Imatinib teva 
 
Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, inhibitory BCR-ABL tyrosinkinázy, ATC kód: L01EA 
Mechanismus účinku
Imatinib je nízkomolekulární  inhibitor  tyrosinkinázy,  který  účinně  inhibuje  aktivitu  Bcr--Abl 
tyrosinkinázy buněk alfa a beta tyto receptorové kinázy podílí. 
 
Farmakodynamické účinky
Imatinib je inhibitor tyrosinkinázy, který účinně inhibuje Bcr-Abl tyrosinkinázu na buněčné úrovni in 
vitro i in vivo.  Látka  selektivně  inhibuje  proliferaci  a  indukuje  apoptózu  u  Bcr-Abl pozitivních 
buněčných  linií,  stejně  jako  u  čerstvých  leukemických  buněk  od  pacientů  s  CML  s  pozitivním 
Philadelphia chromozomem a od pacientů s akutní lymfoblastickou leukemií  
In vivo byl  na  zvířecích  modelech  s  Bcr-Abl  pozitivními  nádorovými  buňkami  při  monoterapii 
pozorován protinádorový účinek této látky.  
 
Imatinib je také inhibitor receptorových tyrosinkináz pro růstový faktor destiček = platelet-derived 
growth factor inhibuje buněčné pochody zprostředkované PDGF a SCF. In vitro imatinib inhibuje proliferaci 
a indukuje apoptózu v gastrointestinálních stromálních nádorových buňkách schopnost aktivovat kit mutaci. Konstitutivní aktivace receptorů pro PDGF či Abl proteinu 
tyrosinkinázy jako následek spojení rozdílných partnerských proteinů či konstitutivní produkce PDGF 
zřejmě hrají roli v patogenezi MDS/MPD, HES/CEL a DFSP. Imatinib inhibuje signalizaci a 
proliferaci buněk ovlivňovaných porušenou regulací aktivity PDGFR a Abl kinázy. 
 
Klinické studie u chronické myeloidní leukemie
Účinnost imatinibu je založena na výskytu celkové hematologické a cytologické odpovědi a doby 
přežití bez progrese onemocnění. Kromě nově diagnostikované chronické fáze CML nejsou 
k dispozici kontrolované klinické studie, které by demonstrovaly klinický přínos, jako je zlepšení 
projevů onemocnění nebo prodloužení doby přežití.  
 
Tři velké, mezinárodní, otevřené, nekontrolované studie fáze II byly provedeny u pacientů 
s pozitivním Philadelphia chromozomem fází onemocnění, jinými Ph+ leukemiemi nebo s CML v chronické fázi, kde ale selhala předchozí 
léčba interferonem-alfa studie fáze III byla provedena u pacientů s nově diagnostikovanou Ph+ CML. Navíc děti byly léčeny 
ve dvou studiích fáze I a v jedné studii fáze II.  
 
Ve všech klinických studiích bylo 38-40 % pacientů ve věku ≥ 60 let a 10-12 % pacientů bylo ve věku 
≥ 70 let. 
 
Chronická fáze, nově diagnostikovaná: Studie fáze III u dospělých pacientů srovnávala léčbu 
imatinibem v monoterapii s kombinovanou léčbou interferonem-alfa Bylo dovoleno, aby pacienti, u kterých nebylo dosaženo léčebné odpovědi hematologické odpovědi odpovědi intolerancí léčby, byli převedeni do alternativního ramene léčby. V rameni s imatinibem byli pacienti 
léčeni dávkou 400 mg denně. V rameni s IFN byli pacienti léčeni s cílovou dávkou IFN 5 MIU/m2/den 
subkutánně v kombinaci se subkutánním podáním Ara-C 20 mg/m2/den po 10 dnů/měsíc. 
 
