Xenetix 300 Vedlejší a nežádoucí účinky
 
Závažné kožní nežádoucí účinky
U pacientů, kterým byl podán jobitridol, byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky 
(SCAR), jako je vyrážka/léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), 
Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (Lyellův syndrom 
nebo TEN) a akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP), které mohou být 
život ohrožující (viz bod 4.8). Při zahájení léčby tímto přípravkem mají být pacienti poučeni 
o známkách a příznacích závažných kožních reakcí a mají být ohledně těchto reakcí pečlivě 
sledováni. V případě podezření na výskyt závažné hypersenzitivní reakce má být Xenetix 
okamžitě vysazen. Pokud došlo u pacienta po použití Xenetixu došlo k závažnému kožnímu 
nežádoucímu účinku, nesmí mu být Xenetix již nikdy znovu podán (viz bod 4.3). 
 
Nedostatečnost ledvin
Jódované kontrastní látky mohou vyvolat přechodné změny funkce ledvin nebo zhoršení 
preexistující renální nedostatečnosti. Preventivní opatření jsou následující: 
• Identifikace rizikových pacientů, což jsou pacienti s dehydratací nebo renální 
nedostatečností, diabetem, závažným srdečním selháváním, s monoklonální gamapatií 
(mnohočetným myelomem, Waldenstromovou makroglubulinémií), s renálním selháním po 
podání jódované kontrastní látky v anamnéze, děti do jednoho roku a starší pacienti s 
atheromem. 
• Hydratace fyziologickým roztokem podle potřeby. 
• Vyloučení kombinace s nefrotoxickými léky. Nelze-li vyloučit, je nutno posílit laboratorní 
monitorování renální funkce. K dotčeným lékům patří aminoglykosidy, sloučeniny 
organoplatiny, vysoké dávky methotrexátu, pentamidin, foskarnet a některá antivirotika 
[aciclovir, ganciclovir, valaciclovir, adefovir, cidofovir, tenofovir], vankomycin, 
amfotericin B, imunosupresiva, jako cyklosporin nebo takrolimus, ifosfamid). 
• Mezi dvěma radiologickými vyšetřeními s injekcí kontrastní látky nechejte prodlevu 
nejméně 48 hodin, nebo každé nové vyšetření odložte, dokud se renální funkce nevrátí k 
výchozímu stavu. 
• Zabraňte vzniku laktátové acidózy u diabetiků léčených metforminem, a to monitorováním 
sérových hladin kreatininu. Normální renální funkce: léčba metforminem musí být 
pozastavena před injekcí kontrastní látky nejméně na 48 hodin poté nebo do obnovení 
normální renální funkce. Abnormální renální funkce: metformin je kontraindikován. V 
případě nouze: je-li vyšetření nutné, je nutno přijmout opatření, tj. přerušení léčby 
metforminem,  hydratace,  monitorování renální funkce s ohledem na známky laktátové 
acidózy. 
Jódované kontrastní látky lze použít u hemodialyzovaných pacientů, protože látka se hemodialýzou 
odstraní. Je nutno získat předchozí svolení hemodialyzačního oddělení. 
 
 
Nedostatečnost jater
Opatrně je nutno postupovat u pacientů se zhoršením funkce ledvin nebo jater, s diabetem nebo 
se srpkovitou anémií. 
U všech pacientů je nutno zajistit adekvátní hydrataci před podáním kontrastní látky a po něm, 
a to zejména u pacientů se zhoršením renální funkce nebo u diabetiků, kde je udržení hydratace 
důležité pro minimalizaci zhoršení renální funkce. 
Astma
Před injekcí jódované kontrastní látky se doporučuje stabilizovat astma. 
Vzhledem ke zvýšenému riziku bronchospasmu je nutno postupovat zvlášť opatrně u pacientů, 
kteří měli astmatický záchvat v průběhu osmi dnů před vyšetřením. 
Dystyreóza
Po injekci jódované kontrastní látky existuje zejména u pacientů se strumou nebo s dystyreózou 
v anamnéze riziko vzplanutí hypertyreózy nebo vývoje hypotyreózy. Existuje také riziko vzniku 
hypotyreózy u novorozenců, kteří dostávali nebo jejichž matce byla podána jódovaná kontrastní 
látka. 
Proto by měla být funkce štítné žlázy u těchto novorozenců vyšetřena a pečlivě sledována, aby 
byla zajištěna normální funkce štítné žlázy. 
Kardiovaskulární onemocnění
U pacientů s časným nebo zřejmým srdečním selháním, koronaropatií, plicní hypertenzí, 
valvulopatií, těžkou srdeční arytmií, se po podání jodové kontrastní látky riziko 
kardiovaskulární reakce zvyšuje. Intravazální injekce kontrastní látky může způsobit edém 
plic u pacientů s manifestním nebo počínajícím srdečním selháním, zatímco podání při plicní 
hypertenzi a onemocnění srdečních chlopní může mít za následek výrazné změny 
hemodynamiky. Frekvence a stupeň závažnosti se objeví v souvislosti se závažností srdečních 
poruch. V případě závažné a chronické hypertenze, riziko poškození ledvin v důsledku podání 
kontrastní látky a také kvůli katetrizaci samotné může být zvýšeno. Ischemické změny na 
EKG a těžké poruchy rytmu, jsou nejčastěji pozorovány u starších osob a pacientů s 
onemocněním srdce. Velmi vzácné případy fibrilace komor, které nastaly bezprostředně po 
podání kontrastní látky, byly hlášeny mimo kontext reakcí z přecitlivělosti. 
(Viz bod 4.8 Nežádoucí účinky) 
U těchto pacientů je nutné zvážit poměr rizika k přínosu daného vyšetření. 
Poruchy centrálního nervového systému
U každého případu je nutno zvážit poměr přínosů a rizik: 
• vzhledem k riziku zhoršení neurologických příznaků u pacientů s transientní ischemickou atakou, 
akutní mozkovou mrtvicí, nedávným intrakraniálním krvácením, edémem mozku nebo idiopatickou 
či sekundární (nádor, jizva) epilepsií; 
• je-li použita intraarteriální cesta u alkoholického pacienta (akutní nebo chronický 
alkoholismus) a u jiných pacientů závislých na psychotropních látkách. 
Feochromocytom
U pacientů s feochromocytomem se může po podání kontrastní látky rozvinout hypertenzní 
krize; tito pacienti musí být před vyšetřením monitorováni. 
Myastenie
Podání kontrastní látky může zhoršit příznaky myasthenia gravis. 
Zesílení nežádoucích účinků
Nežádoucí reakce související s podáním jódované kontrastní látky mohou být silnější u pacientů 
vykazujících výraznou agitovanost, úzkost a bolest. Může být nezbytná vhodná 
premedikace,například sedace. 
 
Pediatrická populace
U dětí byla po expozici jodovanými kontrastními látkámi pozorována přechodná suprese štítné 
žlázy nebo hypotyreóza. Po diagnostickém zákroku bylo toto častěji pozorováno u novorozenců 
a předčasně narozených dětí a také po zákrocích spojených s vyššími dávkami. Novorozenci 
mohou  být  také  vystaveni  expozici  prostřednictvím  expozice  matky  (viz   bod   4.6).   U 
novorozenců,  zejména  předčasně  narozených,  kteří  byli  vystaveni  iobitridolu,  buď 
prostřednictvím  matky během  těhotenství  nebo  v novorozeneckém  období,  se  doporučuje 
sledovat funkci štítné žlázy. Pokud je zjištěna hypotyreóza, je třeba zvážit nutnost léčby 
a sledovat funkci štítné žlázy až do normalizace. 
 
 
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 
 
Léčivé přípravky
Metformin u diabetiků (viz bod 4.4 Upozornění a opatření pro použití – nedostatečnost 
ledvin). 
Radiofarmaka (viz bod 4.4 Upozornění a opatření pro použití) 
Jódované kontrastní látky mění vychytávání radioaktivního jódu štítnou žlázou na dobu 
několika týdnů, což může na jednu stranu způsobovat sníženou absorpci při scintigrafii štítné 
žlázy a na druhou stranu snížení účinnosti léčby jódem 131. U pacientů, u nichž je naplánována 
scintigrafie ledvin s injekcí radiofarmaka vylučovaného ledvinovými kanálky, se doporučuje 
toto vyšetření provést před injekcí jódované kontrastní látky. 
Beta blokátory, vazoaktivní látky, inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu, antagonisté 
receptoru angiotensinu. 
Tyto léčivé přípravky snižují účinnost mechanismů kardiovaskulární kompenzace, které se 
vyskytují u poruch hemodynamiky. Lékař musí mít tuto skutečnost na paměti předtím, než 
aplikuje injekci jódované kontrastní látky, a musí mít k dispozici vhodné prostředky pro 
intenzivní péči. 
Diuretika
Vzhledem k riziku dehydratace indukované diuretiky je nutno před vyšetřením provést 
rehydrataci vodou a elektrolyty, aby se snížilo riziko akutního renálního selhání. 
 
Interleukin Riziko rozvoje reakce na kontrastní látky je zvýšené u pacientů nedávno léčených interleukinem 
(intravenózní cestou); jedná se o vyrážku nebo méně často hypotenzi, oligurii nebo dokonce 
renální selhání. 
Další formy interakcí
Vysoké koncentrace jódovaných kontrastních látek v plazmě a moči mohou ovlivňovat 
in vitro diagnostiku bilirubinu, proteinů a anorganických látek (železa, mědi, vápníku a 
fosfátu). Tato stanovení se nedoporučuje provádět 24 hodin po vyšetření. 
 
 
 
 
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení 
 
Těhotenství
Údaje o podávání iobitridolu těhotným ženám jsou omezené nebo nejsou k dispozici (méně než 
300 ukončených těhotenství). 
Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3). 
 
Podávání přípravku Xenetix v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje. 
 
Přechodné přetížení jódem po podání přípravku matce může vést k fetální dystyreóze, pokud se 
vyšetření uskuteční po 14 týdnech těhotenství. S ohledem na reverzibilitu účinku a očekávaný přínos 
pro matku je však jedno podání jodové kontrastní látky oprávněné, pokud byla u těhotné ženy pečlivě 
zhodnocena indikace k radiologickému vyšetření. 
 
U novorozenců, kteří byli vystaveni iobitridolu in utero, se doporučuje sledovat funkci štítné žlázy (viz bod 4.4). 
Kojení
   Jodované kontrastní látky se vylučují do mateřského mléka pouze ve velmi malých množstvích.  
   V důsledku toho izolované podání matce zahrnuje malé riziko nežádoucích účinků u dítěte.   
   Doporučuje se přestat kojit po dobu 24 hodin po podání jodované kontrastní látky. 
 
Fertilita
Studie na potkanech nenaznačují účinky na reprodukční funkce. 
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje 
 
Není relevantní. 
 
4.8 Nežádoucí účinky 
 
Během klinické studie provedené na 905 pacientech došlo u 11 % pacientů k nežádoucím účinkům 
souvisejícím s podáním přípravku Xenetix (kromě pocitu tepla); nejčastěji se jednalo o bolest, bolest 
v místě injekce, pachuť v ústech a nevolnost. 
Nežádoucí účinky spojené s použitím přípravku Xenetix jsou obecně mírně až středně závažné a 
přechodné. 
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky při podání přípravku Xenetix od okamžiku registrace  jsou pocit 
tepla a bolest a edém v místě injekce. 
Hypersenzitivní účinky jsou obvykle okamžité (během injekce nebo do hodiny po zahájení injekce) nebo 
někdy opožděné (jednu hodinu až několik dnů po injekci) a pak se projevují ve formě nežádoucích účinků 
na kůži. 
K okamžitým reakcím patří jeden nebo několik po sobě jdoucích nebo současně se vyskytujících účinků, 
ke kterým obvykle patří kožní reakce a dýchací a/nebo kardiovaskulární poruchy, jež mohou být prvním 
příznakem šoku, který může být ve vzácných případech i fatální. 
Závažné poruchy srdečního rytmu včetně fibrilace komor byly velmi vzácně hlášeny u pacientů se 
srdečním onemocněním, mimo kontext přecitlivělosti (viz bod 4.4 Opatření pro použití). 
V tabulce níže jsou uvedeny nežádoucí účinky podle třídy orgánových systémů a podle četnosti s 
následujícími pravidly: velmi časté (1/10), časté (1/100 až 1<1/10), méně časté (1/1000 až 1<1/100), 
vzácné (1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). 
Uvedené četnosti jsou odvozeny z dat observační studie provedené u 352 255 pacientů. 
 
