Zokinvy Užívání po expiraci, upozornění a varování

Věk při zahájení léčby

Léčba lonafarnibem má být zahájena, jakmile je stanovena diagnóza. Klinické údaje naznačují, že
očekávaný přínos léčby lonafarnibem pro přežití u pacientů s Hutchinsonovým-Gilfordovým
progerickým syndromem u pacientů, kteří léčbu zahájili v mladším věku
Zahájení léčby lonafarnibem u starších pacientů má být v prvních několika měsících léčby vyváženo
opatřeními proti nežádoucím účinkům
Gastrointestinální nežádoucí účinky a dehydratace

Byly hlášeny elektrolytové abnormality 4.8být pečlivě sledována. V případě výskytu gastrointestinálních nežádoucích účinků je třeba u pacienta
pravidelně sledovat tělesnou hmotnost, kalorickou spotřebu a příjem objemu tekutin. V některých
případech může přetrvávající průjem vést k hypovolemii, která má být léčena infuzí nebo perorálně.

U pacientů, u nichž se vyskytl průjem a kteří byli léčeni protiprůjmovým loperamidem, je třeba
sledovat výskyt nežádoucích účinků spojených se zvýšenou expozicí loperamidu
Pacienti vyžadující parenterální midazolam z důvodu chirurgického zákroku

Souběžné podávání lonafarnibu a midazolamu je kontraindikováno zvýšeného rizika extrémní sedace a respirační deprese. U pacientů vyžadujících midazolam jako
složku anestezie při chirurgickém zákroku je třeba léčbu lonafarnibem přerušit 14 dnů před podáním
parenterálního midazolamu a 2 dny po parenterálním midazolamu.

Abnormální funkce jater

Byly hlášeny zvýšené hladiny jaterních enzymů, jako je aspartátaminotransferáza alaninaminotransferáza soustavně posuzovány. Funkci jater je třeba měřit jednou ročně nebo při nástupu jakýchkoli nových
nebo zhoršujících se známek nebo příznaků jaterní dysfunkce.

Nefrotoxicita
Lonafarnib vyvolal nefrotoxicitu u potkanů, u nichž došlo ke změně biochemického vyšetření a
analýzy moči při plazmatických expozicích přibližně odpovídajících dávce u člověka Známky a příznaky snížené funkce ledvin mají být soustavně posuzovány. Funkce ledvin má být
měřena jednou ročně nebo při nástupu jakýchkoli nových nebo zhoršujících se známek nebo příznaků
spojených s ledvinovou dysfunkcí.

Retinální toxicita

Lonafarnib způsobil zhoršení zraku související s očními tyčinkami v šeru u opic při plazmatických
expozicích podobných lidské dávce ročně a při výskytu jakýchkoli nových poruch zraku během léčby.

Souběžné užívání středně silných a silných induktorů CYP3A

Souběžné užívání středně silných a silných induktorů CYP3A může snížit účinnost lonafarnibu a je
třeba se ho vyvarovat
Souběžné užívání inhibitorů CYP3A

Souběžné užívání lonafarnibu a silných inhibitorů CYP3A je kontraindikováno
Souběžné užívání slabých induktorů CYP3A

Souběžné užívání slabých induktorů CYP3A může snížit účinnost lonafarnibu a je třeba se ho
vyvarovat. Pokud je jejich užívání nevyhnutelné, není nutná žádná úprava dávky lonafarnibu 4.5
Subjekty se známým dysfunkčním polymorfismem enzymu CYP3A
Subjekty se známým dysfunkčním polymorfismem enzymu CYP3A4 mají zahájit léčbu užíváním
50 % indikované dávky. Je nezbytné sledovat interval QTc
Jiné progeroidní syndromy

Nepředpokládá se, že by lonafarnib byl účinný při léčbě progeroidních syndromů způsobených
mutacemi v jiných genech než LMNA nebo ZMPSTE24 a laminopatií, které nejsou spojeny
s akumulací bílkovin podobných progerinu. Nepředpokládá se, že by lonafarnib byl účinný při léčbě
těchto progeroidních syndromů: Wernerův syndrom, Bloomův syndrom, Rothmundův-Thomsonův
syndrom, Cockaynův syndrom, xeroderma pigmentosum, trichothiodystrofie a ataxie-telangiektázie.

Pomocné látky se známým účinkem

Přípravek Zokinvy obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“.