významném rozsahu. 
Opatrnost se doporučuje při současné léčbě silnými inhibitory CYP2C9 CYP3A4 zvýšené systémové expozici lakosamidu. Takové interakce nebyly stanoveny in vivo, ale jsou možné 
na základě údajů in vitro. 
 
Silné induktory enzymů, jako jsou rifampicin nebo třezalka tečkovaná mohou mírně redukovat systémovou expozici lakosamidu. Proto zahájení a ukončení léčby těmito 
enzymatickými induktory má být prováděno s opatrností.  
 
Antiepileptika 
Ve studiích lékových interakcí neovlivňoval lakosamid statisticky významně plazmatické koncentrace 
karbamazepinu a kyseliny valproové a ani plazmatické koncentrace lakosamidu nebyly 
karbamazepinem nebo kyselinou valproovou ovlivněny. Populační farmakokinetická analýza 
u různých věkových skupin prokázala, že současná léčba jinými antiepileptiky, která jsou známa jako 
induktory enzymů systémové expozice lakosamidu o 25 % u dospělých a o 17 % u pediatrických pacientů.  
 
Perorální kontraceptiva 
Ve studii lékových interakcí nebyla pozorována žádná interakce mezi lakosamidem a perorálními 
kontraceptivy ethinylestradiolem a levonorgestrelem. Koncentrace progesteronu nebyly při současném 
podávání obou přípravků ovlivněny.  
 
Různé 
Studie lékových interakcí neprokázaly žádné účinky lakosamidu na farmakokinetiku digoxinu, ani 
žádné klinicky významné interakce mezi lakosamidem a metforminem.  
Současné podání warfarinu s lakosamidem nevede k žádné klinicky relevantní změně 
ve farmakokinetických a farmakodynamických vlastnostech warfarinu. 
Ačkoli nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje o interakci lakosamidu s alkoholem, 
farmakodynamický účinek nemůže být vyloučen.  
Lakosamid se váže na bílkoviny z méně než 15 %, proto se klinicky významné interakce s jinými léčivými 
přípravky z důvodů kompetice o vazebná místa na bílkovinách považují za nepravděpodobné.  
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Ženy ve fertilním věku 
Lékaři mají se ženami ve fertilním věku, které užívají lakosamid rodičovství a antikoncepci. 
Pokud se žena rozhodne otěhotnět, užívání lakosamidu se má znovu pečlivě přehodnotit. 
 
Těhotenství 
Obecná rizika v souvislosti s epilepsií a užíváním antiepileptik 
Pro všechna antiepileptika platí, že prevalence malformací u potomků léčených žen s epilepsií je 
dvakrát až třikrát vyšší než přibližně 3% výskyt u obecné populace. V léčené populaci byl zvýšený 
výskyt malformací pozorován při polyterapii. Míra vlivu léčby a/nebo vlastního onemocnění však 
zatím nebyla objasněna.  
Účinná antiepileptická léčba se navíc nesmí přerušovat, protože zhoršení onemocnění působí 
negativně na matku i plod.  
 
Rizika v souvislosti s užíváním lakosamidu
Adekvátní údaje o podávání lakosamidu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech 
nenaznačovaly teratogenní účinky u potkanů ani u králíků, ale při dávkách toxických pro matky byla 
u potkanů a králíků pozorována embryotoxicita Lakosamid nemá být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné matku jednoznačně převyšuje potenciální riziko pro plodužívání tohoto přípravku znovu pečlivě zvážit.  
 
Kojení 
Lakosamid se vylučuje do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené novorozence/děti nelze 
vyloučit. Během léčby lakosamidem se doporučuje kojení přerušit.  
 
Fertilita 
Nebylo pozorováno žádné nežádoucí ovlivnění fertility samců a samic potkanů v dávkách 
odpovídajících plazmatickým koncentracím  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Lakosamid má malý nebo středně silný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Léčba 
lakosamidem může vyvolat závratě nebo rozmazané vidění. Proto je nutné pacientům doporučit, aby 
neřídili motorové vozidlo a neobsluhovali jiné potenciálně nebezpečné stroje až do doby, kdy se 
přesvědčí o účincích lakosamidu na jejich schopnost tyto činnosti vykonávat.  
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Souhrnný bezpečnostní profil 
Podle analýzy souhrnných výsledků placebem kontrolovaných klinických studií přídatné léčby 
u 1308 pacientů s parciálními záchvaty uvedlo celkem 61,9 % pacientů randomizovaných k léčbě 
lakosamidem a 35,2 % pacientů randomizovaných k užívání placeba alespoň jeden nežádoucí účinek. 
Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky nauzea a diplopie, které byly obvykle mírné nebo střední intenzity. Některé souvisely s výší dávky a 
snížením dávky je bylo možné zmírnit. Výskyt a závažnost nežádoucích účinků na centrální nervový 
systém Ve všech těchto kontrolovaných klinických studiích byl lék vysazen kvůli nežádoucím účinkům 
u 12,2 % pacientů užívajících lakosamid a u 1,6 % pacientů ve skupině placeba. Nejčastějším 
nežádoucím účinkem vedoucím k ukončení léčby lakosamidem byly závratě.  
Výskyt CNS nežádoucích účinků, jako je závrať, může být po nasycovací dávce vyšší. 
 
Na základě analýzy údajů klinické studie non-inferiority monoterapie porovnávající lakosamid 
s karbamazepinem s prodlouženým uvolňováním účinky lakosamidu účinků byla u pacientů léčených lakosamidem 10,6 %, u pacientů léčených karbamazepinem 
CR 15,6 %.  
 
Bezpečnostní profil lakosamidu hlášený ve studii prováděné u pacientů ve věku 4 let a starších 
s idiopatickou generalizovanou epilepsií s primárně generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty 
klinických studií s parciálními záchvaty. Mezi další nežádoucí účinky hlášené u pacientů s PGTCS 
patřila myoklonická epilepsie byly závratě a somnolence. Nejčastějšími nežádoucími účinky vedoucími k ukončení léčby 
lakosamidem byly závratě a sebevražedné představy. Výskyt přerušení léčby v důsledku nežádoucích 
účinků byl 9,1 % u skupiny s lakosamidem a 4,1 % u skupiny s placebem. 
 
