Voriconazole teva Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: Antimykotika pro systémové použití – Triazolové deriváty 
 
ATC kód: J02A C 
Mechanismus účinku
Vorikonazol je triazolové antimykotikum. Jeho primárním mechanismem účinku je inhibice 
mykotické 14α-lanosteroldemethylace zprostředkované cytochromem P450, která představuje 
základní krok v biosyntéze ergosterolu. Kumulace 14α-methylsterolů koreluje s následným úbytkem 
 
ergosterolu v buněčných membránách hub a může být zodpovědná za antimykotický účinek 
vorikonazolu. Vorikonazol vykázal větší specificitu vůči enzymům cytochromu P450 hub než 
k různým enzymatickým systémům cytochromu P450 u savců. 
 
Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
V 10 terapeutických studiích byla střední hodnota průměrných a maximálních plazmatických 
koncentrací u jednotlivých jedinců ve všech studiích 2425 ng/ml (mezikvartilové rozmezí 1193 až 
4380 ng/ml) a 3742 ng/ml (mezikvartilové rozmezí 2027 až 6302 ng/ml), (v uvedeném pořadí). 
Pozitivní souvislost mezi středními, maximálními nebo minimálními plazmatickými koncentracemi 
vorikonazolu a účinností v terapeutických studiích nebyla zjištěna a ve studiích profylaxe nebyl tento 
vztah zkoumán. 
 
Farmakokinetické a farmakodynamické analýzy dat z klinických studií prokázaly pozitivní souvislosti 
mezi plazmatickými koncentracemi vorikonazolu a abnormálními výsledky jaterních testů i poruchami 
zraku. Úpravy dávky nebyly ve studiích profylaxe zkoumány 
 
 
Klinická účinnost a bezpečnost
In vitro vorikonazol vykazuje širokospektrou antimykotickou aktivitu s antimykotickou účinností proti 
druhům Candida (včetně C. krusei rezistentní vůči flukonazolu a rezistentním kmenům C. glabrata a 
C. albicans) a fungicidní účinnost vůči všem testovaným druhům rodu Aspergillus. Kromě toho 
vorikonazol vykazuje in vitro fungicidní aktivitu vůči méně častým mykotickým patogenům, včetně 
takových jako Scedosporium nebo Fusarium, jejichž citlivost je vůči současně používaným 
antimykotickým přípravkům omezená. 
 
Klinická účinnost definovaná jako částečná nebo úplná odpověď
byla prokázána pro druhy Aspergillus včetně A. flavus, A. fumigatus, A. terreus, A. niger, A. nidulans, 
druhy Candida, včetně C. albicans, C. glabrata, C. krusei, C. parapsilosis, C. tropicalis a omezené 
počty C. dubliniensis,C. inconspicua a C. guilliermondii, druhy Scedosporium, včetně S. 
apiospermum, S. prolificans a druhy Fusarium. 
 
Další  léčené  mykotické  infekce  (často s  částečnou  nebo  úplnou  odpovědí)  zahrnovaly  izolované 
případy   infekcí   druhy Alternaria, Blastomyces     dermatitidis, Blastoschizomyces     capitatus, 
Cladosporium spp.,   Coccidioides   immitis,   Conidiobolus   coronatus,Cryptococcus   neoformans, 
Exserohilum rostratum,    Exophiala    spinifera,    Fonsecaea    pedrosoi, Madurella    mycetomatis, 
Paecilomyces    lilacinus, druhy Penicillium, včetně P.    marneffei,    Phialophora richardsiae, 
Scopulariopsis brevicaulis a druhy Trichosporon, včetně T. beigelii. 
 
In vitro aktivita vůči klinicky izolovaným patogenům byla pozorována u druhů Acremonium, 
Alternaria, Bipolaris, Cladophialophora a Histoplasma capsulatum, přičemž u většiny kmenů 
docházelo k inhibici při koncentracích vorikonazolu v rozmezí od 0,05 do 2 μg/ml. 
Byla prokázána in vitro aktivita vůči následujícím patogenům, ale klinický význam není znám: druhy 
Curvularia a Sporothrix. 
Hraniční hodnoty
Vzorky pro mykotickou kultivaci a další důležitá laboratorní vyšetření (sérologická, histopatologická) 
je třeba získat před zahájením léčby, aby bylo možno izolovat a identifikovat kauzativní 
mikroorganismy. Terapii lze zahájit ještě před tím, než jsou známy výsledky kultivací a dalších 
laboratorních vyšetření; jakmile jsou však tyto výsledky k dispozici, je třeba protiinfekční terapii 
příslušným způsobem upravit. 
 
Druhy, které se nejčastěji podílejí na infekcích u člověka, zahrnují C. albicans, C. parapsilosis, C. 
tropicalis, C. glabrata a C. krusei. Minimální inhibiční koncentrace (MIC) vorikonazolu jsou pro 
všechny tyto druhy obvykle nižší než 1 mg/l. 
 
 
Přesto, in vitro aktivita vorikonazolu vůči druhům Candida není stejná. Zejména u C. glabrata jsou 
hodnoty MIC vorikonazolu u izolátů rezistentních vůči flukonazolu vyšší než hodnoty u izolátů k 
flukonazolu citlivých. Z tohoto důvodu by měl být vždy kladen důraz na druhové určení kandid. 
Jestliže je testování citlivosti k antimykotikům dostupné, mohou být výsledky MIC interpretovány 
podle hraničních hodnot stanovených Evropským výborem pro testování antimikrobiální citlivosti 
(EUCAST). 
 
EUCAST hraniční hodnoty 
Candida a Aspergillus spp. 
 
Hraniční hodnoty minimální inhibiční koncentrace MIC (mg/l)
≤ S (citlivé) > R (rezistentní) 
Candida albicans1 0,06 0,Candida  dubliniensis1 0,06 0,Candida glabrata nejsou stanoveny nejsou stanoveny 
Candida krusei nejsou stanoveny nejsou stanoveny
Candida parapsilosis1 0,125 0,Candida tropicalis1 0,125 0,Candida guilliermondii2 nejsou stanoveny nejsou stanoveny 
Hraniční  hodnoty  nevázané  na
konkrétní druh rodu Candidanejsou stanoveny nejsou stanoveny 
Aspergillus fumigatus4 1 Aspergillus nidulans4 1 Aspergillus flavus nejsou stanoveny5 nejsou stanovenyAspergillus niger nejsou stanoveny5 nejsou stanovenyAspergillus terreus nejsou stanoveny5 nejsou stanovenyHraniční  hodnoty  nevázané  na 
konkrétní druhnejsou stanoveny nejsou stanoveny 
Kmeny s hodnotami MIC vyššími než hraniční hodnoty MIC pro citlivé/intermediární (S/I) druhy 
jsou vzácné  nebo  nebyly  dosud  hlášeny.  Identifikace  a  stanovení  citlivosti  těchto izolátů 
k antimykotikům se musí zopakovat, a pokud se výsledky potvrdí, izoláty se pošlou do referenční 
laboratoře. Dokud  neexistuje  důkaz  o  klinické  odpovědi  pro  potvrzené  izoláty  s hodnotami  MIC 
vyššími  než  současná  hraniční  hodnota  rezistence,  mají  být  hlášeny  jako rezistentní.  Klinické 
odpovědi ve výši 76 % bylo dosaženo u infekcí vyvolaných druhy uvedenými níže, kdy hodnoty MIC 
byly nižší než epidemiologické předěly nebo jim byly rovny. Populace divokého typu C. albicans, C. 
dubliniensis, C. parapsilosis a C. tropicalis jsou proto považovány na citlivé. 
Hodnoty epidemiologických předělů (ECOFF) pro tyto druhy jsou obecně vyšší než pro C. albicans. 
Hraniční hodnoty nevázané na konkrétní druh byly stanoveny převážně na základě PK/PD údajů a 
jsou nezávislé na distribuci hodnot MIC u určitých druhů rodu Candida. Používají se pouze pro 
mikroorganismy, které nemají stanoveny konkrétní hraniční hodnoty. 
Oblast technické nejistoty (ATU) je 2. Uveďte jako R s následujícím komentářem: „V některých 
klinických  situacích  (neinvazivní  formy  infekcí)  lze  použít  vorikonazol  za  předpokladu,  že  je 
zajištěna jeho dostatečná expozice.“ 
Hodnoty ECOFF pro tyto druhy jsou obecně o jedno dvojnásobné ředění vyšší než pro A. fumigatus. 
Hraniční hodnoty nevázané na konkrétní druh nebyly stanoveny. 
 
