Zeldox Interakce
 
Farmakokinetické a farmakodynamické studie mezi ziprasidonem a jinými léčivými přípravky, které 
prodlužují  QT  interval,  nebyly  prováděny.  Aditivní  efekt  ziprasidonu  a  těchto  léků  nemůže  být 
vyloučen, proto by ziprasidon neměl být současně podáván s léky prodlužujícími QT interval, jako jsou 
antiarytmika  tříd  IA  a  III,  oxid  arsenitý,  halofantrin,  levacetylmethadol,  mesoridazin,  thioridazin, 
pimozid,  sparfloxacin,  gatifloxacin,  moxifloxacin,  dolasetron-mesylát,  meflochin,  sertindol  nebo 
cisaprid (viz bod 4.3). 
 
U dětí nebyly provedeny žádné studie interakcí ziprasidonu s jinými léčivými přípravky. 
 
Léky ovlivňující centrální nervovou soustavu/alkohol
Vzhledem k primárním účinkům ziprasidonu je nezbytná opatrnost při užití v kombinaci s jinými léky 
s účinkem na centrální nervovou soustavu a alkoholem. 
 
Vliv ziprasidonu na jiné léky
In  vivo studie  s dextromethorfanem  neprokázala  významnou  inhibici  CYP2D6  při  plazmatických 
koncentracích nižších o 50%, než které byly zjištěny po podání 40 mg ziprasidonu 2x denně. In vitro 
data  naznačují,  že  ziprasidon  by  mohl  být  mírným  inhibitorem  CYP2D6  a  CYP3A4.  Je  nicméně 
nepravděpodobné, že by ziprasidon klinicky významně ovlivňoval farmakokinetiku léčivých přípravků 
metabolizovaných izoformami cytochromu P450. 
 
Perorální  kontraceptiva - podání  ziprasidonu  nemělo  za  následek  žádné  významné  změny 
farmakokinetiky estrogenu (ethinylestradiolu, substrátu CYP3A4) nebo složek progesteronu. 
 
Lithium - současné podávání ziprasidonu  nemělo  žádný  vliv  na farmakokinetiku  lithia. Vzhledem 
k tomu, že jsou ziprasidon a lithium spojeny se změnami vedení nervových impulzů v srdečním svalu, 
může tato kombinace zapříčinit riziko farmakodynamických interakcí včetně arytmií. V kontrolovaných 
klinických  studiích  ale  nevykazovala  kombinace  ziprasidonu  s lithiem  zvýšené  klinické  riziko, 
v porovnání s podáváním lithia samotného. 
 
Existují pouze omezené údaje o současné léčbě karbamazepinem.  
Farmakokinetická  interakce  ziprasidonu  s valproátem  není  pravděpodobná  z důvodu  neexistující 
společné  metabolické  cesty  obou látek. Ve studii s pacienty ukázalo souběžné  podání  ziprasidonu 
s valproátem, že průměrné koncentrace valproátu byly v terapeutickém rozmezí, ve srovnání s případy, 
kdy byl valproát podaný souběžně s placebem. 
 
Vliv jiných léků na ziprasidon
Ketokonazol  (400  mg/den),  silný  inhibitor  CYP3A4, který  rovněž  inhibuje  P-gp, zvýšil  sérové 
koncentrace  ziprasidonu  o <40 %.  Sérové  koncentrace  S-methyl-dihydroziprasidonu  a  ziprasidon-
sulfoxidu byly při očekávaném Tmax ziprasidonu zvýšeny o 55 % resp. o 8 %. Další prodloužení QTc 
nebylo pozorováno. Změny ve farmakokinetice  v důsledku současného podání se silnými inhibitory 
CYP3A4 se nezdají být klinicky významné, není proto vyžadována úprava dávky. Údaje in vitro a ze 
studií na zvířatech naznačují,  že  ziprasidon může  být substrátem P-glykoproteinu  (P-gp). In  vivo 
relevance pro člověka není známa. Vzhledem  k tomu, že ziprasidon je substrát CYP3A4 a  indukce 
CYP3A4 a  P-gp  je  propojená,  mohlo  by  souběžné  podání s induktory CYP3A4 a P-gp,  jako  je 
karbamazepin, rifampicin  nebo  třezalka  tečkovaná,  způsobit  snížení  plazmatických  koncentrací 
ziprasidonu.  
 
 
Léčba  karbamazepinem  v  dávce  200  mg  2x  denně  po  dobu  21  dnů  způsobovala  snížení  hladiny 
ziprasidonu o přibližně 35%.  
 
Antacida - opakované dávky antacid obsahujících aluminium a magnesium nebo cimetidin neměly 
klinicky významný účinek na farmakokinetiku ziprasidonu u nasycených pacientů. 
 
Serotonergní léčivé přípravky
Objevily  se  jednotlivé  případy  serotoninového  syndromu,  který  se  dočasně  objevil  při  užívání 
ziprasidonu v kombinaci s jinými serotonergními léčivými přípravky, jako jsou léky ze skupiny SSRI 
(viz bod 4.8). Serotoninový syndrom je charakterizován zmateností, agitovaností, horečkou, pocením, 
ataxií, hyperreflexií, myoklonem a průjmem. 
 
Vazba na bílkoviny
Ziprasidon se silně váže na plazmatické proteiny. Vazba ziprasidonu na plazmatické proteiny in vitro 
nebyla ovlivněna ani warfarinem ani propanololem, což jsou 2 léky silně se vázající na plazmatické 
proteiny, ani ziprasidon neovlivňoval vazbu těchto léků v plazmě u člověka. Proto je potenciál lékových 
interakcí se ziprasidonem z důvodu vytěsnění nepravděpodobný.