Seznam nežádoucích účinků v tabulce 
V následující tabulce je uvedena frekvence výskytu nežádoucích účinků hlášených v klinických 
studiích a po uvedení přípravku na trh. Frekvence jsou definovány následovně: velmi časté časté frekvenci určit 
Třída orgánových
systémů 
časté 
Časté 
 
Méně časté業栀příznaky 
Psychiatrické 
poruchy
 deprese 
stavy zmatenosti 
insomnieagresivita 
agitovanosteuforická náladapsychotická 
poruchasebevražedný pokussebevražedné 
představy 
halucinace 
Poruchy 
nervového 
systému 
závratě 
桬 
竡捨慴慸a paměti
kognitivní poruchy 
somnolence 
třes 
nystagmus 
hypoestezie  
dysartrie 
poruchy pozornosti 
parestezie 
synkopaporuchy koordinace 
dyskineze 
konvulze 
Poruchy oka diplopi
e
rozmazané vidění瑩Srdeční poruchy扲癥湴fibrilace síníflutter síníPoruchy 
gastrointestinálníh
o traktu 
nauzea 
 
zvracení 
zácpa 
flatulence 
dyspepsie 
sucho v ústech 
průjem 
žlučových cest 
  abnormální výsledky 
jaterních testůzvýšené hodnoty 
jaterních enzymů 
 
Poruchy kůže a 
podkožní tkáně 
 pruritus
vyrážkaangioedémkopřivkaStevensůvⴀ
Johnsonův 
syndromtoxická epidermální
nekrolýzaPoruchy svalové a 
kosterní soustavy a 
pojivové tkáně 
䌀aplikace  
 poruchy chůze a 
držení těla  
astenie 
únava  
podrážděnost  
pocit opilosti 
  
Poranění, otravy a 
灲潣歯lacerace kůže
pohmožděniny 
⠱⤠Nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh. 
 
Popis vybraných nežádoucích účinků 
Užívání lakosamidu je spojeno s prodloužením PR intervalu v závislosti na dávce. Mohou se 
vyskytnout nežádoucí účinky související s prodloužením PR intervalu blokáda, synkopa, bradykardieV klinických studiích přídatné terapie u pacientů s epilepsií je výskyt atrioventrikulární blokády 
prvního stupně méně častý a dosahuje hodnot 0,7 % pro lakosamid 200 mg, 0,0 % pro 
lakosamid 400 mg, 0,5 % pro lakosamid 600 mg a 0,0 % pro placebo. V těchto studiích nebyl 
zaznamenán výskyt AV blokády druhého nebo vyššího stupně. Po uvedení přípravku na trh však byly 
ve spojení s léčbou lakosamidem hlášeny případy AV blokády druhého nebo třetího stupně. 
V klinických studiích monoterapie porovnávající lakosamid s karbamazepinem CR byl rozsah 
prodloužení PR intervalu u lakosamidu a karbamazepinu srovnatelný. 
Frekvence výskytu synkopy hlášená ze souhrnných klinických studií přídatné terapie je méně častá a 
neliší se u pacientů s epilepsií s karbamazepinem CR byla synkopa hlášena u 7/444 u 1/442 Fibrilace nebo flutter síní nebyly hlášeny v krátkodobých klinických studiích, nicméně obojí bylo 
hlášeno v otevřených studiích epilepsie a po uvedení přípravku na trh. 
 
Abnormální výsledky laboratorních testů
V placebem kontrolovaných klinických studiích s lakosamidem u dospělých pacientů s parciálními 
záchvaty, kteří užívali současně 1 až 3 antiepileptika, byly pozorovány abnormální výsledky testů 
jaterních funkcí. U 0,7 % kterým bylo podáváno placebo, se vyskytovalo zvýšení ALT na ≥3x ULN. 
 
Multiorgánové hypersenzitivní reakce 
U pacientů léčených některými antiepileptiky byly hlášeny multiorgánové hypersenzitivní reakce známé jako léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky, DRESSrůzně, obvykle se však projevují horečkou a vyrážkou a mohou být spojeny s postižením různých 
orgánových systémů. Při podezření na multiorgánovou hypersenzitivní reakci se má lakosamid 
vysadit. 
 
Pediatrická populace 
Bezpečnostní profil lakosamidu v placebem kontrolovaných let a 343 pacientů od 4 let do méně než 17 letvěku od 1 měsíce do 18 letodpovídal bezpečnostnímu profilu u dospělých. Jelikož dostupné údaje o podávání pediatrickým 
pacientům mladším 2 let jsou omezené, lakosamid není v této věkové skupině indikován. 
Dodatečnými nežádoucími účinky pozorovanými u pediatrické populace byly pyrexie, 
nazofaryngitida, faryngitida, snížená chuť k jídlu, abnormální chování a letargie. Somnolence byla 
hlášena častěji u pediatrické populace  
Starší pacienti 
Ve studii monoterapie srovnávající lakosamid s karbamazepinem CR se typy nežádoucích účinků  
ve vztahu k lakosamidu u starších pacientů u pacientů mladších než 65 let. U starších pacientů byl však ve srovnání s mladšími dospělými 
pacienty pozorován vyšší výskyt pádů, průjmu a třesu nežádoucím účinkem pozorovaným u starších pacientů ve srovnání s mladší dospělou populací byla 
AV blokáda prvního stupně. Ta byla hlášena u lakosamidu ve 4,8 % v porovnání s 1,6 % nežádoucích účinků byla pozorovaná u lakosamidu v 21,0% byly podobné těm pozorovaným v aktivní srovnávací skupině. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích 
účinků uvedeného v  HYPERLINK 
"http://www.ema.europa.eu/docs/en_GB/document_library/Template_or_form/2013/03/WC2.doc" Dodatku V. 
 
4.9 Předávkování 
 
Příznaky 
Příznaky pozorované po náhodném nebo úmyslném předávkování lakosamidem jsou primárně spojeny 
s CNS a gastrointestinálním systémem. 
• Typy nežádoucích účinků u pacientů vystavených dávkám nad 400 mg až do 800 mg nebyly 
klinicky odlišné od nežádoucích účinků u pacientů, kterým byly podávány doporučené dávky 
lakosamidu. 
• Účinky hlášené po podání více než 800 mg jsou závratě, nauzea, zvracení, záchvaty 
vzruchu, šok a kóma byly také pozorovány. Byla hlášena úmrtí u pacientů po akutním 
jednorázovém předávkování dávkou několika gramů lakosamidu.  
 
Léčba 
Pro případ předávkování lakosamidem není k dispozici specifické antidotum. Léčba má spočívat 
v obecně podpůrných opatřeních a v případě potřeby je možné provést i hemodialýzu  
 
5.  FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti 
 
Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, jiná antiepileptika, ATC kód: N03AX 
Mechanismus účinku 
Léčivá látka lakosamid aminokyselina.  
Přesný mechanismus účinku lakosamidu u člověka je třeba ještě plně objasnit. Podle 
elektrofyziologických studií in vitro lakosamid selektivně zesiluje pomalou inaktivaci napěťově 
řízených  
Farmakodynamické účinky 
Lakosamid poskytoval u širokého spektra zvířecích modelů ochranu před parciálními i primárně 
generalizovanými záchvaty a zpomaloval rozvoj „kindlingu“. 
V kombinaci s levetiracetamem, karbamazepinem, fenytoinem, valproátem, lamotriginem, 
topiramátem nebo gabapentinem vykazoval lakosamid v preklinických studiích synergní nebo aditivní 
antikonvulzivní účinky.  
 
