Natrium chloratum bbp

Hypertonickým roztokem NaCl by se měly léčit pouze děti se symptomatickou hyponatremií. Při léčbě
symptomatické hyponatremie u pediatrické populace se postupuje podobně jako u dospělých.
Dávka 6 mmol chloridu sodného na kg tělesné hmotnosti obvykle zvyšuje hladinu natria v séru o přibližně
10 mmol/l.
Výchozí prudké terapeutické zvýšení hladin sodíku v séru by mělo mít hodnotu pouze okolo 125 mmol/l
a sérové hladiny sodíku by se neměly zvýšit o více než 10 mmol/l/d.
Aby se zabránilo hypernatremii, měla by následná zvýšení sérových koncentrací sodíku vést k malým
přírůstkům během několika hodin.

Maximální rychlost infuze
Maximální rychlost infuze závisí na převažující klinické situaci.

Aby se předešlo vzniku syndromu osmotické demyelinizace u pacientů s chronickou hyponatremií, měla
by být rychlost podávání dostatečně nízká, aby koncentrace sodíku v séru nerostla rychleji než o 0,35-0,mmol/l/h, což odpovídá 8-12 mmol/l/d.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Dávka se snižuje v závislosti na sérové koncentraci natria.
Kalium musí být podáváno u pacientů s poruchou funkce ledvin opatrně z důvodu rizika hypernatrémie.

Pacienti s poruchou funkce jater
Vzhledem k nedostatečným údajům neexistují žádná doporučení pro úpravu dávkování u pacientů s
poruchou funkce jater.

Starší pacienti

Pro úpravu dávkování u starších pacientů neexistují žádná konkrétní doporučení. Avšak u starších
pacientů má být přípravek používán s opatrností, protože v této věkové skupině jsou častější onemocnění
ledvin a/nebo jater a tolerance k nepříznivým účinkům může být nižší.

Způsob podání
Intravenózní podání, přípravek se podává pouze zředěný přidáním ke vhodnému infuznímu roztoku.
Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivé látky nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Hypernatremie.
Hyperchloremie.


4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Koncentráty chloridu sodného se aplikují s velkou opatrností v případech hypokalémie, u poruch, kde je
zvýšený příjem sodíku spojen s rizikem (srdeční nedostatečnost, generalizovaný edém, plicní edém,
hypertenze, léčba kortikoidy, metabolická acidóza).
Během aplikace je nutno sledovat sérový iontogram, bilanci tekutin, kontrolovat acidobazickou
rovnováhu.