Celkem bylo randomizováno 1 106 pacientů, 553 do každého ramene. Výchozí charakteristiky byly 
mezi oběma rameny dobře vyvážené. Medián věku byl 51 let bylo ve věku ≥ 60 let. Bylo zde 59 % mužů a 41 % žen; 89,9 % pacientů bylo bílé pleti a 4,7 % černé 
pleti. Po sedmi letech od zařazení posledního pacienta byl medián trvání léčby v první linii 82 měsíců 
v rameni s imatinibem a 8 měsíců v rameni s IFN. Medián trvání léčby v druhé linii byl 64 měsíců 
v rameni s imatinibem. Souhrnně u pacientů léčených imatinibem v první linii byla průměrná 
podávaná denní dávka 406 ± 76 mg. Primárním cílovým parametrem účinnosti ve studii bylo přežití 
bez progrese onemocnění. Progrese byla definována jako jakákoliv z následujících událostí: progrese 
do akcelerované fáze nebo blastické krize, úmrtí, ztráta CHR nebo MCyR, nebo u pacientů, kteří 
nedosáhli CHR, zvýšení počtu leukocytů navzdory přiměřené léčbě. Velká cytogenetická odpověď, 
hematologická odpověď, molekulární odpověď doba do akcelerované fáze nebo blastické krize a přežívání jsou hlavními sekundárními cílovými 
parametry. Údaje o odpovědích jsou uvedeny v tabulce 2. 
 
Tabulka 2 Odpovědi na léčbu ve studii u nově diagnostikované CML  
 
Imatinib 
n=IFN+Ara-C 
n=Hematologická odpověď
Míra CHR n  [95% CI] 
 
 
534 [94,7 %, 97,9 %] 
313 [52,4 %, 60,8 %] 
Cytogenetická odpověď   
Velká odpověď n  
㐹嬀㠵Ⰰ㌴
㘬ᄁ嬀㘴
㘵
Molekulární odpověď**  
Velká odpověď ve 12.Velká odpověď ve 24. měsíci Velká odpověď v㜳一㐽㜰Ⰰ㠯㌯ᄁ㴀㌯㐽㜵⨠瀼〬 〱Ⰰ⁆⨪procenta molekulární odpovědi jsou založená na dostupných vzorcích 
Kritéria hematologické odpovědi Leukocyty < 10 x 109/l, trombocyty < 450 x 109/l, myelocyty+metamyelocyty < 5 % v krvi, žádné 
blasty a promyelocyty v krvi, basofily < 20 %, žádné extramedulární postižení 
Kritéria cytogenetické odpovědi: kompletní a parciální. 
Kritéria velké molekulární odpovědi: v periferní krvi ≥ 3logaritmové snížení množství Bcr-Abl 
transkriptů transkriptázy v reálném čase 
Výskyt kompletní hematologické odpovědi, velké cytogenetické odpovědi a kompletní cytogenetické 
odpovědi na první linii léčby byl stanoven s použitím Kaplan-Meierova postupu, pro který byly 
nedosažené odpovědi vyřazeny v den posledního vyšetření. S použitím tohoto postupu se stanovená 
kumulativní míra odpovědi v první linii léčby imatinibem zlepšila od 12. měsíce léčby do 84. měsíce 
léčby následovně: CHR z 96,4 % na 98,4 % a CCyR z 69,5 % na 87,2 %. 
 
Při 7letém sledování bylo v rameni s imatinibem 93 se jednalo o progresi do akcelerované fáze/blastické krize, v 31 o ztrátu CHR nebo zvýšení WBC a v 10 v rameni s IFN+Ara-C 165 linii. 
 
Odhadovaný podíl pacientů bez progrese do akcelerované fáze nebo blastické krize v 84. měsíci byl 
významně vyšší v rameni s imatinibem ve srovnání s ramenem s IFN Roční míra progrese do akcelerované fáze nebo blastické krize se v průběhu léčby snižovala a ve 
čtvrtém a pátém roce byla menší než 1 % za rok. Odhadovaná míra přežití bez progrese v 84. měsíci 
byla 81,2 % v rameni s imatinibem a 60,6 % u kontrolní skupiny jakéhokoli typu se pro imatinib rovněž snižovala s časem. 
 