Klinická účinnost a bezpečnost Dospělá populace 
Monoterapie 
Účinnost lakosamidu v monoterapii byla stanovena na základě dvojitě-zaslepené studie non-
inferiority, ve které byl porovnáván s karbamazepinem CR při paralelním uspořádání skupin 
u 886 pacientů ve věku od 16 let, u nichž byla nově či nedávno diagnostikována epilepsie. Pacienti 
museli vykazovat nevyprovokované parciální záchvaty se sekundární generalizací nebo bez ní. 
Pacienti byli randomizováni v poměru 1:1 k užívání karbamazepinu CR a lakosamidu ve formě tablet. 
Dávkování bylo založeno na odpovědi na dávku a pohybovalo se v rozmezí od 400 do 1200 mg/den 
u karbamazepinu CR a od 200 do 600 mg/den u lakosamidu. Léčba trvala až 121 týdnů podle 
závislosti na odpovědi.  
Odhadovaná frekvence stavu bez záchvatů po 6 měsících byla 89,8 % u pacientů léčených 
lakosamidem a 91,1 % u pacientů léčených karbamazepinem CR za použití analýzy přežití podle 
Kaplana–Meiera. Adjustovaný absolutní rozdíl mezi oběma způsoby léčby byl -1,3 % 5,5, 2,8pro pacienty léčené lakosamidem a 82,7 % pro pacienty léčené karbamazepinem CR.  
Frekvence stavu bez záchvatů po 6 měsících u starších pacientů od 65 let s lakosamidem, 57 pacientů s karbamazepinem CRFrekvence byly také podobné frekvencím pozorovaným u celkové populace. Udržovací dávka u starší 
populace byla 200 mg/den u 55 pacientů  
Přechod na monoterapii 
Účinnost a bezpečnost lakosamidu při přechodu na monoterapii byla hodnocena v dříve provedené 
kontrolované, multicentrické, dvojitě zaslepené randomizované klinické studii. 425 pacientů ve 
věku 16 až 70 let s nekontrolovanými parciálními záchvaty, kteří užívali stabilní 
dávku 1 nebo 2 registrovaných antiepileptik, bylo v této studii randomizováno k přechodu na 
monoterapii lakosamidem U léčených pacientů, plně titrovaných, u kterých bylo zahájeno vysazení antiepileptik případně 99 
Přídatná léčba
Účinnost lakosamidu jako přídatné terapie byla v doporučených dávkách 200 mg/den a 400 mg/den 
prokázána ve 3 multicentrických, randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických studiích 
s 12týdenní délkou trvání. Lakosamid v dávce 600 mg/den byl také účinný jako přídatná terapie 
v kontrolovaných klinických studiích, ale účinnost této dávky se výrazně nelišila od 400 mg/den a byla 
pacienty hůře snášena dávky 600 mg/den nedoporučuje – maximální doporučenou dávkou je 400 mg/den. Cílem těchto 
studií, do nichž bylo zařazeno 1308 pacientů s průměrnou anamnézou 23 let s parciálními záchvaty, 
bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost lakosamidu při jeho souběžném podávání s 1-3 dalšími 
antiepileptiky u nemocných s nekontrolovanými parciálními záchvaty se sekundární generalizací nebo 
bez ní. 50% snížení četnosti záchvatů bylo dosaženo u 23 % pacientů ve skupině placeba, u 34 % 
pacientů ve skupině s dávkou 200 mg/den a u 40 % pacientů ve skupině s dávkou 400 mg/den.  
 
Farmakokinetika a bezpečnost jednorázové nasycovací dávky intravenózně podávaného lakosamidu 
byly stanoveny v multicentrické, otevřené studii navržené pro zhodnocení bezpečnosti a snášenlivosti 
rychlého nasazení lakosamidu v jednorázové intravenózní nasycovací dávce následované perorálním dávkováním dvakrát denně terapie u dospělých jedinců od 16 do 60 let věku s parciálními záchvaty. 
 
Pediatrická populace 
Parciální záchvaty mají podobnou patofyziologii a klinickou symptomatologii u dětí ve věku od 2 let a 
u dospělých. Účinnost lakosamidu u dětí ve věku od 2 let byla extrapolovaná z údajů u dospívajících a 
dospělých s parciálními záchvaty, u kterých byla očekávána podobná odpověď za předpokladu, že 
byly provedeny úpravy pediatrické dávky Účinnost podporovaná výše uvedeným principem extrapolace byla potvrzena dvojitě zaslepenou, 
randomizovanou, placebem kontrolovanou klinickou studií. Studie zahrnovala 8týdenní výchozí 
období následované 6týdenním obdobím titrace. Způsobilí pacienti se stabilním režimem 
dávkování 1 až ≤ 3 antiepileptik, u kterých stále docházelo alespoň ke 2 parciálním záchvatům 
během 4 týdnů před screeningem s fází bez záchvatů, která nebyla delší než 21 dnů v 8týdenním 
období před vstupem do výchozího období, byli randomizováni k léčbě buď placebem lakosamidem Dávkování bylo zahájeno v dávce 2 mg/kg/den u subjektů s tělesnou hmotností méně než 50 kg 
nebo 100 mg/den u subjektů s tělesnou hmotností 50 kg a více ve 2 dílčích dávkách. Během titračního 
období byly dávky lakosamidu navyšovány o 1 mg nebo 2 mg/kg/den u subjektů s tělesnou hmotností 
méně než 50 kg nebo 50 nebo 100 mg/den u subjektů s tělesnou hmotností 50 kg a více v týdenních 
intervalech tak, aby se dosáhlo cílového rozsahu dávky pro udržovací období. 
Subjekty musely dosáhnout minimální cílové dávky pro svou kategorii tělesné hmotnosti na 
poslední 3 dny titračního období, aby byly způsobilé pro zařazení do 10týdenního udržovacího období. 
Subjekty měly užívat stabilní dávku lakosamidu v průběhu udržovacího období, nebo byly vyřazeny a 
zařazeny do zaslepeného období snižování dávky. 
Bylo pozorováno statisticky významné parciálních záchvatů za 28 dnů od výchozího stavu do udržovacího období mezi skupinami 
lakosamidu a placeba. Procentuální snížení oproti placebu na základě analýzy kovariance 
bylo 31,72 % Zastoupení subjektů s alespoň 50% snížením frekvence parciálních záchvatů během 28 dnů od 
výchozího stavu do udržovacího období bylo celkově 52,9 % ve skupině s lakosamidem a 33,3 % ve 
skupině s placebem. 
Kvalita života posuzovaná pomocí pediatrického inventáře kvality života Life Inventorypodobnou a stabilní kvalitu života související se zdravím v průběhu celého období léčby. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost 
Účinnost lakosamidu jako přídatné léčby u pacientů ve věku od 4 let s idiopatickou generalizovanou 
epilepsií s primárně generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty ve 24týdenní dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované multicentrické klinické studii 
s paralelními skupinami. Tato studie zahrnovala 12týdenní anamnestické výchozí období, 4týdenní 
prospektivní výchozí období a 24týdenní období léčby 18týdenní udržovací období16týdenního kombinovaného výchozího období vyskytly alespoň 3 zdokumentované PGTCS, byli 
randomizováni 1 ku 1 k užívání lakosamidu nebo placeba lakosamid n = 118, placebo n = 121; z toho 8 pacientů ve skupině ve věku ≥ 4 až < 12 let a 
16 pacientů v rozmezí ≥ 12 až < 18 let bylo léčeno LCM a 9 a 16 pacientů placebemPacienti byli titrováni až do cílové dávky v udržovacím období 12 mg/kg/den u pacientů s tělesnou 
hmotností nižší než 30 kg, 8 mg/kg/den u pacientů s tělesnou hmotností od 30 do méně než 50 kg nebo 
400 mg/den u pacientů s tělesnou hmotností 50 kg nebo více.  
 