Klinické zkušenosti
Úspěšný výsledek v této části textu je definován jako úplná nebo částečná odpověď. 
 
Infekce druhy Aspergillus – účinnost u pacientů s aspergilózou se špatnou prognózou 
Vorikonazol má in vitro fungicidní účinnost vůči druhům Aspergillus. Účinnost a přínos vorikonazolu 
z hlediska přežívání vůči klasickému amfotericinu B v primární léčbě akutní invazivní aspergilózy 
 
byly prokázány v otevřené, randomizované, multicentrické studii 277 pacientů s poruchou imunity 
léčených po dobu 12 týdnů. Vorikonazol byl podáván intravenózně v režimu s nasycovací dávkou 
mg/kg každých 12 hodin po dobu prvních 24 hodin následovanou udržovací dávkou 4 mg/kg 
každých 12 hodin po dobu minimálně sedmi dnů. Poté by mohla být léčba převedena na perorální 
formu 
v dávce 200 mg každých 12 hodin. Střední doba léčby vorikonazolem i.v. byla 10 dnů (rozmezí 2- 
85 dnů). Střední doba léčby perorální formou vorikonazolu následující po léčbě i.v. formou 
vorikonazolu byla 76 dnů (rozmezí 2-232 dnů). 
 
Uspokojivá celková odpověď (úplné nebo částečné vymizení všech symptomů a známek, které bylo 
možno onemocnění připisovat, i radiografických / bronchoskopických abnormalit přítomných při 
výchozím vyšetření) byla zjištěna u 53 % pacientů léčených vorikonazolem ve srovnání s 31 % 
pacientů léčených srovnávaným lékem. Hodnota 84denního přežívání u vorikonazolu byla statisticky 
významně vyšší než u srovnávaného léku a klinicky i statisticky významný přínos byl zjištěn ve 
prospěch vorikonazolu jak u času do úmrtí, tak i času do vysazení z důvodu toxicity. 
 
Tato studie potvrdila nálezy dřívější, prospektivní studie, kde byl pozorován pozitivní výsledek u 
jedinců s rizikovými faktory pro špatnou prognózu zahrnujícími reakci štěpu proti hostiteli (graft 
versus host disease) a hlavně infekce mozku (za normálních okolností spojených s téměř 100% 
mortalitou). 
 
Studie zahrnovaly aspergilózu mozku, dutin, plic a diseminovanou formu aspergilózy u pacientů po 
transplantaci kostní dřeně a solidních orgánů, s hematologickými malignitami, nádorovým 
onemocněním a AIDS. 
Kandidemie u pacientů bez neutropenie
Účinnost vorikonazolu ve srovnání s režimem amfotericinu B a následně flukonazolu v primární léčbě 
kandidemie byla prokázána v otevřené srovnávací studii. Ve studii bylo zahrnuto 370 pacientů bez 
neutropenie (starších 12 let) s prokázanou kandidemií, 248 z nich bylo léčeno vorikonazolem. pacientů ze skupiny léčené vorikonazolem a 5 pacientů ze skupiny léčené amfotericinem B a následně 
flukonazolem mělo mykologicky prokázanou infekci hlubokých tkání. Pacienti se selháním ledvin byli 
z této studie vyloučeni. Medián trvání léčby byl 15 dnů v obou skupinách. V primární analýze byla 
úspěšná odezva, jak ji zaslepeným způsobem ve vztahu ke studijní medikaci hodnotil Výbor pro 
vyhodnocení údajů (DRC – Data Review Commitee), definována jako vyléčení/zlepšení všech 
klinických známek a symptomů infekce, s eradikací Candidy z krve a infikovaných hlubokých tkání za 
12 týdnů po ukončení léčby (EOT – End of Treatment). Pacienti, u kterých nebylo 12 týdnů po 
ukončení léčby provedeno vyhodnocení, byli považováni za selhání. V této analýze byla úspěšná 
odezva pozorována u 41 % pacientů z obou léčebných ramen. 
 
V  sekundární  analýze,  která  vycházela  z hodnocení DRC  o  nejzazším  hodnotitelném  časovém 
okamžiku (EOT – 
ukončení léčby, nebo 2, 6, nebo 12 týdnů po EOT), byla hodnota úspěšné odezvy 65 % u vorikonazolu 
a 71 % v režimu amfotericinu B následovaného  flukonazolem.  
 
Hodnocení vyšetřujícího o úspěšném výsledku
v každém z těchto časových okamžiků jsou znázorněna v následující tabulce. 
Časový okamžik Vorikonazol 
(N=248) 
Amfotericin B→
flukonazol (N=122) 
 
EOT 178 (72 %) 88 (72 %) 
týdny po EOT 125 (50 %) 62 (51 %)
týdnů po  EOT 104 (42 %) 55 (45 %) 
12 týdnů po EOT 104 (42 %) 51 (42 %) 
 
Těžké refrakterní infekce způsobené druhy Candida
Studie zahrnovala 55 pacientů s těžkými refrakterními systémovými infekcemi 
druhem Candida (včetně kandidemie, diseminované a dalších typů invazivní kandidózy); kdy byla 
předchozí antimykotická léčba, zvláště flukonazolem, neúčinná. Úspěšná odpověď byla pozorována u 
24 pacientů (u 15 úplná, u 9 pacientů částečná odpověď). U flukonazol rezistentních druhů non 
albicans byl pozorován úspěšný výsledek 3/3 C.krusei (úplná odpověď) a 6/8 C. glabrata (5 úplných, 
částečná odpověď). Ve prospěch dat o klinické účinnosti hovořilo i omezené množství údajů o 
citlivosti. 
 
Infekce způsobené druhy Scedosporium a Fusarium
Bylo zjištěno, že vorikonazol je účinný proti následujícím vzácně se vyskytujícím mykotickým 
patogenům: 
Druhy Scedosporium: Úspěšná odpověď na terapii vorikonazolem byla pozorována u 16 (6 úplných, 
10 částečných odpovědí) z 28 pacientů s infekcemi způsobenými S. apiospermum u 2 (obě částečné 
odpovědi) ze 7 pacientů s infekcí vyvolanou S. prolificans. Kromě toho byla úspěšná odpověď 
pozorována u jednoho ze 3 pacientů způsobených více než jedním mikroorganismem včetně druhů 
Scedosporium. 
Druhy Fusarium: 7 (3 úplné, 4 částečné odpovědi) ze 17 pacientů bylo úspěšně léčeno vorikonazolem. 
Z těchto 7 pacientů 3 měli oční infekci, jeden infekci dutin a 3 měli diseminovanou infekci. Další čtyři 
pacienti s fusariózou měli infekci způsobenou několika mikroorganismy; výsledek léčby byl úspěšný u 
dvou. 
Většina pacientů léčených vorikonazolem pro výše uvedené vzácné infekce předchozí antimykotickou 
léčbu buď nesnášela, nebo byla vůči ní refrakterní. 
Primární  profylaxe  invazivních  mykotických  infekcí - účinnost  u  příjemců  HSCT  bez  předchozí 
prokázané či pravděpodobné IMI 
Vorikonazol  byl  porovnáván  s  itrakonazolem  jako  primární  profylaxe  v  otevřené,  srovnávací, 
multicentrické studii s dospělých a dospívajících příjemců alogenního HSCT bez předchozí prokázané 
či pravděpodobné IMI. Úspěch byl definován jako schopnost pokračovat v profylaktickém užívání 
hodnoceného léku po dobu 100 dní po HSCT (bez přerušení na dobu > 14 dní) a přežití bez prokázané 
nebo  pravděpodobné  IMI  po  dobu  180  dní  po  HSCT.  Modified  intent-to-treat  (MITT)  populace 
zahrnovala 465 příjemců alogenního HSCT, přičemž 45 % pacientů mělo AML. 58 % všech pacientů 
podstoupilo myeloablativní přípravný režim. Profylaxe hodnoceným přípravkem byla zahájena ihned 
po HSCT: 224 pacientů užívalo vorikonazol a 241 užívalo itrakonazol. Medián délky trvání profylaxe 
hodnoceným lékem u skupiny MITT činil u vorikonazolu 96 dní a u itrakonazolu 68 dní. 
 
 
V tabulce níže jsou uvedeny míry úspěšnosti a další sekundární cíle studie:  
 
Cíle studie Vorikonazol 
N = Itrakonazol 
N = Rozdíl
v            procentuálních 
podílech   a   95%   interval 
spolehlivosti 
(CI) 
P- 
hodnota
Úspěch ke dni 180* 109 (48,7%) 80 (33,2%) 16,4% (7,7%, 25,1%)** 0,0002** 
Úspěch ke dni 100 121 (54,0%) 96 (39,8%) 15,4% (6,6%, 24,2%)** 0,0006** 
Dokončilo alespoň 100 dnů 120 (53,6%) 94 (39,0%) 14,6% (5,6%, 23,5%) 0,profylaxe    hodnoceným 
lékem 
    
Přežilo do dne 180 184 (82,1%) (81,7%)
0,4% (-6,6%, 7,4%) 0,Rozvinula  se  prokázaná 
nebo 
pravděpodobná IMI do dne 
(1,3%) 5 (2,1%) -0,7% (-3,1%, 1,6%) 0,Rozvinula  se  prokázaná 
nebo 
pravděpodobná IMI do dne 
(0,9%) 4 (1,7%) -0,8% (-2,8%, 1,3%) 0,Rozvinula  se  prokázaná 
nebo 
pravděpodobná IMI během 
užívání hodnoceného léku 
3 (1,2%) -1,2% (-2,6%, 0,2%) 0,* Primární cíl studie 
**Rozdíl v procentuálních podílech, 95% CI a p-hodnoty získané po úpravě pro randomizaci 
V tabulkách níže je uvedena míra výskytu průlomových IMI do dne 180 a primární cíl studie, což je 
úspěch ke dni 180, u pacientů s AML a myeloablativními přípravnými režimy: 
 
AML  
Cíle studie Vorikonazol 
(N = 98) 
Itrakonazol
(N = 109) 
Rozdíl 
v procentuálních
podílech a 95% interval spolehlivosti (CI) 
Průlomová IMI - den 180 1 (1,0 %) 2 (1,8 %) -0,8 % (-4,0 %, 2,4 %)** 
Úspěch ke dni 180* 55 (56,1 %) 45 (41,3 %) 14,7 % (1,7 %, 27,7 %)*** 
* Primární cíl studie 
** Non-inferiorita je prokázána při použití hladiny 5 % 
***Rozdíl v procentuálních podílech, 95% CI získaný po úpravě pro randomizaci 
 
Myeloablativní přípravné režimy  
Cíle studie Vorikonazol
(N = 125) 
Itrakonazol 
(N = 143) 
Rozdíl   v   procentuálních
podílech                a 
95% interval spolehlivosti (CI) 
Průlomová IMI - den 180 2 (1,6 %) 3 (2,1 %) -0,5 % (-3,7 %, 2,7 %)** 
Úspěch ke dni 180* 70 (56,0 %) 53 (37, 1%) 20,1 % (8,5 %, 31,7 %)*** 
* Primární cíl studie 
** Non-inferiorita je prokázána při použití hladiny 5 % 
***Rozdíl v procentuálních podílech, 95% CI získaný po úpravě pro randomizaci 
 
Sekundární profylaxe IMI - účinnost u příjemců HSCT s předchozí prokázanou nebo pravděpodobnou 
IMI 
Vorikonazol byl zkoumán jako sekundární profylaxe v otevřené, nesrovnávací, multicentrické studii 
dospělých příjemců alogenní HSCT s předchozí prokázanou nebo pravděpodobnou IMI. Primárním 
cílovým parametrem studie byla míra výskytu prokázané a pravděpodobné IMI během prvního roku 
po HSCT. Populace MITT zahrnovala 40 pacientů s předchozí IMI, z nichž 31 mělo aspergilózu, kandidózu a 4 jiný druh IMI. Medián délky trvání profylaxe hodnoceným lékem činil u populace 
MITT 95,5 dne. 
 
Během prvního roku po HSCT se rozvinula prokázaná či pravděpodobná IMI u 7,5 % (3/40) pacientů, 
Tyto 3 IMI zahrnovaly: 1 případ kandidémie, 1 případ scedosporiózy (v obou případech se jednalo o 
recidivu předchozí IMI) a 1 případ zygomykózy. Míra přežití ke dni 180 činila 80,0 % (32/40) a v roce činila 70,0 % (28/40). 
 
Délka léčby
V klinických studiích se vorikonazolem léčilo 705 pacientů po dobu delší než 12 týdnů, přičemž pacientů dostávalo vorikonazol po dobu delší než 6 měsíců. 
 
Pediatrická populace
Ve dvou prospektivních otevřených nekomparativních multicentrických klinických hodnoceních bylo 
vorikonazolem léčeno 53 dětských pacientů ve věku od 2 do < 18 let. Jedna studie zahrnovala pacientů s možnou, prokázanou nebo pravděpodobnou invazivní aspergilózou (IA), z nichž 14 s IA 
prokázanou nebo pravděpodobnou bylo zařazeno do MITT analýz účinnosti. Druhá studie zahrnovala 
22 pacientů s invazivní kandidózou včetně kandidemie (ICC) a ezofageální kandidózou (EC) 
vyžadující buď primární, nebo záchrannou léčbu, z nichž 17 bylo zahrnuto do MITT analýz 
účinnosti. U pacientů s IA činila celková míra globální odpovědi v 6 týdnech 64,3 % (9/14), míra 
globální odpovědi u dětí ve věku od 2 do < 12 let činila 40 % (2/5) a u dětí ve věku od 12 do < 18 let 
77,8 % (7/9). U pacientů s ICC činila míra globální odpovědi při EOT 85,7 % (6/7) a u pacientů s EC 
činila míra globální odpovědi při EOT 70 % (7/10). Celková míra odpovědi (ICC a EC dohromady) 
činila 88,9 % (8/9) u dětí ve věku od 2 do < 12 let a 62,5 % (5/8) u dětí ve věku od 12 do < 18 let. 
 
Klinické studie zkoumající QTc interval
Ke zhodnocení efektu na QTc interval zdravých dobrovolníků byla provedena randomizovaná, 
placebem kontrolovaná, zkřížená studie jednorázového podání třech perorálních dávek vorikonazolu a 
ketokonazolu. Placebu přizpůsobené průměrné maximální nárůsty v QTc po 800, 1200 a 1600 mg 
dávce vorikonazolu byly 5.1, 4.8 a 8.2 ms, po 800 mg dávce ketokonazolu 7 ms. Nikdo z účastníků 
studie v žádné skupině neměl nárůst QTc ≥ 60 ms. U nikoho nebyl zaznamenán interval 
převyšující potenciální klinicky relevantní hranici 500 ms.