Celkem ve skupině s imatinibem zemřelo 71 pacientů s IFN+Ara-C. V 84. měsíci bylo celkové odhadované přežití v randomizované skupině s imatinibem 
86,4 % testz léčby IFN+Ara-C na léčbu imatinibem. Vliv léčby imatinibem na přežití v chronické fázi 
onemocnění nově diagnostikované CML byl dále zkoumán v retrospektivní analýze výše uvedených 
údajů o imatinibu s původními údaji z jiné studie fáze III, kde byl použit stejný léčebný režim 
IFN+Ara-C s imatinibem oproti 63 
U pacientů léčených imatinibem měl stupeň dosažené cytogenetické odpovědi a molekulární odpovědi 
jednoznačný vliv na dlouhodobé výsledky léčby. Zatímco 96 % 12. měsíci bylo v 84. měsíci bez progrese do akcelerované fáze/blastické krize, bylo bez progrese do 
pokročilé CML v 84 měsících pouze 81 % pacientů bez MCyR ve 12. měsíci p=0,25 mezi CCyR a PCyRléčby, byla pravděpodobnost setrvání bez progrese do akcelerované fáze/blastické krize v 84. měsíci 
99 %. Podobná zjištění byla shledána v analýze 18 měsíců léčby. 
 
V této studii bylo povolené zvýšení dávky ze 400 mg denně na 600 mg denně, a potom ze 600 mg 
denně na 800 mg denně. Po 42 měsících sledování došlo u 11 pacientů k potvrzené ztrátě jejich 
cytogenetické odpovědi denně, dva z nich znovu dosáhli cytogenetické odpovědi později dosáhl také molekulární odpovědijeden dosáhl kompletní cytogenetické odpovědi. Procento výskytu některých nežádoucích účinků bylo 
vyšší u 40 pacientů, kterým byla dávka zvýšena na 800 mg denně, ve srovnání s populací pacientů 
před zvýšením dávky konjunktivitidu a zvýšení transamináz a bilirubinu. Další nežádoucí účinky byly hlášeny s menší nebo 
se stejnou frekvencí. 
 
Chronická fáze, selhání léčby interferonem: 532 dospělých pacientů bylo léčeno úvodní dávkou 
400 mg. Pacienti byli rozděleni do tří hlavních kategorií: hematologické selhání selhání léčbu IFN v dávce ≥ 25 x 106 IU/týden, byl 14 měsíců a všichni byli v pozdní chronické fázi, medián 
doby od diagnózy byl 32 měsíců. Základním parametrem účinnosti ve studii byla míra velké 
cytogenetické odpovědi  
V této studii dosáhlo 65 % pacientů velké cytogenetické odpovědi, která byla kompletní u 53 % 
pacientů. 
 
Akcelerovaná fáze: Do studie bylo zařazeno 235 dospělých pacientů s akcelerovanou fází onemocnění. 
Léčba prvních 77 pacientů byla zahájena dávkou 400 mg, následně byl protokol doplněn a dovoloval 
podání vyšších dávek; zahajovací dávka pro zbývajících 158 pacientů byla 600 mg. 
 
Základním parametrem účinnosti byl výskyt hematologické odpovědi, udávaný jako buď kompletní 
hematologická odpověď, žádný průkaz leukemie úplné obnovy periferní krve jako při kompletní odpovědiPotvrzené hematologické odpovědi bylo dosaženo u 71,5 % pacientů 27,7 % pacientů dosáhlo také hlavní cytogenetické odpovědi, která byla kompletní u 20,4 % 
bez progrese 22,9 měsíců a celkového přežití 42,5 měsíce. 
 