Proměnná účinnosti 
䰀Čas do druhé 假呃䴀䰀慣Poměr rizik瀀Bez záchvatů潤桡搠䴀敩敲
─ᄃⰀ䰀慣瀀Poznámka: U skupiny s lakosamidem nebylo možné odhadnout medián času do druhého 
PGTCS podle Kaplan-Meierovy metody, protože u > 50 % pacientů nedošlo k druhému 
PGTCS do 166. dne. 
 
Nálezy v pediatrické podskupině byly konzistentní s výsledky celkové populace pro primární, 
sekundární a další cílové parametry účinnosti. 
 
5.2 Farmakokinetické vlastnosti 
 
Absorpce 
 
Po perorálním podání se lakosamid vstřebává rychle a úplně. Perorální biologická dostupnost tablet 
lakosamidu je přibližně 100 %. Po perorálním podání se plazmatická koncentrace nezměněného 
lakosamidu rychle zvyšuje a Cmax dosahuje přibližně 0,5 až 4 hodiny po podání dávky. Tablety a 
sirup přípravku Vimpat jsou bioekvivalentní. Potrava neovlivňuje rychlost ani rozsah vstřebávání.  
 
Distribuce 
Distribuční objem lakosamidu je přibližně 0,6 l/kg, na plazmatické bílkoviny se váže z méně 
než 15 %.  
 
Biotransformace 
95 % dávky se vylučuje močí jako lakosamid nebo ve formě metabolitů. Celý průběh metabolismu 
lakosamidu nebyl zcela charakterizován.  
Hlavními sloučeninami v moči je nezměněný lakosamid lakosamidu Polární frakce, pravděpodobně serinové deriváty, tvoří v moči přibližně 20 %, v plazmě byla ale 
zjištěna pouze v malých množstvích nalezeny v moči pouze v malých množstvích Údaje in vitro ukazují, že CYP2C9, CYP2C19 a CYP3A4 jsou schopny katalyzovat tvorbu O-
desmethyl metabolitu, ale hlavní isoenzym, který se na reakci podílel, nebyl potvrzen in vivo. Při 
srovnání farmakokinetiky lakosamidu mezi jedinci s intenzivním metabolismem CYP2C19pozorován žádný klinicky významný rozdíl. Ve studii interakcí s omeprazolem CYP2C19lakosamidu, což dokazuje zanedbatelnou důležitost této metabolické cesty. Plazmatická koncentrace 
O-desmethyllakosamidu tvoří asi 15 % plazmatické hladiny lakosamidu. Tento hlavní metabolit 
lakosamidu nemá vlastní farmakologickou účinnost.  
 
Eliminace 
Lakosamid je ze systémového oběhu vylučován primárně ledvinami a biotransformací. Po perorálním 
a intravenózním podání radioaktivně značeného lakosamidu bylo přibližně 95 % radioaktivity zjištěno 
v moči a méně než 0,5 % ve stolici. Eliminační poločas lakosamidu je přibližně 13 hodin. 
Farmakokinetika je úměrná dávce a je časově konstantní s nízkou intra- a interindividuální 
variabilitou. Při dávkování dvakrát denně je po 3 dnech dosaženo rovnovážné plazmatické koncentrace 
 
Jednorázová nasycovací dávka 200 mg se v koncentracích ustáleného stavu přibližuje  
ke srovnatelnému perorálnímu podávání 100 mg dvakrát denně. 
 
Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů 
 
Pohlaví
Klinické studie prokázaly, že pohlaví klinicky významně neovlivňuje plazmatické koncentrace 
lakosamidu.  
 
Porucha funkce ledvin
U pacientů s mírnou a středně těžkou poruchou funkce ledvin se AUC lakosamidu v porovnání se 
zdravými jedinci zvětšila přibližně o 30 %, u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a u pacientů 
s terminálním selháním ledvin s potřebou hemodialýzy přibližně o 60 %, hodnota maximální 
koncentrace Cmax však nebyla ovlivněna.  
Lakosamid je z plazmy účinně odstraňován hemodialýzou. Po 4hodinové hemodialýze se AUC 
lakosamidu zmenší přibližně o 50 %, proto se doporučuje po hemodialýze doplnit dávkování  
zvýšila koncentrace O-desmethyl metabolitu. Pokud se u pacientů s terminálním renálním 
onemocněním neprováděla hemodialýza, zvýšené hladiny metabolitu neustále rostly 
během 24hodinového odebírání vzorků. Zatím není známo, že by u pacientů s terminálním renálním 
onemocněním tyto zvýšené hladiny vyvolaly nějaké nežádoucí účinky. Vlastní farmakologická 
účinnost metabolitu nebyla prokázána.  
 
Porucha funkce jater
Jedinci se středně těžkou poruchou funkce jater koncentrace lakosamidu ledvin u těchto jedinců. Podle odhadu vedl pokles nerenální clearance u pacientů ve studii 
k přibližně 20% zvětšení AUC lakosamidu. Farmakokinetika lakosamidu nebyla u těžké poruchy 
funkce jater hodnocena  
Starší pacienti AUC byla ve studii se staršími muži a ženami s mladou populací zvětšena o 30 % u mužů a o 50 % u žen, což bylo částečně způsobeno nižší 
tělesnou hmotností. Pokud je tento rozdíl spočten s ohledem na tělesnou hmotnost, činí 26 % u mužů 
a 23 % u žen. Pozorována byla také zvýšená variabilita v plazmatických koncentracích lakosamidu. 
Renální clearance byla v této studii u starších pacientů jen mírně snížena.  
Plošné snížení dávky se nepovažuje za nutné, pokud není indikováno z důvodu poruchy funkce ledvin 
 
Pediatrická populace
Pediatrický farmakokinetický profil lakosamidu byl stanoven v populační farmakokinetické analýze 
využívající údaje o koncentraci z příležitostně odebraných vzorků získaných v šesti placebem 
kontrolovaných, randomizovaných klinických studiích a pěti otevřených studiích u 1 655 dospělých 
a pediatrických pacientů s epilepsií ve věku od 1 měsíce do 17 let. Tři z těchto studií byly provedeny 
u dospělých pacientů, 7 u pediatrických pacientů a 1 u smíšené populace. Podávané dávky lakosamidu 
se pohybovaly od 2 do 17,8 mg/kg/den při podávání 2x denně a nepřekročily 600 mg/den. 
Typická plazmatická clearance byla odhadnuta na 0,46 l/h u pediatrických pacientů s tělesnou 
hmotností 10 kg, 0,81 l/h u pediatrických pacientů s tělesnou hmotností 20 kg, 1,03 l/h u pediatrických 
pacientů s tělesnou hmotností 30 kg a 1,34 l/h u pediatrických pacientů s tělesnou hmotností 50 kg. Ve 
srovnání s tím byla plazmatická clearance u dospělých odhadnuta na 1,74 l/h Populační farmakokinetická analýza pomocí řídkých farmakokinetických vzorků ze studie PGTCS 
ukázala podobnou expozici u pacientů s PGTCS a u pacientů s parciálními záchvaty. 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti 
 
Plazmatické koncentrace lakosamidu byly ve studiích toxicity na zvířatech na stejné nebo pouze 
o málo vyšší úrovni v porovnání s pacienty, což ponechává velmi malý nebo žádný prostor pro 
expozici léku u člověka.  
Farmakologická studie bezpečnosti přípravku prokázala u psů v anestezii s intravenózním podáním 
lakosamidu přechodné zvýšení PR intervalu a doby trvání QRS, při současném poklesu krevního tlaku 
koncentrací na úrovni maximálního doporučeného dávkování u člověka. U psů a opic makaků 
jávských v anestezii bylo po intravenózních dávkách 15-60 mg/kg pozorováno zpomalení atriální 
a ventrikulární vodivosti, atrioventrikulární blok a atrioventrikulární disociace.  
Ve studiích toxicity s opakovaným dávkováním byly u potkanů pozorovány lehké reverzibilní jaterní 
změny od dávky 3x vyšší, než je dávka terapeutická. Mezi tyto změny patřily zvýšená hmotnost 
orgánu, hypertrofie hepatocytů, zvýšení sérových koncentrací jaterních enzymů a zvýšení hodnot 
celkového cholesterolu a triglyceridů. Kromě hypertrofie hepatocytů nebyly pozorovány žádné jiné 
histopatologické změny.  
Ve studiích reprodukční a vývojové toxicity u hlodavců a králíků nebyly pozorovány žádné 
teratogenní účinky. U potkanů ale docházelo po dávkách toxických pro matky, odpovídajících 
předpokládaným systémovým hodnotám expozice léku u člověka, k navýšení počtu mrtvě narozených 
mláďat a počtu úmrtí mláďat v peripartálním období a k mírnému snížení velikosti i tělesné hmotnosti 
živých mláďat. Vyšší hladiny expozice přípravku nemohly být z důvodu toxicity pro matky u zvířat 
vyzkoušeny, proto získané údaje nejsou dostatečné pro úplnou charakteristiku embryofetotoxických 
nebo teratogenních vlastností lakosamidu.  
Jak prokázaly studie u potkanů, lakosamid a/nebo jeho metabolity snadno procházejí placentární 
bariérou. 
U juvenilních potkanů a psů se typy toxicity kvalitativně neliší od typů toxicity pozorovaných 
u dospělých zvířat. U juvenilních potkanů bylo při podobné systémové expozici, jaká se očekává 
při klinické expozici, pozorováno snížení tělesné hmotnosti. U juvenilních psů byly pozorovány 
přechodné a na dávce závislé CNS klinické příznaky, které se začaly objevovat při systémové expozici 
pod očekávanými hladinami klinické expozice. 
 
 
6.  FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 
 
6.1 Seznam pomocných látek 
 
Jádro tablety 
 
mikrokrystalická celulosa 
hyprolosa
částečně substituovaná hyprolosa 
koloidní bezvodý oxid křemičitý 
krospovidon  
magnesium-stearát, 
 
Potahová vrstva 
 
Vimpat 50 mg potahované tablety 
polyvinylalkohol 
makrogol mastek 
oxid titaničitý červený oxid železitý černý oxid železitý hlinitý lak indigokarmínu  
Vimpat 100 mg potahované tablety 
 
polyvinylalkohol
makrogol mastek 
oxid titaničitý žlutý oxid železitý  
Vimpat 150 mg potahované tablety 
 
polyvinylalkohol
makrogol mastek 
oxid titaničitý žlutý oxid železitý  
Vimpat 200 mg potahované tablety 
 
polyvinylalkohol
makrogol mastek 
oxid titaničitý hlinitý lak indigokarmínu  
6.2 Inkompatibility 
 
Neuplatňuje se.  
 
6.3 Doba použitelnosti 
 
let.  
 
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání 
 
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.  
 
6.5 Druh obalu a obsah balení 
 
Vimpat 50 mg potahované tablety 
Balení obsahující 14, 28, 56 a 168 potahovaných tablet v PVC/PVDC blistrech, zatavených hliníkovou 
fólií.  
Balení obsahující 14 x 1 a 56 x 1 potahovanou tabletu v perforovaných jednodávkových PVC/PVDC 
blistrech, zatavených hliníkovou fólií. 
Balení obsahující 60 potahovaných tablet v HDPE lahvičce s dětským bezpečnostním uzávěrem. 
 
Vimpat 100 mg potahované tablety 
Balení obsahující 14, 28, 56 a 168 potahovaných tablet v PVC/PVDC blistrech, zatavených hliníkovou 
fólií.  
Balení obsahující 14 x 1 a 56 x 1 potahovanou tabletu v perforovaných jednodávkových PVC/PVDC 
blistrech, zatavených hliníkovou fólií. 
Balení obsahující 60 potahovaných tablet v HDPE lahvičce s dětským bezpečnostním uzávěrem. 
 
Vimpat 150 mg potahované tablety 
Balení obsahující 14, 28 a 56 potahovaných tablet v PVC/PVDC blistrech, zatavených hliníkovou 
fólií.  
Vícečetné balení obsahující 168 blistrech, zatavených hliníkovou fólií. 
Balení obsahující 14 x 1 a 56 x 1 potahovanou tabletu v perforovaných jednodávkových PVC/PVDC 
blistrech, zatavených hliníkovou fólií. 
Balení obsahující 60 potahovaných tablet v HDPE lahvičce s dětským bezpečnostním uzávěrem. 
 
Vimpat 200 mg potahované tablety 
Balení obsahující 14, 28 a 56 potahovaných tablet v PVC/PVDC blistrech, zatavených hliníkovou 
fólií. 
Vícečetné balení obsahující 168 blistrech, zatavených hliníkovou fólií.  
Balení obsahující 14 x 1 a 56 x 1 potahovanou tabletu v perforovaných jednodávkových PVC/PVDC 
blistrech, zatavených hliníkovou fólií. 
Balení obsahující 60 potahovaných tablet v HDPE lahvičce s dětským bezpečnostním uzávěrem. 
 
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.  
 
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku  
 
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními 
požadavky. 
 
 
7.  DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRAC 
 
 
UCB Pharma S.A. 
Allée de la Recherche B-1070 Bruxelles 
Belgie 
 
8.  REGISTRAČNÍ ČÍSLO 
EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/EU/1/08/ 
 
9.  DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 
 
Datum první registrace: 29. srpna Datum posledního prodloužení registrace: 31. července  
 
10.  DATUM REVIZE TEXTU 
 
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské 
agentury pro léčivé přípravky  HYPERLINK "http://www.ema.europa.eu/" 
http://www.ema.europa.eu/. 
 
1.  NÁZEV PŘÍPRAVKU 
 
Balení pro zahájení léčby Vimpat 50 mg potahované tablety
Vimpat 100 mg potahované tablety 
Vimpat 150 mg potahované tablety
Vimpat 200 mg potahované tablety 
 
2.  KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 
 
Vimpat 50 mg potahované tablety 
Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 50 mg.  
 
Vimpat 100 mg potahované tablety 
Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 100 mg.  
 
Vimpat 150 mg potahované tablety 
Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 150 mg.  
 
Vimpat 200 mg potahované tablety 
Jedna potahovaná tableta obsahuje lacosamidum 200 mg.  
 
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.  
 
 
3.  LÉKOVÁ FORMA 
 
Potahovaná tableta 
 
Vimpat 50 mg potahované tablety
Narůžovělé oválné potahované tablety s přibližnými rozměry 10,4 mm x 4,9 mm a s vyraženým „SP“ 
na jedné straně a „50“ na druhé straně.  
 
Vimpat 100 mg potahované tablety
Tmavě žluté oválné potahované tablety s přibližnými rozměry 13,2 mm x 6,1 mm a s vyraženým „SP“ 
na jedné straně a „100“ na druhé straně.  
 
Vimpat 150 mg potahované tablety
Lososově růžové oválné potahované tablety s přibližnými rozměry 15,1 mm x 7,0 mm a s vyraženým 
„SP“ na jedné straně a „150“ na druhé straně.  
 
Vimpat 200 mg potahované tablety
Modré oválné potahované tablety s přibližnými rozměry 16,6 mm x 7,8 mm a s vyraženým „SP“ na 
jedné straně a „200“ na druhé straně.  
 
 
4.  KLINICKÉ ÚDAJE 
 
4.1 Terapeutické indikace 
 
Vimpat je indikován jako monoterapie parciálních záchvatů se sekundární generalizací nebo bez ní 
u dospělých, dospívajících a dětí od 2 let s epilepsií.  
Vimpat je indikován jako přídatná léčba
• k léčbě parciálních záchvatů se sekundární generalizací nebo bez ní u dospělých, dospívajících 
a dětí od 2 let s epilepsií. 
• k léčbě primárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatů u dospělých, dospívajících 
a dětí od 4 let s idiopatickou generalizovanou epilepsií. 
 
4.2 Dávkování a způsob podání 
 
Dávkování 
Lékař musí předepsat nejvhodnější lékovou formu a sílu léku podle tělesné hmotnosti a dávky.  
Lakosamid musí být podáván dvakrát denně, s odstupem přibližně 12 hodin. 
Pokud je dávka vynechána, pacient má být informován, aby užil vynechanou dávku okamžitě a poté, 
aby užil další dávku lakosamidu v pravidelně naplánovanou dobu. Pokud si pacient všimne vynechané 
dávky v období 6 hodin před další dávkou, má být informován, aby počkal a užil další dávku 
lakosamidu v pravidelně naplánovanou dobu. Pacienti nesmí užít dvojnásobnou dávku. 
 
Dospívající a děti s tělesnou hmotností od 50 kg a dospělí  
Monoterapie Doporučená počáteční dávka je 50 mg dvakrát denně zvýšena až na počáteční terapeutickou dávku 100 mg dvakrát denně Léčba lakosamidem může být také zahájena dávkou 100 mg dvakrát denně posouzení lékaře k požadovanému počtu snížení záchvatů v porovnání s potenciálními nežádoucími 
účinky. V závislosti na odpovědi a snášenlivosti může být udržovací dávka dále zvyšována 
v týdenních intervalech o 50 mg dvakrát denně dávku 300 mg dvakrát denně U pacientů, kteří dosáhli dávky vyšší než 400 mg/den a kteří potřebují další antiepileptikum, má 
dávkování odpovídat níže uvedenému doporučenému schématu pro přídatnou léčbu. 
 
Přídatná léčba klonických záchvatůDoporučená počáteční dávka je 50 mg dvakrát denně zvýšena na počáteční terapeutickou dávku 100 mg dvakrát denně Podle individuální odpovědi a snášenlivosti pacienta může být udržovací dávka dále každý týden 
zvyšována o 50 mg dvakrát denně denně  
Balení pro zahájení léčby přípravkem Vimpat obsahuje 4 různá balení vždy po 14 tabletách, pro první 2 až 4 týdny léčby podle pacientovy odpovědi a snášenlivosti. Balení 
jsou označena nápisy ‘Týden 1 První den léčby zahajuje pacient tabletami Vimpat 50 mg dvakrát denně týdnu užívá pacient tablety Vimpat 100 mg dvakrát denně Podle individuální odpovědi a snášenlivosti může pacient ve třetím týdnu užívat tablety 
Vimpat 150 mg dvakrát denně  
Přerušení léčby
Pokud je lakosamid vysazován, doporučuje se postupně snižovat dávku v týdenních poklesech o mg/kg/den dosáhla ≥ 6 mg/kg/den, respektive ≥ 300 mg/den. Pomalejší snižování v týdenních poklesech o mg/kg/den nebo 100 mg/den lze zvážit, je-li to z lékařského hlediska nutné. 
U pacientů, u nichž se rozvine závažná srdeční arytmie, se má provést hodnocení poměru klinických 
přínosů a rizik a v případě potřeby se má lakosamid vysadit. 
 
Zvláštní populace 
Starší pacienti U starších pacientů není nutné dávku snižovat. U starších pacientů je také třeba vzít v úvahu s věkem 
spojené snížení renální clearance a zvýšení hladin AUC ledvin“ a bod 5.2zejména s dávkami vyššími než 400 mg/den  
Porucha funkce ledvin
U dospělých a pediatrických pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin 
od 50 kg a u dospělých pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin s terminálním selháním ledvin se doporučuje maximální dávka 250 mg/den. U pediatrických pacientů 
s tělesnou hmotností nižší než 50 kg s těžkou poruchou funkce ledvin s terminálním selháním ledvin je doporučeno snížení dávky o 25 % maximální dávky. U všech 
pacientů na hemodialýze se doporučuje doplnění dávky ve výši až 50 % z poloviny celkové denní 
dávky ihned po ukončení hemodialýzy. Léčbu pacientů s terminálním selháním ledvin je třeba vést 
opatrně, protože není dost klinických zkušeností a může docházet ke kumulaci metabolitu 
opatrně titrovat  
Porucha funkce jater
U pediatrických pacientů s tělesnou hmotností od 50 kg a u dospělých pacientů s mírnou až středně 
těžkou poruchou funkce jater je doporučena maximální dávka 300 mg/den.  
Titraci dávky je třeba u těchto pacientů provádět opatrně s ohledem na současně přítomnou poruchu 
funkce ledvin. Na základě údajů u dospělých má být u pediatrických pacientů s tělesnou hmotností 
nižší než 50 kg s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater použita dávka snížená o 25 % 
maximální dávky. Farmakokinetika lakosamidu nebyla u pacientů s těžkou poruchou funkce jater 
hodnocena funkce jater pouze, pokud očekávaný léčebný přínos převažuje nad možnými riziky. Při pečlivém 
sledování aktivity onemocnění a potenciálních nežádoucích účinků u pacienta může být zapotřebí 
dávku upravit.  
 
Pediatrická populace 
Dospívající a děti s tělesnou hmotností od 50 kg
Dávkování u dospívajících a dětí s tělesnou hmotností od 50 kg je stejné jako u dospělých  
Děti Tato léková forma není vhodná pro tuto kategorii pacientů. 
 
Děti ve věku méně než 2 roky
Bezpečnost a účinnost lakosamidu u dětí ve věku pod 2 roky nebyla dosud stanovena. Nejsou 
dostupné žádné údaje. 
 
Způsob podání 
Potahované tablety lakosamidu jsou určeny k perorálnímu podání. Lakosamid se užívá s jídlem nebo 
bez jídla.  
 
4.3 Kontraindikace 
 
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 
 
Známá atrioventrikulární 
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití 
 
Sebevražedné myšlenky a chování 
U pacientů léčených antiepileptiky v různých indikacích byly hlášeny případy sebevražedných představ 
a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studií s antiepileptiky 
také prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování. Mechanismus vzniku tohoto 
rizika není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika ani pro lakosamid. Z tohoto 
důvodu u pacientů mají být sledovány známky sebevražedných představ a chování a případně má být 
zvolena vhodná léčba. Pacientům vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u pacientů projeví známky sebevražedných představ či chování 
 
Srdeční rytmus a vedení vzruchu 
V klinických studiích s lakosamidem bylo pozorováno prodloužení PR intervalu v závislosti na dávce. 
Lakosamid je nutné podávat s opatrností pacientům s již existujícími proarytmickými stavy, například 
pacientům se známými poruchami srdečního převodu nebo závažným onemocněním srdce ischemie/infarkt myokardu, srdeční selhání, strukturální onemocnění srdce nebo kanálopatie srdečních 
sodíkových kanálůantiarytmik a antiepileptik z řady blokátorů sodíkového kanálu U těchto pacientů se má zvážit provedení EKG vyšetření před zvýšením dávky lakosamidu 
nad 400 mg/den a poté, co je lakosamid vytitrován do rovnovážného stavu. 
 
V placebem kontrolovaných klinických studiích s lakosamidem nebyly u pacientů s epilepsií hlášeny 
fibrilace nebo flutter síní, avšak obojí bylo hlášeno v otevřených studiích epilepsie a ze zkušeností po 
uvedení přípravku na trh. 
 
Po uvedení přípravku na trh byla hlášena AV blokáda blokádypřípadech tyto příhody vedly k asystolii, srdeční zástavě a úmrtí u pacientů s existujícími 
proarytmickými stavy. 
 
Pacienti mají být informováni o příznacích srdeční arytmie nepravidelný tep, palpitace, dušnost, pocit točení hlavy a mdlobyokamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se tyto příznaky objeví. 
 
Závrať 
Při léčbě lakosamidem se objevovaly závratě, které by mohly vést ke zvýšenému výskytu náhodných 
poranění nebo pádů. Pacienti proto mají být poučeni, aby zachovávali zvýšenou opatrnost, dokud se 
neseznámí s tím, jak na ně přípravek působí  
Potenciál pro nový nástup nebo zhoršení myoklonických záchvatů 
 
U dospělých i pediatrických pacientů s PGTCS byl hlášen nový nástup nebo zhoršení myoklonických 
záchvatů, zejména během titrace. U pacientů s více než jedním typem záchvatů je třeba zvážit 
pozorovaný přínos kontroly u jednoho typu záchvatu oproti pozorovanému zhoršení u jiného typu 
záchvatu. 
 
Možné zhoršení EEG a klinického stavu u specifických pediatrických epileptických syndromů. 
 
Bezpečnost a účinnost lakosamidu u pediatrických pacientů s epileptickými syndromy, u kterých se 
mohou současně vyskytovat fokální a generalizované záchvaty, nebyla dosud stanovena. 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Lakosamid je nutné podávat s opatrností pacientům léčeným ještě dalšími léky, které mohou vyvolat 
prodloužení PR intervalu užívají antiarytmika. Analýza podskupiny pacientů v klinických studiích současně užívajících 
karbamazepin nebo lamotrigin však neprokázala zvýšený výskyt prodloužení PR intervalu.  
 
Data in vitro 
Data obecně naznačují, že lakosamid má nízký interakční potenciál. Ve studiích in vitro nedocházelo 
k indukci enzymů CYP1A2, CYP2B6 a CYP2C9 ani k inhibici enzymů CYP1A1, CYP1A2, CYP2A6, 
CYP2B6, CYP2C8, CYP2C9, CYP2D6 a CYP2E1 lakosamidem při plazmatických hladinách 
dosahovaných během klinických studií. Jedna studie in vitro prokázala, že lakosamid není ve střevech 
transportován P glykoproteinem. Data in vitro ukazují, že CYP2C9, CYP2C19 a CYP3A4 jsou 
schopné katalyzovat tvorbu O-desmethyl metabolitu. 
 
Data in vivo 
Lakosamid neinhibuje ani neindukuje enzymy CYP2C19 ani CYP3A4 v klinicky významném 
rozsahu. Lakosamid neovlivňoval AUC midazolamu v dávce 200 mg 2x denněfarmakokinetiku omeprazolu v dávce 300 mg 2x denněOmeprazol, inhibitor CYP2C19, expozici lakosamidu. Tudíž z toho vyplývá, že středně silné inhibitory CYP2C19 pravděpodobně 
neovlivňují systémovou expozici lakosamidu v klinicky významném rozsahu. 
Opatrnost se doporučuje při současné léčbě silnými inhibitory CYP2C9 CYP3A4 zvýšené systémové expozici lakosamidu. Takové interakce nebyly stanoveny in vivo, ale jsou možné 
na základě údajů in vitro. 
 
Silné induktory enzymů, jako jsou rifampicin nebo třezalka tečkovaná mohou mírně redukovat systémovou expozici lakosamidu. Proto zahájení a ukončení léčby těmito 
enzymatickými induktory má být prováděno s opatrností.  
 
Antiepileptika 
Ve studiích lékových interakcí neovlivňoval lakosamid statisticky významně plazmatické koncentrace 
karbamazepinu a kyseliny valproové a ani plazmatické koncentrace lakosamidu nebyly 
karbamazepinem nebo kyselinou valproovou ovlivněny. Populační farmakokinetická analýza 
u různých věkových skupin prokázala, že současná léčba jinými antiepileptiky, která jsou známa jako 
induktory enzymů systémové expozice lakosamidu o 25 % u dospělých a o 17 % u pediatrických pacientů. 
 
Perorální kontraceptiva 
Ve studii lékových interakcí nebyla pozorována žádná interakce mezi lakosamidem a perorálními 
kontraceptivy ethinylestradiolem a levonorgestrelem. Koncentrace progesteronu nebyly při současném 
podávání obou přípravků ovlivněny.  
 
Různé 
Studie lékových interakcí neprokázaly žádné účinky lakosamidu na farmakokinetiku digoxinu, ani 
žádné klinicky významné interakce mezi lakosamidem a metforminem.  
Současné podání warfarinu s lakosamidem nevede k žádné klinicky relevantní změně ve 
farmakokinetických a farmakodynamických vlastnostech warfarinu. 
Ačkoli nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje o interakci lakosamidu s alkoholem, 
farmakodynamický účinek nemůže být vyloučen.  
Lakosamid se váže na bílkoviny z méně než 15 %, proto se klinicky významné interakce s jinými 
léčivými přípravky z důvodů kompetice o vazebná místa na bílkovinách považují za 
nepravděpodobné.  
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Ženy ve fertilním věku  
Lékaři mají se ženami ve fertilním věku, které užívají lakosamid rodičovství a antikoncepci. 
Pokud se žena rozhodne otěhotnět, užívání lakosamidu se má znovu pečlivě přehodnotit. 
 
Těhotenství 
Obecná rizika v souvislosti s epilepsií a užíváním antiepileptik 
Pro všechna antiepileptika platí, že prevalence malformací u potomků léčených žen s epilepsií je 
dvakrát až třikrát vyšší než přibližně 3 % výskyt u obecné populace. V léčené populaci byl zvýšený 
výskyt malformací pozorován při polyterapii. Míra vlivu léčby a/nebo vlastního onemocnění však 
zatím nebyla objasněna.  
Účinná antiepileptická léčba se navíc nesmí přerušovat, protože zhoršení onemocnění působí 
negativně na matku i plod.  
 
Rizika v souvislosti s užíváním lakosamidu
Adekvátní údaje o podávání lakosamidu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech 
nenaznačovaly teratogenní účinky u potkanů ani u králíků, ale při dávkách toxických pro matky byla 
u potkanů a králíků pozorována embryotoxicita Lakosamid nemá být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné matku jednoznačně převyšuje potenciální riziko pro plodužívání tohoto přípravku znovu pečlivě zvážit.  
 
Kojení 
Lakosamid se vylučuje do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené novorozence/děti nelze 
vyloučit. Během léčby lakosamidem se doporučuje kojení přerušit.  
 
Fertilita 
Nebylo pozorováno žádné nežádoucí ovlivnění fertility samců a samic potkanů v dávkách 
odpovídajících plazmatickým koncentracím  
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Lakosamid má malý nebo středně silný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Léčba 
lakosamidem může vyvolat závratě nebo rozmazané vidění. Proto je nutné pacientům doporučit, aby 
neřídili motorové vozidlo a neobsluhovali jiné potenciálně nebezpečné stroje až do doby, kdy se 
přesvědčí o účincích lakosamidu na jejich schopnost tyto činnosti vykonávat.  
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Souhrnný bezpečnostní profil 
Podle analýzy souhrnných výsledků placebem kontrolovaných klinických studií přídatné léčby 
u 1308 pacientů s parciálními záchvaty uvedlo celkem 61,9 % pacientů randomizovaných k léčbě 
lakosamidem a 35,2 % pacientů randomizovaných k užívání placeba alespoň jeden nežádoucí účinek. 
Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky nauzea a diplopie, které byly obvykle mírné nebo střední intenzity. Některé souvisely s výší dávky a 
snížením dávky je bylo možné zmírnit. Výskyt a závažnost nežádoucích účinků na centrální nervový 
systém Ve všech těchto kontrolovaných klinických studiích byl lék vysazen kvůli nežádoucím účinkům 
u 12,2 % pacientů užívajících lakosamid a u 1,6 % pacientů ve skupině placeba. Nejčastějším 
nežádoucím účinkem vedoucím k ukončení léčby lakosamidem byly závratě.  
 
Na základě analýzy údajů klinické studie non-inferiority monoterapie porovnávající lakosamid 
s karbamazepinem s prodlouženým uvolňováním účinky lakosamidu účinků byla u pacientů léčených lakosamidem 10,6 %, u pacientů léčených karbamazepinem 
CR 15,6 %. 
 
Bezpečnostní profil lakosamidu hlášený ve studii prováděné u pacientů ve věku 4 let a starších s 
idiopatickou generalizovanou epilepsií s primárně generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty 
klinických studií s parciálními záchvaty. Mezi další nežádoucí účinky hlášené u pacientů s PGTCS 
patřila myoklonická epilepsie byly závratě a somnolence. Nejčastějšími nežádoucími účinky vedoucími k ukončení léčby 
lakosamidem byly závratě a sebevražedné představy. Výskyt přerušení léčby v důsledku nežádoucích 
účinků byl 9,1 % u skupiny s lakosamidem a 4,1 % u skupiny s placebem. 
 
Seznam nežádoucích účinků v tabulce 
V následující tabulce je uvedena frekvence výskytu nežádoucích účinků hlášených v klinických 
studiích a po uvedení přípravku na trh. Frekvence jsou definovány následovně: velmi časté časté frekvenci určit 
Třída orgánových
systémů 
časté 
Časté 
 
Méně časté業栀příznaky 灳祣獥představy 
halucinace
Poruchy nervového 
systému 
závratě 
桬 
竡捨慴慸paměti
kognitivní poruchy 
somnolence 
třes 
nystagmus 
hypoestezie  
synkopaporuchy koordinace 
dyskineze 
konvulze 
dysartrie 
poruchy pozornosti 
parestezie 
Poruchy oka diplopie rozmazané vidění瑩Srdeční poruchy扲癥湴 
究竡捰摹průjem 
žlučových cest 
  abnormální výsledky 
jaterních testůzvýšené hodnoty 
jaterních enzymů