Zubsolv Farmakodynamické vlastnosti
 
Farmakoterapeutická skupina: Jiná léčiva nervového systému, léčiva k terapii závislosti na opioidech, 
ATC kód: N07BC51. 
 
Mechanismus účinku 
Buprenorfin je opioidní parciální agonista/antagonista, který se váže na μ a κ receptory mozku. Jeho aktivita v opioidní odvykací léčbě je dána pomalým reverzibilním 
uvolňováním jeho vazby na μ-opioidní receptory, která u závislého pacienta po relativně dlouhou 
dobu může minimalizovat potřebu další dávky drogy. 
 
Efekt stropu opioidních agonistů byl pozorován v průběhu klinických farmakologických studií u osob 
závislých na opioidech.  
 
Naloxon je antagonista μ-opioidních receptorů. Při perorálním nebo sublingválním podání v 
obvyklých dávkách u pacientů s opioidním abstinenčním syndromem projevuje naloxon 
farmakologický účinek málo či vůbec, protože podléhá téměř úplně efektu prvního průchodu. Ovšem 
při intravenózním podání pacientům se závislostí na opioidech přítomnost naloxonu v přípravku 
Zubsolv vyvolává výrazný opioidní antagonistický účinek a účinek z vysazení opioidů, čímž odrazuje 
od intravenózního zneužívání. 
 
Klinická účinnost a bezpečnost 
Údaje o účinnosti a bezpečnosti buprenorfinu/naloxonu jsou primárně získány z jednoleté klinické 
studie, která zahrnovala 4týdenní randomizované dvojitě zaslepené srovnání kombinace 
buprenorfin/naloxon, buprenorfinu a placeba, s následnou 48týdenní bezpečnostní studií s kombinací 
buprenorfin/naloxon. V této studii bylo 326 subjektů závislých na heroinu náhodně přiřazeno do 
skupiny užívající buď kombinaci buprenorfin/naloxon v dávce 16 mg denně, buprenorfin v dávce mg denně, nebo placebo. Dávkování u subjektů randomizovaných do jedné ze skupin, ve které užívaly 
aktivní léčbu, bylo zahájeno v den 1 tabletami obsahujícími 8 mg buprenorfinu s následným 
podáváním 16 mg skupiny, ve které dostávaly kombinaci buprenorfin/naloxon, převedeny na kombinovanou tabletu. 
Subjekty navštěvovaly kliniku denně které subjekty užívaly doma, byly poskytovány na víkendy. Primární srovnání studie mělo hodnotit 
účinnost buprenorfinu a kombinace buprenorfin/naloxon jednotlivě oproti placebu. Procento vzorků 
moči odebíraných třikrát týdně, které byly negativní na opioidy požité mimo studii, bylo statisticky 
vyšší u srovnání buprenorfin/naloxon versus placebo 0,0001 
Ve dvojitě zaslepené, dvojitě maskované alkoholový roztok buprenorfinu proti plně agonistické aktivní kontrole bylo 162 subjektů 
randomizováno do skupiny alkoholového sublingválního roztoku buprenorfinu v dávce 8 mg/den 
skupiny, kde dostávaly dvě relativně nízké dávky aktivní kontroly, z nichž jedna byla dostatečně 
nízká, aby sloužila jako alternativa placeba, v průběhu 3 až 10denní indukční fáze, 16týdenní 
udržovací fáze a 7týdenní detoxifikační fáze. Buprenorfin byl titrován na udržovací dávku do dne 3; 
dávky aktivní kontroly byly titrovány postupně. Na základě udržení v léčbě a procenta vzorků krve 
odebíraných třikrát týdně, které byly negativní na opioidy neužívané ve studii, byl buprenorfin 
účinnější než nízká dávka kontroly v udržení jedinců závislých na heroinu v léčbě a ve snížení jejich 
užívání opioidů v průběhu léčby. Účinnost buprenorfinu v dávce 8 mg denně byla podobná jako u 
středně silné aktivní kontrolní dávky, ale ekvivalence nebyla prokázána.