Myeloidní blastická krize: Do studie bylo zařazeno 260 pacientů s myeloidní blastickou krizí. 95 pacientů mělo předchozí chemoterapii buď pro akcelerovanou fázi nebo blastickou krizi pacienti“dávek, zahajovací dávka pro zbývajících 223 pacientů byla 600 mg. 
 
Primárním  parametrem  účinnosti  bylo  dosažení  hematologické  odpovědi,  popisované  buď  jako 
kompletní  hematologická  odpověď,  žádný  průkaz  leukemie nebo návrat do chronické fáze CML, 
s využitím týchž kritérií jako pro studii akcelerované fáze. V této studii dosáhlo 31 %  pacientů 
hematologické odpovědi odpovědí byl vyšší u pacientů léčených dávkou 600 mg dávku 400 mg 7,7 měsíců a předléčených pacientů byl 4,7 měsíců. 
 
Lymfoidní blastická krize: Do studie fáze I byl zařazen omezený počet pacientů hematologické odpovědi byl 70 % s trváním 2–3 měsíce. 
 
Tabulka 3 Odpovědi dospělých pacientů v CML studiích 
 Studie 37měsíční data 
Chronická fáze, 
IFN selhání 
Studie 40,5měsíční data
Akcelerovaná fáze 
Studie 38měsíční data 
Myeloidní
blastická krize 
 % pacientů ⠀䌀odpověď Bez průkazu leukemie 
Návrat do chronické fáze 
95 % 95 % 
 
Neaplikovatelné 
Neaplikovatelné 
71 % 42 % 
 
12 % 
 
17 % 
31 % % 
% 
 
18 % 
Velká cytogenetická odpověď⠀㘵㔳⠀㐳ᄁ⠀ᆭ⠀Kritéria hematologické odpovědi CHR: Studie 0110 [Počet leukocytů < 10 x 109/l, trombocyty < 450 x 109/l, 
myelocyty+metamyelocyty < 5 % v krvi, žádné blasty ani promyelocyty v krvi, basofily < 
20 %, žádné extramedulární postižení] a ve studiích 0102 a 0109 [ANC ≥ 1,5 x 109/l, 
trombocyty ≥ 100 x 109/l, žádné blasty v krvi, BM blasty < 5 % a žádné extramedulární 
postižení] 
NEL  Stejná kritéria jako pro CHR, ale ANC ≥ 1 x 109/l a trombocyty ≥ 20 x 109/l 0102 a  0109RTC  < 15 % blastů v BM a PB, < 30 % blastů+promyelocytů v BM a PB, < 20 % basofilů v PB, 
žádné jiné extramedulární postižení než ve slezině a játrech BM = kostní dřeň, PB = periferní krev 
Kritéria cytogenetické odpovědi: 
Velká odpověď se skládá jak z kompletní, tak i parciální odpovědi: kompletní metafázeKompletní cytogenetická odpověď potvrzena druhým cytogenetickým hodnocením kostní dřeně 
provedeným nejméně jeden měsíc po počátečním vyšetření kostní dřeně. 
 
Pediatrická populace
Do studie fáze I zvyšování dávky bylo zahrnuto celkem 26 pediatrických pacientů ve věku < 18 let 
buď s chronickou fází CML dostávalo předchozí mnohočetnou chemoterapii. Pacienti byli léčeni dávkami imatinibu mg/m2/den chronickou fází CML a dostupnými cytogenetickými údaji dosáhli 4 parciální cytogenetické odpovědi, výskyt MCyR 77%.  
 
Do otevřené, multicentrické, jednoramenné studie fáze II bylo zařazeno celkem 51 pediatrických 
pacientů s nově diagnostikovanou neléčenou CML v chronické fázi. Pacienti byli léčeni imatinibem 
340 mg/m2/den bez přerušení při absenci dávku limitující toxicity. Léčba imatinibem vyvolala rychlou 
odpověď u nově diagnostikovaných dětských pacientů s CML s CHR 78% po 8 týdnech léčby. 
Vysoký výskyt CHR byl doprovázen rozvojem kompletní cytogenetické odpovědi je srovnatelné s výsledky pozorovanými u dospělých pacientů. Dodatečně parciální cytogenetická 
odpověď cytogenetické odpovědi dosažení odpovědi 5,6 měsíců podle Kaplan-Meierova odhadu. 
 
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s 
imatinibem u všech podskupin pediatrické populace s Philadelphia chromozom pozitivní bcr-abl 
Klinické studie u Ph+ ALL 
 
Nově diagnostikovaná Ph+ ALL
V kontrolované studii diagnostikovaných pacientů ve věku 55 let a starších, imatinib podávaný jako monoterapie navodil 
významně vyšší výskyt kompletních hematologických odpovědí než chemoterapie p=0,0001nebo jejichž odpověď na chemoterapii byla nedostatečná, vedlo u 9 pacientů počtu 11 pacientů k dosaţení kompletní hematologické odpovědi. Tento klinický účinek byl po týdnech léčby spojen s vyšší redukcí bcr-abl transkriptů u pacientů léčených imatinibem než v rameni 
s chemoterapií chemoterapii Jak se očekávalo na základě designu studie, nebyl pozorován žádný rozdíl v době trvání remise, v 
přežití bez známek onemocnění nebo celkovém přežití, ačkoliv pacienti s kompletní molekulární 
odpovědí a trvajícím minimálním reziduálním onemocněním měli lepší výsledek, pokud šlo o dobu 
trvání remise  
Výsledky pozorované ve skupině 211 nově diagnostikovaných pacientů s Ph+ ALL ve čtyřech 
nekontrolovaných klinických studiích popsanými výše. Podávání imatinibu v kombinaci s indukční chemoterapií k dosažení kompletní hematologické odpovědi u 93 % k dosažení velké cytogenetické odpovědi u 90 % molekulární odpovědi byl 48 % AUS01tyto výsledky byly lepší oproti historickým kontrolám.  
Tabulka 4 Chemoterapeutický režim používaný v kombinaci s imatinibem 
 
Studie ADE10 
Prefáze  DEX 10 mg/m2  perorálně, den 1-5; CP 200 mg/m2 i.v., den 3, 4, 5; 
MTX 12 mg intratekálně, den 1 
Indukce remise DEX 10 mg/m2 perorálně, den 6-7, 13-16; VCR 1 mg i.v., den 7, 14; 
IDA 8 mg/m2 i.v. Ara-C 60 mg/m2 i.v., den 22-25, 29-32  
Konsolidační terapie I, III, V Konsolidační terapie II, IV Studie AAU02  
Indukční terapie ALLdaunorubicin 30 mg/m2 i.v., den 1-3, 15-16; VCR 2 mg celková dávka 
i.v., den 1, 8, 15, 22; CP 750 mg/m2 i.v., den 1, 8; prednison 60 mg/mperorálně, den 1-7, 15-21; IDA 9 mg/m2  perorálně, den 1-28; MTX 
15 mg intratekálně, den 1, 8, 15, 22; Ara-C 40 mg intratekálně, den 1, 8, 
15, 22; methylprednisolon 40  P J Konsolidace ALLAra-C 1,000 mg/m2/12 h i.v.den 3-5; MTX 15 mg intratekálně, den 1; methylprednisolon 40 mg 
intratekálně, den 1  
Studie ADE04 
Prefáze DEX 10 mg/m2 perorálně, den 1mg intratekálně, den 1  
Indukční terapie I 搀Indukční terapie II ㌵Konsolidační ter⸵㉸′Studie AJP01  
Indukční terapieperorálně  
Konsolidační terapie䴀吀堠捹啤Studie AUSIndukční䑅堀cyklůUdržovací terpaie VCR 2  P J  S H U R U i O Q   9 ã H F K Q \ Ara-C: cytosin arabinosid; CP: cyklofosfamid; DEX: dexamethason; MTX: methotrexát; 6-MP: