Colomycin injekce 1 000 000 mezinárodních jednotek 
přípravku). Sodná sůl kolistimethátu by měla být během těhotenství podávána pouze tehdy, jestliže 
přínos pro matku převýší potenciální riziko pro fétus.  
 
Sodná sůl kolistimethátu je vylučována do mateřského mléka. Sodná sůl kolistimethátu by měla být 
podávána kojícím ženám pouze tehdy, když je opravdu potřebný.  
 
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje  
 
Během parenterální léčby se sodnou solí kolistimethátu se mohou objevit projevy neurotoxicity s 
možností závratí, zmatenosti nebo poruch vidění. Pacienti by měli být upozorněni, aby neřídili nebo 
neobsluhovali stroje, jestliže se vyskytnou tyto účinky.  
 
4.8 Nežádoucí účinky  
 
Systémová léčba  
Pravděpodobnost výskytu nežádoucích příhod může souviset s věkem, funkcí ledvin a stavem pacienta.  
 
U pacientů s cystickou fibrózou byly neurologické příhody hlášeny až u 27 % pacientů. Obvykle jsou 
mírné a vymizí během léčby nebo krátce po ní.   
Neurotoxicita může být spojena s předávkováním, opomenutím redukovat dávku u pacientů s renální 
insuficiencí a současným podáváním buď léků blokujících přenos na neuromuskulární ploténce nebo 
jiných léků s podobnými neurologickými účinky. Redukce dávky může zmírnit symptomy. Účinky 
mohou zahrnovat apnoe, přechodné senzorické poruchy (jako například faciální parestézie a vertigo) a 
zřídka vazomotorickou nestabilitu, smazanou řeč, poruchy vidění, zmatenost nebo psychózu. 
 
Byly hlášeny nežádoucí účinky na funkci ledvin, obvykle po podávání dávek vyšších než 
doporučených, u pacientů s normální funkcí ledvin nebo při opomenutí redukovat dávku u pacientů se 
zhoršenou funkcí ledvin nebo během současného podávání jiných nefrotoxických léků. Účinky jsou 
 
obvykle reverzibilní po vysazení terapie. 
 
U pacientů s cystickou fibrózou léčených dávkami v doporučeném rozmezí byla nefrotoxicita vzácná 
(méně než u 1 %). U vážně nemocných hospitalizovaných pacientů, kteří neměli cystickou fibrózu, byly 
nefrotoxické příznaky hlášeny u přibližně 20 % pacientů. 
 
Byly hlášeny reakce přecitlivělosti včetně kožní vyrážky a lékové horečky. Jestliže se objeví, léčba má 
být přerušena. 
 
V místě vpichu injekce může nastat lokální podráždění. 
 
Inhalační léčba 
Inhalace může vyvolat kašel nebo bronchospasmus. 
 
Byly hlášeny bolesti v krku nebo ústech, které mohou být způsobeny infekcí Candida albicans nebo 
přecitlivělostí. Kožní vyrážka může také indikovat přecitlivělost, jestliže se objeví, léčba by měla být 
přerušena. 
 
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to 
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, 
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: 
 
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek 
 
 
4.9 Předávkování  
 
Předávkování může mít za následek neuromuskulární blokádu, která může vést ke svalové slabosti, 
apnoe a možné dechové zástavě. Předávkování může také způsobit akutní selhání ledvin 
charakterizované sníženým výdejem moči a zvýšenými sérovými koncentracemi BUN (dusík močoviny 
v krvi) a kreatininu.  
 
Žádné specifické antidotum není k dispozici, je indikována podpůrná léčba. Lze vyzkoušet opatření 
zvyšující rychlost eliminace colistinu, jako je např. forsírovaná diuréza manitolem, dlouhodobá 
hemodialýza nebo peritoneální dialýza, ale jejich účinnost není známa.  
 
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI  
 
5.1 Farmakodynamické vlastnosti  
 
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, jiná 
antibakteriální léčiva, polymyxiny. Kód ATC: J01XB 
Mechanismus účinku 
Kolistin je cyklická polypetidová antibakteriální látka, která patří do skupiny polymyxinů. Polymyxiny 
účinkují prostřednictvím poškození buněčné membrány, a výsledné fyziologické účinky jsou pro 
bakterie fatální. Polymyxiny jsou selektivní vůči aerobním gramnegativním bakteriím, které mají 
hydrofobní vnější membránu.  
 
Rezistence  
Rezistentní bakterie jsou charakterizovány modifikací fosfátových skupin lipopolysacharidů, které jsou 
nahrazeny olaminem nebo aminoarabinózou. Přirozeně rezistentní gramnegativní bakterie, jako jsou 
Proteus mirabilis a Burkholderia cepacia, vykazují kompletní substituci svých lipidových fosfátů 
olaminem nebo aminoarabinózou.  
Dá se očekávat zkřížená rezistence mezi kolistinem (polymyxin E) a polymyxinem B. Vzhledem k 
tomu, že mechanismus účinku polymyxinu se liší od dalších antibakteriálních látek, neočekává se, že by 
rezistence vůči kolistinu a polymyxinu pouze výše uvedeným mechanismem vedla k rezistenci vůči 
dalším lékovým skupinám.  
 
Vztah mezi FK/FD 
Bylo hlášeno, že polymyxiny mají baktericidní účinek na susceptibilní bakterie závislý na 
koncentraci. Má se za to, že existuje korelace mezi fAUC/MIC a klinickou účinností.  
 
Hraniční hodnoty 
(brekapoints) EUCAST 
Susceptibilní 
(S)
Rezistentní (R) a 
 
Acinetobacter S≤2 R>2 mg/l
Enterobacteriaceae S≤2 R>2 mg/l
Pseudomonas spp. S≤4 R>4 mg/l 
a Hraniční hodnoty (breakpoints) se týkají dávkování 2-3 MIU x 3. Může být nutná 
nasycovací dávka (9 MIU). 
 
Susceptibilita 
Prevalence získané rezistence vybraných druhů se může geograficky a v čase lišit. Jsou žádoucí místní 
informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Pokud je místní prevalence taková, že je 
prospěšnost látky, přinejmenším u některých typů infekcí, sporná, je nutné podle potřeby vyžádat si 
radu specialisty.  
 
Běžně citlivé druhy 
Acinetobacter baumannii 
Hemophilus influenzae  
Klebsiella spp 
Pseudomonas aeruginosa 
Druhy, u kterých může být problém získaná rezistence
Stenotrophomonas maltophilia 
Achromobacter xylosoxidans (dříve Alcaligenes xylosoxidans)
 Přirozeně rezistentní organismy 
Burkholderia cepacia a příbuzné druhy  
Proteus species 
Providencia species  
Serratia species  
  
5. 2 Farmakokinetické vlastnosti  
 
Informace o farmakokinetice sodné soli kolistimethátu (CMS) a kolistinu jsou omezené. Existují 
náznaky, že farmakokinetika u kriticky nemocných pacientů se liší od farmakokinetiky u pacientů s 
méně závažnou fyziologickou poruchou a u zdravých dobrovolníků. Následující údaje jsou založeny na 
studiích využívajících HPLC pro stanovení plazmatických koncentrací CMS/kolistinu.  
 
Po infuzi sodné soli kolistimethátu je neaktivní prekurzor přeměněn na aktivní kolistin. Bylo zjištěno, že 
u kriticky nemocných pacientů nastávají vrcholové plazmatické koncentrace kolistinu se zpožděním až 
hodin po podání sodné soli kolistimethátu.  
 
 
Absorpce 
U normálního jedince nenastane do značnějšího rozsahu absorpce z gastrointestinálního traktu.  
 
Při podávání rozprašováním byla popisována variabilní absorpce, která může záviset na rozměru částic 
aerosolu, systému rozprašovače a stavu plic. Studie se zdravými dobrovolníky a pacienty s různými 
infekcemi uvádějí sérové hladiny od nuly do potenciálně terapeutických  koncentrací 4 mg/l nebo více. 
Proto je třeba mít při léčbě pacientů inhalací vždy na mysli možnost systémové absorpce. 
 
Distribuce 
Distribuční objem kolistinu u zdravých jedinců je nízký a odpovídá přibližně extracelulární tekutině 
(ECF). U kriticky nemocných jedinců je distribuční objem výrazně zvýšený. Vazba na proteiny je 
středně velká a při vyšších koncentracích klesá. V nepřítomnosti meningeálního zánětu je průnik do 
mozkomíšního moku (CSF) minimální, v přítomnosti meningeálního zánětu se však zvyšuje.  
 
CMS i kolistin vykazují v klinicky relevantním dávkovacím rozmezí lineární farmakokinetiku.  
 
Eliminace 
Odhaduje se, že u zdravých jedinců je přibližně 30 % sodné soli kolistimethátu přeměněno na kolistin; 
clearance je závislá na clearance kreatininu a díky tomu, že dochází k poklesu renální funkce, 
přeměňuje se větší množství CMS na kolistin. U pacientů s velmi špatnou renální funkcí (clearance 
kreatininu <30 ml/min) může míra přeměny dosahovat 60 až 70 %. CMS se vylučuje převážně 
ledvinami glomerulární filtrací. U zdravých jedinců se 60 % až 70 % CMS vyloučí v nezměněné formě 
močí během 24 hodin. 
 
Vylučování aktivního kolistinu není plně popsáno. U kolistinu dochází k rozsáhlé renální tubulární 
reabsorpci a může být buď odbourán nerenální cestou, nebo metabolizován ledvinami, kdy může 
docházet k renální akumulaci. Clearance kolistinu při poruše funkce ledvin klesá, což může být 
způsobeno vyšší přeměnou CMS.  
 
Udává se, že poločas kolistinu u zdravých jedinců je cca 3 hodiny a u jedinců s cystickou fibrózou cca hodiny; celková clearance je zhruba 3l/hod. U kriticky nemocných pacientů bylo hlášeno prodloužení 
poločasu cca na 9-18 hod.   
 
 
5.3 Předklinické údaje vztahující se bezpečnosti  
 
Údaje o potenciální genotoxicitě jsou omezené a údaje o kancerogenitě pro sodnou sůl kolistimethátu 
chybí. Bylo prokázáno, že sodná sůl kolistimethátu indukuje in vitro chromozomální aberace v lidských 
lymfocytech. Tento účinek může souviset se snížením mitotického indexu, které bylo také pozorováno.  
 
Studie reprodukční toxicity na laboratorních potkanech a myších nenaznačují teratogenní vlastnosti. 
Nicméně intramuskulární podávání sodné soli kolistimethátu během organogeneze králíkům v dávkách 
4,15 a 9,3 mg/kg mělo za následek pes equinovarus u 2,6 a 2,9% zárodků, v daném pořadí. Tyto dávky 
představují 0,5 a 1,2 násobek maximální denní dávky u lidí. Kromě toho u dávky 9,3 mg/kg nastala 
zvýšená resorpce. 
 
Nejsou k dispozici žádné další předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti, relevantní pro 
předepisujícího lékaře, které doplňují údaje o bezpečnosti založené na expozici pacientů a jsou již 
zahrnuté v jiných bodech SPC.