Zahron Interakce
 
Účinek současně podávaných léčivých přípravků na rosuvastatin 
 
Inhibitory  transportních  proteinů: rosuvastatin  je  substrátem  některých  transportních  proteinů 
včetně hepatálního  absorpčního proteinu   OATP1B1   a efluxního transportéru  BCRP. Současné 
podávání rosuvastatinu s léčivými přípravky, které jsou inhibitory těchto transportních proteinů, může 
vést ke zvýšení plasmatických koncentrací rosuvastatinu a zvýšení rizika myopatie (viz body 4.2, 4.4, 
4.5 a Tabulka 1). 
 
Cyklosporin: 
Současné podávání rosuvastatinu  a  cyklosporinu  vedlo  k sedminásobnému  zvýšení  plazmatických 
koncentrací rosuvastatinu ve srovnání se zdravými dobrovolníky (viz Tabulka 1). Současné podávání 
rosuvastatinu  a  cyklosporinu je kontraindikováno (viz bod 4.3). Současné podávání nemělo vliv na 
plazmatické koncentrace cyklosporinu. 
 
Inhibitory proteázy: 
Ačkoli přesný mechanismus interakce není známý, současné užívání inhibitorů proteázy může silně 
zvýšit expozici rosuvastatinu (viz Tabulka 1). Například ve farmakokinetické studii současné podávání 
10  mg  rosuvastatinu  a  kombinovaného přípravku dvou  inhibitorů proteázy (300  mg  atazanaviru/mg ritonaviru) zdravým dobrovolníkům bylo sdruženo s přibližně trojnásobným a sedminásobným 
zvýšením rovnovážných hodnot AUC a Cmax rosuvastatinu. Současné podání rosuvastatinu a některých 
kombinací inhibitorů proteázy může být zvažováno po pečlivé úpravě dávky rosuvastatinu na základě 
odhadovaného zvýšení expozice rosuvastatinu (viz body 4.2, 4.4, 4.5 a Tabulka 1). 
 
Gemfibrozil a další přípravky na snížení lipidů: 
Současné  podávání  rosuvastatinu  a  gemfibrozilu  vedlo  ke  zdvojnásobení  hodnot  Cmax a AUC 
rosuvastatinu (viz bod 4.4). 
 
Na  základě  údajů  získaných  z interakčních  studií  se  neočekává žádná  klinicky  významná 
farmakokinetická  interakce s fenofibrátem,  avšak  mohou  nastat  farmakodynamické  interakce. 
Gemfibrozil, fenofibrát,  další  fibráty  a  dávky  niacinu  (kyseliny  nikotinové),  které  snižují  hladinu 
lipidů ( 1 g/den), zvyšují riziko myopatie při podávání současně s inhibitorem HMG-CoA reduktázy 
pravděpodobně proto, že mohou vyvolat myopatii, i když se podávají samostatně. Dávky 30 mg a 
40 mg jsou při současném užívání fibrátů (viz  body  4.3  a  4.4) kontraindikovány. Počáteční dávka 
u těchto pacientů má být rovněž 5 mg. 
 
Ezetimib: 
Souběžné  užívání rosuvastatinu 10  mg a  ezetimibu 10  mg  vedlo  k 1,2násobnému zvýšení  AUC 
rosuvastatinu  u  pacientů  s hypercholesterolemií  (Tabulka  1).  Farmakodynamické  interakce mezi 
rosuvastatinem a ezetimibem, vyjádřené jako nežádoucí účinky, však nemohou být vyloučeny (viz bod 
4.4). 
 
Antacida:  
Současné podávání  rosuvastatinu  a  suspenze  antacid  s obsahem  hydroxidu  hlinitého  a hydroxidu 
8/19  
hořečnatého  vedlo  k poklesu  plazmatických  koncentrací  rosuvastatinu  asi  o 50 %.  Tento  vliv  byl 
menší, pokud se antacidum podalo 2 hodiny po podání rosuvastatinu. Klinický význam této interakce 
nebyl hodnocen. 
 
Erytromycin: 
Současné podávání  rosuvastatinu  a erytromycinu vedlo  k  20%  zmenšení  AUC(0-t) a 30%  snížení 
hodnoty  Cmax rosuvastatinu.  Příčinou  této  interakce  může  být  zvýšení střevní motility vyvolané 
erytromycinem. 
 
Enzymy cytochromu 450: 
Výsledky in  vitro a in  vivo studií  ukazují,  že  rosuvastatin  není  ani  inhibitorem  ani  induktorem 
izoenzymů  cytochromu  P450. Kromě  toho  je  rosuvastatin  nevýznamným  substrátem  těchto 
izoenzymů.  Tudíž  lékové interakce  zprostředkované  metabolismem  cytochromu  P450  nejsou 
očekávány.  Žádné  klinicky  relevantní  interakce  nebyly  pozorovány  mezi  rosuvastatinem  a  buď 
flukonazolem  (inhibitorem  CYP2C9  a  CYP3A4)  anebo  ketokonazolem  (inhibitorem  CYP2A6  a 
CYP3A4). 
 
Tikagrelor: 
Tikagrelor  může  ovlivnit  renální  vylučování  rosuvastatinu,  což  zvyšuje  riziko  akumulace 
rosuvastatinu. Ačkoli přesný mechanismus účinku není znám, v některých případech vedlo souběžné 
užívání tikagreloru a rosuvastatinu ke snížení funkce ledvin, zvýšení hladiny CPK a rhabdomyolýze. 
 
Interakce vyžadující úpravu dávkování rosuvastatinu (viz též Tabulka 1): 
Je-li současné podávání rosuvastatinu s jinými léčivými přípravky, u nichž je známý účinek na zvýšení 
expozice rosuvastatinu nezbytné, dávka rosuvastatinu musí být přizpůsobena.  
Začít  dávkou  5  mg  rosuvastatinu jednou  denně  pokud  předpokládané  zvýšení  expozice  (AUC) je 
přibližně dvojnásobné nebo vyšší. Nejvyšší denní dávka rosuvastatinu musí být upravena  tak, aby 
očekávaná expozice rosuvastatinu zpravidla nepřekročila denní dávku 40 mg rosuvastatinu užívaného 
bez vzájemně působících léčivých přípravků, například 20 mg dávka rosuvastatinu  s gemfibrozilem 
(1,9násobné zvýšení) a 10 mg dávka rosuvastatinu  s kombinací atazanaviru/ritonaviru  (3,1násobné 
zvýšení). 
 
Pokud léčivý přípravek zvyšuje AUC rosuvastatinu méně než 2násobně, není nutné upravovat úvodní 
dávku, avšak je třeba opatrnosti při zvýšení dávky přípravku Zahron nad 20 mg. 
 
Tabulka 1. Účinek současného podávání léčivých přípravků na expozici rosuvastatinu (AUC; v klesající 
posloupnosti) z publikovaných klinických studií 
2násobné nebo více než 2násobné zvýšení AUC rosuvastatinu 
dávkovací režim interagujícího léčiva dávkovací režim 
rosuvastatinu 
změna AUC 
rosuvastatinu* 
sofosbuvir/velpatasvir/voxilaprevir  (mg-100   mg-100   mg)   +   voxilaprevir 
(100 mg) OD po dobu 15 dnů 
10 mg, jednorázově 7,4násobné ↑ 
cyklosporin 75 mg BID do 200 mg BID, 
měsíců 
10 mg OD, 10 dnů 7,1násobné ↑ 
darolutamid 600 mg BID, 5 dnů 5 mg, jednorázově 5,2násobné ↑ 
regorafenib 160 mg OD, 14 dnů 5 mg, jednorázově 3,8násobné ↑ 
atazanavir  300  mg  /  ritonavir  100  mg 
OD, 8 dní 
10 mg, jednorázově 3,1násobné ↑
velpatasvir 100 mg OD 10 mg, jednorázově 2,7násobné ↑ 
ombitasvir    25 mg/paritaprevir    mg/ritonavir 100 mg  OD/dasabuvir  mg BID, 14 dnů 
mg, jednorázově 2,6násobné ↑ 
grazoprevir 200 mg/elbasvir 50 mg OD, 10 mg, jednorázově 2,3násobné ↑ 
9/19  
11 dnů 
glekaprevir 400 mg/pibrentasvir 120 mg 
OD, 7 dnů 
mg OD, 7 dnů 2,2násobné ↑
lopinavir  400  mg  /  ritonavir 100  mg 
BID, 17 dní 
20 mg OD, 7 dnů 2,1násobné ↑
klopidogrel 300  mg  úvodní  dávka, 
následována 75 mg za 24 hodin 
20 mg, jednorázově 2násobné ↑ 
gemfibrozil 600 mg BID, 7 dní 80 mg, jednorázově 1,9násobné ↑ 
méně než 2násobné zvýšení AUC rosuvastatinu 
dávkovací režim interagujícího léčiva dávkovací režim 
rosuvastatinu 
změna AUC 
rosuvastatinu* 
eltrombopag 75 mg OD, 5 dní 10 mg, jednorázově 1,6násobné ↑ 
darunavir  600  mg  /  ritonavir 100  mg 
BID, 7 dní 
10 mg OD, 7 dnů 1,5násobné ↑
tipranavir  500  mg  /  ritonavir  200  mg 
BID, 11 dní 
10 mg, jednorázově 1,4násobné ↑
dronedaron 400 mg BID není známé 1,4násobné ↑ 
itrakonazol 200 mg OD, 5 dní 10 mg, jednorázově 1,4násobné ↑** 
ezetimib 10 mg OD, 14 dní 10 mg, OD, 14 dnů 1,2násobné ↑** 
snížení AUC rosuvastatinu 
dávkovací režim interagujícího léčiva dávkovací režim 
rosuvastatinu 
změna AUC 
rosuvastatinu* 
erytromycin 500 mg QID, 7 dní 80 mg, jednorázově 20 % ↓ 
baikalin 50 mg TID, 14 dní 20 mg, jednorázově 47 % ↓ 
* údaje uvedené jako x-násobná změna představují přirozený poměr mezi současným podáváním a rosuvastatinem 
samotným. Údaje uvedené jako % změny představují % rozdíl vztažený k samotnému rosuvastatinu. 
Zvýšení je označeno jako “↑”, žádná změna jako “↔”, snížení jako “↓”. 
** různé interakční studie byly provedeny s rozdílnými dávkami rosuvastatinu, tabulka ukazuje na nejvýznamnější 
poměr 
AUC = plocha pod křivkou; OD = jednou denně; BID = dvakrát denně; TID = třikrát denně; QID = čtyřikrát denně 
 
Následující léčivé přípravky/jejich kombinace nemají klinicky významný vliv na AUC rosuvastatinu 
při souběžném podávání: aleglitazar  0,3 mg po dobu 7 dnů; fenofibrát 67 mg TID po dobu 7 dnů; 
flukonazol 200 mg OD po dobu 11 dnů; fosamprenavir 700 mg/ritonavir 100 mg BID po dobu 8 dnů; 
ketokonazol 200 mg BID po dobu 7 dnů; rifampicin  450  mg  OD  po dobu 7 dnů; silymarin 140 mg 
TID po dobu 5 dnů. 
 
Účinek rosuvastatinu na současně podávané léčivé přípravky 
 
Antagonisté vitaminu K: 
Podobně  jako  u jiných  inhibitorů  HMG-CoA  reduktázy  může  zahájení  léčby  či  zvýšení  dávky 
rosuvastatinu  u pacientů  současně  léčenými  antagonisty  vitaminu K  (např.  warfarinem  či  jinými 
kumarinovými antikoagulancii) vést ke zvýšení protrombinového času  (INR). Přerušení léčby nebo 
snížení dávky rosuvastatinu může vést ke snížení INR. Za těchto okolností je přiměřená kontrola INR 
vhodná. 
 
Perorální kontraceptiva/hormonální substituční léčba (HST): 
Souběžné podávání rosuvastatinu a perorálních kontraceptiv  vedlo  ke zvětšení AUC etinylestradiolu 
o 26 %  a  norgestrelu  o 34 %. Tato zvýšení hladin v plazmě je třeba brát v úvahu při určení dávek 
perorálního kontraceptiva.  U pacientek  užívajících současně rosuvastatin  a  hormonální  substituční 
léčbu nejsou farmakokinetické údaje dostupné, a proto se nedá vyloučit, že může dojít k podobnému 
efektu.  Tato  kombinace  se  však v klinických  studiích podávala  velkému  počtu  žen  a  byla  dobře 
tolerována. 
 
Další léčivé přípravky: 
10/19  
Digoxin
Na  základě  údajů  ze  specifických  interakčních studií  se  žádné  klinicky  relevantní  interakce 
s digoxinem nepředpokládají. 
 
Kyselina fusidová
Interakční studie s rosuvastatinem a kyselinou fusidovou nebyly provedeny. Riziko myopatie včetně 
rhabdomyolýzy se při současném systémovém podávání kyseliny fusidové se statiny může zvyšovat. 
Mechanismus této interakce  (zda  jde  o  interakci  farmakodynamickou  nebo  farmakokinetickou  nebo 
obě) není dosud znám. U pacientů léčených touto kombinací byla hlášena  rhabdomyolýza (včetně 
několika úmrtí). 
 
Pokud je systémová léčba kyselinou fusidovou nezbytná, musí se po dobu léčby kyselinou fusidovou 
vysadit léčba rosuvastatinem. Viz také bod 4.4. 
 
Pediatrická populace: 
Interakční studie byly provedeny pouze u dospělých. Rozsah interakcí v pediatrické populaci není 
znám.