Amiokordin

Po jednorázovém podání je amiodaron téměř netoxický.
Při opakovaném podání se po dobu několika týdnů objevují následující změny:
- hyperfunkce štítné žlázy – hyperplastické a neoplastické změny folikulů u laboratorních
potkanů;
- dyslipidóza s infiltrací plic a lymforetikulárního systému makrofágy u psů a potkanů;
- fototoxicita a fotosenzibilizace u morčat.
Hodnoty maximální dávky bez toxického účinku jsou nižší než 16 mg/kg/den u potkanů a
12,5 mg/kg/den u psů.
Ve studiích reprodukční toxicity byl zaznamenán pokles fertility a vliv na vývoj potomstva, ale žádné
teratogenní účinky. Amiodaron přechází do mateřského mléka. Ve studiích mutagenity nevykazovala
látka žádný genotoxický potenciál. Ve dvouleté studii zkoumající kancerogenitu amiodaronu
u potkanů byl prokázán u obou pohlaví v klinicky doporučených dávkách vyšší výskyt folikulárních
nádorů štítné žlázy (adenomy a/nebo karcinomy). Vzhledem k tomu, že výsledky testů mutagenity
byly negativní, vznikly tyto nádory s největší pravděpodobností epigenetickým a nikoli genotoxickým
mechanismem. U myší byl pozorován pouze na dávce závislý vznik folikulární hyperplazie štítné
žlázy, avšak nikoli vznik karcinomů. Tento vliv amiodaronu na štítnou žlázu potkanů a myší byl
nejspíše způsoben vlivem na syntézu a/nebo uvolnění hormonů štítné žlázy. Význam těchto výsledků
ve vztahu k lidskému organizmu je nízký.