Dituzdin

Farmakokinetické studie byly prováděny na potkanech, psech a člověku. Bylo prokázáno, že absorpce,
distribuce, metabolismus a vylučování léčivé látky jsou u všech tří druhů velmi podobné, s
biologickou dostupností přesahující 75 % při perorálním podání.

Množství zpětně zachycené radioaktivity po perorální aplikaci bylo 93 %.

Vazba na bílkoviny krevní plazmy u člověka je nevýznamná (11 - 14 %) a je srovnatelná s hodnotami
pozorovanými u psů a potkanů.

U člověka je levodropropizin po perorálním podání rychle absorbován a rychle distribuován v celém
organismu.
Biologický poločas je přibližně 1 - 2 hodiny. Vylučování probíhá primárné močí. Přípravek je
vyloučen v nezměněné formě a zároveň v podobě metabolitů jako konjugovaný levodropropizin a
volný nebo konjugovaný p-hydroxylevodropropizin. Vylučování přípravku a jeho shora uvedených
metabolitů močí činí přibližně 35 % podané dávky během 48 hodin.


Testy, při kterých byl lék aplikován opakovaně, svědčí o tom, že léčba po dobu osmi dnů (3× denně)
neovlivňuje charakteristiku absorpce a vylučování přípravku. Kumulativní efekt a metabolická
autoindukce mohou tedy být vyloučeny.

Charakteristika u pacientů:
U dětí, starších pacientů a pacientů s lehkou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin nebyly
pozorovány žádné významné změny farmakokinetických vlastností přípravku.