Třída orgánových systémů Četnost: nežádoucí účinky 
Poruchy imunitního systému Vzácné: hypersenzitivita 
Velmi vzácné: anafylaktický šok, anafylaktická reakce, 
anafylaktoidní reakce 
Endokrinní poruchy Velmi vzácné: porucha štítné žlázy 
Není známo: přechodná novorozenecká hypotyreóza, 
hypotyreóza*** 
Poruchy nervového systému Vzácné: presynkopa (podráždění bloudivého nervu), 
třes*, parestezie* 
Velmi vzácné: koma*, záchvat*, stav zmatenosti*, 
poruchy zrakové dráhy*, amnézie*, světloplachost*, 
přechodná slepota*, ospalost*, agitovanost*, bolest 
hlavy 
Není známo: závrať** 
 
Poruchy ucha a labyrintu Vzácné: závrať 
Velmi vzácné: hypakuze 
 
Srdeční poruchy
Vzácné: tachykardie, bradykardie 
Velmi vzácné: srdeční zástava, infarkt myokardu (častěji 
po injekci do koronárních cév), arytmie, fibrilace komor 
angina pectoris, torsades de pointes, spasmus koronární 
arterie 
Cévní poruchy Vzácné: hypotenze, hypertense 
Velmi vzácné: kolaps oběhového systému 
Není známo: cyanóza** 
 
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné: dyspnoe, kašel, stažené hrdlo, kýchání 
Velmi vzácné: zástava dýchání, plicní edém, 
bronchospasmus, laryngospasmus, edém hrtanu 
 
Gastrointestinální poruchy Méně časté: nevolnost 
Vzácné: zvracení 
Velmi vzácné: bolest břicha 
 
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vzácné: angioedém, kopřivka (lokalizovaná nebo 
rozšířená), erytém, svědění 
Velmi vzácné: akutní generalizovaná exantematózní 
pustulóza, Steven-Johnsonův syndrom, toxická 
epidermální nekrolýza, ekzém, makulopapulózní exantém 
(vše jako opožděné hypersenzitivní účinky) (viz bod 4.4). 
 
Není známo: léková reakce s eozinofilií a systémovými 
příznaky (DRESS) (viz bod 4.4). 
Poruchy ledvin a močových cest Velmi vzácné: akutní poškození ledvin, anurie 
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Méně časté: pocit horka 
Vzácné: otok obličeje, malátnost, zimnice a bolest v místě 
injekce 
Velmi vzácné: extravazace v místě injekce následovaná 
nekrózou, extravazace v místě injekce následovaná 
zánětem, otok v místě injekce 
Vícenásobná vyšetření Velmi vzácné: zvýšený krevní kreatinin 
* Vyšetření, během kterých jsou v cerebrální arteriální krvi přítomny vysoké koncentrace jódovaných 
kontrastních látek. 
** Častěji hlášeny v souvislosti s hypersenzitivní reakcí 
*** Přechodná hypotyreóza byla hlášena u mladších dětí po expozici jodovanými kontrastními látkami (viz bod 
4.4) 
Po extravazaci lze pozorovat kompartment syndrom, jak je popsáno v bodě 4.4. 
 
 
Následující nežádoucí reakce byly hlášeny pro ostatní jódované kontrastní látky rozpustné ve vodě. 
 
Třída orgánových systémů Četnost: nežádoucí účinky 
Cévní poruchy Paralýza, paréza, porucha řeči
Psychiatrické poruchy Halucinace
Gastrointestinální poruchy Akutní pankreatitida (po ERCP), bolest břicha, 
průjem, zvětšení příušní žlázy, hypersekrece slin, 
dysgeuzie 
Poruchy kůže a podkožní tkáně Erythema multiforme
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Tromboflebitida
Vícenásobná vyšetření Abnormální elektroencefalogram, zvýšená krevní amyláza 
 
Ke kardiovaskulárnímu kolapsu s různou závažností může dojít náhle bez varovných známek nebo 
může dojít ke zkomplikování kardiovaskulárních manifestací, uvedených v tabulce výše. 
Bolesti břicha spojené s průjmem, které nebyly hlášeny u přípravku Xenetix, jsou nejčastěji 
spojeny s  podáním perorální nebo rektální cestou. 
V místě injekce se může vyskytnout lokální bolest nebo otok bez extravazace injikovaného 
přípravku; tyto nežádoucí účinky jsou benigní a přechodné. 
Během intraarteriálního podání závisí pocit bolesti v místě injekce na osmolaritě injekčně 
aplikovaného přípravku. 
 
Pediatrická populace
Očekávaná povaha nežádoucích účinků spojených s přípravkem Xenetix je podobná jako povaha 
účinků  hlášených u dospělých. Z dostupných údajů nelze určit jejich četnost. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje 
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické 
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek